Ministr životního prostředí Richard Brabec předložil Legislativní radě vlády v říjnu 2019 takzvanou „invazní novelu“ zákona o ochraně přírody a krajiny. Již během meziresortního připomínkového řízení do ní však bylo na návrh Ministerstva zemědělství vloženo ustanovení, umožňující velkoplošné pěstování douglaskových monokultur.

Zástupci České republiky v čele s předsedou vlády odjíždí na výroční konferenci OSN o změně klimatu COP25, která začne 2. prosince v Madridu a má hledat cesty k odvrácení klimatické krize, s prázdnýma rukama. Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren. Pokud by to byla pravda, máme fatální problém. Museli bychom spalovat hnědé uhlí pro výrobu elektřiny přinejmenším do roku 2040, kdy nejdřív by se teoreticky mohlo podařit jeden jaderný blok v Dukovanech postavit.

Jako vystudovaný geograf a profesí hydrolog-vodohospodář jsem byl nadšen, když naši městskou část Praha 4 oslovilo Ekocentrum Koniklec s nabídkou společného uspořádání semináře v rámci projektu „Počítáme s vodou“ na Nuselské radnici. Projekt, který si klade za cíl seznámit občany s názory odborníků a zástupců radnic měst a obcí na problematiku využití, podpory a implementace modrozelené infrastruktury, je velmi užitečný a po skončení semináře jsem i přes často různé pohledy na věc odcházel z radnice s dobrým pocitem. Právě takováto konfrontace odborného, teoretického přístupu (řekněme ideálního stavu) k problematice hospodaření s dešťovými vodami, které technicky chápeme jako součást modrozelené infrastruktury, s realitou všedního dne (tj. rozhodovací procesu), je pro občany a kýženou osvětu vůbec nejvíce přínosná.

„Vyřešíme problémy s parkováním,“ to bylo v mnoha českých městech a obcích klíčové téma před komunálními volbami. Existuje způsob, jak s nedostatkem prostoru řešit i důsledky klimatických změn?

Když navštívíte Amazonský prales (či jiné místo na okraji civilizace), zpravidla záhy zjistíte, že sem nebyla zavedena elektřina. Nicméně luxus, jaký přináší elektrická energie, chtějí mít všichni. Zvláště v rovníkových oblastech, kde se v 18 hodin odpoledne rychle setmí, touží po osvětlení každý.

Železniční koridory jsou v krajině doprovázeny zelení nebo procházejí přes lesy. Dosud mohla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) aplikovat zdravý rozum při výběru stromů, které pokácí. To se dělo především tehdy, když bylo riziko, že by padly na trať. Poslanci ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci změnit. Nově by bylo v zákoně stanoveno, že všechny stromy v okolí dráhy jsou nebezpečné. Z toho vyplývá povinnost je odstranit.

Kam investovat 55 miliard ze státních příjmů, aby to pomáhalo a neškodilo, napadne kdekoho. Hlásí se vysušená krajina zmítaná klimatickou krizí a nešetrným zemědělstvím, školství daleko zaostávající za evropskou špičkou, nebo 800 000 spoluobčanů v exekuci.

Máte názor na to, proč se Greta Thunbergová plavila přes Atlantik na karbonové jachtě? Na její emotivní projev? A na původ její nemoci? Pak rozumíte energetice a měli byste věnovat pozornost veřejné konzultaci "Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu”.

V Akademii věd v nedávné době probíhá Týden vědy a techniky. Na řadě přednášek se prezentují výsledky výzkumů v této instituci. Z pochopitelných důvodů se řada z nich věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Na nich se zúčastnila řada mladých lidí, kteří svými dotazy a komentáři jasně ukazovali, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.

My, kteří jsme podepsali tento dopis, jsme kvalifikovaní lékaři. Spojuje nás pocit úzkosti z toho, že celý svět jen minimálně reaguje na hrozící ekologickou katastrofu, která ohrožuje naši civilizaci, a ignoruje časné příznaky tohoto zhoubného procesu. Souhlasíme s celosvětovými protesty, které v současné době probíhají, a to zejména s těmi organizovanými mladými lidmi. Jejich generace bude totiž změnou klimatu ohrožena nejvíce. Poklidné protesty mohou změnit společnost. Naléháme na vládu a sdělovací prostředky, aby bezodkladně reagovali. Společnost musí být dostatečně a pravidelně informována o závažnosti situace.