Ivana Brezinu jsem nikdy nebral vážně a ani teď na tom nemám důvod cokoli měnit. Jeho útoky nám pomáhají a beru je jako očekávanou součást horké předvolební kampaně Strany zelených.

Jsem pravidelným návštěvníkem stránek WWW.WWF.ru, jelikož jsem nadšeným příznivcem Projektu na záchranu sibiřských tygrů. Na stránky našich novin se totiž dostane jenom minimum zpráv a ještě dost zkreslených.

Na následující otázky, týkající se dění ve Straně zelených, odpovídá Pavel Pečínka, člen Otevřené platformy Strany zelených. Otázky mu položila Klára Kněžková, novinářka serveru Česká média.

"Víme-li o Patočkově vizi společnosti, že je nebezpečná, víme o ní ještě málo". Tak by se dala parafrázovat úvodní věta článku Jakuba Patočky "Jane Kasale, jděte do toho!", otištěného v únoru 2000 v Lidových novinách. Článek byl jednou z mnoha nekonečných variací, permutací a kombinací Patočkovy patologické nenávisti k Václavu Klausovi, vyvolané snad uraženou ješitností. Za Klausovy vlády se totiž tehdejší Patočkovo Hnutí Duha ocitlo v příloze Zprávy ministerstva vnitra o extrémismu. Jeho předsedu pak Klaus označil za "darebáka s teroristickými a bolševickými metodami, demagoga, který je horší než komunisté, a navíc lže, lže, lže" (doslovný citát pochází z článku samotného Patočky pro MFD z roku 1995).

Původně jsem nechtěl vstoupit na tenký led diskuse o tom, koho volit do Evropského parlamentu. Nerad bych ale, aby diskuse na Fóru Ekolistu začala a skončila dvěma příspěvky na podporu jedné strany. Narozdíl od autorů předcházejících dvou příspěvků na toto téma sice nejsem (a nikdy jsem nebyl) v žádné politické straně, přesto - vzhledem k mé současné práci na MŽP - může být můj příspěvek chápán jako zaujatý. S tímto rizikem bych rád něco poradil ctěným čtenářům a potenciální voličům.

Často slýcháme: Zase si dělají, co chtějí, na nás nedají. Je marné jim něco říkat. Na koho si to občan stěžuje? Na ty, co zvolil, aby ho zastupovali při řízení obce či kraje.

Vážení přátelé, blíží se volby do Evropského parlamentu, což je pro zelenou politiku příležitost spíše domácí než evropská. Předvolební kampaň je obdobím, kdy zelenou politiku vytahují v různé míře a s různou věrohodností mnohé politické strany. V minulých letech Zelený kruh zkoumal postoje stran k životnímu prostředí a své výsledky pak vždy s trochou nadsázky publikoval v brožuře „Pověz mi, kdo je nejkrásnější“.

Odvysílání debaty s kandidáty na poslance do Evropského parlamentu v rámci včerejšího ekologicko-publicistického pořadu „Na větvi“ zamezila bývalá členka Rady České televize Jana Dědečková. Ta považuje za nepřípustné odvysílat debatu deset dní před volbami bez účasti ODS, jejíž je členkou. Generální ředitel veřejnoprávní ČT Jiří Janeček námitce Dědečkové vyhověl a přesunul vysílací čas „volební“ debaty do týdnu po evropských volbách.

Tak zase máme na krku červen. Tedy podle gregoriánského kalendáře. Podle indiánů je to měsíc jahod, Židé tento měsíc nazývají Sivan, musulmani džumádal-thni, podle mne je to měsíc voleb. Tedy přesněji prohraných voleb. Co pamatuji, tak se v Čechách volí v červnu. Co pamatuji, tak mí favorité v červnových volbách prohrávají.

Pořádat tiskovou konferenci při příležitosti vydání knihy je v našich poměrech věc pokud ne nevídaná, tak alespoň značně neobvyklá. Pokud bychom chtěli tento krok rovnou odsuzovat, můžeme prohlásit, že jde o poněkud zoufalý pokus, jak upoutat média (a skrze ně i širší veřejnost) na událost, o kterou ve skutečnosti nikdo kromě několika odborníků nestojí. Nicméně kniha "Přírodní kapitalismus", o kterou se jedná, vyvolává podle všeho vlnu nadšení, prostupující i zdánlivě neslučitelnými obory - a to především svým netradičním pohledem na ekologii, kterou dokáže provázat s ekonomií a vytvořit tak jakýsi model kapitalistické společnosti, kde se (již) vyplatí šetřit přírodu. Zní to jako protimluv, ale je to tak. Navíc autoři bodují i tím, že tento model dokáží oživit uvedením již existujících příkladů. Takže abychom to zjednodušili: tato kniha je zjevně pro současný svět potřebná jako ona příslovečná sůl.