Kolem vzniku první rezervace Strmá stráň v Krkonoších před 120 lety panují dnes mnohé nejasnosti

První přírodní rezervace v Krkonoších vznikla před 120 lety. V roce 1904 ji vyhlásil Jan Nepomuk hrabě Harrach na Strmé stráni v Labském dole. I přes význam události pro ochranu přírody našich nejvyšších hor se toho o okolnostech jejího vzniku dnes moc neví. Vyhlásil ji Jan Nepomuk hrabě Harrach v roce 1904. Její rozloha byla 60,4 hektaru. To je v zásadě všechno, co se o vytvoření první krkonošské přírodní rezervace dá v dostupných materiálech zjistit.

„Moc dokumentů se k tomu nezachovalo,“ říká mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. „Naši muzejníci prohledali archivy v Trutnově, Semilech, Zámrsku, Praze a dokonce i ve Vídni, ale už jsme nenašli nic dalšího, co by nám poskytlo více informací,“ popisuje nedávné pátrání po dalších informací u příležitosti 120. výročí jejího vzniku.

Theodor Lokvenc ve svých Toulkách krkonošskou minulostí píše: „16. března 1904 vydalo c. k. místodržitelství v Praze výnos o ochraně krkonošské flóry a v témže roce Jan hrabě Harrach zřídil na Labské stěně první přírodní rezervaci v Krkonoších o rozloze 60,04 ha a zároveň dbal o ochranu kosodřeviny nad hranicí lesa. Pro tyto účely jmenoval zvláštního hajného, který také dohlížel nad turistickým ruchem. Tato iniciativa i zmíněné legislativní opatření zvýšily zájem o ochranu přírody v Krkonoších.“

Další dílek do informační mozaiky se našel v článku Stanislava Vacka Harrachův smrk a jeho konec v časopisu Krkonoše – Jizerské hory, kde se uvádí, že rezervace byla založena v polesí Bedřichov 40 a 41, rozprostírala se pak v nadmořské výšce 900 až 1 100 metrů nad mořem. Uváděná rozloha je stejná, 60,04 ha. Mělo se tehdy jednat o první přírodní rezervaci v severní části Čech.

„To je ale vše, co se dalo zjistit a navíc uvedené informace nejsou ozdrojovány, tedy není možné jít do primárních zdrojů a jejich pravdivost ověřit či rozšířit,“ pokračuje Drahný.

A tak, přestože je v každé dobré turistické mapě Strmá stráň vyznačena, nikde není uvedeno, odkud kam tehdy sahala. Východní hranici původní rezervace zřejmě tvořil Žlabský ručej. Víc se o původní poloze rezervace nepodařilo současným odborníkům ze Správy KRNAP dohledat ani odhadnout.

„Ani když jsme zkusmo nasčítali rozlohy lesních dílců, abychom se dostali na oněch 60,04 ha, neuspěli jsme. Zkrátka současné dělení zřejmě neodpovídá původní ploše,“ popisuje Drahný.

Nepomohly ani hraniční kameny, které se za hraběte Harracha používaly k označování hranic. „Podobné kameny i z doby Harrachů v Krkonoších nacházíme, ale jako na potvoru zrovna na Strmé stráni místní lesní o žádném takovém hraničním kameni nevěděli,“ dodává Drahný.

Předpokládá se, že důvodem pro vyhlášení rezervace byla ochrana jedinečného přírodního prostředí, především lesů na Strmé stráni.

K cenným místům Krkonoš patří Strmá stráň i nadále. „Jedná se o tradiční horskou smrčinu, kde člověk prakticky desítky let nechává přírodu hospodařit bez vnějších zásahů,“ uvedl Drahný.

Strmá stráň tak patří k přírodně nejvzácnějším místům národního parku, která jsou veřejnosti nepřístupná. Lidé ji však mohou alespoň vidět a to z celého hraničního hřebene.

Body 1-4 ukazují Strmou stráň, 5-9 místa, odkud je ideálně vidět.

Správa Krkonošského národního parku si výročí připomíná po celý tento rok. Mimo jiné i Troubeními u kapliček a křížku, letními sousedskými setkání s vystoupením vlastních trubačů Správy KRNAP.

„To, že máme vlastní trubače, vyšlo v zásadě z toho, že je mezi námi řada lesníků. Mnozí z nich se věnují lovecké a myslivecké hudbě,“ objasňuje Drahný vznik výjimečného hudebního tělesa. Impulzem pro jeho vznik byl příchod Jaroslava Rejdáka, absolventa konzervatoře a koncertního mistra. Skupina krkonošských trubačů vystupuje především na akcích národního parku.

---

reklama

---