Expert: Za kůrovcové kalamity může měnící se klima a způsob vysázení smrků
14.6.2024 02:24 | PRAHA
(ČTK)
Kůrovcový požerek
Vliv klimatu a kůrovce je vidět i v jiných zemích, například v Kanadě, Rusku a Koreji. "Na celé severní polokouli je stromům vedro a mají žízeň. My navíc pěstujeme smrky tak, jak je má kůrovec rád, proto je snadné, že se kůrovec přemnoží," řekl entomolog.
Smrk se v Česku sází od dob Marie Terezie, tedy od 18. století, kdy pro něj bylo ideální počasí a klima. "V současné době tomu už tak není a je nutné to změnit. Doteď je dřevařský průmysl postavený na smrku. Trendem jsou v současné době inovace nových stavebních materiálů," uvedl Hulcr.
Přečtěte si také |
Kůrovec je jenom symptom, říká entomolog Jiří Hulcr z Floridské univerzity
Hulcr působí na Floridské univerzitě a částečně v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Podle něj jsou zjevné rozdíly mezi vědou ve Spojených státech a Česku. "Obě komunity by se mohly od sebe rozhodně něco naučit. Česko by se mohlo přiučit u kladení otázek. Hodně vědců si u nás klade pořád ty stejné otázky, kterými potvrzují svoji hypotézu. Je jen málo vědců, kteří inovují," řekl expert. Ve Spojených státech je na vědu více peněz, ale rozdělují se jinak než v Česku. Téměř 90 procent jde na zaplacení lidí v oboru, v Česku podle Hulcra putují spíše na přístroje.
Hulcr je autorem knihy Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, která vyšla v USA v roce 2022 a nyní vychází v češtině.
Přečtěte si také |
Jak ochránit národní parky před ničivými lesními požáry? Návrhy hasičů nejdou s ochranou přírody dohromady
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok ustupovala.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
ČSÚ: Kalamita v českých lesích je zatím na ústupu. Těžba dřeva loni klesla
Na Vysočině loni klesla těžba dřeva ve státních lesích o více než polovinu
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.6.2024 05:14smrk jako rychleji rostoucí dřevina nemá ani tak kvalitní dřevní hmotu jako jiné, které rostou pomaleji.
Smrkové monokultury jsou tu tak nějak omylem a více se líbí dřevařům a obchodníkům se dřevem než biodiverzitě, která tu narozdíl od smrku byla původní.
Severské lesy jsou v zásadě smrkové ale to neznamená, že to co funguje jinde musí fungovat i v našich zeměpisných šířkách.
Rozhodně jsem pro pestrost lesních porostů a podpoře keřových pater.
Odpovědět
Smrkové monokultury jsou tu tak nějak omylem a více se líbí dřevařům a obchodníkům se dřevem než biodiverzitě, která tu narozdíl od smrku byla původní.
Severské lesy jsou v zásadě smrkové ale to neznamená, že to co funguje jinde musí fungovat i v našich zeměpisných šířkách.
Rozhodně jsem pro pestrost lesních porostů a podpoře keřových pater.
Pe
Pepa
14.6.2024 06:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSmrk je dostatečně kvalitní surovinou pro stavebnictví a jiné obory a svou dostupnosti v širším významu nenahraditelnou a proto tu smrkove plantáže nyní máme, ale mění se klima, což si mnoho lidí odmítá připustit...
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.6.2024 07:23 Reaguje na PepaKlima se mění politické. Co slibovali po 89 roce není pravda. Změna klimatu se nám stále podsouvá, až se tomu uvěří. Kdysi mi jeden pán řekl, mluvit o změně klimatu je paráda, tam si můžeš kecat co chceš a nic neskazíš. Smrk je zde již po několik generací. Ne není rychle rostoucí. Je i velice kvalitní, viz rezonanční dřevo na zničené Šumavě. Zde ochrana přírody si vyskoušela jak likvidovat les hospodářský. Jedle roste naprosto stejně jako smrk, jen byla nahrazena smrkem. Jelikož to nemohu najít, ale jeden lesnicky vzdělaný pan profesor řekl, smrk nám zavedla šedá Německá ekonomika. Naší povnností je se o tento les starat. Ten kdo nařídil a neuměl dělat smlouvy s organizacemi co dělají pro LČR. Zde mělo být uvedeno i přednostní likvidace kalamit. Pokud neví osoby u LČR jak se kůrovec množí, nemají zde co dělat. Ano kůrovec tu s námy byl vždy. Pokud jste skáceli porost, ten rok se zde objevily napadené stromy, ale hned se zdělaly a byl pokoj. A za Tereziánských dob vážení bylo víc sucho než dnes. Najděte si Terziánský lesní zákon a budete se divit. Většina vedoucích LČR by byla zavřená. Vždyť v této době se založilo nejvíc rybníků, ne přehrady, ale rybník, ty byly po celé krajině a měla být na ně něco jako dnes dotace. A to bylo mnohem víc mokřadů. Každý rok se potoky rozlily po loukách, polích, lesích. Víte co přinesly živin. Podívejte se na řeku Moravu, obehnaná hrází, ano aby se nezaplavily domy. Ale voda se nevsákne. Dnes zaprší, přijedou zemědělci a hned to svedou do rovných potoků a trubek. Kdyby v r. 1947 byly takto provedené meliorace jako je od sedmdesátých let, tak zde všichni umřeli. Ano u nás byly vyschlé studny. Nyní hrozí něco podobného, protože je povoleno dělat hluboké vrty a ty postupně stahují prameny. U nás dělali vrty, kvůli rychlodráze, ta zničí naší přírodu co nestihl lesočech, nikam se již nedostaneme, všude chemie bude víc než dnes a zmizí i voda. Viděl jsem to u Pardubic, kde všude tekla voda, ale v místě vrtů, kde se dělaly nájezdy na dálnici a byly zde vrty, zde voda zmizela. Takže smrk by normálnš rostl, i rok 2015 byl sice suchý, ale trubkou 60 cm odcházelo 40 cm vody a odešlo do moře. Prosím proberme se. Smrk normálně poroste, bylo dobře již v zákoně o lesích za komunistů bylo 25% melioračních a zpevňujících dřevin. Ne smrk ale lidský faktor, omlouvaný všelijakými vědci a pak neustálé podsouvání ve zdělovacích prostředcích. Ještě jednou. Pokud by lesník dělal co má, protože se zvedly těžby od r.1992 o 200 % až 300% , ano o tolik dřeva. Pokud se někde objevila kalamita, státní podnik měl možnost pozastavit mýtní těžby a zpracovat přednostně kalamity. To se nestalo a vedení zapomělo, že se musí zdělat napadené stromy i čerstvě napadené. Pokud by zastavily těžby umyslné, mohli jsme právě tyto napadené stromy prodávat, jenže právě LČR tak daleko neuvažovali. LČR zdělávali souše, ty co se loupali a měly zelené větve se nedělaly a ty napadené, tak ty už vůbec ne. Kde jste všichni vědci byli, proč jste nic nedělali? Ano báli jste se aby jste nepřišli o dobrou práci a pak se mluví o likvidaci smrku. Vidím dnes u nás nejsou prkna, krovy. Vše dovážíme za draho.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.6.2024 08:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKTak meliorace, pokud v nich uděláte šachty s hrázkami, umějí i zvýšit hladinu vody pod zemí, ale jinak jste to zase napsal za 1*. Klimatem se skrývá hloupost, lenost, tunel aj.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.6.2024 14:48 Reaguje na Jarka O.Po pravdě jsem něco provedl v devadesátých letech, naházel jsem kamení a seno do trubek, voda to odnesla asi tak do půl kilimetru a tam se to ucpalo. Voda prorazila ven. Zemědělci se tomu vyhýbali tak deset let. V r. 2020,kdy všichni křičeli sucho, zde provedli melioraci. V katastru této obce není žádný otevřený potok, vše v trubkách. Ptal jsem se tehdy na kraji proč to někdo povoluje a bylo mi řečeno, že meliorace je investice a jako taková se musí obnovit. Za poslední tři roky je na našich dvou katasrech, nechci je jmenovet. Proveeno zhruba ročně obnova meliorací pět až deset ročně. Letos jich bylo nejméně zatím, asi tři. Jsou tu rybníky, ale daleko od sebe, pro zvěř je to minimální. Proto by nám neměli lhát. Poprvé,když jsem se zepřel za ochranu zvěře přišel jsem o možnost dělat v jejich lesích i když jsem doma. Je zde naprosto bezproblémový člověk, krycí jméno lesák a dobrý ODS dnes. Tvrdě proti mě štve a právě meliorace, ochrana keřů, tedy něco pro zvěř, je dnes špatně. Nechtěl jsem to tahat, ale nezažil jsem takovou dobu, jako od r. 2002- A pak od 2006, kde jsem viděl jak se tvoří k7ůrovcová kalamit- Poprvé jsem to viděl na Šumavě. Ta byla pro mne pojem, Klostrman, Vrba, krásně o ní psali, nechápu jak někdo mohl se k té obrovské skáze snížit.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.6.2024 14:08 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKV ideálním případě by se na sucho myslelo při modernizaci a údržbě meliorací, protože tohle byla partyzánština:). Teď je módou znovu otevírat zatrubnené potoky a kanály i ve městech, co jsem viděla, bylo hezké.
Váš popis hroucení hospodaření od 90.let je smutné čtení. To byl totiž ten bezzásah. Vlastně to potvrzuje předchozí dobrou práci v lesích, že ještě dlouho nebylo na lesích množení škůdců poznat. Těch pár sušších let působilo už jen jako jiskra, ke zkáze by došlo asi i bez nich. Na Šumavě hospodaření bývalo možná vždycky přírodnější, tak tam kalamita nastala dřív.
Věty v článku o různých potřebách kůrovců mě moc neberou:).
Odpovědět
Váš popis hroucení hospodaření od 90.let je smutné čtení. To byl totiž ten bezzásah. Vlastně to potvrzuje předchozí dobrou práci v lesích, že ještě dlouho nebylo na lesích množení škůdců poznat. Těch pár sušších let působilo už jen jako jiskra, ke zkáze by došlo asi i bez nich. Na Šumavě hospodaření bývalo možná vždycky přírodnější, tak tam kalamita nastala dřív.
Věty v článku o různých potřebách kůrovců mě moc neberou:).
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.6.2024 08:36 Reaguje na Jarka O.Na Šumavě jsme se byly podívat po revoluci, v Bavorském lese se šířil kůrovec, tam nechali popadané stromy, že je to rezervace, dříve ovšem les hospodářský, proto dost smrku. Za hranicemi bylo polesí Prášili, zde byl vyhlášen kalamitní stav již za komunistů a přednostně se zdělával kůrovec, převládající větry do Čech ho sem zanesli. Již, když jsme zde byly po té revoluci, bylo již vše zažehnáno a začínalo se normálně hospodařit. Pak ale přišla ona bezzásahovost a byl to obrovský průšvih. Vemte si po kalamitách koncem 19 století, silně převažuje smrk, ten se nejlépe zalesňuje a jedle není. Ostatní dřeviny to bylo jen dobré topení. Právě to co se stalo u nás ale v devadesátých letech málem Šumavu zabilo. Říkám, že zde si stát ověřil jak snadno lze zničit lesy. To vše se povedlo i ve vnitrozemí, poprvé Opavsko, pak padla Vysočina, plíce České republiky. Ne byly zde větší sucha a lesy přežily. To co dnes naměří je zásluhou všude beton, minimálně zeleně a ty tepla tady dříve byly, nevím, ale tak jak nám to neustále cpou do hlav ve změnu klimatu budu věřit i já. Dnes se u nás bude stavět další jaderná elektrárna nebo další bloky. Proč? My máme nadbytek elektřiny a prodáváme jí, je to kvůli Němcům? Oni jsou největší odběratelé u nás, nebylo by lepší se věnovat zvelebení přírody, doplnit lidem vzdělání, u nás lesníků se poučit v historii, podívat se jak to dělali předchůdci a po nich jsme měli onu krásu, kterou dnes ničí a vnucují nám novou vědu, nevím kde k ní přišli, ale příroda se chová jinak. Myslím tím dnes moderní hodně prosvětlit les, vysušit, to je trend LČR. PROMIŇTE MOC JSEM SE ROZEPSAL.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.6.2024 22:29 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJsem ráda, že jste odpověděl. Já nevím, co je moderní, ale věřit se tomu nedá. Nejhezčí vyvážené lesy bývaly na Vysočině, ani přehuštěné ani moc světlé, což oboje jsem nedávno viděla na Šumavě. Myslím, že Bavoráci se už ze své hlouposti poučili a vsadili na dlouhodobou péči, jak to ve smrčinách musí být. Jak jste ale psal o těch jaderkách, tak to v SRN zvorali z politických důvodů Zelení. Odstavili si zcela bezpečné jaderky, takže potřebují nahradit jejich výkon odjinud. Přitom by je stále mohli spustit a pak by se nemuselo pro ně šíleně draze stavět. Jinak jaderka je dobrá volba pro kvalitu vzduchu a aby zbylo hodně místa pro přírodu, ale za těch současných podmínek stavět stejně nepůjde. Bude to průšvih, protože místo staby JE zprzní zelení krajinu nesmyslnými OZE.
A s klimatem si nelamte hlavu, bylo studené a mokré jaro, kdy i zásoby podzemní vody se zase dostaly do normálu. Stavby, pod kterými jsou trativody, vodu nechávají bez překážek odtéct, to určitě má velký vliv na vysychání půd a teploty.
Odpovědět
A s klimatem si nelamte hlavu, bylo studené a mokré jaro, kdy i zásoby podzemní vody se zase dostaly do normálu. Stavby, pod kterými jsou trativody, vodu nechávají bez překážek odtéct, to určitě má velký vliv na vysychání půd a teploty.
ss
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.6.2024 08:22 Reaguje na smějící se bestieAno andělé, dobře zaplacení. Přeci slušný člověk, který miluje krásu a přírodu by nikdy nedovolil zabijet přírodu. Pohybovali se v lese hospodářském a ten vyžaduje naší péči. Víte jaké hodnoty lesa se zničily na Šumavě.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2024 07:28Za kůrovcové kalamity může měnící se klima, způsob pěstování dřeva a lidská neschopnost zasáhnout včas.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2024 07:58 Reaguje na Karel ZvářalK tomu je ovšem nutné dodat i to b) Ta změna klimatu je téměř výlučně antropogenního původu. Mimo kysličníku je to zvláštnost naší kajiny, a to megalány kuku a řepky, tj. na jaře a v létě převážně holá, rozpálená hlína. Kromě saharského tepla tedy máme vlastní teplo z megapolí, takže neschnou jen smrčiny, ale i listnaté lesy, zejména ty, kam proudí horký vzduch z moravské Sahary. Ať chceme, či ne, vlivy se sčítají.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/sucho-ohrozuje-listnate-lesy-uz-v-lete-vypadaji-stromy-bez-listi-jako-na-podzim-17450
Odpovědět
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/sucho-ohrozuje-listnate-lesy-uz-v-lete-vypadaji-stromy-bez-listi-jako-na-podzim-17450
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.6.2024 08:18 Reaguje na Karel ZvářalVážený pane Zvářal, to první s vámi souhlasím pouze o lidské neschopnosti, ale byla to ta státní. U nás se majitelé včas snažili, problém byl sousedé, kde LČR VYPĚSTOVALI na jednom místě přes 2tisíce kubíku a na jiném ještě více. To leželo na skládkách, protože na jiném místě měli udělanou hmotu zdravou z klasických mýtních těžeb. My zde neměly šanci. Pak přišly nové firmy a ty si uměly práci udržet, tak množily i u soukromníků. Zdělaly dřevo a zmizely, objevily se když byl brouk venku, do toho další brouk od LČR a bylo dokonáno. Stou řepkou, kukuřicí máte pravdu. Nezapomínejte vybetonované města, kde u teploměrů se teplota změní min. o 5 stupńů. Bezlesí, další průšvih. Ve škole pan profesor říkal, vítr se o lesy bortí a proto nepůsobí tolik škod. Dělaly se větrolamy, ještě v devadesátých letech byla velká spousta keřů a stromů volně stojících. Dnes? A naši vědci mlčí, zde nikdo nechce slyšet pravdu. Přeci zemědělec nevyleze ven z traktoru položit zrcátko. Traktory uhutní půdu. Pamatuji si DT pásák, byl lehlý a mohl jezdit, kde bylo na jaře mokro, nebořil se a ani tolik nehutnil. Dělala se hluboká orba. Nejsem zemědělec i když můj děda byl kulak, ale říkalo se že si pole musí odpočinout a nechávalo se po sklizni být až do jara. Celou zimu se zde zdržovali koroptve, zajíci. Ale byli tyto pole možná pětkrát menší a na Vysošině to je průšvih. Dnes se s chemiií jezdí min dvakrát v týdnu. Proto jsou zde koleje. Nepamatuji si, že by dříve jezdili stříkat do obilý. Právě na Vysočině museli keře, cesty pryč a podívejte se jak těmi kolejeni běží voda, směr zmeliorovaný potok, ale i s polem. Spočítejte kolik je zde kolejí, šířka, délka a hektary mizí zde, Tady nic není. Podotknete, máme mnohem vyší výnosy. Ano, ale nekvalitní, bez chuti. Nedávno jeden pad profesor řekl, že cukrová řepa je mnohem těžší než dříve a proto ení potřeba tolik cukrovarů, ale zapoměl říci, nesladí. To je i s chlebem. Jako kluk když jsem nesl domu chleba tak jsem ho okousal, vydržel celý týden stejný. Dnes je druhý den tvrdý a pokud ho dáte do igelitu tak mokrý. A onen vítr, ano ten vysušuje, vemte si, že u nás nezbyl ani mladý les, vítr vysušuje. Les uměl s vodou hospodařit a uměl vyčesat vodu z mlhy. Dnes poušť a do toho vysušující vítr. Letadla rozeženou mraky. Když někde potřebuji ovíst vodu, stačí přidat do benzínu prostředek, letadko proletí mrakem tan se vyprší a další má problé. Toho zneužili nejednou v Africe, ale to je politika tu sem tahat nechci. I když likvidace lesů v ČR je možná též politická záležitost. Vědci nic nedělali, a zřizovatel LČR též nic, muselo to být? Je mi do breku, když nemůžete vejít do toho chrámu a je zde jen sucho, naštěstí paseky zarůstají trávou. tak není jen ten smutný pohled na poušť.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.6.2024 07:30Pane experte,stromy oslabené broukem dorazilo sucho. Lesy byly zničeny jen v Čechách (a u hranic), za což, jestli jsem pochopila, chtějí některé sousední státy ČR žalovat. Jak SR bude Česko hájit, změnou klimatu?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2024 09:08Od věhlasného entomologa bych čekal trochu víc. To, že lýkožrout smrkový žije všude tam, kde je smrk není potřeba studovat. Základní, rovnovážný stav je dán a pokud se kůrovec z toho rovnovážného stavu dostane do stavu zvýšeného nebo potom kalamitního, tak již nejde o rovnováhu a ano, kůrovce je potřeba " zabít" pane Hulcr. Jako důvod kůrovcové kalamity není neschopnost smrků zvládat vedro a sucho, zvláště když jsou nasázené nahusto ale to co se u nás posledních třicet let děje. Tedy absoultní ignorace toho jak se z předchozími kalamitami vypořádávali naši předchůdci. Kůrovcové kalamity nejsou nic nového a to přesto, že to teplo a sucho nebylo takové jak ho vnímáme dnes. Teplo a sucho ke kalamitám samozřejmě výraznou měrou přispívá a šíření kůrovce pomáhá. Vždy se ale jedná hlavně o zanedbání prevence a následné zanedbání včasných zásahů. Kůrovci nejsou jen na smrku. Ano ve světě jich žijí tisíce druhů ale jen pár je považováno za kalamitní. U nás jsme se k lýkožroutu smrkovému a dalším kůrovcům na smrku přetali chovat jako ke kalamitním škůdcům. Nyní se hledají důvody v čemkoliv. Jen ten hlavní, společnost to nezvládla nebo špatně zvládla, se jaksi bagatelizuje. Přiton v těch naších " smrčinách v řádcích" jde řádově o desetitisíce hektarů. Ve světě a to i v těch přirozených lesích se jedná o miliony hektarů. Prostě a jasně u nás na tom malém "plácku" to je více vidět.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.6.2024 15:36 Reaguje na Jarek SchindlerNapsal jste naprosto vyčerpávající odpověď na článek ve kterém se
spoluviníci kalamity snaží vyvinit. To, že z kůrovce udělali lesního
architekta byla prvá chyba. Pak bagatelizovali prvé náznaky kalamity
tím, že to postihne pouze přestárlé porosty a ty mladší se tomu
ubrání samy. Stát udělal další zásadní chybu při reorganizaci lesů,
kde místo okamžitých zásahů zrušených vlastních lesních zaměstnanců
zdlouhavě soutěžil cizí a kůrovec se vesele množil. No a na koho to
hodit? No přece na předky a klimatické změny. Doporučuji "expertovi"
exkurzi k okolním sousedům, kde smrkové lesy kalamitu nezažily a
klimatické změny tam mají tytéž, co u nás. Jen tam scházejí hlupáci z řad vědců, ochranářů a politiků, kteří to zavinili u nás.
Odpovědět
spoluviníci kalamity snaží vyvinit. To, že z kůrovce udělali lesního
architekta byla prvá chyba. Pak bagatelizovali prvé náznaky kalamity
tím, že to postihne pouze přestárlé porosty a ty mladší se tomu
ubrání samy. Stát udělal další zásadní chybu při reorganizaci lesů,
kde místo okamžitých zásahů zrušených vlastních lesních zaměstnanců
zdlouhavě soutěžil cizí a kůrovec se vesele množil. No a na koho to
hodit? No přece na předky a klimatické změny. Doporučuji "expertovi"
exkurzi k okolním sousedům, kde smrkové lesy kalamitu nezažily a
klimatické změny tam mají tytéž, co u nás. Jen tam scházejí hlupáci z řad vědců, ochranářů a politiků, kteří to zavinili u nás.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.6.2024 08:45 Reaguje na Břetislav MachačekDěkuji, máte pravdu. Žil jsem v tom. Právě za komunistů jsem sloužil u Východočeských státních lesů. Pokud se objevila jaká koli kalamita a byla většího rozsahu, se zastavily mýtní těžby a šlo se na výpomoc. Nebylo to jen kvůli výpomoci, ale i navíšení dřevní hmoty a tedy rychle prodat aby se dřevo neznehodnotilo, ale i nemohl se namnožit brouk. Nechci se zastávát vědců. ale zažil jsem po revoluci vyhazov. Za komunistů jsem měl problém si dodělat školu, s velkými problémy jsem jí dodělal a již ve druhém ročníku jsem směl dělat hajnýho. Přišla tato doba a znova mi vzala to za co jsem bojoval. Pak jsem dělal u jedné akciové společnosti, vedení byli oni páni soudruzi, tak jako správce na LS. Ale LAS potřebovala praktiky, tak jsem zůstal. Prvních pár let jsem mohl dělat lesařinu, revírník před tím nikdy nebyl ve výrobě. Pak nás začli odstrkovat. Dělal jsem u LAS všechno možné, začal jsem dělat i u obcí, měl jsem přez 300 ha 4 obce. V r.2006 jsme jezdily na výpomoc na Opavu. Tady bylo zlo od LČR vidět všude. Směli jsme opravdu zdělávat jen suché stromy a ty z kterých brouk vylétával a čerstvě napadené, ty jsme musely nechat stát. Na jaře tu balo pro dva těžaře, asi kolem 60 až 80 kubíků. N apodzim zde dělaly dva harvestory. Myslel jsem si, že se vspamatují. V r.2008 u nás padla v červnu kalamita. Byla to záležitost asi dvou měsíců s lidma co jsme měly. Ale firma dostala výpověď. Na podzim zde byli desetitisíce napadených stromů. Tehdy jsem četl u LS přípis z Hradce Králové. Brouk, který vylítne z oněch spadlých stromů, se přerojí do ěch mrtvých stromů a zahyne. Tento pán, ač Ing. nechodil v době kdy měli ochranu lesa, do školy. Proto z něj udělali ochranáře.... U LČR. Myslel jsem si, když se začal šířit kůrovec po Vysočině, že se snad někdo vzpamatuje, omyl. Jen u nás u lesa stáli auta plná dřeva z Opavska u lesů a lezl z něj brouk. Rozneslo se to po celé republice. Nebo zpíš Morava a Česká Vysočina. Vím co je, když vás vyhazujou. Když nechtějí dát ani odstupný, co se mnou dělali. Spal možná čtyry měsíce pouze čtyři hodiny. Nedivte se těm vědcům, co by dělali?
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.6.2024 09:09Není to trochu triviální zjištění, které zná asi každý, kdo se o to trochu zajímá?
A řešení je rovněž stejně triviální: ochlazování (pouze vegetací, stromy, lesy i ve městě i v zástavbě), omezení přehřívajících se ploch včetně polí, luk, stepí, pouští, zadržování vody všemi způsoby - tj. i rybníky, přehrady, nádrže protože svým výparem zároveň ochlazují (úplně stejně jako rostliny). Nejhorší je, když voda bez užitku své ochlazující funkce odteče do moře.
A potom vše, co tyto funkce vylepšuje: lepší agrotechnika, lesnictví, stavebnictví.
Jsou tyto triviality všem jasné? Asi ne!
Divím se, že nikdo nepřišel na účinný boj proti kůrovci- nějakého jeho predátora, houbové onemocnění apod.
Odpovědět
A řešení je rovněž stejně triviální: ochlazování (pouze vegetací, stromy, lesy i ve městě i v zástavbě), omezení přehřívajících se ploch včetně polí, luk, stepí, pouští, zadržování vody všemi způsoby - tj. i rybníky, přehrady, nádrže protože svým výparem zároveň ochlazují (úplně stejně jako rostliny). Nejhorší je, když voda bez užitku své ochlazující funkce odteče do moře.
A potom vše, co tyto funkce vylepšuje: lepší agrotechnika, lesnictví, stavebnictví.
Jsou tyto triviality všem jasné? Asi ne!
Divím se, že nikdo nepřišel na účinný boj proti kůrovci- nějakého jeho predátora, houbové onemocnění apod.
HH
Honza Honza
14.6.2024 09:14 Reaguje na Honza Honzajinde se proti hmyzu bojuje nejen prevent zásahem- vykácením, smíšenými lesy, ale např. vypouštěním sterilních samečků, jiné konkurence méně škodlivými druhy, posílením jeho škůdců apod. Proč to tady nejde?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 09:23Jen tak pro svěžení
https://vtm.zive.cz/clanky/zazila-evropa-nejvetsi-sucho-za-poslednich-pet-stoleti--v-historii-najdeme-roky-pred-kterymi-letosni-pocasi-bledne/sc-870-a-218355/default.aspx#part=2
výcuc:
„Třicátá léta 16. století by mohla být jednou z nejsušších – ne-li úplně nejsušší – dekádou za posledních pět set let,“ říká Ljungqvist. Podle analýzy českých vědců vedených geografem Rudolfem Brázdilem z brněnské Masarykovy univerzity byla léta 1534 a 1535 téměř stejně katastrofálně suchá jako léto roku 1540......
Podle Ljungqvista mohla extrémní sucha ve 30. a 40. letech 16. století přinášet lidem úlevu od ničivějších chladných a vlhčích období. V 16. století se Evropa nacházela uprostřed malé doby ledové. Běžná byla vlhká a studená léta, kdy zemědělské plodiny ničily plísně a mezi zvířaty se šířily choroby. To mělo za následek katastrofální hladomory. „Úplně nejhorší situace nastala, pokud po sobě následovalo hned několik chladných let," říká Pfister.
Přesně k tomu došlo jen o pár desetiletí po megasuchu z roku 1540, když série sopečných erupcí ochladila evropské klima a došlo k opakované neúrodě. Propukly hladomory, které už se neobešly bez společenských zvratů. V 60. letech 16. století se rozhořely hony na čarodějnice, během kterých náboženští puritáni obviňovali ženy z katastrofálního počasí na kontinentu. Hladomor z roku 1590 přispěl k nepokojům v Osmanské říši.
Odpovědět
https://vtm.zive.cz/clanky/zazila-evropa-nejvetsi-sucho-za-poslednich-pet-stoleti--v-historii-najdeme-roky-pred-kterymi-letosni-pocasi-bledne/sc-870-a-218355/default.aspx#part=2
výcuc:
„Třicátá léta 16. století by mohla být jednou z nejsušších – ne-li úplně nejsušší – dekádou za posledních pět set let,“ říká Ljungqvist. Podle analýzy českých vědců vedených geografem Rudolfem Brázdilem z brněnské Masarykovy univerzity byla léta 1534 a 1535 téměř stejně katastrofálně suchá jako léto roku 1540......
Podle Ljungqvista mohla extrémní sucha ve 30. a 40. letech 16. století přinášet lidem úlevu od ničivějších chladných a vlhčích období. V 16. století se Evropa nacházela uprostřed malé doby ledové. Běžná byla vlhká a studená léta, kdy zemědělské plodiny ničily plísně a mezi zvířaty se šířily choroby. To mělo za následek katastrofální hladomory. „Úplně nejhorší situace nastala, pokud po sobě následovalo hned několik chladných let," říká Pfister.
Přesně k tomu došlo jen o pár desetiletí po megasuchu z roku 1540, když série sopečných erupcí ochladila evropské klima a došlo k opakované neúrodě. Propukly hladomory, které už se neobešly bez společenských zvratů. V 60. letech 16. století se rozhořely hony na čarodějnice, během kterých náboženští puritáni obviňovali ženy z katastrofálního počasí na kontinentu. Hladomor z roku 1590 přispěl k nepokojům v Osmanské říši.
HH
Honza Honza
14.6.2024 12:18 Reaguje na Slavomil VinklerKéž by se tato slova naplnila, klima se vrátilo k tisíciletému normálu.
Několik chladných a vlhkých roků by nám moc prospělo: jezera a řeky, studny , půda by se naplnily vodou, tlak na elektrifikaci by se zmírnil. Obilí by to asi moc neprospělo (protože jakožto tráva pochází ze suchých teplých savan), ale nějak bychom to přežili - oproti středověku je již rozvinutý obchod a potravinu lze dovézt.
Hony na čarodejnice je taky hezký příměr: nyní jsou hony na spalovací motory a topení v krbu.
Odpovědět
Několik chladných a vlhkých roků by nám moc prospělo: jezera a řeky, studny , půda by se naplnily vodou, tlak na elektrifikaci by se zmírnil. Obilí by to asi moc neprospělo (protože jakožto tráva pochází ze suchých teplých savan), ale nějak bychom to přežili - oproti středověku je již rozvinutý obchod a potravinu lze dovézt.
Hony na čarodejnice je taky hezký příměr: nyní jsou hony na spalovací motory a topení v krbu.
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 14:50 Reaguje na Honza HonzaNo ony ty hladomory a mrtví byli spíše z vlhkých let , moc se netěšte.
Odpovědět
Peter Sládek
14.6.2024 09:37"Známý lýkožrout smrkový žije všude tam, kde je smrk. Je potřeba spíše studovat, jak spolu žijí v rovnováze, než ho zabít,"
Pán entomológ v Amerike objavuje Ameriku. Lebo my tu žijeme v praveku, 100 rokov lesníckeho výskumu a praxe, lesoochranárska služba, to všetko asi lykožrúta nikdy neštudovalo, ani nevymyslelo postupy, ako ho udržať so smrekom v rovnováhe, pod prahom hospodárskej škodlivosti.
Odpovědět
Pán entomológ v Amerike objavuje Ameriku. Lebo my tu žijeme v praveku, 100 rokov lesníckeho výskumu a praxe, lesoochranárska služba, to všetko asi lykožrúta nikdy neštudovalo, ani nevymyslelo postupy, ako ho udržať so smrekom v rovnováhe, pod prahom hospodárskej škodlivosti.
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 18:14 Reaguje na Peter SládekV nižčích polohách nebyly klimaxové smrčiny v době poledové, pravděpodobně tlakem kůrovce. Většinou se začaly pěstovat v souvislosti s Tereziánskou reformou lesního hospodaření.
Tak jako polní kutury (třeba obilí) není autochtoní, není ani smrk v nižších polohách, přesto je možno ho plantážně úspěšně pěstovat i v nižších polohách známými a odzkoušenými metodami. To, co selhalo, je použití těchto lesnicky známých a účinných metod.
Odpovědět
Tak jako polní kutury (třeba obilí) není autochtoní, není ani smrk v nižších polohách, přesto je možno ho plantážně úspěšně pěstovat i v nižších polohách známými a odzkoušenými metodami. To, co selhalo, je použití těchto lesnicky známých a účinných metod.
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2024 18:21 Reaguje na Slavomil VinklerNo zkusil jste si někdo představit polní plodiny ve směsi a pěstované bezzsahově samovýsevem?
Netvrdím, že se takto plantážně mají pěstovat všechny lesy. V rezervacích mají být zásahy nminimální, ale vzhledem k tomu, že v Evropě jsou všechny lesy, co se nám líbí, více nebo méně ovlivněné člověkem, tak i v těch je bezzásah předzvěst zhoubné změny.
Odpovědět
Netvrdím, že se takto plantážně mají pěstovat všechny lesy. V rezervacích mají být zásahy nminimální, ale vzhledem k tomu, že v Evropě jsou všechny lesy, co se nám líbí, více nebo méně ovlivněné člověkem, tak i v těch je bezzásah předzvěst zhoubné změny.
HH
Honza Honza
15.6.2024 07:46 Reaguje na Slavomil VinklerVšichni ale zapomínáte na to, že se otepluje a že tradiční metody pěstování smrku natož pak bezzásah nemusí stačit. Proto jsou nutné smíšené lesy.
Odpovědět
Pe
Petr
15.6.2024 14:10 Reaguje na Honza HonzaBezzásahové porosty pomáhají vyřešit to, co jsme jedněmi zásahy pokazili a dalšími zásahy nevyřešíme - vysychání lesů a krajiny. Neustále se zuby nehty držíme představy, že lesy máme kvůli výdělku a odmítáme otevřít oči, protože bychom uviděli, že uměle pěstované lesy už nejsou životaschopné a nezajistí nám do budoucna ani zisky, ani zelenou krajinu s vodou k životu. Krajinu s vodou k životu nám zajistí jedině příroda. Co nejbohatší, co nejrozsáhlejší, a co nejautonomnější. A jediné zásahy, které můžeme dělat jsou takové, které k tomuhle vedou a směřují.
No a hospodářské lesy pro produkci dřeva a zisků je nutné omezit jen na místa, kde to podmínky zatím ještě umožňují. Což je stejné jako pěstování plodin na polích - taky tu přece tvrdohlavě nepěstujeme třeba rýži a v sadech broskve - protože tu pro ně prostě nejsou podmínky. S lesy je to stejné. Pěstujme je pro produkci tam, kde to jde. A všude jnde je nutný návrat k přírodě.
Odpovědět
No a hospodářské lesy pro produkci dřeva a zisků je nutné omezit jen na místa, kde to podmínky zatím ještě umožňují. Což je stejné jako pěstování plodin na polích - taky tu přece tvrdohlavě nepěstujeme třeba rýži a v sadech broskve - protože tu pro ně prostě nejsou podmínky. S lesy je to stejné. Pěstujme je pro produkci tam, kde to jde. A všude jnde je nutný návrat k přírodě.
Pe
Petr
15.6.2024 13:54 Reaguje na Slavomil VinklerUměle a klasickými postupy pěstované "hospodářské" lesy už nejsou schopné fungovat. Nedokážou plnit ani hospodářské cíle, ani ekologické funkce, nejsou schopné zadržet dostatek vody a odolávat teplým a suchým obdobím s nerovnoměrnými srážkami, a obdobím silných větrů, nebo velkého sněhu. Pro současné období oteplování a vysychání krajiny jsou takové lesy zcela nevhodné a nepoužitelné. Krajina takové lesy nepotřebuje. Jediný kdo je potřebuje, je člověk. Jenže když necháme krajinu vyschnout, tak stejně nebudou, takže si můžeme stěžovat a trvat na klasickém lesním hospodaření, ale k ničemu nám to nebude, protože ty lesy nám budou schnout před očima a krajina bude vysychat a my s ní. Takže stejně nikdo nic nevydělá a dřevo stejně nebude.
Máme tedy jedinou možnost - tohle šaškování, kterému říkáme lesní hospodaření, omezit na místa, kde to zatím ještě aspoň trochu jde, a všude jinde se přírodě omluvit, uklonit a začít jí lesy a ostatní plochy vracet. Teda pokud chceme mít krajinu aspoň trochu zelenou a životaschopnou, o čemž někdy dost pochybuji. Zatím to totiž vypadá tak, že si ještě na poslední chvíli chceme urvat co se dá a co nejvíc si vydělat, a co bude zítra nás nezajímá.
Odpovědět
Máme tedy jedinou možnost - tohle šaškování, kterému říkáme lesní hospodaření, omezit na místa, kde to zatím ještě aspoň trochu jde, a všude jinde se přírodě omluvit, uklonit a začít jí lesy a ostatní plochy vracet. Teda pokud chceme mít krajinu aspoň trochu zelenou a životaschopnou, o čemž někdy dost pochybuji. Zatím to totiž vypadá tak, že si ještě na poslední chvíli chceme urvat co se dá a co nejvíc si vydělat, a co bude zítra nás nezajímá.
Pe
Petr
15.6.2024 14:28 Reaguje na Slavomil VinklerPlantážní metody jsou v podstatě toto: Sázení nahusto, přeštíhlené porosty, neustálé vyřezávání něčeho, a vznik jednoetážových porostů.
Výsledek: přeštíhlené stromy, chybějící nižší porostní patra, dole prázdný porost choulostivý na vše co existuje - od sucha, přes škůdce, po vítr a sníh.
Usychající porosty a vysychající krajina. To jsou ty známé lesnické metody.
Odpovědět
Výsledek: přeštíhlené stromy, chybějící nižší porostní patra, dole prázdný porost choulostivý na vše co existuje - od sucha, přes škůdce, po vítr a sníh.
Usychající porosty a vysychající krajina. To jsou ty známé lesnické metody.
PE
Petr Elias
15.6.2024 08:33Diskuze opět plná přitroublých žvahlavů. Až se v tom pozná kdo chce. :)
Odkaz na video s M. Turčánim (je to z ČT, tak vlastenci pozor!), má to víc dílů, tak si přehrajte si všechny. :D
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/219411058130730/cast/710803/
Odpovědět
Odkaz na video s M. Turčánim (je to z ČT, tak vlastenci pozor!), má to víc dílů, tak si přehrajte si všechny. :D
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/219411058130730/cast/710803/
BM
Břetislav Machaček
15.6.2024 10:37 Reaguje na Petr EliasCo ČT činí dobře činí. Do diskusí vybere ty "správné" diskutéry, aby
výsledek "diskuse" dopadl podle zadání. Například předvolební diskuse před volbami do EU, kde zástupci pětikolky měli jediného oponenta z ANO a dalším jeho protivníkem byla i moderátorka. Pokud je zadáním obhájit chyby a záměr naplnit státní kasu prodejem dřeva při likvidací lesů, tak se vyberou k diskusi ti, co sami mají máslo na hlavě a ti, co lezou vládě mezi půlky. Ti do omrzení opakují totéž a jiný názor bagatelizují. Zajeďte si za humna(za hranice) a koukněte, jak při stejných klimatických změnách ve stejných smrkových lesích kalamitu zvládli a ještě v té době stačili zpracovat levné dřevo od nás. To ČT samozřejmě neukazuje, aby si lidé neuvědomili, že chyba byla zcela v něčem jiném! V ČT už dnes
nevěřím ani předpovědi počasí, jestli náhodou neprošlo cenzůrou!
Odpovědět
výsledek "diskuse" dopadl podle zadání. Například předvolební diskuse před volbami do EU, kde zástupci pětikolky měli jediného oponenta z ANO a dalším jeho protivníkem byla i moderátorka. Pokud je zadáním obhájit chyby a záměr naplnit státní kasu prodejem dřeva při likvidací lesů, tak se vyberou k diskusi ti, co sami mají máslo na hlavě a ti, co lezou vládě mezi půlky. Ti do omrzení opakují totéž a jiný názor bagatelizují. Zajeďte si za humna(za hranice) a koukněte, jak při stejných klimatických změnách ve stejných smrkových lesích kalamitu zvládli a ještě v té době stačili zpracovat levné dřevo od nás. To ČT samozřejmě neukazuje, aby si lidé neuvědomili, že chyba byla zcela v něčem jiném! V ČT už dnes
nevěřím ani předpovědi počasí, jestli náhodou neprošlo cenzůrou!
PE
Petr Elias
17.6.2024 06:43 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
17.6.2024 08:00 Reaguje na Petr EliasTen soudružský tón a kádrování byste si mohl opravdu odpustit.
Jinak co se týká Harzu, tak to je NP vyhlášený nedávno (1990) na území hosp lesa. Asi to nechali "na přírodě", tipuji, neb např. kouusínek západněji to dopadlo s lesy mnohem lépe, zřejmě díky včasným zásahům.
51.8484597N, 10.2868925E
Odpovědět
Jinak co se týká Harzu, tak to je NP vyhlášený nedávno (1990) na území hosp lesa. Asi to nechali "na přírodě", tipuji, neb např. kouusínek západněji to dopadlo s lesy mnohem lépe, zřejmě díky včasným zásahům.
51.8484597N, 10.2868925E
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.6.2024 08:54 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu, ale ono se lepší nadává. Oni ti profesoři vědí o čem se mluví. Celý průšvih začal výběrovím řízením. To se nechalo vyřešit dlouhodobími smlouvami, ale to by se nedostali až do mladých porostů, dnes to vše slouží i k ekologickému vidírání, což se týká obyčejných lidí. Je mi líto.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.6.2024 08:59 Reaguje na Karel ZvářalNo jéje. Jen v NP je přeci kůrovec. Známá místní mantra. :D
A trochu reality:
Tisková zpráva Deutscher Bundestag 19/9580 z 18. dubna 2019: v soukromých a obecních lesích přibližně zničeno 76 000 ha, ve státním lese víc než 38 000 ha.
Odpovědět
A trochu reality:
Tisková zpráva Deutscher Bundestag 19/9580 z 18. dubna 2019: v soukromých a obecních lesích přibližně zničeno 76 000 ha, ve státním lese víc než 38 000 ha.
Karel Zvářal
18.6.2024 09:59 Reaguje na Petr EliasChybovat je lidské, a to na obou stranách "barikády". Neznám tamní způsob, zda též to řeší výběrovkami, ale i kdyby ne, ono je těžké rychle sehnat dostatek lidí do kalamit. Tam bylo důležité, že kousek vedle (NP) lesy zachránili - ale to asi nejde všude. Kor jak se to týká celé stř. Evropy.
Ale vzkaz níže je snad jasný - a bez komentáře, že... 8 smrků (55) odspoda zavětvených - tj. spotřeba vody obrovská! - a ani jeden neodešel, přitom uprostřed tepelného ostrova. Takže pokud neznám detaily (managentu), beru vše s velkou rezervou, tj. značnou mírou nedůvěry.
Odpovědět
Ale vzkaz níže je snad jasný - a bez komentáře, že... 8 smrků (55) odspoda zavětvených - tj. spotřeba vody obrovská! - a ani jeden neodešel, přitom uprostřed tepelného ostrova. Takže pokud neznám detaily (managentu), beru vše s velkou rezervou, tj. značnou mírou nedůvěry.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.6.2024 08:50 Reaguje na Petr EliasJSTE HODNĚ MIMO. Tak za prvé za hranicemi to docela zvládali, víte od nás se sem navozilo statisíce kubíků dřeva plného kůrovce, říkal mi řidič, když stál ve frontě před pilou v Rakousku, měl auto obsipané broukem, takže mi jim sem navozili stamiliony brouků. Slyšel jsem mnoho takových děkanů a dalších vzdělaných lidí, ale pouze bláboli co si někdo přeje, nebo zaspali ochranu lesa ve škole, sice jsou chytří, vzdělaní, ale nikdo neřekl jak je možné, že státní podnik nedodržel zákony , které vydává jeho zřizovatel. Je mi líto, že tito lidé by měli první poukazovat na to co se děje, ale oni si hlídají svoje koryta a pak možná i tyto bláboly učí studenty. A nebo prostě oni ty informace nemají, tak to mě nenapadlo. Sedí ve škole a radši nevilezou a pak to takto vypadá. Ne oni to vědí a opravdu je doba, kdy nelze mluvit. Za komunistů se nechalo bránit, já když měl problém, tak z ministerstva sociálních věcí, kam jsem posll stížnost mi poslali aspoň zákon, kterým jsem se mohl bránit. Po 89 to již bylo jinak, taky jsem to zažil, kde bývalí komunisti a estébáčci již převlíčení, ale mě velice známí, opět začli šikanovat, tentokrát za to, že jsem s jim kdysi ubránil. Tak se těm vzdělaným lidem ani nedivím. A vy by jste měl přebírat slova než někoho urazíte. Leda, že jste jeden z těch co jsem popsal. A ....
Odpovědět
Karel Zvářal
17.6.2024 08:58 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNedávno jste použil slovo, které nebudu opakovat, ale mám s ním též dost zkušeností. Označuje se jako "latentní", člověk to pozná, až na ně narazí. Více to nemá cenu rozvádět.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.6.2024 08:21 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
Břetislav Machaček
17.6.2024 09:23 Reaguje na Petr EliasTak například Poláci nevyslyšeli ekology a káceli
kůrovce v Bělověži i přes protesty rady EU a kůrovce
tam už mají pod kontrolou. Slováci taky a Rakušané rovněž. U nás se po změnách v hospodaření už taky daří kůrovce zvládat. U Němců se zblblosti nedivím, protože jejich nápady nikdy nic světu dobrého nepřinesly. Opičit se po Německu je ta největší pitomost, co pácháme. Koukněte nyní na ty jejich starosti s migranty a jejich "nožovými" útoky. Vůbec bych se nedivil, až v Německu zakážou nože a zavedou plastové nožíky, protože jiným způsobem nemají odvahu problém řešit. No a nebo zaměření průmyslu na auta.
Dnes se začíná projevovat to úzké zaměření na něco
tak zbytného u čehož lze nákup odložit a co je navíc
závislé na dovozech nezbytných prkotin (čipy) .
Statisíce kusů hotových aut čekaly na čipy bez nichž
byly k ničemu. Jak si někdo může dovolit vyrábět
výrobek za stovky tisíc, který znehodnotí absence
součástky za stokoruny? Když výroba, tak kompletní
a bez závislosti na prkotinách! Ve všem se opičíme
a navíc ještě se zpožděním a chybně. Takže jako
vzor Německo neberu ani při ochraně přírody, neboť
jejich posedlost vlky za každou cenu už nese své
plody i u nich. U nich došlo k namnožení a u nich
se začne s eliminací jejich počtů, ale u nás si
se zpožděním počkáme na opičení po nich pár let,
dokud to nebude celorepublikový problém. Já se
osobně těším na vlky v Klánovickém lese a Divoké
Šárce, zda je budou Pražáci opěvovat tak, jako
je opěvuji v pohraničí.
Já vás urážet na revanš nebudu, protože mne vždy
smažou a vás nechají, protože máte ten "správný"
názor a takoví mohou lidi i urážet a nadávat jim.
Takovým jako vy je dnes dovoleno vše ve jménu té
jediné "PRAVDY".
Odpovědět
kůrovce v Bělověži i přes protesty rady EU a kůrovce
tam už mají pod kontrolou. Slováci taky a Rakušané rovněž. U nás se po změnách v hospodaření už taky daří kůrovce zvládat. U Němců se zblblosti nedivím, protože jejich nápady nikdy nic světu dobrého nepřinesly. Opičit se po Německu je ta největší pitomost, co pácháme. Koukněte nyní na ty jejich starosti s migranty a jejich "nožovými" útoky. Vůbec bych se nedivil, až v Německu zakážou nože a zavedou plastové nožíky, protože jiným způsobem nemají odvahu problém řešit. No a nebo zaměření průmyslu na auta.
Dnes se začíná projevovat to úzké zaměření na něco
tak zbytného u čehož lze nákup odložit a co je navíc
závislé na dovozech nezbytných prkotin (čipy) .
Statisíce kusů hotových aut čekaly na čipy bez nichž
byly k ničemu. Jak si někdo může dovolit vyrábět
výrobek za stovky tisíc, který znehodnotí absence
součástky za stokoruny? Když výroba, tak kompletní
a bez závislosti na prkotinách! Ve všem se opičíme
a navíc ještě se zpožděním a chybně. Takže jako
vzor Německo neberu ani při ochraně přírody, neboť
jejich posedlost vlky za každou cenu už nese své
plody i u nich. U nich došlo k namnožení a u nich
se začne s eliminací jejich počtů, ale u nás si
se zpožděním počkáme na opičení po nich pár let,
dokud to nebude celorepublikový problém. Já se
osobně těším na vlky v Klánovickém lese a Divoké
Šárce, zda je budou Pražáci opěvovat tak, jako
je opěvuji v pohraničí.
Já vás urážet na revanš nebudu, protože mne vždy
smažou a vás nechají, protože máte ten "správný"
názor a takoví mohou lidi i urážet a nadávat jim.
Takovým jako vy je dnes dovoleno vše ve jménu té
jediné "PRAVDY".
PE
Petr Elias
18.6.2024 08:47 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JO
Jarka O.
17.6.2024 22:32 Reaguje na Petr EliasV Sasku, Bavorsku, Bádensku, Porýní, Durynsku, atd. to neni stejné, umělý inteligente. ;)
Odpovědět
PE
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.6.2024 08:58 Reaguje na Petr EliasProsím nedívejte se tolik na tu televizi a jděte se podívat ven ano. Kalamita byla záměrně vedená. Pokud by to bylo změnou klimatu, tak nejdříve odešel smrk v těch nejnižších oblastech, ale on postupoval, takže prošel u nás i přez 600 m.n.m než se dostal do 300 m.n.m. Tak zde je vidět, že to je vše blbost a bylo to vědomě a uměle uděláno.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.6.2024 09:07 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKMáme zdravé smrky kolem baráku, i původem z Tater, přestáli kalamitu bez ztráty kytičky, brouček se tu vyskytl též (lezl po fasádě). Ono se těch vlivů zřejmě musí sejít více, možná se to týká zatím "neobjevených" věcí, jako je např. chemismus v přehuštěných porostech, něco jako autoimunitní onemocnění.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.6.2024 10:04 Reaguje na Karel ZvářalVždy uvádím příklad, že při absenci kůrovce v jedné
lokalitě přežily smrky i sucho. Ano, za sucha se nemá
smrk jak bránit, protože postrádá mízu na zalití
chodbiček i s larvami smůlou. Je ale taky pravda,
že to nemusí dělat tam, kde brouk není a nebo musí zalít smůlou jen pár jedinců. Tu ale šlo o záměrné namnožení takového množství, že by to ty smrky nezvládly ani při dostatku vody. Viděl jsem to právě na tom panem Ptáčníkem zmíněném Opavsku, kde to byly miliony brouků, kterým se prostě nemohly ubránit ani smrky na břehu Moravice doslova s kořeny ve vodě. Po
pokácení jsem odloupl kůru a těch chodbiček tam
bylo 2/3 zalitých smůlou, ale ta jedna třetina
stačila k tomu, že se zastavilo proudění vody
a živin pod kůrou do celého stromu. Čeho je moc,
toho je příliš i pro smrk s kořeny doslova ve
vodě. On vodu měl, ale už asi neměl sílu další
smůlu produkovat a larvy zahubit. Tak to vzdal
a zahynul stejně, jako ostatní dál od řeky.
Takže to nebylo POUZE o suchu, ale o množství
záměrně namnoženého kůrovce, aby se kácelo i to,
co bylo možno odložit na pozdější dobu. Nakonec
už to nemohli ukočírovat a vznikla kalamita. Dnes
už to zvládají i tam přes sucho minulých let a přeživší semenné stromy své okolí zásobují nálety tak, že mnohde jsou jako koberec semenáčů. Je ale otázkou, zda z ideových důvodů dostanou vůbec šanci
a nebudou nahrazeny nově propagovanými listnáči .
Ty ale mají taky své škůdce a choroby a pokud se
zanedbá prevence, tak mohou dopadnou zcela stejně.
To se mne už ale netýká, protože se nedožiji jejich
dospělosti , kdy budou vůči chorobám a škůdcům méně
odolné, než mladé stromy s menšími nároky na vodu.
Ono je totiž co do spotřeby vody rozdíl mezi metr
vysokou sazenicí a třicetimetrovým velikánem, což
opěvovatelům vitality mladých náletových porostů
jaksi nedochází. V mládí totiž netrpěly ty smrčky
suchem tak, jako ve věku 70 a více let díky své
velikosti a spotřebě násobně více vody a živin.
To bohužel potká i ty listnáče stejně jako duby
na Vysočině, které jsem tam viděl usychat na
skalnatém podloží v minulých suchých letech. Bez
vody uschne vše i kdyby se i vědci potentovali.
Odpovědět
lokalitě přežily smrky i sucho. Ano, za sucha se nemá
smrk jak bránit, protože postrádá mízu na zalití
chodbiček i s larvami smůlou. Je ale taky pravda,
že to nemusí dělat tam, kde brouk není a nebo musí zalít smůlou jen pár jedinců. Tu ale šlo o záměrné namnožení takového množství, že by to ty smrky nezvládly ani při dostatku vody. Viděl jsem to právě na tom panem Ptáčníkem zmíněném Opavsku, kde to byly miliony brouků, kterým se prostě nemohly ubránit ani smrky na břehu Moravice doslova s kořeny ve vodě. Po
pokácení jsem odloupl kůru a těch chodbiček tam
bylo 2/3 zalitých smůlou, ale ta jedna třetina
stačila k tomu, že se zastavilo proudění vody
a živin pod kůrou do celého stromu. Čeho je moc,
toho je příliš i pro smrk s kořeny doslova ve
vodě. On vodu měl, ale už asi neměl sílu další
smůlu produkovat a larvy zahubit. Tak to vzdal
a zahynul stejně, jako ostatní dál od řeky.
Takže to nebylo POUZE o suchu, ale o množství
záměrně namnoženého kůrovce, aby se kácelo i to,
co bylo možno odložit na pozdější dobu. Nakonec
už to nemohli ukočírovat a vznikla kalamita. Dnes
už to zvládají i tam přes sucho minulých let a přeživší semenné stromy své okolí zásobují nálety tak, že mnohde jsou jako koberec semenáčů. Je ale otázkou, zda z ideových důvodů dostanou vůbec šanci
a nebudou nahrazeny nově propagovanými listnáči .
Ty ale mají taky své škůdce a choroby a pokud se
zanedbá prevence, tak mohou dopadnou zcela stejně.
To se mne už ale netýká, protože se nedožiji jejich
dospělosti , kdy budou vůči chorobám a škůdcům méně
odolné, než mladé stromy s menšími nároky na vodu.
Ono je totiž co do spotřeby vody rozdíl mezi metr
vysokou sazenicí a třicetimetrovým velikánem, což
opěvovatelům vitality mladých náletových porostů
jaksi nedochází. V mládí totiž netrpěly ty smrčky
suchem tak, jako ve věku 70 a více let díky své
velikosti a spotřebě násobně více vody a živin.
To bohužel potká i ty listnáče stejně jako duby
na Vysočině, které jsem tam viděl usychat na
skalnatém podloží v minulých suchých letech. Bez
vody uschne vše i kdyby se i vědci potentovali.
