Netopýři čelí mnoha hrozbám kvůli proměnám prostředí a zemědělských postupů. Na těchto zvířatech závisí přitom produkce řady oblíbených potravin, jako jsou banány, čokoláda nebo káva. Některé produkty by bez netopýrů nemusely existovat, napsal list The Guardian. Jedním z problémů je i rostoucí poptávka po některých lihovinách, například tequile, která se vyrábí z agáve. Tuto rostlinu pěstitelé kvůli větší poptávce stále častěji sklízí v rozsahu, který netopýry ohrožuje.

Kde se v Česku objevilo popírání klimatické vědy? Po skromných začátcích v 90. letech souviselo především s ideologickým importem volno-tržních ideologií z USA, později do hry ale začaly vstupovat i zájmy domácího fosilního průmyslu. V posledních letech poté vidíme výrazný otisk Ruska, které se cítí být klimatickou politikou fatálně ohrožené.

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína, nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let opustil moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což z něj činí největšího říčního delfína, jaký byl kdy nalezen, napsal list The Guardian na základě studie.

Ocenění Evropský strom roku letos už potřetí získal strom z Polska. Se značným náskokem v počtu hlasů zvítězil dvousetletý buk Srdce zahrady, který stojí v arboretu v polských Wojslawicích nedaleko českých hranic. Česká hrušeň pojmenovaná po lidové písni Stojí hruška v širém poli skončila pátá.

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.

V Česku žilo na konci loňského roku 159 zubrů evropských. Jejich počet za rok stoupl o 11. Největší stádo žije v rezervaci velkých kopytníků u středočeských Milovic. Vyplývá to ze sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v polské Bělověži, o kterém informovala společnost Česká krajina.

Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.

Lockdowny, které během pandemie covid-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb lidí, v jiných byla aktivita lidí v přírodě naopak vyšší. Savci v blízkosti lidských sídel byli v průběhu lockdownu za pandemie covid-19 aktivnější a také vykazovali větší noční aktivitu v době, kdy i aktivita lidí byla vysoká.

V únoru proběhlo v CHKO Jeseníky mapování výskytu velkých šelem. Organizovala je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Jeseníky ve spolupráci s Hnutím DUHA Šelmy a dalšími spolupracovníky z řad strážců, myslivců a lesníků. Monitoringem pobytových znaků se podařilo potvrdit výskyt jednoho rysa a několika vlků.

Přirozená i umělá obnova lesa je kritickou fází růstu lesa, během které může docházet ke ztrátě pestrosti porostní druhové skladby. Česká republika patří v Evropě k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů, a to v důsledku intenzivního užívání lesů člověkem. Pro přestavbu našich lesů tak, aby byly pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu, můžeme však využít i přirozené obnovy smrku a jeho jedinečných růstových vlastností a schopností přizpůsobit se změnám prostředí.