Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické zaměřit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné.

Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se podívali badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Pilotní kontroly mobilního měření provedené experty Centra služeb pro silniční dopravu přímo na silnicích ukázaly, že každé čtrnácté auto neplní zákonné limity pro emise škodlivých látek. Tzv. mobilní expertní jednotka zkontrolovala během tří měsíců 444 vozidel, z nichž vytipovala 141, u kterých změřila emise. Z nich 33, tedy celkově přes 7 % ze všech kontrolovaných vozidel, nebylo technicky způsobilých k provozu. Nejčastějšími prohřešky byl špatný stav výfukového vedení nebo kouřivost motoru, která ukazuje na nedostatečnou údržbu vozidel. Informují o tom ministerstva životního prostředí a dopravy.

V sobotu 5. října je možné na Zelném trhu v Brně nakoupit biopotraviny a dalších produkty lokálních pěstitelů a producentů. Proběhne tu 28. ročník Biojarmarku. K zakoupení bude mj. kvalitní biozelenina, biomaso, biosýry, biovajíčka, občerstvení, ale i oblíbená biovína. S různým občerstvením či lahví moštu, si návštěvnic mohou vychutnat hudební vystoupení cimbálové muziky Veronica. Návštěvníci se dozví o ekologickém zemědělství, o přírodních zahradách, na děti čeká dětský koutek s tematickými hrami. Akci pořádá Český svaz ochránců přírody Brno.

Supermarket Košík.cz před dvěma měsíci dobrovolně vyřadil z prodeje vejce z klecových chovů. Stalo se tak na základě přání zákazníků a předcházela tomu jednání s dodavateli, díky kterým Košík.cz dokázal zajistit náhradu za "klecovky" z halového chovu, aniž by došlo ke zdražení. Po dvou měsících se podle obchodu ukazuje, že klecová vejce zákazníkům nechybí. Dokonce začali spontánně výrazně více kupovat vejce z těch nejekologičtějších chovů.

Znečištění ovzduší z městské automobilové dopravy je rostoucí problém. V Česku jej ale podle odborníků účinně neřešíme. Inspiraci by Česko mohlo hledat u celé řady evropských měst, která se snaží najít cestu, jak zdraví svých obyvatel ochránit.

Zdraví a duševní pohoda je něco, co v obchodě nekoupíte. Leccos ale můžete pro jejich získání či udržení udělat sami, a navíc zadarmo. Podle studie sponzorované Národním institutem veřejného zdraví více než teoreticky stačí 120 minut pobytu v přírodě týdně. Píše o tom ScienceDaily.com.

K nejnebezpečnějším výrobkům prodávaným v Evropské unii patřily loni stejně jako rok předtím hračky, následují motorová vozidla a oblečení a módní doplňky. Oznámila to Evropská komise (EK). Úřady v jednotlivých členských zemích si podle ní v rámci evropského systému varování vyměnily 2257 upozornění na nebezpečné produkty, z nichž více než polovina pocházela z Číny.

V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií Jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Předsedkyně úřadu Dana Drábová ČTK řekla, že v množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let.

Alergiky začaly trápit první kvetoucí stromy - líska a olše, loni to bylo ještě dřív. Pokud se neochladí, přidá se podle alergoložky Moniky Čermákové brzy topol a bříza. Od poloviny února začal alergeny měřit jako každý rok také Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku trpí alergií nebo astmatem asi třetina populace. Podle odhadů bude za šest let mít tyto potíže polovina obyvatel Evropské unie.

Lidstvo i další živočichové čelí ve stále větší míře potenciálně škodlivým chemikáliím, se kterými se v životním prostředí dostávají do kontaktu. To by až tak velká novinka nebyla. Podle britských ekotoxikologů je spíš zajímavé, že míru těchto rizik nedokážeme přesně stanovit. Nové chemické složky totiž globálně produkujeme vyšším tepem, než je stačíme testovat. Píše o tom Independent.