„Bojujeme za prales (divočinu…) proti zlé dřevařské lobby,“ říká blokádník stojící před lesem, který ještě před dvaceti lety byl opečovávaným hospodářským lesem. Doposud je zelený, souše staletých smrků se „cudně“ jako vždy schovávají v povzdálí. Tyto zelené smrky jsou ale už ve skutečnosti mrtvé, neboť je napadl a zahubil kůrovec. A otázka tedy zní: Chceme, aby se kůrovec, který se v nich vyvíjí, rozšířil do okolí a zahubil další stromy (jeden takto opuštěný strom znamená smrt dalších 5 – 10), nebo ne?

Vážený pane řediteli,
vyzýváme Vás, abyste pro tuto chvíli ukončil lesnické zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka. Vytěžením této lokality poškodíte unikátní ekosystém horského lesa, aniž zabráníte šíření kůrovce do nižších poloh, protože Ptačí potok se nachází za současnou linií šíření kůrovce. Vaše argumenty, že tímto zásahem chráníte lesy jiných vlastníků, které se nacházejí v NP Šumava, nelze od ředitele Správy Národního parku akceptovat.

Dvacet let je v životě lidském poměrně dlouhá doba, u těch šťastnějších jedinců celá čtvrtina života, pro nás většinu skoro třetina. Za dvacet let lze se stát otcem a poté i dědečkem, postavit dům či procestovat svět. Co jsme dělali před dvaceti lety si mnoho z nás už moc podrobně nevzpomíná, pokud to zrovna nebyla svatba či vítězství na olympiádě, že?

Spory vládních stran, ilustrující snahu byznysu proniknout do řízení státu s mnohomluvnými projevy, mimo jiné, jak nejmodernější biopaliva, biopotraviny nebo bioléčiva atd. usnadní denní starosti a zlepší životní prostředí, může občan „dole“ sledovat s nevěřícím vrtěním hlavy, popřípadě si pročítat tisk před spaním s pocitem, že nástup nového tohoto druhu biobyznysu ovlivní stejně účinně jako kosmické lety na Mars. Svůj fatalismus však velice rychle ztratí, jestliže narazí na podobné šarvátky ve svém okolí.

Reakce na článek „Výše mýtného pro autobusy se možná bude řídit jen množstvím emisí“ z 27.6.2011

Vážený pane primátore, vážení radní a zastupitelé města Brna,

Z oficiálních dokumentů je zřejmé, že má dojít k navýšení cen jízdného městské hromadné dopravy v Brně platnému od 1.1.2012. Návrh pracuje se dvěma variantami, přičemž každá z nich znamená u předplatných jízdenek měsíčních zdražení na úroveň hlavního města Prahy. Předpokládaná změna výnosů v roce 2012 oproti roku 2011 je pak 63 mil. Kč.

Česká média jsou v posledním roce plná bílých nosorožců – kromě kauzy skomírajícího umělého chovu severní (súdánsko-konžské) formy ve Dvoře Králové nad Labem a pokusu o její záchranu transferem posledních kusů do Keni je to především nevídaně zpopularizovaná práce dokazující, že severní forma je zcela samostatný druh, tedy šestý recentní nosorožec (viz Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?). Škrtnutím pera (na němž se podílel i český zoolog Jan Robovský) tedy vznikl kriticky ohrožený a v dohledné době pravděpodobně vymřelý druh savce.

Dětem Země se 1. června 2011 podařil kuriózní kousek. Během jednoho dne vydal stejný senát Nejvyššího správního soudu v Brně tři různé rozsudky o jejich kasačních stížnostech, které se týkaly stavebních povolení pro dálnici D8 v CHKO České středohoří.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně obtěžování obyvatel Prahy, žijících kolem magistrály, hlukem, resp. následná opatření, jež z tohoto rozhodnutí vyplývají, spadají jednoznačně do kompetence Magistrátu Hlavního města Prahy. MČ Praha 4 stojí v této problematice takříkajíc stranou, neboť nemá kompetence jakkoli provoz na ulici 5. května ovlivnit. Tato komunikace spadá pod Magistrát Hlavního města Prahy.

Ačkoli pražskou severojižní magistrálu na mapě dálnic České republiky nenajdeme, patří jí v žebříčku nejvytíženějších silnic v zemi hned druhé místo. Dopravní výzkumy ukazují, že po magistrále projíždí v nevytíženějším úseku denně průměrně více jak 100 000 aut. Tento jednoduchý údaj bez bližšího vysvětlení ale zároveň vede k chybnému pochopení efektu magistrály v centru. Přibližme si čtyři nejrozšířenější mýty o povaze severojižní magistrály.