V hlavní zpravodajské relaci České televize, v Událostech, byla v úterý 28. července odvysílána reportáž „Stěhování raků kvůli suchu“. Jednalo se o záchranu raků ve východočeském Novém Městě nad Metují, které ochránci přírody stěhovali z koryta Janovského potoka do okolních říček, přítoků Metuje. Jistě dobře myšlená činnost není jenom porušením předpisů, což ochránci vědí, jak sami uvedli, ale především velmi špatný návod.

Snaha ministerstva zemědělství usnadnit spotřebitelům v České republice orientaci při nákupu potravin prostřednictvím nového loga „Česká potravina“ bude pro veřejnost, která dává při nákupu přednost tuzemským potravinám, spíše matoucí.

Tragická nehoda u Studénky není jen důsledkem pochybení řidiče nákladního automobilu, ale také dlouhodobého podceňování bezpečnosti tuzemských železničních tratí. Ve vyspělých zemích je v posledních letech jednoznačným trendem rušení železničních přejezdů. Každé křížení vlaků se silnicemi představuje rizikové místo.

Dne 16. 7. 2015 rozeslalo MPO omezenému počtu adresátů podkladový materiál pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody, připravený pracovní skupinou, shrnující názory na další možný postup vlády ČR ve věci (ne-)prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Materiál, obsahující text s grafy a tabulkami o 89 stranách a mapovou přílohu s návrhem posunu hranic těžby za limity na velkolomu Bílina, má být projednán v RHSD už 20. 7. 2015. Adresáti, včetně Odboru územního plánu MMR, se proto měli dle průvodního e-mailu vyjádřit tentýž den do konce pracovní doby (!). Vzhledem k rozsahu a závažnosti materiálu je takový požadavek nehorázný.

Praha, 2026, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Navštěvovat dopravní výbor hlavního města Prahy (dál výbor) není snadné. Rád mění své termíny, rád praktikuje uzavřená jednání, často bývá neusnášeníschopný. Absolvovaná návštěva jeho jednání vede vesměs ke zklamání. Náročná témata se na jeho jednání probírají velice povrchně. Ač podle podávaných kusých informací nelze kvalifikovaně doporučovat, zastupitelé si to nechávají líbit.

Pomyslete na planetu Zemi jako na svébytný výtvor evoluce, který je nadřazený člověku i jeho kultuře. Takový výtvor nemáme právo ničit, ba naopak jsme povinováni ho chránit pro další generace i ostatní živočišné druhy, které jej s námi společně obývají. Brněnského filosofa Josefa Šmajse dovedl tento náhled až k sepsání dokumentu Ústava Země, který má podle jeho představ přispět k větší ochraně naší planety. Text Ústavy představil symbolicky na Den Země, 22. dubna letošního roku.

Bod. V matematice jde o bezrozměrný základní geometrický útvar. Význam tohoto slova je ale většinou úplně jiný, především v běžném životě, kam stále častěji proniká. Ve sportu je zaveden už dávno – body se snaží získat sportovci či jejich týmy v různých odvětvích. Většinou platí, že čím více, tím lépe. Bodový systém se etabloval i u maturit, různých zkoušek, koneckonců i v něčem tak specifickém, jako je Integrovaná ochrana rostlin (IOR). Znají jej i řidiči, byť jejich skupina se vymyká zavedenému modelu, že více bodů znamená vítězství.
Bodový systém se při prvním pohledu může jevit jako spravedlivý. Odpouští chyby. U maturit, jiných zkoušek či ve sportu je to jistě užitečné. Jeden nemusí vždycky všechno vědět nebo vyhrát, aby uspěl. V případě neúspěchu jde o malé (někdy samozřejmě i velké) lidské tragédie, ale vše probíhá v mezích zákona.

„Jádro“ v nás evokuje zejména nekončící debatu o nových jaderných reaktorech. Po zrušení jednoho tendru tu může být tendr další a s ním další kolo přetahované o státní podporu, bez které se jaderná energie zatím neobejde. Stačí ovšem nasednout do auta, zamířit na sever a přejet Krušné hory, aby vše bylo jaksi opačně. V Berlíně dělá politikům a odborníků jádro také vrásky na čele – avšak oproti nám jde o to, jak se ho zbavit.

Předminulou neděli, 14. června, v půl jedenácté dopoledne jsem v internetovém zpravodajství Českého rozhlasu zaznamenal titulek „Povodeň vyplavila v Tbilisi i zoo, zvěř běhá v ulicích města“. Ten se ve své druhé polovině později změnil na ještě naléhavější „Do ulic vyběhli šelmy, hroši i krokodýli“, ale již původní umírněná verze mi víc než dostatečně připomněla, co jsme prožívali před dvěma lety. A v Tbilisi bylo evidentně ještě hůř.