Naše západní společnost začala budovat od záčátku průmyslové revoluce způsob života, který nemá obdoby ve známé historii lidstva. Od začátku budování našeho umělého světa blahobytu lidé netušili, že tato cesta a způsob života je sebezničující. V posledních desetiletích se projevují narůstající klimatické změny a katastrofy po celé Zemi, které jsou důsledkem budování společnosti založené na neustálém průmyslovém a ekonomickém rozvoji.

Jako jeden z důvodů zavedení poplatků ve zdravotnictví uváděl ministr Julínek plýtvání léky, což dovozoval, mimo jiné, z jejich počtu, odevzdaného jako odpad v lékárnách. Ústavní soud tuto argumentaci přijal a též konstatoval snížení počtu receptů po zavedení poplatků. Občané si kupují laciné léky sami místo aby si je nechali předepsat..

Jihočeský kraj je druhým krajem v pořadí, který mne vyzývá, abych složil funkci. Když mně vyslovila nedůvěru rada Olomouckého kraje, vzedmula se ve straně nevole a žádný další kraj se nepřipojil. Republiková rada pak na moji žádost hlasovala o nedůvěře předsedovi strany a ze třiceti šesti hlasujících delegátů mně vyslovili nedůvěru čtyři.

V úvodu tohoto pojednání, které se týká situace, stavu a příčin neřešení, nebo špatného řešení, řízeného pohybu vozidel a jejich parkingu ve městech ČR, bude účelné položit základní otázku „Proč tomu tak ve městech je, kde je příčina ?“ a v návaznosti je možné položit několik dalších otázek.

Domnívám se, že lidstvo je v horší situaci, než jaká byla v době studené války.

„Před třemi lety nám mobilní operátor nainstaloval základnovou stanici pro mobilní telefony asi 10 metrů od našeho bytu, konkrétně od dětského pokoje. Po půl roce začaly v naší rodině zdravotní problémy. V té době jsem začala pátrat po příčině. Selským rozumem jsem došla k vysvětlení, že problém je ve vysílačích. (…)

S otázkou „Václav Klaus by znovu zvolen prezidentem ČR, co to bude znamenat pro politiku v oblasti životního prostředí?“ se na mne obrátili redaktoři časopisu Ekolist. Dost dobře jsem nepochopil proč, neboť se nijak zvlášť za angažovaného ochránce životního prostředí nepovažuji. Zabývám se historickou klimatologií a jejími aspekty v minulosti, což je obor od oblasti problematiky životního prostředí dosti vzdálený. Nicméně při bližším pohledu lze nalézt celou řadu styčných ploch, které klimatickou minulost a současnou ochranu životního prostředí svým způsobem spojují.

„Chci racionální politiku ochrany životního prostředí, které je prostředím pro život nás všech a každému rozumnému člověku o něj jde a jít musí.“ Takto hovořil Václav Klaus ve svém kandidátském projevu při prezidentské volbě letos v únoru. Mnozí tvrdí, že se za jeho názory v oblasti ochrany životního prostředí a v poslední době především v oblasti ochrany klimatu stydí, mají pocit, že nám, Čechům, dělá na mezinárodní scéně svým „osamoceným“ postojem ostudu. I z vlastní zkušenosti vím, že opak je často pravdou, a to jak na čistě akademické, tak i populárně-vědecké půdě.

Vzhledem k tomu, že v české legislativě je prezident součástí výkonné moci, která má největší vliv na praktickou politiku a tedy na životy občanů ČR, jistě mnohé z nás napadá výše uvedená otázka. Vliv staronového prezidenta tak na důraznější prosazování ekologického pilíře myšlenky trvale udržitelného života může být pozitivní, negativní či... indiferentní (neutrální).

President je v ČR součástí exekutivy. Oblasti péče o životní prostředí se bezprostředně nebo zprostředkovaně dotýkají nebo mohou dotýkat jeho kompetence: