V Praze na Pankráci před obchodním centrem Arkády minulý týden vyrostla malá městská jedlá zahrada. Ve spolupráci s centrem ji připravila společnost KOKOZA propagující kompostování a pěstování ve městech. Pro veřejnosti by měl být prostor určený k odpočinku a inspiraci otevřen až do září.

Zhruba rok stará vyhláška, která umožňovala majitelům zahrad volně kácet stromy na svém pozemku, by měla přestat platit. Ministerstvo životního prostředí navrhuje změny, které vrátí do legislativy nutnost žádat obec o povolení k pokácení vzrostlých stromů. To se však nebude týkat velkých ovocných stromů.

Jediná rada pro lidi se silnou alergií na travní pyl je, aby během pylové sezony zůstávali pokud možno doma. To je ale trochu otrava. Dánští vědci se proto pokusili alergikům ulehčit život a zmapovali, v kterou denní hodinu je pylu z trav nejvíce. Pylu se ale úplně vyhnout nedá. Hepčík.

Záchranné stanice se připravují na předpovídané bouřky a deště. Pohotovost mají pracovníci stanic všech českých i moravských krajů. Po loňském roce, který byl fatální pro mnoho čápů, rorýsů a vlaštovek se ve stanicích obávají toho, že si počasí znovu vybere svou daň. Příjmy promáčených a vysílených ptáků už začaly. Obrovským problémem je však obsazenost stanic mláďaty. Mnoho z nich bylo navíc do stanice umístěno zbytečně.

Uprostřed pole kousek od pražské Vinoře stojí pozoruhodný strom. Je to topol bílý, kterému se také říká linda. Obvod kmene je úctyhodných 668 cm, což z tohoto topolu dělá v Praze strom s nejmohutnějším kmenem. Hluboce brázditý kmen se ve výšce 2,5 metrů dělí na dvě obrovské větvě nesoucí korunu. V seznamu pražských památných stromů má pořadové číslo 108. Krásných a zajímavých stromů je v Praze ale mnohem víc. V právě probíhající soutěži Objevme významné stromy je jich vytipováno již přes dvě stovky. Jsou mezi nimi mnohdy zapomenuté stromy, které nesou důležitá poselství naší historie.

O července loňského roku je možné kácet v oplocených zahradách stromy, jak je majitelům libo. Umožňuje to vyhláška bývalého ministra Tomáše Chalupy (ODS), která měla odlehčit správním řízením na obecních úřadech. Podle ochránců přírody ale norma umožňuje téměř libovolné kácení. Za kritiky se postavil i ombudsman, který ministerstvu doporučil, aby vyhlášku změnilo.

O zahradničení se často mluví jako o českém specifiku, činnosti spjatou s dobou socialismu. Tak tomu ale vůbec není. Zahrádkářské osady byly a jsou nedílnou součástí mnoha evropských měst, včetně Prahy. Minulost i současnost zahrádkářství v Praze i Evropě představuje výstava Pražské zahrádkové osady na Staroměstské radnici v Praze.

Trochu partyzánského zahradničení i trochu recyklace v sobě zahrnuje kampaň kulturně-informačního portálu Informuji.cz. Osázené se do pražských ulic vydaly boty, které už mají svá nejlepší léta za sebou, protancovaly nepočítaně koncertů, proběhly mnoho výstav, prošmajdaly spousty muzeí.

I v české kotlině najdeme mezi školáky děti, které nikdy nešly bosy v trávě, nesbíraly lesní plody, nelezly po stromě nebo nepozorovaly hvězdy. Pobyt venku ustupuje virtuální realitě a děti tak tráví stále více času mezi čtyřmi stěnami, často v sedě u televizních nebo počítačových obrazovek a mobilních telefonů. Děti v tom ale nejsou samy, podobně se chovají i dospělí.

EU chce regulovat pěstování veškerého ovoce a zeleniny a to dokonce i na soukromých zahrádkách. Pokud i vás rozčílila zpráva o tom, že Evropská komise chce zahrádkářům nařizovat, jaké osivo mohou používat, pak v klidu odložte motyčku či vidle. Soukromí zahrádkáři a zemědělci, kteří používají semena a rostliny a jejich produkci pro vlastní spotřebu, nejsou předmětem připravovaného nařízení.