První díl seriálu Obec 21. století, který seznamuje s problémy, povinnostmi a možnostmi, které obce v současnosti mají. Seriál má sloužit především jako rádce pro starosty, kterým není život v jejich obci lhostejný, a chtějí se přičinit k rozvoji své obce v obec moderní doby. První díl je věnován odpadům. Co musí obec dodržovat, jaké má možnosti řešit nakládání s odpady a mnoho dalších užitečných rad.

Mezi nejčastější příčiny vzniku povodní v Evropě patří jarní tání sněhu, silné přívalové a vydatné dlouhotrvající deště. Nejméně předvídatelné a tím i velmi nebezpečné jsou ty, které vznikají jako následek krátkých, ale velmi intenzivních přívalových dešťů, povodně, které se objevují náhle, pouze třeba během několika málo desítek minut – povodně bleskové. Často vzdouvají hladiny malých vodních toků, ale do lidských sídel mohou vnikat i vzedmutou vodou s částmi substrátu z výše položených polí. Ve většině případů bývají jejich účinky devastující.

Po vzoru vyspělých zemí v oblasti ochrany přírody (Rakousko, Švédsko, Kanada, ...) je jedním z nástrojů Ministerstva životního prostředí v rámci dlouhodobé strategie ČR z hlediska šíření osvěty a budování pevného vztahu člověka k přírodě program návštěvnických center "Domy přírody".

Odpadky všeho druhu, plastové lahve, krabičky od cigaret, na každém kroku cigaretové nedopalky igelitové tašky, mikrotenové sáčky, prostě zasviněné životní prostředí kam se oko podívá.

Je šest ráno a budík hlasitě zvoní. Oznamuje čas krmení. Oblékám nejčistší tričko zašpiněné od sunaru a připravuji lahvičky. Celá záchranná stanice rázem ožije s pocitem, že právě to či ono zvířátko dostane najíst dřív. Po dokrmení mláďat a pacientů ve vnitřních prostorách nachystám krmení pro trvalé handicapy, tedy zvířata, která pro následky vážného zranění anebo z důvodu ochočení již nemohou být vypuštěna zpět do přírody. Pak zase následuje krmení mláďat, které se opakuje až do večera a přes noc.

Evropa je zdaleka největším dovozcem fosilních paliv na světě. Nedávný vývoj na Ukrajině, v Sýrii a Iráku opětovně ukázal, jak moc je naše ekonomika zranitelná vůči prudkému nárůstu cen, vnějším energetickým šokům a přáním jiných vlád.

Ochrana životního prostředí přežila další ošklivý útok. Jeho hlavním aktérem byl známý středočeský poslanec ČSSD Milan Urban. Kdo sleduje jeho mnohaletou poslaneckou činnost, musí mít pocit, že v boji za pro životní prostředí mimořádně závadnou a nebezpečnou silniční dopravu se může roztrhat, že je ochoten za ní bojovat, i kdyby republika měla zbankrotovat. Promiňte, parafrázuji jen jiného dálničního kmotra, tentokrát od Ostravy. Poslance Urbana najdeme snad v deseti legislativních prasečin typu zákon o dálnici (ích) jako veřejně prospěšné (ých) stavbě (ách), pro které lze ohýbat jiné platné zákony, novely zákona o silniční dani (zavádí zásadní úlevy vozidlům s vyššími emisemi, leč stávající platná superprasečina je z dílny zelené poslankyně K. Jacques, pokud jí to nepodstrčil), novely zákona o spotřebních daní, která snižují sazby u automobilových benzínů a motorové nafty. Tentokrát navrhl snížení sazby spotřební daně o 2,50 Kč / l u motorové nafty a o 1,50 Kč / l automobilových benzínů. Tedy, projednávaná novela zákona o spotřební dani obnovovala nedávno zrušenou tzv. „zelenou naftu“ pro zemědělce, nástroj to značně sporný, ale možný a vzhledem k praxi zahraniční zemědělské konkurence a špatných pravidlech Evropské unie i nutný.

Chudák. Pořád ho někdo zabíjí. V poslední době čím dál častěji. Všichni jsou na něj zlí. A tak mu nezbývá, než opuštěně bloudit světem jako strašidlo postindustrialismu a táhlým kvílením nám čas od času připomínat, že konec se blíží. Nedávno jeho smrt například oznámily Financial Times. Podle nich je prý třeba opustit myšlenku, že ropná produkce regionu se dá popsat tzv. Hubbertovou křivkou, v českých poměrech přirovnatelnou k tvaru hory Říp (viz obrázek).

Mám takové tajné přání – aby i dnešní „myslivci“ už konečně začali myslet, aby zapojili zdravý selský rozum, aby své flinty odložili na několik let do dobře uzamčených skříní a začali se do přírody chodit „kochat“. Už jen kvůli vlastním dětem a dalším generacím. Sami se budou moci přesvědčit jak fauna i flóra pookřeje, jak si příroda sama dokonale poradí, jak rychlý bude nárůst ptactva, zvěře a dalších živočišných druhů. Kolik různých druhů živých tvorů se objeví již během jednoho ročního období. Ověřil jsem si to osobně a zdokumentoval na dvou lokalitách přerovského regionu.

V článku “ Fixlující obři na Šumavě ještě nevyhynuli” jsem se dopustila závažné chyby, když jsem označila starostu Modravy Antonína Schuberta za účastníka veřejného projednání vlivů záměru stavby lanovky na Hraničník na životní prostředí. Ve skutečnosti na jednání v Horní Plané byli kromě hornoplánského starosty Hůlky ještě starostové Nové Pece a Kvildy.