Ač klimatická změna negativně působí na lidskou populaci obecně, je známým faktem, že některé skupiny obyvatel jsou vůči jejím důsledkům náchylnější. Mezi takové skupiny patří i osoby se zdravotním postižením, jejichž specifické potřeby v některých případech komplikují jejich adaptaci na měnící se podmínky.

Za poslední tři roky se s uhlím rozloučilo deset tepláren, které zásobují teplem a teplou vodou přes 110 tisíc domácností a stovky dalších odběratelů. Celkově tyto teplárny nahradí při výrobě tepla přes půl milionu tun uhlí biomasou, zemním plynem, teplem z dopadu a dalšími energetickými zdroji. Díky náhradě uhlí nízkoemisními palivy se emise oxidu uhličitého sníží o více než 600 tisíc tun ročně.

Tučňáky Humboldtovy jsem v nejnápadnější fázi jejich toku, která je spojena s hlasitým troubením, tentokrát nezastihl. Zato jsem udělal pěknou řádku fotografií, když jejich jednotlivé páry sbíraly materiál na výstelku hnízd a přitom si projevovaly něžnosti. Vrchní chovatel Kuba Mezei mi je obratem identifikoval, a tak se ukázalo, že jsem vyfotografoval i Karlíka při důvěrnostech se samičkou, jíž naši chovatelé říkají Oblouček.

Úspěch rozvoje elektromobility stojí ve své podstatě na třech pilířích. Prvním z nich je dostupnost a cenová konkurenceschopnost samotných automobilů. Tímto hlediskem jsem se zabýval v samostatné úvaze. Druhou klíčovou záležitostí je rozvoj infrastruktury pro nabíjení a třetí je cena samotného „paliva“. Opravdovým zlomovým bodem bude pro většinu lidí chvíle, kdy budou přesvědčeni, že elektromobilita je pro ně ekonomicky i prakticky výhodnějším řešením, a to bez ohledu na to, jestli vnímají jako zajímavější jízdu elektromobilem, nebo autem se spalovacím motorem. V této úvaze bych se rád zaměřil na praktické využití stávající infrastruktury a cenový pohled na provoz elektromobilu.

Jako sedlák si myslím, že nám příroda nedávno zase ukázala, že se s námi mazlit nebude, třebaže si to mnozí aktivisté myslí. I když rozdělíme pole na desetiarové proužky, zasadíme miliardy stromů, stejně čas od času přijdou živelné katastrofy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes rozhodla, že světové lesy se budou kvůli spotřebě obyvatel Evropy ničit o rok déle, protože navrhla odložit uvedení přelomového nařízení EU o odlesňování (tzv. EUDR) do praxe. Nařízení se nyní bude uplatňovat od 30. prosince 2025 pro velké podniky a od 30. června 2026 pro malé podniky, tedy o dvanáct měsíců později, než bylo pro každou kategorii původně plánováno.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil na svých sociálních sítích, že stáhne pozměňovací návrh k novele veterinárního zákona, který by umožňoval v Česku ve velkém porážet zvířata rituálními způsoby bez omráčení pro vývoz.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) tvrdí, že novela zákona není třeba, protože již dnes mohou vlastníci snadno vymáhat po uživatelích honiteb náhrady za škody způsobené zvěří, a tím efektivně ovlivňovat početní stavy zvěře v honitbách. Realita je úplně jiná, za současného zákona se vlastníci náhrady škody domůžou jen stěží.

V rámci připravované novely zákona o myslivosti podnikla vláda pětikoalice legislativní kroky ke znárodnění práv vlastníků lesních a zemědělských pozemků týkajících se výkonu práva myslivosti.

Ministerstvo zemědělství navrhlo změnu zákona na ochranu zvířat, která by umožnila udělovat výjimky provozovatelům jatek pro tzv. rituální porážky bez omráčení, a to čistě za účelem ekonomického zisku. Tento návrh by podle nevládní organizace Compassion in World Farming výrazně zvýšil utrpení zvířat během porážky a ohrozil práva spotřebitelů.