O července loňského roku je možné kácet v oplocených zahradách stromy, jak je majitelům libo. Umožňuje to vyhláška bývalého ministra Tomáše Chalupy (ODS), která měla odlehčit správním řízením na obecních úřadech. Podle ochránců přírody ale norma umožňuje téměř libovolné kácení. Za kritiky se postavil i ombudsman, který ministerstvu doporučil, aby vyhlášku změnilo.

O zahradničení se často mluví jako o českém specifiku, činnosti spjatou s dobou socialismu. Tak tomu ale vůbec není. Zahrádkářské osady byly a jsou nedílnou součástí mnoha evropských měst, včetně Prahy. Minulost i současnost zahrádkářství v Praze i Evropě představuje výstava Pražské zahrádkové osady na Staroměstské radnici v Praze.

Trochu partyzánského zahradničení i trochu recyklace v sobě zahrnuje kampaň kulturně-informačního portálu Informuji.cz. Osázené se do pražských ulic vydaly boty, které už mají svá nejlepší léta za sebou, protancovaly nepočítaně koncertů, proběhly mnoho výstav, prošmajdaly spousty muzeí.

I v české kotlině najdeme mezi školáky děti, které nikdy nešly bosy v trávě, nesbíraly lesní plody, nelezly po stromě nebo nepozorovaly hvězdy. Pobyt venku ustupuje virtuální realitě a děti tak tráví stále více času mezi čtyřmi stěnami, často v sedě u televizních nebo počítačových obrazovek a mobilních telefonů. Děti v tom ale nejsou samy, podobně se chovají i dospělí.

EU chce regulovat pěstování veškerého ovoce a zeleniny a to dokonce i na soukromých zahrádkách. Pokud i vás rozčílila zpráva o tom, že Evropská komise chce zahrádkářům nařizovat, jaké osivo mohou používat, pak v klidu odložte motyčku či vidle. Soukromí zahrádkáři a zemědělci, kteří používají semena a rostliny a jejich produkci pro vlastní spotřebu, nejsou předmětem připravovaného nařízení.

K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

Nedojedený jogurt, banány na jednom konci už nahnědlé nebo staré potraviny zapomenuté v lednici, které nakonec skončí v koši. K běžnému stylu většiny lidí dnes patří vyhazovaní jídla, které by se ještě dalo sníst. Z nedávné studie provedené německým ministerstvem pro ochranu spotřebitele vyplývá, že každý Němec ročně vyhodí průměrně 82 kg potravin, píše Süddeutsche Zeitung.

Ty e-maily byly pro Boba Flowerdewa šok. Známý ekozahradník a spisovatel, který v Británii vydal řadu knih o ekologickém zahradničení a má svůj zahradnický pořad na BBC, se nedávno vyslovil proti záměru vlády postupně zakázat používání rašeliny. Za to si vysloužil řadu odsuzujících emailů a podle svých slov se stal psancem. Británie si právě prožívá ostrý střet mezi zahrádkáři, kteří si život bez rašeliny nedokáží představit, a ochránci přírody, kterým leží na srdci ohrožená a vzácná rašeliniště. O sporu o rašelinu píše list New York Times.

Peter Gingell se chystal na přestěhování do nového domu a prodej svého dosavadního domu. Dva týdny před odchodem se ale dozvěděl, že kupec o dům ztratil zájem. Na pozemku u domu totiž objevil tři centimetry vysokou kytku. Křídlatku japonskou.

Ve dvou ze tří testovaných biomedů odhalil spotřebitelský časopis dTest pesticidy. Šlo jen o stopové množství, které nemůže zemědělec ovlivnit a které spotřebitele nijak neohrozí, hájí se dodavatel jednoho z nich, společnost PRO-BIO. Pesticidy se podle ní do medu mohly dostat volně z prostředí.