Skupinu sedmi mladých hřebců převezli tento týden ochránci přírody z milovické rezervace velkých kopytníků do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. O dvě klisny divokých koní se pak rozrostla Přírodní rezervace Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku, sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Chislat Otčilov jednou rukou roztírá našedlou směs písku a kamení, kterou omývá pramínek vody, a pečlivě zkoumá vzhled lesklých vloček. Jde o zlato, klíčový kov Uzbekistánu, kterým tato středoasijská země oplývá. Nakonec se na Otčilovově rýžovací pánvi objeví nugget velikosti zrnka rýže.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity chtějí vytvořit dosud neexistující barevnou škálu skořápek slepičích vajec. Bude sloužit šlechtitelům plemen hybridů, které snášejí vejce s atypickou barvou skořápky, uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat. Barva skořápky může být nejen hnědá a bílá, ale také modrá či zelená.

Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.

Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.

To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.

Právě v těchto dnech kvete koniklec otevřený, ale už jen na zhruba na dvacítce míst, především v severních a severozápadních Čechách. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program. V posledních desetiletích konikleců ubylo natolik, že se na některých místech chrání i jednotlivé rostliny.

Na ochranu životního prostředí v České republice proudí v rámci programu LIFE z Evropské unie desítky milionů korun.. Například Vojenské lesy a statky ČR mají projekt na LIFE Adapt Brdy, který lesníkům umožní přeměnit brdské lesy na odolnější. Z programu LIFE na to podnik získal pět milionů eur. Praktické rady o tom, jak v programu LIFE uspět, se můžete dozvědět v aktuálním vydání speciálního dotačního podcastu.

Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post.

Místo likvidace mladých kuřat kohoutů se v evropských drůbežárnách stále výrazněji uplatňují metody tzv. in-ovo určování pohlaví. To, jak je tahle zpráva dobrá pro kohouty, je dost relativní. Sice nedostanou možnost se vylíhnout, ale taky hned po narození neskončí v rychloběžném mlýnku.