22. květen je mezinárodní den biologické rozmanitosti – dobrý důvod pro oslavu přírody, ale také připomenutí, že nejsme jedinou formou života na této planetě. Považujeme sami sebe za „inteligentní“ druh, ale naše kolektivní chování, přinejmenším pokud se přírody týká, příliš nenaznačuje, že by to byla pravda. Je prostým faktem, že pokud neriskujeme přímo zničení této jedinečné planety, pak „jen“ to, že příštím generacím zanecháme ohromnou finanční a ekologickou zátěž a nutnost vyřešit problémy, které jsme sami vyřešit nedokázali.

Ve dnech 8. – 13.5. 2011 se v Ženevě v prostorách mezinárodního konferenčního centra konalo již třetí zasedání Globální platformy pro snižování rizika katastrof (Global Platform for Disaster Risk Reduction). Globální platforma (GP) byla zorganizována Mezinárodní strategií pro snižování katastrof OSN UNISDR) a zúčastnilo se jí přes 2600 odborníků včetně zástupců 168 vlád, 65 nevládních organizací a 25 mezivládních organizací.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek se pustil na tenký led, když v článku pro Ekolist píše, že:

Problematikou teplárenství se v poslední době zabývaly dvě nezávislé studie VŠE a VŠB, které jsou k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a každý se s nimi může seznámit. Obě dospěly k podobným závěrům. Potenciál úspor tepla je v České republice již v podstatě vyčerpán, když spotřeba tepla v bytové zástavbě klesla o více než třetinu. Kdo občas česká sídliště navštěvuje, tak ví, že většina oken a dveří je již vyměněna, zateplená je dnes i většina fasád.

Teplárenství v České republice je díky historickému vývoji velmi rozvinutým oborem podnikání. V posledních dvaceti letech však v něm došlo k velkým změnám. Lze říci, že jejich hlavními důvody byly finanční náklady a také ohledy na životní prostředí, což je jeden z klíčových fenoménů polistopadového vývoje, nejen v oblasti teplárenství.

Teplárenské sdružení využívá podobného nátlakového prostředku jako v nedávné době lékaři, a sice že drží několik milionů rukojmí, u nichž přiživuje obavy z nejisté budoucnosti. Výhodou lékařů bylo, že jejich práci je možno nahradit jedině prací jiných lékařů. Ve výsledku jsou pouze dvě možnosti – udržet stávající lékaře, nebo najmout lékaře jiné, pokud by ovšem byli k dispozici v potřebném počtu, čase a kvalitě.

V Hospodářských novinách dne 17.5.2011 vyšel článek Lidé vyhráli boj o ticho, limity hluku se nezvýší. Ředitelství silnic a dálnic varuje, že stát vydá na protihluková opatření stamilióny.

Počátkem března 2011 se konala jako každoročně v hornorakouském Welsu již po devatenácté konference Světové dny úspor energií. V jejím rámci proběhly v několika paralelních sekcích tyto akce: Evropská konference o peletách, konference „Solární technologické teplo“ a konference „Přehled energetické účinnosti - Modernizace budov a prezentace úspěšných projektů z oblasti OZE“.

„Analýza“ financování českých nevládních organizací, a Hnutí DUHA zvlášť, od paní Jitky Markové má několik podstatných vad na kráse. Především autorka zcela evidentně neví, jakým způsobem se granty rozdělují.

Tzv. „Územní ekologické limity těžby v SHP“ byly vyhlášeny usnesením vlády ČR č. 444 v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie chránící zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desítiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, vč. lesů Krušných hor.