https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-otevreny-dopis-predsedovi-nazvoslovne-komise
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Otevřený dopis předsedovi Názvoslovné komise

13.7.2024
Sýkora koňadra. Trestuhodně dlouho nepřejmenovaná.
Sýkora koňadra. Trestuhodně dlouho nepřejmenovaná.
Foto | Tatters:) / Flickr
Vážený pane předsedo,
obracím se na Vás ve věci znepokojivého nekonání Vámi vedené Názvoslovné komise České společnosti ornitologické. Žádám Vás o sdělení, jak je možné, že jste sice přejmenovali podstatnou část všech existujících druhů ptáků, ale pominuli jste naši avifaunu.
 
Jako příklad uvedu sýkory, a to konkrétně šest v České republice běžných druhů. Ty patřívaly do rodu Parus, ale již dlouhá léta jsou řazeny do čtyř různých rodů. A Vy? Rok za rokem jen nečinně přihlížíte!

V logice Vašeho přístupu k názvosloví jsme tu vedle českého rodového jména „sýkora“ už dávno měli mít ještě pět dalších. A protože vnímám Vaši snahu o naprostou korektnost, zcela jistě by mělo jít o genderově vyváženou terminologii, tedy dvě jména rodu mužského, dvě ženského a jedno středního, případně tři jména rodu středního a po jednom mužského a ženského. Dále nicméně rozvedu pouze první variantu.

Sýkora koňadra (Parus major) by mohla zůstat sýkorou. Nemůže to však být koňadra! Když pominu, že slovo „koňadra“ se mi nelíbí (což ve Vašem případě bývá dostatečný důvod ke změně zažitého jména), tak především je zcela nepřesné. Vysvětlím:

Jestliže např. tabona lesního jste změnil na brunátného jen proto, že se nevyskytuje výhradně v lesích, pak je naprosto samozřejmé, že nemůže obstát ani koňadra. Toto druhové jméno pochází z „dere koně“, což má odkazovat na agresivitu sýkory koňadry.

Dělal jsem si dosti podrobnou rešerši a není jediný důkaz, že by koňadra jakkoli trýznila či napadala koně. A to už vůbec pomíjím, že použití hodnotícího jména je vrcholně nekorektní. Takže sýkora ano, nikoli však koňadra. Bylo by vhodnější sýkora velká? Ale je pro Vás dost velká? To již nechám na Vás.

Dále tu máme sýkoru modřinku (Cyanistes caeruleus), u které by mělo být na řadě mužské rodové jméno. Takže sýkorník? Nebo raději sýkořec? A samozřejmě ne modřinka! Řekněme sýkořec modřenec? Nebo sýkořec modrotemenný? Dál opět rozvádět nebudu, jde o Vaši odbornost a kompetenci.

Pokračuji sýkorou parukářkou (Lophophanes cristatus). Zvolíme-li ženské rodové jméno, pak by mohlo jít o parukářku obecnou. Pohříchu však má na hlavě nikoli paruku, nýbrž chocholku, takže raději bych byl pro sýkornici chocholatou.

Zbylé tři druhy sýkor z rodů Periparus a Poecile již ponechám k řešení Vám.

Těším se na Vaši odpověď a zejména na urychlenou nápravu neutěšeného stavu názvosloví našeho ptactva!

S pozdravem „Ptáku zdar!“


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.7.2024 07:40
nad některými záležotstmi se nepřemýšlet neb nepřináší nic prospěšného.
Odpovědět
LZ

Lea Zahradníková

13.7.2024 10:31
Koně už asi nedere, ale zato vyklovává mozky netopýrům probírajícím se z hibernace - že by mozkodlab?

Ne vážně, po očku sleduji tuto kauzu, i když nejsem ornitolog. Nám zahradníkům také dělají botanici s molekulárními analýzami těžkou hlavu, ale aspoň se to neděje svévolně.
Není dobré, že pro podobné případy nezvladatelného božství (podle jednoho výkladu dát jméno znamená přivlastnit si) neexistuje brzda nebo vyšší instance..
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

13.7.2024 11:34 Reaguje na Lea Zahradníková
To raději nesledujte - vleče se 30 (ano, třicet) let: https://www.tomasgrim.com/cs/novinky/pi-tvorba-ceskeho-ptaciho-nazvoslovi-co-s-ni
Odpovědět
RM

Roman Mysík

13.7.2024 12:37
Vzhledem k nutnosti genderové vyváženosti navrhuji, aby se jména po roce měnila rotací a losováním. Takže dnešní sýkora koňadra by byla pro letošní rok sýkorníkem žlutoprsým v dalším roce sýkornicí krmítkovou a další rok sýkorovňátkem slunečnicožravým. Atd atd. Hrdlička by byla střídavě hrdlicí, hrdlicounem a hrdlicovňátkem páskokrkým. Když už chaos, tak pořádný. Zobákům zdar!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.7.2024 14:22 Reaguje na Roman Mysík
1*
horlivci se předvádějí, aby si jich někdo všiml !
Odpovědět

vladimír šmídl

14.7.2024 11:51
Jímá mne hrůza, když si uvědomím, že děti na zahradě chroupou hrách odrůdy Zázrak z Kelvedonu a vůbec netuší, zda jde o rostlinu motýlokvětou, vikvovitou či bobovitou. Když si představím co z toho bude...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.7.2024 16:45 Reaguje na vladimír šmídl
To máte jedno, je pampeliška, pampeliška nebo smetanka, nebo celer miřík?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

14.7.2024 16:30
Tleskám fundované glose. Bohužel doba uz je taková a jdyž může beztrestně blábolit formálně nejmocnější muž planety, nejmocnější žena EU i nejmocnější muž ČR, nemůžeme se divit, že hřebínek narostl i jedincům mimo ptačí říši.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

14.7.2024 16:32 Reaguje na Pavel Karel
Spíš by mě vážně zajímalo, jakým demokratickým zázrakem se tito jedinci z řádu kokotovitých do čela ornitologické společnosti vůbec dostali...
Odpovědět
JR

Jan Robovský

14.7.2024 20:25
Myslím, že v tomto kontexu je dobré si připomenout hlavní záměr taxonomie a jakéhokoliv názvosloví - mít jména, abychom se SNÁZE domluvili, s jakým taxonem máme co do činění. Velmi důležitou složkou taxonomie je STABILITA - dokonce tzv. princip stability (tj. jaké jméno je většinově používáno po delší dobu) může převážit nad tzv. principem priority u vědeckých jmén. To by se mělo brát v potaz i při národních názvoslovích, někdy je méně (zde změn) prostě více.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

15.7.2024 15:12 Reaguje na Jan Robovský
Zdravím, pane kolego,
ale tohle komisi říkáme už drahnou dobu. Pro představu o situaci něco kontextu: https://www.tomasgrim.com/cs/novinky/pi-tvorba-ceskeho-ptaciho-nazvoslovi-co-s-ni
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2024 21:39
Angličtina je na tom možná ještě hůře. Když dnes přeložíte do angličtiny větu, že rád chodíte do parku pozorovat sýkorky, a přeložíte to přímo, bez korigování, tak Vás budou považovat za sexuálního zvrhlíka. Zatímco před 30 - 60 lety to byla údajně běžná věta, na které se cizozemci učili angličtinu.
Proti takovým změnám jsou nějaké koňadry, modřinky a parukářky úplně bagatelní.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist