Miroslav Bobek: Třetí únorová sobota: Světový den luskounů
19.2.2022
Je libo luskouna?
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
A na fotografii máte ukázku každodenní praxe. Jako ilustraci tohoto textu jsem ji pořídil ve středu ráno na tržišti Nkoabang v kamerunském Yaoundé. Na pultech dvou trhovkyň bylo vedle osináků a dalších zvířat i dvanáct luskounů. Dvanáct!
Tito jediní šupinatí savci, kteří se v případě nebezpečí stočí do klubíčka (a vůči lidem tak zůstávají zcela bezbranní), jsou v Africe loveni především pro maso. V Asii je navíc veliká poptávka po jejich šupinách, jež se využívají v tradiční čínské medicíně. Proto se také z Afriky do Asie tyto šupiny ve velkém pašují.
Ano, vím, že se opakuji. Tohle všechno jsem psal už mockrát, vždy doplněné čísly a nějakou zajímavostí. A mockrát jsem také fotografoval zabité i pomalu umírající luskouny. Ale cítím zkrátka potřebu to opakovat, protože situace se výrazně nelepší.
Snažíme se tady v Kamerunu přispět k ochraně luskounů jak podporou strážců chráněných území, tak prostřednictvím osvětového projektu Toulavý autobus. V jejich prospěch však působíme také v jihovýchodní Asii, kde jsme financovali, resp. spolufinancovali výstavbu již dvou záchranných stanic pro luskouny.
Ostatně také plánovaný příchod luskounů do naší zoo je motivován snahou upozornit na jejich výjimečnost a na urgentní potřebu je chránit. Chovný pár z Taipei Zoo by měl dorazit zhruba za čtyři týdny.
Přečtěte si také |
Bushmeat není problém jen pro ikonická zvířata. Osudný se stává i obří žábě
Ale přiznávám, že i když by Světové dny luskounů měly pro tyto výjimečné tvory přinášet naději, příliš ji necítím. Není to jen stále živým zážitkem z tržiště Nkoabang. Především celé ty roky vidím, že pokrok v jejich ochraně je stále příliš pomalý.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu
V Praze jako v první zoo na světě rozmnožili rybožravou sovu ketupu Pelovu
Táborská zoo získala maru stepní, je to její 77. chovaný druh
Další články autora |
Miroslav Bobek: Další gorilí mládě v Rezervaci Dja!
Miroslav Bobek: Obtížná cesta k prvním slůňatům
Miroslav Bobek: Český mýtus o olgoji chorchojoviOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
MK
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2022 15:18 Reaguje na Majka Kletečkovájen fotka nerozvinuté a demograficky přelidněné oblasti, kde se dá " sežrat" všechno co kde běhá, se vleče...kdyby to vypadalo v Evropě jako v Africe, tak jiní nejsme...mnozí lidi od tam mají hlavu ještě ve středověku
Odpovědět
Sl
ZŠ
Sl
Slovan
20.2.2022 15:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNikdy nepoučuji, na to jsou zde jiní.
Z toho příspěvku cítím pachuť toho, že v Africe vlastně nic nepřežije. Že je to tam “ztracený”. Tak to ale prostě není, což ukazují příklady jiných druhů, jejichž stavy se naopak zvyšují. Mnoho Afrických zemí udělalo v ochraně svého přírodního bohatsví velký pokrok. Jde o to, aby se i luskouni stali podobným “symbolem” jakým jsou například sloni nebo nosorožci. Aby se jim věnovala větší pozornost a hlavně, aby chráněná území kde žijí byla dobře chráněna. To si zcela jistě zaslouží.
Zvyšující se počet obyvatel i chudoba je samozřejmě problém, ale to zjednodušování a určitá povýšenost už mi leze krkem.
Odpovědět
Z toho příspěvku cítím pachuť toho, že v Africe vlastně nic nepřežije. Že je to tam “ztracený”. Tak to ale prostě není, což ukazují příklady jiných druhů, jejichž stavy se naopak zvyšují. Mnoho Afrických zemí udělalo v ochraně svého přírodního bohatsví velký pokrok. Jde o to, aby se i luskouni stali podobným “symbolem” jakým jsou například sloni nebo nosorožci. Aby se jim věnovala větší pozornost a hlavně, aby chráněná území kde žijí byla dobře chráněna. To si zcela jistě zaslouží.
Zvyšující se počet obyvatel i chudoba je samozřejmě problém, ale to zjednodušování a určitá povýšenost už mi leze krkem.
MK
Sl
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 13:34 Reaguje na SlovanJá jsem životním postojem optimista, ale z demografického vývoje v Africe mě jímá hrůza. Tento kontinent za 120 let desetinásobně navýšil počet svých obyvatel a ten růst má exponenciální vývoj. To, že se v některých státech pokoušejí o jistou ochranu přírody, nic neznamená. V okamžiku, kdy na tomto kontinentu nastane velký hladomor, lidé z těch chudších oblastí se přestěhují tam, kde to ještě funguje a důsledkem bude plošné vybití divoké zvěře. Je docela možné, že my jsme jedna z posledních generací, která ještě mohla vidět velké stěhování obřích stád kopytníků. Možná že za padesát let bude Afrika už jenom jedna velká vybydlená poušť.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.2.2022 20:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá vím, že ten populační vývoj v některých zemích není asi úplně pozitivní, nicméně se mi zdá, že váš názor je založen čistě na tom, co si myslíte že se stane. Ono se to ale stát vůbec nemusí. Já ten vývoj v Africe sleduji celkem podrobně a vidím to naopak pozitivně. Jsou tam chráněné oblasti o rozlohách desítek tisíc km2. Spousta rezervací svůj potenciál ani zdaleka nenaplnila, protože tam není nebo nebyla dobrá správa. Ale to vše se mění spolu s tím, jak k tomu spousta zemí začíná přistupovat zodpovědně. Možná až překvapivě.
Odpovědět
DV
Daniela V.
21.2.2022 21:43 Reaguje na SlovanPokud je to takhle, časem se ten pozitivní posun musí ukázat. Tím lépe pro Afriku, její obyvatelstvo i přírodu ....
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.2.2022 08:14 Reaguje na SlovanMě by zajímalo,které země s dobrými ochranářskými programy máte na mysli nebo je znáte.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.2.2022 08:15 Reaguje na SlovanByl bych rád, kdybyste měl pravdu, ale obávám se, že realita bude taková, že populační exploze donutí ty lidi zabírat další a další plochy. Už dneska je problém s tím, že domorodci zabírají okraje rezervací a buď je využívají jako pastviny, nebo je přeměňují v pole. A to je v době, kdy Afrika má nějakých 1,3 miliardy lidí. Co bude v době, kdy těch lidí bude 2,5 miliardy, což má být někdy kolem roku 2050? Čím se ti lidi budou živit, když produktivita práce je tam ve spoustě oblastí na úrovni naší prvobytně pospolné společnosti? Tam budou stovky miliónů lidí doslova chcípat hlady a to pak půjde veškerá ochrana přírody do pryč. Jenže tohle nechce nikdo vidět a tak se tam cpe horem dolem humanitární pomoc a spousta domorodců si zvykla, že jejich problémy za ně řeší někdo jiný.
Odpovědět
DV
Daniela V.
22.2.2022 08:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPrávě ....nevím konkrétně, jaké oblasti má na mysli Slovan.Já tedy vycházím z dokumentů a faktů uváděných na běžně dostupných zdrojích. Znepokojivé jsou počty goril, mizí jim přirozené pralesní plochy. Znepokojivé jsou počty lvů, psů hyenovitých, atd. Pokud je vítězství mít tato zvířata už jen v rezervacích a ostatní oblasti být jen pro obyvatelstvo, pak tedy dobře. Ale pokud se nepodaří zkrotit populační růst, ovlivnit vzdělanost a zaměstnanost Afričanů, moc pozitivně to nevychází ....
Odpovědět
Sl
Slovan
22.2.2022 20:07 Reaguje na Daniela V.Je nutné si skutečně uvědomit, že některé ty rezervace mají i desítky tisíc km2. Takže i kdyby ta zvěř měla být primárně v nich a jejich blízkém okolí, byl by to pro mě osobně úspěch. Jako příklad uvedu Mosambik. President země minulý rok prohlásil, že "udělá vše pro ochranu zvěře, protože bez ní by nebyl Mosambik". Nutno podotknout, že toto prohlášení přišlo po několika letech výsledků a jen potvrzuje ten trend. Největší rezervace v zemi, Niassa (42 000 km2), zaznamenala již v roce 2018 nulové pytláctví slonů. U Niassy je navíc úžasné, že se pomocí bio koridoru napojuje na Selous GR (55 000 km2) - která se loni rozdělila na Nyerere NP a zbytek ponechán jako Selous GR - v Tanzanii. Společně tvoří 154 000 km2 málo obydlené, odlehlé a divoké oblasti.
Pokračujme ale čistě v Mosambiku. Mluvíte o lvech - minulý rok byl lev navrácen třeba do Zinave NP. Gorongosa NP lze dnes považovat za jeden z pokladů celé Afriky - doporučuji se podívat na historii parku, natočil se o tom i dokument na National Geographic. Na tom mají hlavní podíl ochranářské organizace. Na oživení delty Zambezi mají zase hlavní podíl lovecké organizace. Ani jedno by se ale nepovedlo bez podpory samotného státu.
Vybral jsem si Mosambik jako příklad, ale lze samozřejmě pokračovat. Kromě tradičních "bašt" jako Tanzanie, Keňa, JAR, Botswana, Zambie nebo Gabon bych mohl zmínit i Angolu, Ugandu, Rwandu nebo země jako Středoafrická republika a Jižní Sudán, ve kterých dřímá obrovský potenciál a první náznaky zlepšené ochrany jsou vidět již dnes.
Odpovědět
Pokračujme ale čistě v Mosambiku. Mluvíte o lvech - minulý rok byl lev navrácen třeba do Zinave NP. Gorongosa NP lze dnes považovat za jeden z pokladů celé Afriky - doporučuji se podívat na historii parku, natočil se o tom i dokument na National Geographic. Na tom mají hlavní podíl ochranářské organizace. Na oživení delty Zambezi mají zase hlavní podíl lovecké organizace. Ani jedno by se ale nepovedlo bez podpory samotného státu.
Vybral jsem si Mosambik jako příklad, ale lze samozřejmě pokračovat. Kromě tradičních "bašt" jako Tanzanie, Keňa, JAR, Botswana, Zambie nebo Gabon bych mohl zmínit i Angolu, Ugandu, Rwandu nebo země jako Středoafrická republika a Jižní Sudán, ve kterých dřímá obrovský potenciál a první náznaky zlepšené ochrany jsou vidět již dnes.
DV
Daniela V.
22.2.2022 21:06 Reaguje na SlovanDíky za info, to jsou hodně nadějné zprávy. Tak jen si přát, aby si Afričané takto dál aktivně tvořili budoucnost. Třeba luskouny zmar nečeká a snaha i pana Bobka bude korunována úspěchem ....
Odpovědět
DV
Daniela V.
19.2.2022 17:00Pane Bobku, ještě dlouho uvidíte pomalý pokrok v ochraně luskounů. Když je bída, hlad a nevzdělání, luskouni budou stále na posledním místě. Když tamní rodiče mají tolik dětí, že je neuživí a umírají jim hlady a na nemoci, chcete je přesvědčovat o ochraně luskounů? Nevím, nevím .....
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.2.2022 19:21 Reaguje na Daniela V.Ten Váš příspěvek je trefný, akorát jej píšete špatnému adresátovi. Správným adresátem by měly být neziskovky, které do zemí třetího světa ve velkém vyvážejí humanitární pomoc jako potraviny a lékařskou péči. Správně by tam měly šířit vzdělání a hlavně osvětu o plánovaném rodičovství. A jediná humanitární pomoc, kterou bychom těmto zemím měli poskytnout, jsou prezervativy.
Odpovědět
DV
Daniela V.
19.2.2022 19:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo máte pravdu,ale reaguji na článek pana Bobka. Lituje luskouny a osvěta o jejich osudech prý moc nepůsobí. Nevím, čemu se diví. Vždyť tam vidí realitu života lidí, nejen luskounů .....
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.2.2022 20:42 Reaguje na Daniela V.Když se řeší důsledky a neřeší se příčina, pak jakákoliv osvěta nemůže fungovat. Tam je třeba v prvé řadě zarazit porodnost a naučit je, aby se o sebe postarali sami. Pokud budou celý život spoléhat na cizí pomoc a budou se množit jako kobylky, nic tam fungovat nebude.
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
19.2.2022 21:06 Reaguje na Daniela V.Nemůžu soudit z vlastních pozorování, ale myslím si, že ti, kteří loví tahle zvířata, obvykle hlady neumírají. Jejich situace je samozřejmě diametrálně odlišná od nás "bohatých", ale to co místní obyvatele láká na lovu vzácných zvířat, jsou právě rychle vydělané peníze. V západní Africe v pralese vždycky něco vypěstujete, ale těžko si vyděláte na mobil nebo televizi. V přelidněné zemi s minimálním vzděláním a možnostmi touží po vymoženostech nás Evropanů nebo bohatších místních a toto je okamžitá cesta. Jejich mentalita je jasná - nemyslet na budoucnost, ale žít dneškem. Co je jim po tom, zda za dvacet let budou nějací luskouni.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.2.2022 21:18 Reaguje na Zbyněk HotákTaké nemohu soudit z vlastních pozorování. Vaše představa mi ale připadá věrohodná.
Odpovědět
Pe
Petr
20.2.2022 00:22 Reaguje na Zbyněk HotákPak je ale část viny za smrk luskounů i na nás, na naší spotřební mentalitě a na kapitalismu. To my vytváříme ten falešný obraz světa, ve kterém mobil a televize jsou důležité věci, které člověk potřebuje, aby se cítil člověkem.
To my jsme stvořili svět, ve kterém za peníze lze mít cokoliv.
Odpovědět
To my jsme stvořili svět, ve kterém za peníze lze mít cokoliv.
JO
Jarka O.
20.2.2022 08:43 Reaguje na PetrMluvte prosím za sebe, ne vsichni lidé mají zájem o tento způsob života.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.2.2022 21:01 Reaguje na PetrDoporučím Vám najít ve vyhledávačích film jménem Čas kanibalů/Zeit der Kannibalen/Age of cannibals (2014). Trochu se týká tématu článku a víc vašeho příspěvku. Jestli ho už neznáte, tak si určitě udělejte čas, neprohloupíte. Jen k němu řeknu, že je o těch z "nás", kteří svět, o němž píšete, podporují, a že je to síla!!!
Odpovědět
