https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-treti-unorova-sobota-svetovy-den-luskounu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Třetí únorová sobota: Světový den luskounů

19.2.2022
Je libo luskouna?
Je libo luskouna?
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Světový den luskounů si připomínáme vždy třetí únorovou sobotu. V posledních letech konečně vstoupil do povědomí - jestli ne široké veřejnosti, tedy alespoň těch, kdo se zajímají o přírodu a její ochranu. Má upozornit na výjimečnost těchto savců a jejich ohrožení nelegálním lovem a obchodem.
 

A na fotografii máte ukázku každodenní praxe. Jako ilustraci tohoto textu jsem ji pořídil ve středu ráno na tržišti Nkoabang v kamerunském Yaoundé. Na pultech dvou trhovkyň bylo vedle osináků a dalších zvířat i dvanáct luskounů. Dvanáct!

Tito jediní šupinatí savci, kteří se v případě nebezpečí stočí do klubíčka (a vůči lidem tak zůstávají zcela bezbranní), jsou v Africe loveni především pro maso. V Asii je navíc veliká poptávka po jejich šupinách, jež se využívají v tradiční čínské medicíně. Proto se také z Afriky do Asie tyto šupiny ve velkém pašují.

Ano, vím, že se opakuji. Tohle všechno jsem psal už mockrát, vždy doplněné čísly a nějakou zajímavostí. A mockrát jsem také fotografoval zabité i pomalu umírající luskouny. Ale cítím zkrátka potřebu to opakovat, protože situace se výrazně nelepší.

Snažíme se tady v Kamerunu přispět k ochraně luskounů jak podporou strážců chráněných území, tak prostřednictvím osvětového projektu Toulavý autobus. V jejich prospěch však působíme také v jihovýchodní Asii, kde jsme financovali, resp. spolufinancovali výstavbu již dvou záchranných stanic pro luskouny.

Ostatně také plánovaný příchod luskounů do naší zoo je motivován snahou upozornit na jejich výjimečnost a na urgentní potřebu je chránit. Chovný pár z Taipei Zoo by měl dorazit zhruba za čtyři týdny.

Ale přiznávám, že i když by Světové dny luskounů měly pro tyto výjimečné tvory přinášet naději, příliš ji necítím. Není to jen stále živým zážitkem z tržiště Nkoabang. Především celé ty roky vidím, že pokrok v jejich ochraně je stále příliš pomalý.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

19.2.2022 12:11
Smutné foto smutné skutečnosti.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.2.2022 15:18 Reaguje na Majka Kletečková
jen fotka nerozvinuté a demograficky přelidněné oblasti, kde se dá " sežrat" všechno co kde běhá, se vleče...kdyby to vypadalo v Evropě jako v Africe, tak jiní nejsme...mnozí lidi od tam mají hlavu ještě ve středověku
Odpovědět
Sl

Slovan

19.2.2022 15:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak to ale samozřejmě není.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.2.2022 20:54 Reaguje na Slovan
Tak jak to je? Zkuste nás poučit.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.2.2022 15:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nikdy nepoučuji, na to jsou zde jiní.
Z toho příspěvku cítím pachuť toho, že v Africe vlastně nic nepřežije. Že je to tam “ztracený”. Tak to ale prostě není, což ukazují příklady jiných druhů, jejichž stavy se naopak zvyšují. Mnoho Afrických zemí udělalo v ochraně svého přírodního bohatsví velký pokrok. Jde o to, aby se i luskouni stali podobným “symbolem” jakým jsou například sloni nebo nosorožci. Aby se jim věnovala větší pozornost a hlavně, aby chráněná území kde žijí byla dobře chráněna. To si zcela jistě zaslouží.
Zvyšující se počet obyvatel i chudoba je samozřejmě problém, ale to zjednodušování a určitá povýšenost už mi leze krkem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.2.2022 18:24 Reaguje na Slovan
Tento váš příspěvek se mi moc líbí!
Odpovědět
Sl

Slovan

20.2.2022 19:50 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji paní Kletečková!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.2.2022 13:34 Reaguje na Slovan
Já jsem životním postojem optimista, ale z demografického vývoje v Africe mě jímá hrůza. Tento kontinent za 120 let desetinásobně navýšil počet svých obyvatel a ten růst má exponenciální vývoj. To, že se v některých státech pokoušejí o jistou ochranu přírody, nic neznamená. V okamžiku, kdy na tomto kontinentu nastane velký hladomor, lidé z těch chudších oblastí se přestěhují tam, kde to ještě funguje a důsledkem bude plošné vybití divoké zvěře. Je docela možné, že my jsme jedna z posledních generací, která ještě mohla vidět velké stěhování obřích stád kopytníků. Možná že za padesát let bude Afrika už jenom jedna velká vybydlená poušť.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.2.2022 20:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já vím, že ten populační vývoj v některých zemích není asi úplně pozitivní, nicméně se mi zdá, že váš názor je založen čistě na tom, co si myslíte že se stane. Ono se to ale stát vůbec nemusí. Já ten vývoj v Africe sleduji celkem podrobně a vidím to naopak pozitivně. Jsou tam chráněné oblasti o rozlohách desítek tisíc km2. Spousta rezervací svůj potenciál ani zdaleka nenaplnila, protože tam není nebo nebyla dobrá správa. Ale to vše se mění spolu s tím, jak k tomu spousta zemí začíná přistupovat zodpovědně. Možná až překvapivě.
Odpovědět
DV

Daniela V.

21.2.2022 21:43 Reaguje na Slovan
Pokud je to takhle, časem se ten pozitivní posun musí ukázat. Tím lépe pro Afriku, její obyvatelstvo i přírodu ....
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.2.2022 08:14 Reaguje na Slovan
Mě by zajímalo,které země s dobrými ochranářskými programy máte na mysli nebo je znáte.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.2.2022 08:15 Reaguje na Slovan
Byl bych rád, kdybyste měl pravdu, ale obávám se, že realita bude taková, že populační exploze donutí ty lidi zabírat další a další plochy. Už dneska je problém s tím, že domorodci zabírají okraje rezervací a buď je využívají jako pastviny, nebo je přeměňují v pole. A to je v době, kdy Afrika má nějakých 1,3 miliardy lidí. Co bude v době, kdy těch lidí bude 2,5 miliardy, což má být někdy kolem roku 2050? Čím se ti lidi budou živit, když produktivita práce je tam ve spoustě oblastí na úrovni naší prvobytně pospolné společnosti? Tam budou stovky miliónů lidí doslova chcípat hlady a to pak půjde veškerá ochrana přírody do pryč. Jenže tohle nechce nikdo vidět a tak se tam cpe horem dolem humanitární pomoc a spousta domorodců si zvykla, že jejich problémy za ně řeší někdo jiný.
Odpovědět
DV

Daniela V.

22.2.2022 08:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Právě ....nevím konkrétně, jaké oblasti má na mysli Slovan.Já tedy vycházím z dokumentů a faktů uváděných na běžně dostupných zdrojích. Znepokojivé jsou počty goril, mizí jim přirozené pralesní plochy. Znepokojivé jsou počty lvů, psů hyenovitých, atd. Pokud je vítězství mít tato zvířata už jen v rezervacích a ostatní oblasti být jen pro obyvatelstvo, pak tedy dobře. Ale pokud se nepodaří zkrotit populační růst, ovlivnit vzdělanost a zaměstnanost Afričanů, moc pozitivně to nevychází ....
Odpovědět
Sl

Slovan

22.2.2022 20:07 Reaguje na Daniela V.
Je nutné si skutečně uvědomit, že některé ty rezervace mají i desítky tisíc km2. Takže i kdyby ta zvěř měla být primárně v nich a jejich blízkém okolí, byl by to pro mě osobně úspěch. Jako příklad uvedu Mosambik. President země minulý rok prohlásil, že "udělá vše pro ochranu zvěře, protože bez ní by nebyl Mosambik". Nutno podotknout, že toto prohlášení přišlo po několika letech výsledků a jen potvrzuje ten trend. Největší rezervace v zemi, Niassa (42 000 km2), zaznamenala již v roce 2018 nulové pytláctví slonů. U Niassy je navíc úžasné, že se pomocí bio koridoru napojuje na Selous GR (55 000 km2) - která se loni rozdělila na Nyerere NP a zbytek ponechán jako Selous GR - v Tanzanii. Společně tvoří 154 000 km2 málo obydlené, odlehlé a divoké oblasti.
Pokračujme ale čistě v Mosambiku. Mluvíte o lvech - minulý rok byl lev navrácen třeba do Zinave NP. Gorongosa NP lze dnes považovat za jeden z pokladů celé Afriky - doporučuji se podívat na historii parku, natočil se o tom i dokument na National Geographic. Na tom mají hlavní podíl ochranářské organizace. Na oživení delty Zambezi mají zase hlavní podíl lovecké organizace. Ani jedno by se ale nepovedlo bez podpory samotného státu.
Vybral jsem si Mosambik jako příklad, ale lze samozřejmě pokračovat. Kromě tradičních "bašt" jako Tanzanie, Keňa, JAR, Botswana, Zambie nebo Gabon bych mohl zmínit i Angolu, Ugandu, Rwandu nebo země jako Středoafrická republika a Jižní Sudán, ve kterých dřímá obrovský potenciál a první náznaky zlepšené ochrany jsou vidět již dnes.


Odpovědět
DV

Daniela V.

22.2.2022 21:06 Reaguje na Slovan
Díky za info, to jsou hodně nadějné zprávy. Tak jen si přát, aby si Afričané takto dál aktivně tvořili budoucnost. Třeba luskouny zmar nečeká a snaha i pana Bobka bude korunována úspěchem ....
Odpovědět
DV

Daniela V.

19.2.2022 17:00
Pane Bobku, ještě dlouho uvidíte pomalý pokrok v ochraně luskounů. Když je bída, hlad a nevzdělání, luskouni budou stále na posledním místě. Když tamní rodiče mají tolik dětí, že je neuživí a umírají jim hlady a na nemoci, chcete je přesvědčovat o ochraně luskounů? Nevím, nevím .....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.2.2022 19:21 Reaguje na Daniela V.
Ten Váš příspěvek je trefný, akorát jej píšete špatnému adresátovi. Správným adresátem by měly být neziskovky, které do zemí třetího světa ve velkém vyvážejí humanitární pomoc jako potraviny a lékařskou péči. Správně by tam měly šířit vzdělání a hlavně osvětu o plánovaném rodičovství. A jediná humanitární pomoc, kterou bychom těmto zemím měli poskytnout, jsou prezervativy.
Odpovědět
DV

Daniela V.

19.2.2022 19:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To máte pravdu,ale reaguji na článek pana Bobka. Lituje luskouny a osvěta o jejich osudech prý moc nepůsobí. Nevím, čemu se diví. Vždyť tam vidí realitu života lidí, nejen luskounů .....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.2.2022 20:42 Reaguje na Daniela V.
Když se řeší důsledky a neřeší se příčina, pak jakákoliv osvěta nemůže fungovat. Tam je třeba v prvé řadě zarazit porodnost a naučit je, aby se o sebe postarali sami. Pokud budou celý život spoléhat na cizí pomoc a budou se množit jako kobylky, nic tam fungovat nebude.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

19.2.2022 21:06 Reaguje na Daniela V.
Nemůžu soudit z vlastních pozorování, ale myslím si, že ti, kteří loví tahle zvířata, obvykle hlady neumírají. Jejich situace je samozřejmě diametrálně odlišná od nás "bohatých", ale to co místní obyvatele láká na lovu vzácných zvířat, jsou právě rychle vydělané peníze. V západní Africe v pralese vždycky něco vypěstujete, ale těžko si vyděláte na mobil nebo televizi. V přelidněné zemi s minimálním vzděláním a možnostmi touží po vymoženostech nás Evropanů nebo bohatších místních a toto je okamžitá cesta. Jejich mentalita je jasná - nemyslet na budoucnost, ale žít dneškem. Co je jim po tom, zda za dvacet let budou nějací luskouni.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2022 21:18 Reaguje na Zbyněk Hoták
Také nemohu soudit z vlastních pozorování. Vaše představa mi ale připadá věrohodná.
Odpovědět
Pe

Petr

20.2.2022 00:22 Reaguje na Zbyněk Hoták
Pak je ale část viny za smrk luskounů i na nás, na naší spotřební mentalitě a na kapitalismu. To my vytváříme ten falešný obraz světa, ve kterém mobil a televize jsou důležité věci, které člověk potřebuje, aby se cítil člověkem.
To my jsme stvořili svět, ve kterém za peníze lze mít cokoliv.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.2.2022 08:43 Reaguje na Petr
Mluvte prosím za sebe, ne vsichni lidé mají zájem o tento způsob života.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.2.2022 21:01 Reaguje na Petr
Doporučím Vám najít ve vyhledávačích film jménem Čas kanibalů/Zeit der Kannibalen/Age of cannibals (2014). Trochu se týká tématu článku a víc vašeho příspěvku. Jestli ho už neznáte, tak si určitě udělejte čas, neprohloupíte. Jen k němu řeknu, že je o těch z "nás", kteří svět, o němž píšete, podporují, a že je to síla!!!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist