Tropický prales v kamerunské vysočině Bamenda roste tisíce let. Každý rok ho kus shoří, jak si rychle rostoucí populace lidí vypalováním zvětšuje svůj prostor. V Africe takto, ale i přirozenými požáry, každoročně shoří až třetina celé rozlohy kontinentu (ne všechny požáry v Africe jsou ničivé, často jsou důležitým prvkem v zachování lokální biodiverzity a fungování ekosystému). Škody jsou nicméně nedozírné. Rozsáhlé oblasti ztrácejí schopnost zadržovat vodu a půda i kvůli nešetrné kultivaci rychle ztrácí své živiny. 15. dubna shořela v Paříži katedrála Notre-Dame. Na její opravu se sešlo víc jak 300 milionů eur ještě dřív, než hasiči ten starý barák uhasili, do 24 hodin to byla eur už skoro miliarda.

V českých lesích se rozpoutala přírodní apokalypsa. Lesy mizí před očima. Podléhají suchu a škůdcům. Ke všemu mnoho drobných vlastníků lesů neví, kde mají les, natož aby věděli, jak mají operativně vyhledat a asanovat stromy čerstvě napadnuté kůrovci, kde vzít pracovní sílu na těžbu a na přibližování, či finanční prostředky na následné zalesnění. Po odborné stránce mají malé znalosti. O funkci odborného lesního hospodáře, starajícího se o jejich les z pověření státu, příliš nevědí, ačkoliv by měli s jeho součinností o les soustavně pečovat.

Medvěd, který se loni na podzim potuloval po Zlínském kraji, měl namále. Zuby si na něj brousili nejen myslivci, ale i hejtman Čunek. Jako by ten méďa měl na kožichu namalovaný velký terč.

Vysázet deset milionů stromů je prima nápad. Za jednoho občana jeden. Krása. My teď a tady ale potřebujeme něco jiného než sázet stromy. Něco důležitějšího. Potřebujeme nekácet stromy, které stojí teď a už poskytují stín.

Budovy hrají klíčovou roli v přechodu k čisté energetice a snížení globálních emisí, říká nová studie, kterou tento týden vydala Mezinárodní energetická agentura. Zároveň to přinese zvýšení komfortu a kvality vnitřního prostředí pro uživatele. Domácnosti také mohou globálně uspořit na nákladech za energie do roku 2050 o pět tisíc miliard dolarů více, pokud se s přechodem k vysoce energeticky účinným budovám začne co nejdříve.

Hospodaření podle standardu certifikačního systému Forest Stewardship Council (FSC) by pomohlo ozdravit naše lesy a připravit je na probíhající změny klimatu, ochránit lesní půdu, vodní zdroje i lesní zvířata, houby, rostliny a další v lese žijící organismy. Oproti tomu standard druhého u nás používaného certifikačního systému PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), kterým je certifikována většina českých lesů, udržitelné hospodaření ve skutečnosti negarantuje. Oba certifikační systémy přitom spotřebitelům tvrdí, že šetrné, resp. trvale udržitelné lesní hospodaření garantují.

Před třiceti roky jsem doprovázel výpravu lesnických odborníků po Pradědu. Na místě srazu pod chatou Ovčárna jsem si posteskl, že místo autochtonního smrku a jeřábu roste v nejvyšších polohách Jeseníků v Národní přírodní rezervaci Praděd převážně nepůvodní smrk a kleč a jeřáb roste jen okolo vzpěr lyžařských vleků. Nastal všeobecný údiv, co mi na tomto stavu vadí, když vše je zelené.

Závěry vědců prezentované na včerejší konferenci a ve zveřejněné studii jsou v rozporu s „bojem s kůrovcem“, který prosazuje Ministerstvo zemědělství, a to i v nové rajonizaci. Rajonizace neřeší kůrovcovou kalamitu, protože dál požaduje v nejvíce napadených oblastech zbytečné zásahy, které vedou k velkým holosečím a výraznému používání jedovaté chemie. Ministerstvo zemědělství se přitom na vzniku odborné studie finančně podílelo.

Lesníci, akademici, vědci i zástupci zpracovatelského průmyslu diskutovali 4. dubna v Praze na mezinárodní konferenci pořádané Evropským lesnickým institutem na téma: Jak reagovat na narušení lesů v Evropě. Zúčastnil se i ministr zemědělství Miroslav Toman a generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Společnost Karlovarské minerální vody (KMV) nedávno na tomto serveru publikovala článek na téma zálohování PET lahví v České republice (zde a zde). Je smutné, že v těchto textech nenajdeme „jen“ pouhé omyly, ale přímo „argumentační fauly“.