Po roce jsem opět navštívil Krkonoše a musím kostatovat, že celá oblast se mění podle diktátu naší konzumní společenosti. Návštěvníci snad ani nejezdí obdivovat naše krásně modelované pohoří s dokonalou smrkovou monokulturou a dalekými výhledy. Asi nejdál pokročil Disneyland (sportovní středisko) Špindl, který rychle smazává rozdíl mezi malebnou, útulnou horskou vesničkou a komercí znečištěným městem.

„Od dubna letošního roku bude vyhlášen rozsahem unikátní dotační program pro domácnosti, pro který bude již letos k dispozici téměř deset miliard korun, který bude zaměřený jak na obnovitelné zdroje energie (OZE), tak na energetické úspory při rekonstrukcích, ale i v novostavbách.“ řekl nedávno pan Bursík. Peníze na dotace budou získány z prodeje emisních povolenek za uplynulé přidělovací období.

Ještě další desítky let bude „krášlit“ jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích okolní rovinatou oblast Slovenska. Tento jaderný kostlivec se pár týdnů po pohřbu dral opět z hrobu kvůli nedostatku energie a západní Evropa se nestačila divit. Podle zainteresovaných hlav prý zažíváme období jaderné renesance a tito lidé vítají každou sebemenší spekulaci třeba o tom, zda jako první dostavíme Dukovany čí Temelín. A všichni se při tom správně atomově naladíme. Spekulace o Bohunicích mě inspirovaly k následujícím větám.

Pracuji více než 40 v textilním průmyslu na úseku ochrany životního prostředí, proto bych rád uvedl na pravou míru některá nepravdivá tvrzení uvedená v článku Bio kvalita vstupuje i do spodního prádla.

Nastal čas ke sledování mnoha projevů a úvah osob, tzv. znalých v oblasti ekonomiky. Je zajímavé jak se v této době shodují (napříč politickým spektrem) v tom, že nikdo neví co bude následovat v tomto roce a dalších letech. Všichni jsou to v podstatě lidé s technokratickým zaměřením a proto se zabývají pouze myšlenkami na výstavbu průmyslu, kolik se zajistí pracovních míst, kolik toho dokážeme vyrobit a komu to nabídnout.

Nechci polemizovat s názory paní Hermové a pana Kvasničky, protože to nejde. Pozorný čtenář pozná, že se zde setkaly dva odlišné životní názory, lišící se i užitým jazykem. Lze to popsat i rozdílem mezi amatérem - milovníkem a profesionálem - řemeslníkem.

Zdravé a bohaté lesy jsou důležitou součástí české přírody, biotopem řady druhů rostlin i živočichů, místem k odpočinku pro miliony výletníků i základem ekonomiky mnoha českých obcí i městeček. Josef Novák ve Fóru Ekolistu vznáší několik námitek k práci Hnutí DUHA, jež prosazuje, aby se stavy spárkaté zvěře – jelenů, muflonů a hlavně srnců – vrátily na přirozenou úroveň, a odpovídaly tak schopnosti ekosystému je uživit.

Dovolte nám uvést na pravou míru nepřesnosti v textu Františka Řezáče nazvaném Cyklostezky a pěšiny, který reaguje na článek Zapomenuté lesní stezky. Argumenty, které František Řezáč ve svém příspěvku uvádí, jsou stereotypní a neodpovídají ani současnému stavu vědeckého poznání, ani soudobým přístupům k plánování rekreace a managementu návštěvnosti území.

Je právě polovina volebního období za námi a tedy čas na zodpovězení této otázky. Jaké tedy jsou rozdíly v řešení parkingu v Brně mezi předchozí vládnoucí koalicí vedené ODS a nynější vládnoucí koalicí vedenou ČSSD?

Česká republika se v prosinci 2008 v Poznani připojila k závazku Evropské unie aktivně přispět k 30% snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2020. Jde o závazek pro rozumně uvažující občany bezesporu vítaný; na druhé straně si všichni uvědomujeme, že jeho plnění nebude zadarmo. Existuje řada cest, jak úmluvu splnit (případně i nesplnit) a nás, občany, jistě budou zajímat právě ty scénáře, které nás budou stát, pokud možno, co nejméně. Určitě by bylo správné, kdyby svůj scénář včetně ekonomické rozvahy představil ten, kdo závazek za Českou republiku přijímal, a předložil ho k diskuzi. Bohužel se tak zatím nestalo, a proto přicházíme se svými představami, které by se základem pro diskuzi mohly stát.