Stav brněnského železničního uzlu je po stránce technické špatný a i v souvislostí se vstupem České republiky do EU a převzetím evropských norem bude nutná celková rekonstrukce. Na tom se shodují všichni. Ti, kteří chtějí nové nádraží v centru, i ti, kteří chtějí nádraží odsunout ke Svratce.

Milý příteli Svítile Vážím si Vašeho názoru. Ekolist podporuji již od dob, kdy ještě byl Peckou. Vím, že váš názor není lehkovážný, stejně jako můj postoj k Špidlovu rozhodnutí vyslat do Iráku polní nemocnici. Sám bych dal přednost odmítnutí jakékoliv účasti, a tak bych také hlasoval, kdybych tehdy hlasovat mohl. V tom, myslím, souhlasíme.

Nejprve se musím omluvit za dvě věci. 1) Titulek článku jsem úmyslně zvolil senzacechtivý, ve snaze přilákat pozornost a snad i reakce ctěného čtenářstva. Profesor Erazim Kohák, který kandiduje za ČSSD na Praze 4 do Senátu, je zde vybrán pouze jako (dle mého názoru varovný) příklad jevu, který se na naší politické scéně a speciálně v ČSSD nebezpečně rozmáhá. 2) Téma názoru se týká životního prostředí jen okrajově. Nerad zatahuji na Fórum EkoListu věci víceméně zahraničně politické, ale vzhledem k tomu, že se zde často objevují příspěvky na téma, kterou stranu volit, zda vůbec jít volit, a kterým politikům se dá věřit, doufám, že tento článek nebude shledán zcela nepatřičným.

Sjezd strany zelených zvolil v těchto dnech nové stranické předsednictvo, opět s předsedou Janem Beránkem. Poslední rok jsme se jako členové strany netajili s kritikou nedemokratických praktik, které ve straně uplatňovali Jan Beránek a Jakub Patočka. Dvě okolnosti nás ale nyní nutí k podpoře nově zvoleného vedení: členy předsednictva se stali ekolog Petr Štěpánek a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík; představitelka Jihočeských matek Dana Kuchtová byla zvolena první místopředsedkyní strany. Známe je už léta a považujeme je za tak silné a tak demokratické osobnosti, že jsme přesvědčeni, že dokážou zajistit obrat strany k lepší vnitřní komunikaci a k výměně názorů a potlačit dosavadní tendence k sektářství.

Následující text není odborným článkem a proto neobsahuje např. odkazy na odbornou literaturu. Především proto, že pokud by významní autoři neměli být opomenuti, seznam literatury by byl delší než samotný článek. Dále proto, že podstatné informace jsou snadno ověřitelné a v odborné komunitě obecně známé. Článek rovněž není apolitický, ale doufám, že čtenář si s tím poradí a nebude si stěžovat na skryté manipulace.

Obávám se, že v otázkách venkova a jeho rozvoje se pohybujeme od extrému k extrému. Zatímco komunistický režim oficiálně oslavoval venkov jako naši zásobárnu potravin a straničtí bafuňáři odměňovali nejlepší kombajnéry, ve skutečnosti úspěšně venkov likvidoval. Kolektivizace zcela zpřetrhala tradiční vazby života českých a moravských vesnic, nejlepší hospodáři často skončili v komunistických kriminálech a koncentrácích a z kulturní krajiny se bolševickým hospodářům podařilo na mnoha místech udělat bezduchou a smutnou karikaturu.

Co všechno se Straně zelených povedlo, a co ne? Byly volby do Evropského parlamentu mírným úspěchem či mírným průšvihem? Kdo je za výsledky do EP zodpovědný - nechuť zelených voličů přijít ve větší míře k volbám, nezodpovědní opozičníci, kteří kritizovali vedení v tisku, některé metody dosavadního vedení, nebo všechno dohromady? Jsou výhrady opozičníků jen součtem osobních animozit, nebo souzní s mnohaletou kritikou, kterou vyvolával v různém prostředí styl práce části dosavadního vedení SZ? Patří selekce informací a přihlašování známých a příbuzných do strany k přijatelným praktikám, nebo je potřeba odvolat z funkcí nositele takových způsobů? Je povinností člena platit příspěvky a pracovat na propagaci a vzestupu svých vůdců, nebo si může na pomoc zavolat tisk, když mu manýry partajní věrchušky připomínají úplný opak jejích předvolebních slibů? Kam až má sahat loajalita řadového člena? Jaké perspektivy čekají Stranu zelených s dosavadním vedoucím tandemem Jakub Patočka - Jan Beránek a co se může změnit, nahradí-li je tandem Martin Bursík - Petr Štěpánek? Taková a další horká témata budou nejspíš diskutována před volbou nového vedení SZ na jejím nadcházejícím sjezdu, který se uskuteční 11. a 12. září v Olomouci. K diskutovaným tématům vznikly mj. i následující texty.

Český tisk informoval o otevření pražské kanceláře Milana Horáčka, poslance Evropského parlamentu za německou Stranu zelených. Ve zprávách však uvádí nepravdivé informace, které považuji za nutné uvést na pravou míru.

Je u nás řada lidí, kteří se tak či onak živí ochranou přírody. Jedna ze státních institucí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - má dokonce ochranu přírody v titulu své práce. Celá jedna sekce ministerstva životního prostředí je věnována ochraně přírody a krajiny. Ochranou přírody se živí také lidé na správách chráněných krajinných oblastí i národních parků. Dohromady jsou to v České republice minimálně stovky lidí. A to ještě můžeme připočíst řadu lidí pracujících v nevládních ochranářských organizacích a opět minimálně stovky dobrovolníků. Všichni ti lidé svými mozky, svaly, počítači, razítky, křovinořezy, bagry, ovcemi, motorovými pilami a bůhví čím ještě ze všech sil chrání přírodu. Člověk z toho nutně musí mít dojem, jak je u nás ta příroda nejspíš skvěle chráněna - když má tolik profesionálních i amatérských ochránců. Opak je v zásadě pravdou a to, co se pod pojmem ochrana přírody s jakousi samozřejmostí skrývá, si zaslouží rozbor.

V červnu letošního roku schválila vláda novou koncepci vodní politiky pro období 2004-2010. Vládní koncepce v oblasti vodního hospodářství je vypracována a předkládána vládě ministerstvem zemědělství. Není tedy překvapením, že si autoři na několika místech pochvalují posílení kompetencí ministerstva zemědělství spolu s konstatováním pozitivního vývoje v sektoru vodního hospodářství.