Projekt sdílení bicyklů (bikesharing) pod jménem Rekola funguje v Praze, Brně, Olomouci, Pardubicích a Hradci Králové a dohromady čítá 120 dopravních prostředků. V Praze je momentálně 522 uživatelů, kteří mají k dispozici 45 kol a 30 koloběžek, což je zhruba sedm uživatelů na jeden dopravní prostředek. Síť není zcela naplněná a Rekola proto hledají další uživatele. Jako maximum uvádějí 21 uživatelů na jeden dopravní prostředek. Při malém vytížení sítě hrozí krádeže a vandalismus, protože kola a koloběžky dlouho stojí na jednom místě.

Rozhlasové vysílání věnované 20. ročníku ankety "o nejtrapnější výrok, který se nějak dotýká ochrany přírody a životního prostředí" zakončuje její iniciátor Mirek Patrik odpovědí na otázku, co by anketě Zelená perla vytknul. „Nic, vůbec nic, je výborná“, zní jeho jednoznačná odpověď, s níž se rozchází s posluchači. Rozchází se s ní ale i se mnou: nad dvacetinami ankety se totiž podle mne nemá smysl zamyslet jen kvůli anketě samotné, ale i kvůli tomu, jakouže to reflexi českému ekologickému hnutí vlastně dává. Podívejme se tedy na Zelenou perlu podrobněji.

Banány jsou dlouhodobě s ananasem nejoblíbenějším tropickým ovocem nejenom v ČR, ale i v celé Evropě. Tomu nasvědčuje i fakt, že v roce 2012 průměrný Čech zkonzumoval 10,1 kg banánů. Banány, které v ČR konzumujeme, jsou především z Ekvádoru, Kolumbie a Kostariky. Ročně se do ČR dováží desítky až stovky tisíc tun banánů, do celé Evropy jsou to poté až miliony tun banánů ročně.

Šumavský park byl zřízen v roce 1991 usnesením vlády České republiky se souhlasem šumavského regionu, který od této doby čeká, v souladu s ústavním pořádkem, na vyhlášení a uspořádání všech důležitých náležitostí spojených s existencí národního parku zákonem. Poslanecká sněmovna bude brzy projednávat vládou schválený návrh novely zákona, z dílny ministerstva životního prostředí, o ochraně přírody a krajiny, která týká všech národních parků v naší republice, ať současných nebo budoucích. Ale hlavním důvodem je právě Národní park Šumava, který svou velikostí nejen že přesahuje všechny ostatní české parky dohromady a jako jediný park se rozkládá na území dvou krajů, tří okresů a správní území pěti šumavských obcí je do národního parku začleněno zcela.

Městský hřbitov v Blansku ještě nedávno neměl vlastní parkoviště. Pro parkování sloužila příležitostně pouze svažitá sousedící plocha. Město Blansko si nechalo vypracovat projekt na parkoviště, které by bylo důstojné pro daný účel a které by zároveň umožňovalo zasakování dešťové vody. Neobvyklé je, že primární koncept parkoviště doporučil krajinář, teprve pak byl projekt dále zpracován dopravním projektantem. Běžně to bývá opačně.

Letošní laureát Ceny Josefa Vavrouška se narodil v roce 1931. Když mu bylo zhruba jedenatřicet let, dostal obtížný úkol – naplnit jeden z cílů tehdejšího Územního plánu rajonu Krkonoš a splnit sen a přání mnoha dřívějších ochránců přírody nejvyšších českých hor – Augusta Bayera, Františka Schustlera, Aloise Zlatníka, Karla Kaviny, Zdeňka Pilouse, Josefa Mařana, Jaroslava Veselého nebo Zdeňka Vulterina – zřídit v Krkonoších první český národní park.

Trofejový lov je v dnešní době kontroverzní téma, nelze však zastírat, že může za určitých okolností pro ochranu divokých zvířat znamenat i přínos. Neplatí to však vždy a je třeba zdůraznit, že s komerčním lovem souvisí i mnoho problémů, které Michaela Fialová v rozhovoru nezmínila. Diskuze na toto téma je dnes velmi polarizovaná – na jedné straně ochranáři a ochránci zvířat; na druhé straně lovci, lovečtí operátoři a firmy, které tyto aktivity živí. Najít argumenty ve prospěch lovu bývá složité – je celkem jasné, že zvíře bylo zabito, takže přesvědčovat někoho, že to bylo vlastně pro jeho dobro, není úplně jednoduché.

V minulých týdnech schválila vláda novou aktualizovanou energetickou koncepci - Česko se má v následujících 25 letech stát zemí s výrazným podílem jaderné energetiky. Uran má nahradit tenčící se zásoby uhlí a na celkové výrobě elektřiny by se měl podílet místo nynější třetinou více než polovinou, předpokládaný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je na dvacet pět procent. Koncepce počítá s tím, že se mají začít připravovat ke stavbě až čtyři nové reaktory - až dva v elektrárně Temelín a až dva v Dukovanech. Koncepce je postavená na tom, co máme v Česku z energetického mixu k dispozici. A vychází z negativních zkušeností “temelínského” tendru, který česká vláda vloni bojácně odvolala. Tendru, který vedl k právním sporům s Francouzy. A stejného tendru, kde vztahy s vládami ostatních dvou účastníků dnes rozhodně nejsou jako byly v roce 2013. Dvě lokality pak dávají alibistickou, ale drahou možnost zvolit např. ruskou technologii na Moravu a americkou do Čech a tím velmoci tolik nepopudit. Že dvě různé technologie pro malou zemi je ekonomický nesmysl, tuto vládu trápit nebude. Při výstavbě už tu bude u vesla někdo jiný.

V sobotu proběhla okolo vodní nádrže Pastviny (a přímo v ní) úklidová akce Čisté Pastviny. Z blízkého okolí se sjeli hasiči, policisté, zástupci Povodí Vltavy i dobrovolníci z řad veřejnosti včetně mnoha dětí. Akci uspořádala místní skupina Vodní záchranné služby. Uklidily se břehy, okolí nádrže i její dno především v okolí pláží, o což se postarali potápěči. Z nádrže bylo podle plánu odstraněno staré ocelové molo a vrak laminátové lodi, obojí vyzvedl jeřáb.

Evropský systém emisního obchodování (EU Emission Trading Scheme, EU ETS) byl spuštěn v roce 2005. Je to poměrně dynamická oblast, neustále se vyvíjí a jen co se dohodnou pravidla pro její fungování, už se hovoří o změnách. Jak se tedy za 10 let ETS vyvinul a kam směřuje?