Ostravsko, Třinecko a Karvinsko už opět sužuje smog. Zpráva smutná a neradostná. Málokdo se ale nad ní už pozastaví, protože prakticky všem zevšedněla. Bohužel. Přitom je-li zákon o ochraně ovzduší bezzubý, měly by se hledat jiné možnosti, jak situaci pomoci řešit. Jednu z možností nabízí nevyužitý potenciál vozidel, jezdících na stlačený zemní plyn (CNG). V porovnání s ropnými látkami představuje spalování zemního plynu velmi čistý proces, neboť emisí CO2 je minimum. Nejde ale jen o CO2, protože emise výfukových plynů se skládají z dalších velmi nebezpečných složek působících na lidský organismus, některé jsou jedovaté či dokonce karcinogenní. Jedná se zejména o NOx a pevné částice, které jsou velkým problémem naftových motorů.

Časopis Profit se v článku „Spalovna Malešice už Pražany neděsí“ ze 16. ledna 2012 pokusil popsat složitý proces schvalování této spalovny. (Článek je zveřejněn i na webových stránkách časopisu - pozn. redakce.) V části pod názvem „Aktivisté, nebo žoldáci?“ se však o účasti Dětí Země a Greenpeace ČR při jejím povolování nelogicky dopustil nepřesností a šíření nepodložených tvrzení. Autor článku Robert Šimek totiž nekriticky převzal spekulativní nařčení časopisu Týden z 22. dubna 2002 v článku „Dobře zaplacené dobro“ od Patrika Kaizra.

Nárůst následků přírodních katastrof v posledních letech v celém světě je často dáván do souvislosti s dopady klimatické změny. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) vydal nedávno zprávu „Řízení rizik extrémních jevů a katastrof za účelem adaptace na klimatickou změnu (SREX)“. Pro hledání možností snížení dopadů narůstajících přírodních a jiných katastrof a zejména strategií adaptací na klimatickou změnu uspořádal Francouzský národní výbor pro omezování následků katastrof AFPCN společně s UNESCO dne 12.12. 2011 v Paříži konferenci „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“.

Spotřebitelský časopis dTest nedávno otestoval tzv. prací koule a mýdlové ořechy. Je to věc záslužná a užitečná, zvlášť když si vezme na paškál něco tak okrajového, jako jsou alternativní prací prostředky. Je však škoda, že si dTest neodpustil jeden komentář, který pak převzala i Česká televize, totiž že testované prostředky jsou ekologické, ale neperou. Je to samozřejmě nesmysl. Pokud neperou, nejsou ekologické.

Vážený pane primátore,
velmi znepokojeni jsme zaznamenali změnu vyhlášky č. 39/1997 Sb. hlavního města Prahy O schůdnosti místních komunikací, která by měla platit od 1. 2. 2012. Nová úprava v nás vyvolává obavy nejen o zdraví a životy zvířat (domácích i volně žijících), ale i o stav životního prostředí a staveb v Praze.
Domníváme se, že dosavadní úprava byla zcela optimální a ani ta občasnému prosolení chodníků nezabránila.

Velmi uklidňujícím dojmem působily minulý týden zprávy o vedoucí pozici České republiky v indexu jaderné bezpečnosti. Mnohem méně uklidňující je skutečnost, že tyto zprávy byly výsledkem pouze špatné novinářské práce s původním materiálem.

Na Karlovarsku žije reliktní populace užovky stromové (asi 500 jedinců). Je to had teplomilný, jihoevropský, rozšířený především jižně od Alp a Karpat, ale na západě Evropy vystupující poměrně daleko k severu (až po Bretaň); k nám zasahuje východoevropská populace na jižní Moravu (najmě Podyjí). Před pár tisíci lety, v dobách tzv. holocénního klimatického optima, žily užovky stromové i v severní Evropě a po opětovném ochlazení se zase stáhly k jihu, zanechavše několik izolátů v Německu a u nás (i na dánském ostrově Sjælland se udržely až do 19. století). O původnosti těchto populací se pochybovalo („Aesculapův had“ mohl být úmyslně vysazován Římany i nějakými pošuky později), ale dnes víme, že jsou geneticky nejpříbuznější právě těm geograficky nejbližším populacím (cca 200 km), což je přesně to, co bychom očekávali, kdyby šlo o relikty přirozené.

Vážený pane Feřteku,
sousedský spor, šikana? Vše mělo svůj vývoj, jehož popis zde chybí.

Článek na serveru Ekolist.cz (pozn. red.: Vítězství ochránců zvířat: Od letoška se nesmí používat bateriové klece pro chov nosnic se obšírně věnuje zákazu chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích, který platí od začátku letošního roku. Od 1. ledna musí být slepice v tzv. obohacených klecích, které jim poskytují větší komfort. Čeští chovatelé tento požadavek Evropské unie splnili.

Vědci se postavili proti kácení na Šumavě. Účastníci vědecké konference doporučují na Šumavě kácet. Tak by se zjednodušeně dala prezentovat protichůdná stanoviska, která k dění na Šumavě zaujímají lidé, kteří buď sami sebe řadí mezi vědce, nebo je tak zařazuje jejich okolí. Kdo se v tom má ale vyznat? Kromě konkrétních argumentů, kterých z obou stran zaznělo nepočítaně, stojí za povšimnutí vědecká erudice těch, kdo se z pozice vědce k Šumavě vyjadřují. Zejména proto, že věda není jen hromadění faktů a jejich výklad, ale jde také o způsob myšlení a o způsob hodnocení argumentů.