Lesy ČR pokračují v podávání žádostí o povolení těžby vzácných lesů Krušných hor. Nedávno požádaly také o povolení kácení v nejvzácnějších chráněných krušnohorských lesích v přírodní rezervaci Vlčí důl a přírodní památce Lomské údolí. V obou případech se přitom jedná o území chráněná primárně právě kvůli zachovalým lesům a dále vysoké biodiverzitě s výskytem mnoha vzácných a chráněných druhů, které jsou navázané právě na lesní porosty. Ministerstvo životního prostředí přitom v pondělí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která by měla v budoucnu zajistit lepší ochranu přírody. Organizace Greenpeace nyní návrh zonace CHKO vyhodnocuje. Nicméně je z něj patrné, že lokality Vlčí důl a Lomské údolí obě spadají do I. zóny, tedy nejpřísněji chráněného území.

Pouze pět větrných elektráren a jednotky kusů modernizovaných bioplynových a malých vodních elektráren byly uvedeny do provozu v prvním pololetí letošního roku. Česko je totiž stále jedním z nejhorších míst v Evropě, co se týče délky potřebné pro získání povolení pro stavbu obnovitelných zdrojů. Komora OZE proto představila své návrhy, které mají rozvoj čisté energetiky zrychlit. Týkají se nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do meziresortního připomínkového řízení (končí tento týden).

Několik sušších let v řadě a rozsáhlá kůrovcová kalamita vyvolala u některých lidí paniku, že bude nutné z preventivních důvodů všechny smrky vykácet. Příčinu viděli někteří vědci a media ve změně klimatu, kterou způsobuje především produkce skleníkových plynů. Nešlo si ale nevšimnout, že s covidovým omezením letecké dopravy se na jaře 21 konečně dobře rozpršelo.

Jako vědec velmi vítám argumentaci založenou na vědeckých poznatcích, které jsou doložitelné a prověřitelné. Obdobně jsem také rád, že se s Ing. Václavíkem shodneme na nepoužívání informací z predátorských časopisů s pochybným recenzním řízením, protože nikdo z nás, podepsaných vědců zmíněného Otevřeného dopisu, v takových časopisech nepublikuje a nepoužívá je při argumentaci.

Dne 20. července se v Praze konal třetí ročník Lingerie protestu. Zúčastnilo se jej přes 26 aktivistů s cílem upozornit na utrpení zvířat v živočišném průmyslu. Účastníci se sešli na Václavském náměstí a jen ve spodním prádle procházeli s transparenty centrem Prahy za zvuku skandování tematických hesel. K čemu to svlečení do spodního prádla?

Ráno na pastvinách nad Moldavou v Krušných Horách. Náš dlouholetý klient, který nad Hřivicí na Podlesí (tak se říká geologicky nesmírně zajímavé krajině mezi Ohří a náhorní rovinou Džbánu s hlubokými údolími) pěstuje pšenice, ovsy a řepku. Letos svou farmu rozšířil o chov skotu právě v Krušnohoří.

Rozmohl se nám tu takový nešvar - obchod s důvěřivostí a víra v zázračné vlastnosti reflexních fóliových systémů.

I v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a modrozelené infrastruktury. Letošní exkurze za příklady hospodaření s vodou to znovu potvrdila.

Dne 21. 7. 2024 se sešel výbor České společnosti ornitologické (ČSO) k opakovanému projednání situace, která nastala okolo činnosti Názvoslovné komise ČSO. Tato pracovní skupina vznikla rozhodnutím výboru ČSO 10. března 2021 na základě podnětu několika členů ČSO za účelem vedení a aktualizace seznamu českých jmen ptáků. Ačkoliv si výbor ČSO stále myslí, že české názvosloví ptáků světa je potřebné, rozhodl se po diskusi většinou svých členů Názvoslovnou komisi zrušit.

Již několik let se aktivně spolupodílím na řízené regulaci početnosti přemnožených zdivočelých městských holubů. Nepatřím ani k příznivcům současného populárního trendu městských holubníků, ale dívat se na to, jak se týden či dva plácá živý městský holub, visící na rybářském vlasci ze železničního mostu přes řeku Radbuzu kousek od Americké třídy v Plzni, opravdu nemám úplně náturu.