Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

Svět je neustálý tok a přeměna energie. Ze zákona zachování energie plyne, že energii nemůžeme vytvářet, pouze přeměňovat z jedné formy na druhou, s různým procentem ztrát.

Antibiotika jsou velmi účinným léčivým prostředkem, samozřejmě i v rukou lékaře humánního, ale je řeč o zvířecích pacientech. Ostatně lze říci, že již ruce lékaře léčí. A co teprve tehdy, když má v nich účinné nástroje? K problémům ale může dojít, když tyto nástroje, byť v dobré víře, použije neodborník.

Srážková voda se stává vodou odpadní, jejím svedením do kanalizace způsobuje jak kapacitní, tak rovněž technologickou zátěž pro čistírny odpadních vod a tím také finanční zátěž pro všechny napojené.

Tento týden v pondělí 18. listopadu se konalo jednání tripartity, kde se kromě zvýšení minimální mzdy projednávalo snad ještě výbušnější téma letošního roku, a tím je přemnožení hraboše polního. Ten zemědělcům v tomto roce způsobil doposud miliardové škody, kterým navíc z větší části nešlo dost dobře předejít, protože využití běžných postupů ochrany rostlin nebylo v tomto případě vzhledem k postoji Ministerstva životního prostředí (MŽP) možné. O tomto jsme psali také v našem měsíčníku Agrobase, který, jak se zdá nabývá na popularitě, a který ve volném čase studují také náměstci rezortu MŽP. Jeden z našich čtenářů, jehož jméno nechť zůstane utajeno, neboť argumenty ad hominem považujeme za poněkud nehodné dospělé konverzace a už vůbec ne vysokých státních úředníků (nicméně pro zvídavé daňové poplatníky a bystré luštitele křížovek se jeho jméno shoduje s „božským pokrmem na 4“) působí dokonce jako náměstek. Pan náměstek se do Agrobase začetl s takovým zaujetím, že se ujal role korektora a napsal o tom dokonce článek, který publikoval web Ekolist.

Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.

Před třiceti roky zasedal v Praze II. sjezd Českého svazu ochránců přírody. Ochránci přírody zde schválili dokumenty, ve kterých například odmítají výstavbu vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, výstavbu přehrady na Křivoklátsku; požadují zákaz těžby uhlí v Chebské pánvi. Upozorňují na tehdejší devastaci půdního fondu a pokles biodiverzity vlivem nepromyšleného zprůmyslnění zemědělství. V mimořádném usnesení pak ČSOP jako jedna z prvních celostátních institucí odmítl „neadekvátní a politicky nepromyšlený zásah bezpečnostních složek proti studentům a mládeži na Národní třídě".

Víte, co to je “abiotický tvor”? Nevíte? Nic si z toho nedělejte. On to pravděpodobně neví nikdo. Tedy kromě prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska, který takové bláboly publikuje na stránkách deníku Právo (Text pana Jandejska vyšel i ve Zpravodaji Agrobase) . Mimo jiné tam pan prezident také tvrdí, že si MŽP “vzalo zemědělce jako rukojmí a že mediálními ataky znemožnilo zemědělcům jakoukoli obranu před škůdcem” s názvem hraboš polní.

Zúčastnil jsem se výroční GIS konference ArcData Praha. Považuji gisovské systémy za nejvhodnější způsob analýzy dat měřených kolem nás. Proč?

Když v roce 2013 na Filipíny dorazil jeden z nejsmrtelnějších tajfunů v historii, bylo Marinel Sumookové Ubaldové šestnáct let. Přežila. Tajfun Yolanda ale úplně zničil celou její vesnici v Samaru. Během pár hodin zemřelo přes 6000 lidí, miliony ztratily své domovy.