Dobrý den, ráda bych vás informovala o aktuální situaci v chovu pana Mojmíra Fialy. Článek o tomto chovateli jste již v minulosti zveřejnili.

Vážené dámy a pánové,
my, níže podepsaní, osoby s autorizací pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK), se na Vás obracíme tímto otevřeným dopisem se žádostí o promptní řešení situace ohledně dokumentu nazvaného „Hodnotenie vplyvu fytosanitárnych zásahov proti lykožrútovi smrekovému na územie NP Šumava v roku 2011, detailnejší záber na lokalitu Na Ztraceném v Územnom pracovisku Modrava, v kontexte predmetov ochrany prírody podľa sústavy Natura 2000 a Hodnotenie vplyvu uvažovaných fytosanitárnych zásahov proti lykožrútovi smrekovému na územie NP Šumava v rokoch 2012 a 2013 v kontexte predmetov ochrany prírody podľa sústavy Natura 2000", s podtitulem "Hodnocení vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Dovolujeme si obrátit se na Vás se záměrem zveřejnění reakce na některá vyjádření Správy NP a CHKO Šumava a ministerstva životního prostředí ve věci údajné (ne)spolupráce autorizovaných osob pro tzv. naturové hodnocení (dále také jen AO) na zpracování odborných posudků.

Kdyby světu dnes dominovaly obnovitelné zdroje, bezpochyby by se našli kritici, kteří by prosazovali jinou energetickou koncepci. To je běžnou součástí polemické debaty. Otázkou je, zda k ní také přispívá způsob diskuze Vladimíra Wagnera, založený na účelovém opomenutí kontextu a následné kritice pečlivě vypreparovaných argumentů.

Vážený pane Kallo, dovoluji si tímto otevřeně reagovat na Váš článek, který jste uveřejnil na serveru Ekolist.cz. Je nepochybně škoda, že jste před publikováním toho článku v něm uvedené otázky nevznesl vůči naší společnosti, neboť by jejich zodpovězením mohla být řada Vašich obav vyvrácena a nebylo by tedy nutné je dále šířit.

Člověk slabšího rozumu, který si navíc nepamatuje dobu předlistopadovou ani léta spojená s výstavby prvních dvou bloků Temelína, by si snad mohl myslet, že naprosto náhodně jsou v UDÁLOSTECH na ČT a ve ZPRÁVÁCH na Nově, ale někdy třeba také v seriózním a kvalitním pořadu Reportéři ČT vysílány několikaminutové klipy vychvalující jadernou energetiku. Hloupější člověk by se mohl také domnívat, že každý druhý večer, opět v hlavních zprávách, jsou výmysly jaderných expertů a odborníků z ČEZka o údajné „škodlivosti“ slunečních a větrných elektráren vysílány pouze „náhodou“. Bohužel však ódy na jádro a minuty nenávisti k „větrníkům“ a „slunečníkům“ samozřejmě náhodně vysílány nejsou.

Minulý týden vyšel v Ekolistu článek, který rozebírá vývoj cen fotovoltaických elektráren a už v titulku naznačuje, že cena elektřiny z fotovoltaiky bude brzy stejná jako z uhlí, dokonce možná již příští rok. I v něm se k představě brzké konkurenceschopnosti fotovoltaiky u nás hlásí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Stejně jako podobné články je založen právě na tiskové zprávě Aliance pro energetickou soběstačnost, která se odvolává na článek agentury Bloommberg. Vystoupení a argumentaci Martina Sedláka jsem měl zároveň ve stejný den možnost sledovat na posledním ze tří diskusních setkání s názvem „Budoucnost energetiky ČR“. Pořádaly je noviny E15 a tentokrát bylo zaměřeno na obnovitelné zdroje energie a jeho název byl „Vyplatí se nám podpora investic do OZE?“. Jak v článku tak v prezentaci Marina Sedláka na setkání byla řada čísel, která však často nebyla zasazena do kontextu a ve skutečnosti říkala úplně něco jiného než ve svých závěrech Martin Sedlák tvrdil. Pokusím se tak některá čísla a fakta, která se objevila v odkazovaném článku a prezentaci Martina Sedláka, doplnit, přiřadit do kontextu a komentovat. Prezentaci mám v papírové formě a doufám, že se podobně jako prezentace z předchozích diskusních setkání objeví na uvedených internetových stránkách, aby ji mohli prostudovat i čtenáři.

Osvětlení veřejných prostranství začalo olejovými lampami a loučemi. První rozsáhlejší veřejné osvětlení bylo založeno na plynových lampách. Později začala dominovat elektrická energie a obloukové lampy. V druhé polovině 20. století se významně prosadily vysokotlaké rtuťové výbojky. Během 70. let je nahradily vysokotlaké sodíkové výbojky, které jsou relativně velmi efektivní a které v našich ulicích svítí dodnes. Nyní veřejné osvětlení čeká nejvýznamnější změna za posledních několik desítek let, kterou způsobí technologie světelných diod (LED).

Pane ministře,

v úterním vysílání Radiožurnálu jste se vyjádřil k tzv. naturovému hodnocení, tedy hodnocení dopadů záměrů a koncepcí na chráněná území soustavy Natura 2000. Řekl jste, že Ministerstvo životního prostředí považuje tento systém za zbytečně přísný a rigidní a bude proto změkčovat podmínky udělování autorizace, aby se zavedla jakási konkurence a zároveň zvýšila kvalita naturových hodnocení.

S novým vedením Národního parku Šumava, ale především s novým ministrem, každý očekával změny. Nikoliv k horšímu, ale k lepšímu. Nový ministr s minimálními zásahy posvětil diferencované a speciální bezzásahové managementy, které jsou příčinou pokračující kůrovcové katastrofy, odlesnění nejen vrcholových partií Šumavy, ale i změny krajinného rázu. Došlo k narušení ekosystémů, ekosystémových vazeb, degradaci biotopů, které sotva mohou plnit funkce, které jim náleží.