Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Alena Kováčová: Vlastnícke práva v plameňoch odlesňovania (Biopalivá v Indonézii)11.8.2009
“Biopalivá spotrebujú jedlo, ktoré by bolo inak skonzumované ľudmi a zvieratami.” (1) Vytvárajú vzácnosť, ktorá ženie ceny nahore. Podľa odhadov Medzinárodného ištitútu pre výskum potravinárskej politiky (The International Food Policy Research Institute - IFPRI) a Medzinárodného monetárneho fondu (International Monetary Fund - IMF) vysvetľujú biopalivá až 30% rastu cien potravín. Svetová banka odhadla podiel biopalív na cenovej inflácii potravín dokonca dvojnásobne vyšší – 65%.
Adin Vyhlídka: Povodí Bečvy28.7.2009
Josef Novák: Sliby se slibují a...27.7.2009
Ivan Rynda: Povodně a klima: Počet povodní dokazuje i změny klimatu22.7.2009
Vstupní varování: autor není přírodovědec…
Titulní otázka je, možná i nezáměrně, lstivá. Je totiž možný dvojí výklad: povodně s klimatem nesouvisejí a tudíž o jeho ne/změnách nic nevypovídají, ale změny klimatu třeba i jsou, nebo zde nepominutelná příčinná souvislost je a pak zvýšená četnost povodní dokazuje i změny klimatu. Pokusme se tedy dokázat onu souvislost. Jan Pretel: Povodně a klima: Trendy spojitost naznačují, ale musíme to ještě zkoumat22.7.2009
Povodně jsou u nás bezesporu nejvýznamnějším přírodním extrémem souvisejícím s počasím. Jsou výsledkem souhrnného působení meteorologických, fyzicko-geografických a antropogenních faktorů. Časová a prostorová proměnlivost četnosti výskytu povodní, jejich extremita a velikost i rozsah dopadů jsou výrazně ovlivňovány zejména rozložením a intenzitou srážek, topografií terénu a jeho vlastnostmi a dlouhodobými i krátkodobými změnami ve využívání území.
Miroslav Kutílek: Povodně a klima: Lepší zásahy v krajině, než vyhazovat peníze za zásahy proti globálnímu oteplování22.7.2009
Souvislost povodní se změnou klimatu je často kladená otázka, která také řetězově vyvolává další otázky, jak tomu čelit místně nebo i celostátně a globálně. Ať již sedím u svého soukromého počítače, nebo ať již jsem v instituci, která má povodně v pracovní náplni, jsem pořád ve veliké výhodě oproti lidem, kteří byli katastrofou zasaženi. Jsem v suchu, nejsem v ohrožení a přívalová voda mi nezničila domov. Lidé postižení katastrofou by byli radši, kdybych jim šel sám pomáhat, kdybych s nimi promluvil, aby se mohli postupně alespoň zbavovat břemene úzkosti: a co dál? Nezbývá proto, než se jim omluvit, mé fyzické síly jsou omezené a snad tedy alespoň mé řádky přispějí k tomu, abychom začali přemýšlet, jak zabránit, aby se současné neštěstí neopakovalo v celém svém hrůzném rozsahu.
Rudolf Kunzmann: Kde jsou možné finanční rezervy měst v této době i na ekologická řešení?14.7.2009
Volíme své zástupce ve městech ve víře, že budou dobře hospodařit v zájmu města a jeho obyvatel. Stále však znovu a znovu v různých mediích představitelé měst, zejména velkých krajských měst, opětovně žehrají na velké finanční náklady a nedostatek financí, které žádají od státu. Proto je vhodné touto cestou poskytnout informaci o tom, kde jsou dnes ve městech možné finanční rezervy. Především se jedná o narůstající finanční ztráty v důsledku nesprávně volené koncepce vedením měst v řešení dopravy a parkingu a konzervativně prosazované realizace Vjezdových Parkovacích Domů (dále jen VPD), a to ať nadzemních, nebo podzemních, která je bohužel technologií parkingu 40 let minulého století. Ztráty měst lze rozdělit na:
A) Dosahované ztráty prosazováním nevhodné koncepce v řešení dopravy a parkingu B) Dosahované ztráty volbou a realizací nevhodných typů VPD ve městech. |
komentáře nejnovější nejčtenějšíreklama |