Právě dnes, tj. 15. ledna 2020, nabyla účinnosti již avizovaná novela veterinárního zákona. Kromě řady změn, které se týkají třeba provozovatelů jatek a domácích porážek, Komora veterinárních lékařů upozorňuje na dopad povinnosti čipovat všechny psy. Znamená to, že neočipované štěně nelze prodat ani koupit, jinak hrozí účastníku takové transakce pokuta.

Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí.

Ministerstvo, jehož primárním posláním bude udržitelnost. Které bude hlídat, abychom naši zemi předali našim potomkům ve stejném, ale ideálně lepším stavu, než jsme ji od svých předků převzali. Které bude dohlížet na kvalitu půdy, kvalitu vody, kvalitu krajiny. Které bude prostřednictvím nastavení dotací podporovat kvalitní odpovědné udržitelné hospodaření na půdě. Tak aby se její kvalita ideálně zlepšovala, ale minimálně nezhoršovala. Tak, aby půda opět získala schopnost udržet vodu. Schopnost, která klesla kvůli způsobu hospodaření na polovinu schopnosti, kterou měla ještě před 70ti lety. Kdyby se podařilo ji obnovit, zadrží 5ti násobek objemu vody v Orlíku... Bez nutnosti stavby dalších přehrad... Tak aby dotace nezvýhodňovaly velkopodnikatele plundrující půdu na úkor odpovědně hospodařících zemědělců. Tak aby se dotace nekoncentrovaly do centrál společností, ale pomáhaly regionům. Tak aby se nehospodařilo na obrovských lánech, ale na menších polích.

Na svém včerejším zasedání schválila Vláda ČR přepracovaný klimaticko-energetický plán. Tento zásadní dokument určuje směřování naší země v oblasti klimatu a energetiky pro následující desetiletí a předurčuje tak, v jakém životním prostředí budou vyrůstat naše děti. Schválený návrh je až příliš konzervativní, a to včetně konzervace žlutých lánů řepky.

Etiopie měla v roce 1992 necelých padesát milionů obyvatel, dnes jich má kolem 120 milionů. Především na venkově, kde žije drtivá většina obyvatelstva, je zcela normální, že rodiny mají osm až deset dětí. Podařilo se snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zásobování základními potravinami a podmínky k životu vůbec, takže se většina dětí dožívá dospělosti. Vytváří to demografický tlak, který ohrožuje další generace. Už jenom sbírání klacků na otop je problém.

Koala na pozadí plamenů. Vyčerpaný koala, který dychtivě pije vodu z lahve. Popálený koala. Koala na poslední chvíli zachráněný z ohně… Koala medvídkovitý se stal jedním ze symbolů nynějšího boje s tragickými požáry v Austrálii a současně hlavním symbolem úsilí o záchranu volně žijících zvířat, která tyto požáry postihly. Ostatně i my jsme obrázek koaly použili na banneru, jímž upozorňujeme na možnost přispět prostřednictvím Zoo Praha australským ochráncům přírody.

Vlny veder a nastupující srážkový deficit posledních několika let jsou výmluvným odrazem probíhajících klimatických změn. Sucho postihuje především nížinné oblasti našeho státu (viz také projekt Intersucho). Ministerstvo zemědělství proto přišlo loni na jaře s plánem, jak ochránit Česko před stále větším suchem. Návrh spočívá v podpoře výstavby nových rybníků a nádrží na „podporu zadržení vody v krajině“. Potenciální užitek z výstavby těchto nádrží je ale diskutabilní, pokud se bude jednat o typické nově budované rybníky bez jakékoliv vegetace a často se zpevněnými břehy. Odpar vody z otevřené hladiny je totiž mnohem vyšší než z mokřadů zarostlých vegetací, a to hlavně u rybníků v zemědělské krajině (Čížková et al., 2017). Zároveň má nad hladinou vody často kontrolu hospodařící subjekt, který s ní může v rámci zákonných limitů manipulovat dle svého uvážení.

Naše vláda, ve své neskonalé moudrosti, schválila další návrh zákona a to „Návrh nového stavebního zákona“. Laik se diví, odborník žasne, jak mohlo být něco takového schváleno. Tento zákon je kladivem, ale ne na čarodějnice, ale na životní prostředí v naší zemi. Zato příjemně pohladí ty, kdo dělají všechno možné pro likvidaci toho, co hezkého nám v naší zemi ještě zbývá.

Ve druhé polovině roku 2019 se opět rozvířily vody kolem citlivého tématu: Střílet olověným střelivem, nebo přejít na bezolovnaté alternativy? Hlavním důvodem byly aktivity Evropské komise, snažící se omezit další vnášení olova do přírodního prostředí. Přispěla k tomu ale i připravovaná „Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice (2020–2030)“, k jejímuž zpracování nás zavazuje členství ČR v Bonnské konvenci (úmluva o ochraně migrujících druhů volně žijících živočichů) a jejíž nedílnou částí by měla být i kapitola věnovaná používání olověného střeliva v myslivosti a olověných zátěží v rybářství.

Katastrofické požáry, které nedávno zuřily na většině území Austrálie, představují obrovskou ránu nejen pro australské obyvatelstvo a ekonomiku, ale jsou také obrovským zásahem do biologické rozmanitosti a fungování tamního ekosystému.