Vážený pane ministře,

Českou krajinou otřásla letos v létě vlna legálního trávení zvířat jedem Stutox II, jehož aplikace byla schválena Ministerstvem zemědělství v čele s panem ministrem Tomanem. Než se do problému vložili čeští ornitologové s dalšími neziskovými organizacemi, došlo k otrávení mnoha zajíců a bažantů, včetně dalších dokonce ohrožených druhů zvířat, jako byli například čápi na Opavsku. Na popud veřejnosti a organizací zabývajících se ochranou přírody se do celé kauzy zapojilo též Ministerstvo životního prostředí, a nakonec se podařilo plošnou aplikaci jedu Stutox II zastavit, a tento rodenticid tak může být nyní legálně aplikován pouze přímo do hraboších nor. Jaká je však realita v terénu?

Zpráva na Ekolistu o rozkvetlé louce v sousedství frekventované silnice kdesi ve Velké Británii mě přiměla sednout ke klávesnici. Na první pohled sympatický počin, kdy známá neziskovka se nabídla, že vysadí květnaté pásy kolem cest a nahradí tak nízko střižené trávníky, má jedno velké ale. Vzhledem k očekávané přítomnosti opylovačů byly vysazeny sice ve „správný čas“, ale na tom nejméně vhodném místě.

Senát schválil novelu stavebního a vodního zákona, která má výrazně zjednodušit budování „malých vodních děl, sloužících k zadržování vody v krajině.“ A spousty lidí, i z „ochranářské branže“ tleská. Kdo by nevítal zadržování vody v krajině, vždyť po tom přeci všichni voláme? A proč to maximálně nezjednodušit, když jde o tak bohulibou činnost. Jenže cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly; a tady lze mít ve výsledku pochybnosti i o těch dobrých úmyslech.

V posledních dnech rezonuje v českém sociálním a mediálním prostoru „otevřený dopis 500 vědců“  zaslaný před Klimatickým summitem v New Yorku generálnímu sekretáři OSN António Guterresovi s názvem „There is no climate emergency“ (ZDE). Climate emergency je u nás překládáno jako klimatická nouze a některé skupiny aktivních občanů přesvědčují své volené zástupce v obcích, městech, krajích i v Poslanecké sněmovně, aby vyhlásili stav klimatické nouze. Já to nepovažuji za vhodné, protože krizové stavy u nás definuje krizový zákon (240/2000 Sb.), který krizi způsobenou přímo klimatickou změnou nezná. Pokud climate emergency přeložíme jako mimořádné projevy klimatu, na které je nutné reagovat, dostaneme se na jinou úroveň diskuse – které projevy nás ohrožují dnes, které v blízké budoucnosti a jak máme reagovat. Mohl bych tedy tento úvod zakončit konstatováním, že nemáme žádnou klimatickou nouzi, ale čelíme mimořádným projevům změn klimatu.

České Budějovice se nachází na soutoku řek Vltavy a Malše. Větší část města leží v údolní nivě řek. Teoreticky by tak hladina spodní vody měla být snadno dostupná jak pro její čerpání, ale také pro rostliny. Přesto se v Českých Budějovicích potýkáme s usycháním jak nových výsadeb, tak vzrostlých dřevin. Máme tu nějaký problém s vodou...

Ekologická organizace Hnutí DUHA spolu s asociací Zelený kruh zhodnotily kroky vlády Andreje Babiše v environmentální oblasti. Učinily tak u příležitosti poloviny současného volebního období. Výsledkem je “vysvědčení”, které v mnohém konstatuje zanedbávání či přímo poškozující kroky pro kvalitu životního prostředí České republiky. Vláda tak má před sebou druhý poločas, aby špatné skóre napravila.

Planeta Země byla vždy nespravedlivá. Rozdílné klimatické podmínky na Zemi způsobily odlišné příležitosti pro společenský i ekonomický rozvoj. I v jejich důsledku dnes dělíme svět na bohatý Sever a chudý Jih. Co když ale lidé způsobili, že planeta začala být nespravedlivá hned dvakrát?

Ve své odpovědi na můj odlehčený rozbor argumentů, které opakovaně používá na zbytečnou dramatizaci klimatické a hydrologické situace Šumavy, se pan doc. Jan Pokorný opět opírá o nepodložené a účelově vybrané údaje.

Několik posledních nezvykle horkých a suchých let, zvýšený počet tropických dní v létě, ale hlavně umírající lesy, které jsou nepřehlédnutelné i ze silnic, způsobuje, že stále více lidí bere vážně fakt, že přichází klimatická změna.