Jan Doležal: Komentář Agrární komory České republiky k prvnímu návrhu evropského rozpočtu po roce 2027
20.7.2025
Ilustrační snímek. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, který zveřejnila Evropská komise 16. 7., potvrdil naše obavy z razantních škrtů, o kterých se dosud jen spekulovalo. Do zemědělství má během příštích sedmi let směřovat 300 miliard eur, což znamená pokles o 22 procent oproti současnému stavu.
Od toho se odvíjí i budoucí podoba evropské zemědělské politiky, ve které má dojít k zásadním změnám ve struktuře i financování. Má být zrušena dvoupilířová struktura, podle které jsou peníze rozdělovány primárně na investice a takzvané přímé platby vázané na plochu nebo chovy hospodářských zvířat.
Současně má být zavedeno zastropování zemědělských dotací a podpory mají být snižovány v závislosti na velikosti zemědělského podniku. Co přesně budou tyto změny znamenat pro české zemědělství, nyní analyzujeme a musíme projednat s našimi partnery, abychom rozhodli o dalších krocích.
Jedná se o první návrh Evropské komise, o kterém bude ještě hlasovat Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU. Stále proto doufáme, že finální podoba bude přívětivější vůči zemědělcům, a hlavně ke spotřebitelům tak, aby byly zajištěny zdravé a cenově dostupné potraviny a evropskou produkci nenahradily nekvalitní dovozy ze třetích zemí.
Nicméně už teď je jasné, že jeden ze základních pilířů evropské integrace se začíná hroutit, což bude mít dopad na potravinovou bezpečnost celé Evropy. Vyrobit v Evropě kvalitní potraviny je totiž vzhledem k plnění vysokých standardů stále náročnější, dražší a obnáší to více papírování, od čehož Evropská unie zjevně nehodlá ustupovat.
Evropská komise oznámila škrty, přestože proti nim přímo pod jejími okny v Bruselu dnes demonstrovalo několik set farmářů ze států napříč Evropou včetně Čechů nebo Slováků. Další protestní akce budou s velkou pravděpodobností pokračovat na podzim a budou masivnější.
reklama
Jan DoležalAutor je prezident Agrární komory České republiky.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Jako pamětník přemýšlím, skutečně to nevím, jaké dotace dostávali zemědělci za socialismu. Ano, stát - tedy vláda, politici, se o ně starali, schvalovali zákony, které zemědělství podporovaly a ochraňovali. Byli jsme skoro úplně soběstační. A teď jsou problémy.
Odpovědět
to je politikum. Nadvýroba ze " západu" se nastěhovala do střední Evropy po 89. Nejdříve nás tu nechali vyblbnout v devadesátkách až začali bankrotovat banky, to byl povel k nákupu skomírajících firem za drobné...
Zemědělská výroba je na " západě" vysoce intenzivní a znásobila produkci na úkor " střední Evropy".
Poláci si svůj typický zemědělský sektor ochránili, protože zaměstnával 20% lidí.
Špidla doslovně řekl, že my budeme vyrábět auta a jiní potraviny... jak hloupé to bylo, žijeme dnes.
Špidlova vláda dohadovala naše priority zkrátka by se dalo říci, že zemědělství bylo obětováno ve jménu "smradlavých plechům" ze Škodovky, která je stejně patří Němcům a stejně tak nemalé zisky na dividendách...
Odpovědět
Poláci si při vstupu do EU, vyjednali nejenom ochranu svého zemědělství,
na rozdíl od ČR, jejíž vyjednávatelé lezli už tenkrát, lezli EU/Bruseli až tam -
a 5kolka v tom pokračuje.
!
Odpovědět
Jaké si Polsko tenkrát vyjednalo podmínky? Děkuji
Odpovědět
V zemědělství je situace ještě horší, než v průmyslu, 80% zemědělské půdy v ČR patří korporátům a akciovkám typu Agrofertu, kterým jde jen o zisk pro majitele. Zbývajícím 80% zemědělců, kteří mají k půdě vztah patří jen 20% půdy. Ti, ale bohužel v dobách vlády Babiše nadosáhli na dotace.
Odpovědět
Byla úplně jiná doba. Dotace jsme nedostávali, ale byla stanovena pevně garantovaná výkupní cena. To dnes není, výkupní ceny jsou hluboko pod výrobními náklady, proto dotace. Pokud by ceny byly stálé, nikdo by dotace nepotřeboval, ale současně by také nepotřeboval hromady nepotřebných úředníků. Toho si jsou současné i minulé vlády dobře vědomy, proto také dotace v dohledné době nikdo nezruší, i když se postupně snižují. Je pak otázkou, zda situace dojde do bodu, že si zemědělci řeknou, že raději dotace oželí, ale nikdo je pak nebude v podstatné míře ničím omezovat a buzerovat.
Evropa má skutečně nastaveny vysoké standardy výroby potravin, pak si ale lze oprávněně klást otázku, na jakém základu se povoluje dovoz potravin a surovin ze zemí, kde tyto standardy nejsou dodržovány a kde lidská pracovní síla je násobně levnější, jak v Evropě.
Nelze přijmou námitku, že když to dokážou jinde, tak proč ne u nás či v Evropě- předně , jak již bylo řečeno, podmínky pro výrobu nejsou stejné a za druhé, málo platné, v Evropě jsme si zvykli na vysoký životní standard a to ruku v ruce nese s sebou i vyšší náklady, díky vyšším mzdám.
Odpovědět
Vážený pane, lžete. Na JZD, které mělo 800 krav pracovalo cca 50 úředníků a další stovky na státních statcích. Stát jejich činnost dotoval z 80 - 100% u statků a vykupoval od nich za pevné ceny odpad, který by dnes skončil v kafilerii nebo na kompostu. Dnešní průměrný zemědělec je milionář, rozežraný pán, co jezdí v mercedesu na hony, bydlí ve vile a nakupuje z dotací traktory a techniku za desítky miliónů.
Odpovědět
Vážený pane, pracoval jste v zemědělství? Já celý život. Tudíž mě vaše kecy nechávají v klidu.
Odpovědět
Tráva, koks nebo perník? Zapomněl jste a Rakušáky, kteří k nám jezdili na oběd a koupit levné maso. Pro psy..., jak tvrdili.
Odpovědět
Soběstačnost samozřejmě žádná nebyla. Nedostatek, mléka, masa, zeleniny i obilí byl tak zoufalý, že se zkrmovalo i mořené osivo, močovina, drůbeží trus, zpracovávalo mastitidní mléko a obilí pěstovalo i v oblastech, kde ani nestačilo dozrát. Brambory byly shnilé, nadopované hnojivy a pesticidy a přesto jich bylo nedostatek. Přitom stát dotoval JZD a státní statky z 80-90%.
Odpovědět
Sektor zemědělství vytváří asi 1-2% HDP v EU, ale dostává z něj 30%, dříve dokonce 70%, Díky tomu EU technologicky zaostává a potřeba vnutit okolnímu světu obrovské zemědělské přebytky ji hrubě poškozuje v mezinárodním obchodu. Bláboly o soběstačnosti tam, kde jsou naopak miliardové přebytky svědčí o naprosté neznalosti skutečných problémů přebujelého evropského zemědělství.
Odpovědět
Sektor zemědělství vytváří asi 1-2% HDP v EU, ale dostává z něj 30%, dříve dokonce 70%, Díky tomu EU technologicky zaostává a potřeba vnutit okolnímu světu obrovské zemědělské přebytky ji hrubě poškozuje v mezinárodním obchodu. Bláboly o soběstačnosti tam, kde jsou naopak miliardové přebytky svědčí o naprosté neznalosti skutečných problémů přebujelého evropského zemědělství.
Odpovědět
Pro všechny pamětníky, kteří nepamatují - socialistické zemědělství bylo prodotované až na půdu - co jiného, než dotace byla záporná daň z obratu (u potravin až někde na úrovni 300 %).
Odpovědět
|
|