https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/treti-rocnik-akce-biosmrst-2024-zaznamenal-novy-rekord-v-poctu-pozorovani-nepuvodnich-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování nepůvodních druhů

12.8.2024 03:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Javor jasnolistý.
Javor jasnolistý.
Foto | Pavel Pipek
Do letošního ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů. Rozšiřovat databázi nepůvodních druhů o svá pozorování může veřejnost i nadále.
 
Podobně jako v předcházejících ročnících byl nejčastěji pozorovaným druhem pajasan žláznatý (182 záznamů). V drtivé většině byl nalezen ve městech – z toho v 88 % případech v Praze, kde je již téměř všudypřítomný. Hojné zastoupení (152), a rovněž převážně ve městech, má i letos poprvé sledovaný javor jasanolistý. Rozšíření obou druhů se ovšem neomezuje jenom na města, přestože v nich se jim obzvláště daří. Oba druhy se rychle šíří prostřednictvím svých diaspor (okřídlených nažek) na velké vzdálenosti. Jejich regulace je náročná, neboť intenzivně zmlazují, proto se při jejich likvidaci používá herbicid.

Na rozdíl od obou zmíněných dřevin byly slunéčko východní (156) či lupina mnoholistá (70) viděny po celém území ČR.

Dobrou zprávou je, že se nikomu nepodařilo zaznamenat další letošní novinku – sršeň asijskou. Naproti tomu byla v rámci Biosmrště prvně zdokumentována kněžice zeleninová, která je jedním z hospodářsky nejvýznamnějších škůdců mezi plošticemi. V našem prostředí nemá přirozené nepřátele (např. parazitoidy) a může se tak masivně množit. Kromě přímého poškození plodin je kněžice znehodnocuje také svými zapáchajícími sekrety. Vědce zajímá nejen kde se kněžice vyskytuje, ale také na jakých živných rostlinách byla zaznamenána.

Podobně jako v předcházejících ročnících byl nejčastěji pozorovaným druhem pajasan žláznatý (182 záznamů).
Podobně jako v předcházejících ročnících byl nejčastěji pozorovaným druhem pajasan žláznatý (182 záznamů).
Zdroj | Botanický ústav AV ČR

Akci Biosmršť koordinují vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR. Letošní ročník byl podpořen akcemi partnerů – Českou společností ornitologickou, Českou společností entomologickou a Českou botanickou společností – které v době konání akce organizovaly pro širokou veřejnost i odborné vycházky. Akci též podpořily Česká společnost pro ekologii, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, a projekty Přírodovědci.cz a Badatelé.

Pro školy a veřejnost organizátoři letos poprvé přichystali soutěž. Vítězný tým studentů z Gymnázia Jana Patočky v Praze zaznamenal dohromady 25 pozorování 10 druhů. Za odměnu je pro ně a nejaktivnější jednotlivce připravena kromě drobných věcných cen také exkurze do sídla Botanického ústavu AV ČR - Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO.

Letošní ročník Biosmrště přilákal více zájemců než minulý rok. Za tři roky se do Biosmrště zapojilo více než 400 nadšenců, kterým se podařilo nasbírat více než 1 500 pozorování 40 vybraných druhů.

I když je už letošní ročník Biosmrště za námi, pozorovat, fotografovat a zaznamenávat rostliny a živočichy, které potkáte na výletech v přírodě můžete celoročně. Všechna ověřená pozorování z iNaturalistu budou mimo jiné přenesena do nálezové databáze ochrany přírody, kterou využívají i odborníci při vytváření akčních plánů.

Více informací, včetně seznamu letošních mapovaných nepůvodních druhů v ČR, naleznete na biosmrst.cz.


reklama

 
Výzkumný ústav rostlinné výroby a Botanický ústav AV ČR

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 07:02
Demonizace javoru jasanolistého je dost zbytečná. Jeho likvidace není složitá a jeho semena slouží zimujícím ptákům (hýli aj.) jako potrava. Naproti tomu, pajasan, akát, dřezovec, škumpa a další to je jiné kafe. Nic je nežere a nedají se zlikvidovat. Kde jsou ve výše uvedeném seznamu?
Odpovědět
JB

Jaroslav Bleha

12.8.2024 21:23
Příroda se mění a změny budou čím dál častější a na více frontách. V šedesátých letech minulého století byl kormorán vzácným hostem na lednických rybnících, později na Třeboňsku. V současné době je běžným druhem v Norsku nad Trondheimem až k polárním kruhu. Tento případ není z daleka ojedinělý. Dalším příkladem je husice nilská. V rostlinné říši ke příkladů daleko víc.Podle mne se tyto změny nedají zastavit ani za vynaložení maximálního úsilí. Včera jsme bojovali s několika invazními druhy, dnes bojujeme s desítkami invazivních druhů, za pár let už to budou stovky. Podle mne nemá smysl likvidovat invazivní druhy živočichů a rostlin. Je to mrhání silami a prostředky. Větší smysl by mělo pomoci přírodě se přizpůsobit změnám a též přizpůsobit naše chování nově nastalé situaci. Dříve nebo později to stejně budeme muset akceptovat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

13.8.2024 06:54
Přírodu před smrtí poznávají udivení geronti a vyvalení jsou z ní panelákoví zelenáči s mlékem na bradě.
Tak by to ironicky řekl dnes nežijící Karel Hašek.
Jak to má dopadnout,když znavený pocestný si omyje zpocený obličej v horské tůni a je napaden zeleným rádobyorgánem s pravomocí obrat ho o sumu na limču a buřta v bufetu o pár kilometrů dále.
Takoví jsme.
Nimráme se v netýkavce,dubučerveˇnáku a bůhvíco,ale s přírodou už nežijeme.Jsme v opozici.Proti přírodě,životu.



Odpovědět
JO

Jarka O.

13.8.2024 11:56
Myslím si, že pokud chcete zastavit tažení invazních druhů, nejvíc pomůže aktivní zničení, ale také podpora =vysazení druhu, který nám nevadí. Platí i pro živočichy. Pouze vysekávat napr. pajasany nemůže pomoct, pokud se neupraví stanoviště a nezasadí alej jiných stromů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.8.2024 08:53 Reaguje na Jarka O.
Invaze,migrace je totéž.Mí předkové přišli z Itálie.
Najděte si trasu,po které desítky let se šířil africký mor prasat.
Být důslední,tak tu opravdu nic nezůstane.Kolem zahrádek za plotem je invaze vyhozených sněženek,krokusů,talovínů a bůhvíčeho.
Dostali jsme se do špatného nastavení , ničíme invazní!!!!! už i roundapem.Ochranáři..... Akát se dá udržet v patřičnách mezích.Ale to je práce. Já hodně často mám možnost při cestách vidět práci lesních dělníků při péči o vysázené stromky v oplocenkách . To je péče o přírpodu.Ne strejda který balzamuje akát roundapem.Ten ať zůstane raději v paneláku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.8.2024 12:18 Reaguje na Emil Bernardy
Asi tam, kde se hospodaří, se invazní rostliny dají udržet v mezích. Tam, kde se nerušeně bez zásahu šíří, budou problém. Nakonec, i šeřík se umí pěkně rozlézat. Co smrk - neinvazní, a je likvidován. PS: S vlastníkem pivovaru ale nejste do přízně … :)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.8.2024 13:18 Reaguje na Jarka O.
Prapra....děd jeden.Z Itálie do Polné.Během asi tří století se příjmení komolila.Neznám společného předka.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.8.2024 18:44
Proč je husice nilská invazivním druhem, když se šíří zcela přirozeně? Tak jako kdysi hrdlička balkánská. A pokud by jó vadila, stačí ji zařadit mezi lovné druhy. Stejně tak i nutrii. Nutrie na protvanu, to bejvávalo žrádýlko.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist