Příroda
 Na pondělním zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku, kterého se účastní také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), schválily členské státy EU nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Má pomoci k obnově poškozených ekosystémů, v adaptaci evropské krajiny na klimatické změny a v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Na prosazení nařízení se podílela i vyjednávací úsilí ČR.

 Koním Převalského, které pražská zoo převezla minulý týden do Kazachstánu, se daří dobře. V aklimatizačních ohradách, do kterých je pracovníci po příletu vypustili, si obě skupiny koní našly napajedlo a využívají velkou část ohrady. Hřebec Zorro se začal pokoušet o páření s jednou z klisen. ČTK to v rozhovoru řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Pražská zoologická zahrada návrat koní do přírody organizuje. Zástupci zoo minulý týden přepravili armádními letouny sedm koní do oblasti stepí Altyn Dala, tři odletěli z Prahy a čtyři vypravila berlínská zoo. Ve stepích středního Kazachstánu jsou tato zvířata zpět po stovkách let. 
 Malé bioplynové stanice (BPS), s kapacitou do 500 kW, spotřebovávají většinu produkované energie lokálně, což je činí méně náchylnými na změny vnějších podmínek. Využívají místně dostupnou biomasu, která by nebyla dostatečná pro větší zařízení. 
 Lovcům vraků se podařilo objevit loď Quest, jejímž kapitánem byl svého času slavný antarktický badatel Ernest Shackleton. Plavidlo leží na dně oceánu 15 námořních mil od břehů Kanady, informoval zpravodajský server CNN s odvoláním na Kanadskou královskou geografickou společnost. 
16.6.2024 | VRCHLABÍ
( ČTK)
 Ochránci přírody ve středu v Krkonoších vypustili do volné přírody přes 50 jedinců kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého. Je to o rok později, než předpokládali. Informuje o tom David Číp z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO. Vypuštění jasoně červenookého do volné přírody předcházela úprava vybraného a nezveřejněného místa tak, aby motýlu, kterému hrozí vyhynutí v ČR i v zahraničí, vyhovovala. 
 Mezinárodní tým zoologů prozkoumal evoluci vrkočů a zjistil, že jde o nejstarší rod ze suchozemských plžů. Drobní živočichové žijí na Zemi desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma Antarktidy. Zoologové míní, že na dlouhé evoluci vrkočů se významně podílely zaoceánské cesty v peří ptáků, ale také změny klimatu vyvolané vlivem střídání dob ledových a meziledových. Tým vedený odborníky z Masarykovy univerzity v Brně publikoval výsledky bádání v časopise Global Ecology and Biogeography, informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot. 
 Miliardy litrů paliva, hory vyprodukované oceli a betonu, stovky zásahů do energetických systémů a zničená příroda. Nová studie spočítala emise za dva roky války. Podle autorů a zástupců ukrajinské vlády by prudký nárůst emisí na Ukrajině mohl Rusko stát miliardy dolarů na dodatečných reparacích.

 Bolševník velkolepý je krásná rostlina. Ostatně, právě její vzhled vedl k tomu, že byla z Kavkazu přivezena do českých zahrad.

 Za kůrovcové kalamity může měnící se klima, způsob pěstování dřeva a lidská neschopnost zasáhnout včas. V rozhovoru, který poskytla ČTK Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl entomolog Jiří Hulcr. Je podle něj potřeba zkoumat, jak dokáže kůrovec žít se smrky v rovnováze, protože lidé o něm moc neví. Na světě žije přes 6000 druhů kůrovců a každý z nich žije jinak. Podle vědce je potřeba, aby lidstvo přehodnotilo svůj vztah k přírodě a změnilo strategii nakládání s dřevem. 
 Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč). 
|
|