Národní park Šumava nepřestává být vroucím kotlem, v němž bohužel nedochází k názorovému tříbení, jak zlepšit ochranu přírody, ochranu živočichů nebo ochranu lesních společenstev. Nedávno udělila Česká inspekce životního prostředí Správě Národního parku pokutu, mimo jiné za údajné nedodržování ochrany ptáků a nyní se zcela čerstvě podobnou stížností různých ekologistů zabývala delegace Evropské komise, která se dokonce přijela na Šumavu podívat. Téma ochrany ptáků je na Šumavě ostatně velmi živé. Vzpomeňme, s jakou mediální pozorností byl vyhlášen ptákem roku tetřev, jehož poslední životaschopná populace žije na Šumavě. Vše se týká toho, že ptáci jsou údajně fatálně rušeni, např. při těžbě kůrovci napadených stromů, pomocí níž se současné vedení Správy NPŠ snaží gradaci kůrovce zcela utlumit.

Zjednodušující černobílé vidění světa je zavádějící, říká profesor Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí ČZU, dokladem jsou i kořenové čistírny, které dosud nejsou - přes dobré výsledky - příliš využívány. Rozhovor s Janem Vymazalem vedl Josef Beránek z České zemědělské univerzity.

Vždy, keď sa vraciam do Kodane, zmocní sa ma úžasný pocit, že patrím medzi 150-tisíc ľudí, ktorí denne cestujú bicyklom do práce alebo školy. Podiel cyklistiky na celkovej doprave v meste predstavuje 36 percent, a bicykle sú tu najpoužívanejším dopravným prostriedkom. Až 84 percent Kodančanov má prístup k dvojkolesovému tátošovi, a takmer 70 percent z nich sa bicykluje aspoň raz za týždeň. Približne tretina všetkých ciest za nákupmi sa v tejto dánskej metropole udeje na bicykli. Napriek snehu a dažďu, väčšina ľudí sa bicykluje aj v zime.

Z médií jsme se včera dozvěděli zprávu, že Světová asociace zoo a akvárií (WAZA) rozhodla o vyloučení Zoo Dvůr Králové ze svých řad. Důvodem je porušování etických standardů této asociace při transportech zvířat. Vzhledem k tomu, že jsme o této kauze zevrubně informování a že se v českých médiích objevují její nepoučené a často účelově zkreslené komentáře, rozhodli jsme se na obranu Zoo Dvůr Králové zveřejnit naše stanovisko.

Prvním dnem měsíce září opět nastane poprask na vodních plochách. Nadržení lovci, dychtící trefit něco živého, stejně jako roky minulé, vystartují do naší krásné krajiny s nabitými flintami udržovat prý tradici svých předků. Co tato (z novodobého pohledu) pochybná tradice znamená? No přece vraždění živých tvorů, v tomto případě divokých kachen, které již v podstatě vůbec divoké nejsou. Kachny pocházejí z vykradených snůšek v přírodě, následně uložených vajec do umělých líhní a po vylíhnutí a dosažení patřičné velikosti jsou přibližně koncem měsíce května vysazeny na prázdné vodní plochy rybníků a jezer. Na břehy vodních ploch se jim sype krmivo a na stejném místě se s „mysliveckou etikou“ střílí. Jejich život trvá přibližně 5 měsíců. Tímto konáním jsou zaplašeny a odehnány mnohé ptačí druhy, které by jinak rovněž využívaly stejné vodní plochy. Fotodokumentace je v mém archivu.

Ve čtvrtek 9. srpna 2012 došlo k události, která způsobila, že se dokonce i v celostátních televizních zprávách objevilo téma energeticky úsporných budov. A co se vlastně stalo? Ve skutečnosti nic moc zvláštního. Prezident Václav Klaus jednoho dne pouze využil svého demokratického práva a vetoval předloženou novelu zákona o hospodaření energií, která obsahuje i nové podmínky pro budoucí tuzemskou výstavbu.

Ač není ekologický aktivista, profesor Miroslav Šálek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity upozorňuje na nedostatek vzdělaných ekologů na řídících postech, jimž by šlo nezištně o zlepšení životního prostředí.

Úvodem si připomeňme několik skutečností: 1) je nutné vytvořit nový Plán péče pro území NP Šumava 2) k tomu, aby bylo možné tento dokument vytvořit musí být splněny některé předpoklady. Jedním z nich je skutečnost, že musí být dodržen metodický pokyn MŽP ČR pro tvorbu plánu péče v národních parcích ČR 3) jeden z bodů tohoto dokumentu hovoří o tom, že musí být známa klasifikace IUCN pro daný národní park. Tolik základní technické náležitosti.

Asi nejvýznamnějším trendem současného stavebnictví je velké snižování spotřeby energie v budovách. Nejvíce se to týká snižování potřeby tepla na vytápění. Zcela běžně se staví budovy, které mají potřebu tepla na vytápění menší než 50 kWh/(m2.rok) a jsou tedy v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Málokdo je proto dnes spokojen s tím, že bydlí v domě, který pro vytápění spotřebuje 150 kWh/(m2.rok), když by chytrou rekonstrukcí mohl dosáhnout třeba i na třetinovou hodnotu a ušetřit tak peníze za stále se zdražující energie. Proto se u starších budov velmi často provádí dodatečné zaizolování. Obvykle je to zateplení stěn z venku, zateplení střechy a výměna starých oken za izolační dvojskla či trojskla. Jedná-li se o historický dům, má jeho zateplení určitá specifika.

Co vede k přehřívání měst? A proč je v nich v létě k nesnesení? Ve městech se v poslední době rozvíjejí tepelné ostrovy. To je stav, kdy je ve městě o několik stupňů tepleji, než mimo město. Typicky o jeden až tři stupně Celsia. Tepelný ostrov přitom vytváří každé větší město a je pozorovatelný ve všech ročních obdobích. Způsobuje ho jednak spotřeba energie, a jednak citelné teplo ze slunečního záření, které by se ve volné krajině spotřebovalo na odpar vody z rostlin a vodních ploch. Energie spotřebovaná ve městech se prakticky všechna dostane do venkovního prostředí v podobě tepla – horké výfukové plyny automobilů, teplo z komínů, z budov, atd.