V rámci projektu výstavby nového OC Krakov, jehož investorem je společnost LMF 1 a.s., pokračují v těchto dnech demoliční práce na postupné likvidaci stávajícího zchátralého objektu. Původní objekt zastřešující veškeré služby a obchody sloužil místním obyvatelům sídliště Bohnice nepřetržitě od roku 1980 do konce minulého roku. Po roce 1989 díky nulovým investicím, změně skladby nájemníků, ale i expanzi do té doby nevídaných hypermarketů na periferiích města, centrum postupně přestalo plnit svoji funkci a mnoho posledních let bylo jen přežívajícím smutným torzem doby minulé. Nelze se proto divit pozitivnímu ohlasu ze strany občanů, kteří zboření nevábné a zapáchající budovy uvítali a teď jen s malými obavami vyčkávají, zda nové centrum nebude další sterilní přehlídkou značkových obchodů, jak je tomu v OC v jiných částech Prahy.

Během několika týdnů pozbude platnost kontroverzní zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který se stal výjimečný tím, že otevřel 10 milionům občanů jejich peněženky a vytvořil garantované „podnikatelské“ prostředí, které mohlo prakticky neomezeně tento zdroj peněz využívat. Tím byl vytvořen bezprecedentní korupční tlak na státní správu, aby vytvořila pro čerpání zdroje co nejpříznivější podmínky. Ty šly, dle mého chápání věci, až za hranici zákona.

Metaanalýza Seufertové, Ramankuttyho a Foleyho publikovaná nedávno v časopise Nature zkoumala parametr výnosů z plochy u klasického průmyslového a organického zemědělství. Podtitul článku konstatuje, že "průmyslové zemědělství ve většině případů dává vyšší výnosy". Tento zdánlivě jednoznačný závěr v sobě ovšem skrývá hned několik háčků. Jednu jejich skupinu lze shrnout do konstatování, že srovnávání alternativ je metodologicky čisté pouze tehdy, probíhá-li za jinak stejných podmínek (ceteris paribus) – v tomto případě by se tedy nemělo lišit nic jiného než právě způsob hospodaření na určité ploše zemědělské půdy – což, jak ještě uvidíme, vlastně splněno není. A druhá námitka, v tuto chvíli dokonce ještě závažnější, souvisí s analýzou vzniku rozpočtových deficitů "problémových" evropských zemí.

Pokud by se měla udělovat ocenění za přínos ekologii v ČR, rozhodně by nebyli uživatelé drog bez šance. Jejich aktivity v oblasti recyklace a třídění odpadu jsou totiž významné. Řada uživatelů drog a lidí bez přístřeší má své příjmy z odvozu druhotných surovin do sběru. Jejich počínání lze hodnotit od společensky vysoce nebezpečného (kabely u vlaků) až po záslužné, kdy se probírají popelnicemi a kontejnery na suť, aby našli cokoliv, co lze odnést do sběrného dvora.

Články v Ekolistu např. o akci Zelená úsporám apod. jistě vycházejí z racionálních předpokladů. Přesto se mi jeví úvahy někdy spíše v poloze teoretické, praktický přístup by měl zahrnovat nejen úspory tepla, ale komplexní posouzení pohody osob v domě trvale žijících. Podstatná je jistě také doba návratnosti investice.

V nedávné době zaznamenaly ekologické aktivity v Evropě velké úspěchy v boji proti jaderné energetice a v prosazování masivnějšího nasazení obnovitelných zdrojů. Podívejme se, jaké důsledky tato vítězství reálně přinesla pro ekologii. Jako velký pokrok se uvádí velmi rychlý nárůst produkce elektřiny větrnými a zvláště fotovoltaickými zdroji jak v Česku tak dalších evropských zemích. Už i někteří z ekologických aktivistů však berou jako jisté negativum tohoto trendu vzrůstající hodnotu dotací potřebných zvláště na fotovoltaické zdroje.

Situační zpráva Rady vlády pro udržitelný rozvoj z roku 2009 zdůraznila, že energetická náročnost HDP, spotřeba primárních energetických zdrojů, podíl energie z obnovitelných zdrojů, emise skleníkových plynů na jednotku HDP i na obyvatele a materiálová spotřeba prokazují zaostávání ČR v mezinárodním srovnání a vzdalování se od udržitelného rozvoje. Český průmysl, energetika, doprava atd. produkují na obyvatele větší množství ekvivalentu CO2 než Rusko, jehož rozloha je dvousetnásobná a téměř tolik CO2 a jen desetinu HDP na obyvatele při srovnání s USA. Nezávislá komise České akademie věd konstatovala, že roční spotřebu ČR lze (a je nutno) snížit o 173 PJ. Naše republika se propadla až 36. místo konkurenceschopnosti. Evropská unie chystá směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni snižovat energetickou spotřebu zákazníků o 1,5 procenta ročně.

Před několika roky jsem se náhodou setkal s britským architektem, který navštívil Brno, aby se seznámil s historickými budovami. Ačkoli je Brno pověstné svými funkcionalistickými stavbami, zajímaly ho secesní domy z počátku minulého století v katastrální části Ponava, která se nachází na jižním okraji městské části Královo Pole na hranici s parkem Lužánky.

19. dubna 2012 projela opět Prahou velká cyklojízda. Pro běžného účastníka idylka v místech, kde by to normálně nečekal. Může si tak třeba prohlédnout Wilsonovo nádraží v celé kráse bez toho, aby mu překážela karoserie. Město se alespoň na chvíli stane přívětivější.

Před zveřejněním Státní energetické koncepce probíhá diskuze – prolomit či neprolomit. Pokusíme se na tuto otázku odpovědět bez ideologických nánosů pomoci simulačního modelu. Vyhodnotíme vývoj energetických a ekonomických aspektů.