Aneb těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Máme za sebou podzimní trénink na ostrou jarní ochranu sympatických pankáčů čejek chocholatých.

V soumračném pološeru Martin Edwards sleduje z posedu stíny prastarého lesa kolem sebe a čeká. Sedí bez pohnutí a pozoruje okolí pomocí termokamery. Ani zajíci jako by nevnímali jeho přítomnost, dokud nezamíří. Výstřel pušky roztříští ticho. K zemi padá srnec; jeden z mnoha kusů vysoké zvěře, která se volně prohání v této části lesa v jihoanglickém Hampshire, napsala agentura AP.

Rybníky a štěrkovny u Tovačova patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v České republice. Každoročně zde pozorovatelé ptáků objevují vzácné nebo ojediněle se vyskytující druhy.

Komplexní přístup k plánování a péči o zeleň dělá z Úval město budoucnosti - připravené na klimatické výzvy i inspirativní pro další radnice.

Narůstající četnost období sucha s extrémními teplotami vzduchu ztěžuje zajištění nových lesních kultur. Proto lesníci hledají možnosti, jak zabránit vyschnutí rostlin, a to v průběhu manipulace se sadebním materiálem i během jeho výsadby, a zároveň jak prodloužit následné období s vodou dostupnou pro stromečky.

Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany, včetně modřínu a smrku.

Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.

Vědci z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum, publikovaný v časopise The Holocene, ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk.

Záchranné programy slouží skutečně pro záchranu druhu. Druhu v ČR původního, kriticky či silně ohroženého, u něhož, pokud nebude provedena aktivní podpora, vyhyne. Koncepce aktivních nástrojů druhové ochrany v ČR 2023 – 2032 vyjmenovává kritéria pro výběr druhů pro záchranné programy a také uvádí příkladmý seznam tzv. kandidátů. Jedním z kritérií je i zvážení skutečnosti, zda se reálnými opatřeními dá negativní populační trend či ztráta stanovišť – respektive příčiny ohrožení – zvrátit či zastavit. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by záchranný program velkou šanci na úspěch.

Zahlédnout u nás luňáka červeného bylo ještě ve druhé polovině minulého století vzácným zážitkem. Za posledních 30 let však populace luňáků zaznamenala prudký nárůst a momentálně u nás hnízdí přibližně 220-300 párů těchto jestřábovitých dravců. Přesto jsou u nás luňáci stále řazeni mezi kriticky ohrožené druhy a jejich ochranu v rámci Evropské unie, kde hnízdí celých 95 % populace, ukládá i tzv. Směrnice o ptácích.