Nerovné ekonomické podmínky podnikání, platné pro základní obory dopravy, jsou nejen v České republice velmi ožehavou záležitostí, byť praxí v důsledku neomaleného lobismu vesměs ignorovanou.

Je to tak trochu zvláštní, ale jak to tak sleduji, tak i ptáci a volně žijící zvířata mají své dny. Bylo to v pondělí ráno, kdy jsem si jen tak pro sebe a v duchu řekl, že během posledních tří dnů vlastně nebyl žádný velký fofr a pěkný zvířecí pacient. V okamžiku, kdy má myšlenka doběhla do konce, zazvonil telefon a ten den jsem se až do tmy nezastavil.

Jak již předesílal minulý díl, třetí díl seriálu Obec 21. století je věnován opět povodním. V první části jste se dozvěděli, jaké má obec povinnosti v souvislosti s povodněmi a čím může snížit riziko vzniku škod. V tomto díle se zaměříme spíše na obyvatele obcí, a to prostřednictvím problematiky povodňových plánů vlastníků nemovitostí (PPVN) a povodňových plánů staveb. Dále se v tomto díle budeme věnovat rozsáhlé problematice havarijních plánů.

Stará garnitura přerovské radnice páchá další škody kde se dá. Jen naprostý diletant může považovat 80–100letý strom za přestárlý. Věk stromů se nedá srovnat s věkem člověka. Naše stromy se dožívají celkem běžně 150 až 300 let. Veliký problém se kterým se potýkáme je péče o městskou a parkovou zeleň a stromy obecně. Je velmi úsměvné, pozvat v jednom týdnu veřejnost a školy na oslavu Dne stromů do přerovského parku Michalova a krátce nato vysvětlovat ve stejných médiích kolik stromů se bude v Přerově a místním parku kácet / likvidovat. Každý rok se jedná o stovky stromů, které by ještě mohly sloužit dalším generacím.

V poslední době se i v České republice stále častěji objevují tzv. broukoviště (v anglickém originále loggery). Jde v podstatě o do země zapuštěné nebo na zemi ležící kmeny a větší větve, které slouží jako útočiště pro brouky a další organismy vázané na mrtvé dřevo, ale také třeba jako prolézačky pro děti. Nápad k nám dorazil z Britských ostrovů, broukoviště usnadňují lidem setkání s jinak skrytě žijícími obyvateli mrtvého dřeva, třeba roháčem obecným, nosorožíky nebo zlatohlávky.

Od 1. ledna letošního roku nabyla účinnosti novela Zákona o rostlinolékařské péči. Ta do české jurisdikce vpravila směrnici EU, jejímž cílem je udržitelné používání pesticidů. Mezi nástroji určenými k dosažení tohoto cíle je i tzv. Integrovaná ochrana rostlin (IOR), tedy soubor opatření, která mají chránit rostliny před škodlivými organismy za dodržení určitých ekologických zásad, například upřednostňování biologických postřiků před chemickými.

„Krajina není rychloobrátkovým zbožím“ - Ing. arch. Jaroslav C. Novák, CSc. (odbor ŽP MHMP). Ve své pilotní přednášce poukázal na kontinuitu přístupů, které lze vysledovat v pracích našich předních architektů za uplynulých sto let. K zásadám ochrany pražské přírody patří nezastavitelnost krajinných celků – sníženin i vyvýšenin – zejména zelených svahů, jejich temen a úbočí, ale i úpatí v údolních polohách.

Poměrně často jsme svědky nejrůznějších reportáží a článků, ve kterých se z divokých prasat dělají krvelačné a zákeřné bestie. Z vlastní zkušenosti vím, že vždycky za každou takovou příhodou stojí lidský faktor, a nebo přímo sám člověk. Divoká prasata jsou totiž jedna z nejinteligentnějších zvířat v lese, která lidskou společnost rozhodně nevyhledávají. Představa, že Vás divoké prase bude honit po lese či v kukuřici, je úplně stejná blbost, jako tvrzení, že když se napijete na třešně, tak se neodtrhnete od záchodové mísy, nebo že když vám škvor zaleze do ucha, tak vám propíchne ušní bubínek.

Dnešní můj příspěvek se zrodil ze vzpomínání a přátelského vyprávění paní Jany Tauschové, ženy, která s Bedřichem Tauschem prožila kus svého života. Prožila je skutečně správný výraz – byla nejen jeho manželkou, ale i kamarádkou a především kolegyní při všech jeho početných aktivitách. Bedřich Tausch nečekaně zemřel po plánované operaci srdce. V srpnu roku 2011 odešel do důchodu a v prosinci se už z nemocnice domů nevrátil.

Myšlenka výstavby vodního koridoru, který by propojil naše země s okolními moři, není nová. V poslední době však viditelně sílí snahy řady subjektů a skupin koridor realizovat, což je patrné jak na tuzemské politické scéně, tak i v rámci Evropské komise (revize TEN-T).