Plastová úmluva: Nejméně pokrokové země blokují snahy ambicioznějších států
Saúdská Arábie, Rusko a Írán, tedy státy zaměřené na těžbu a zpracování ropy, blokovaly veškeré návrhy, které by vedly k výraznému omezení produkce plastů, uvádí Arnika. Problém s odpady tak nadále roste. Každý měsíc se na světě vyrobí asi 33 milionů tun plastů a jejich recyklace je nedostatečná. Studie OECD odhaduje, že do roku 2040 vzroste produkce plastů oproti roku 2020 o 70 %.
„Úmluva je zajatcem těch nejméně pokrokových států,“ komentuje situaci Jindřich Petrlík, expert Arniky na toxické látky v odpadech a životním prostředí, který byl v Pusanu jako jediný zástupce české občanské společnosti.
Zmiňované státy souhlasí pouze s regulací plastového odpadu. Jiné státy ale chtějí, aby byla regulována i produkce plastů a toxické chemické látky v nich obsažené. Znečištění totiž způsobuje už sama výroba plastů. I jejich používání, protože se do plastů přidává řada dalších látek, které se mohou během užívání uvolňovat do prostředí.
S plasty je spojeno 16 000 chemických látek, regulaci nyní podléhá pouze 1 % z nich.
Na toxické látky v plastech opakovaně upozorňují i studie Arniky a mezinárodní sítě IPEN. Společně s thajskou organizací EARTH představily jednu z nich přímo na jednání v Pusanu. Pomocí silikonových náramků odborníci sledovali, jakým chemickým látkám jsou vystaveni pracovníci během recyklace plastů v Thajsku. V sesbíraných vzorcích se našly ftaláty i organofosfátové zpomalovače hoření.
“Aby dokument skutečně přispěl k nápravě, musí stanovit konkrétní závazky ke snižování produkce plastů a regulaci nebezpečných chemických látek znečišťujících životní prostředí během celého životního cyklu plastů,” říká Jindřich Petrlík. Kromě toho je podle jeho slov nutné nastavit i mechanismy pro monitorování a financování samotnými znečišťovateli.
Po silné plastové úmluvě volají například Rwanda a Mexiko. Jejich návrhy zahrnují právě i opatření pro snižování produkce plastů a regulaci nebezpečných chemických látek. Tyto ambicióznější návrhy podpořilo 85 států, připojila se i Evropská unie a také jednotlivě některé její členské státy. Česká republika mezi nimi není.
“Velký problém představují také toxické látky uvolňující se z plastů do životního prostředí a nově vznikající toxické látky v důsledku jejich spalování či procesů nazývaných jako chemická recyklace. I jejich emise by měla nová úmluva regulovat, což ty pokrokovější státy navrhují,” poznamenal Petrlík.
Při chemické recyklaci plastů se z plastového odpadu vyrábí především paliva. Podle Arniky ale tento typ zpracování problém s odpady neřeší, vznikají při ní další problémové chemické látky a vlastně se v pravém slova smyslu ani nejedná o recyklaci. Velkým zastáncem této technologie je například Saudská Arábie.
Postoj dalších zemí k dohodě, především největších producentů plastů jako je Čína a USA, není zcela zřejmý. Čínská delegace se podle Arniky vyjadřovala podobně jako státy blokující úmluvu a její přístup byl označen za silně ovlivněný lobbingem fosilního průmyslu, který se na jednáních aktivně podílel.
Přečtěte si také |
Ideální přírodní laboratoř pro výzkum věčných chemikálií? Podle vědců z ČZU jsou to ŠpicberkyV Pusanu se kromě 3300 delegátů ze 170 zemí sešlo také přes 220 lobbistů, což je třikrát více než počet vědců, upozorňuje ekologická organizace. Jindřich Petrlík poukázal také na vyloučení expertů a ochránců životního prostředí a zástupců skupin nejvíce zasažených znečištěním z jednání. "Po tři dny ze sedmi jednali jen zástupci vlád za zavřenými dveřmi. Oproti jiným úmluvám byla účast pozorovatelů značně omezená, což nesvědčilo o ničem dobrém," uvádí.
Další kolo jednání o plastové úmluvě by se mělo uskutečnit v letošním roce, místo a datum ale nebylo zatím stanoveno.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
21.1.2025 07:12Slavomil Vinkler
21.1.2025 09:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJak nahradit plasty v obalech? Potraviny, jako sýr, jogurt či salám... vydrží v plastu několik měsíců, v papíru 2 dny.
Slavomil Vinkler
21.1.2025 09:23 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
21.1.2025 10:08 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.1.2025 10:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
21.1.2025 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
21.1.2025 10:13 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
21.1.2025 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.1.2025 10:24 Reaguje na Jaroslav Řezáčad b) jsou to přece taky plasty ne?
Richard Vacek
21.1.2025 08:56vaber
21.1.2025 09:23Může mi někdom vysvětlit proč ty hodné státy vyrábějí většinu plastů z surovin od zlých států, proč s tím nepřestanou, proč nezakáží, jejich používání ve své zemi a proč chtějí nějaké dohody na jiných. Když nebudou mít ti zlí trhy ,budou muset omezit.
Samozřejmě ti hodní nechtějí přijít o kšeft ,chtějí aby přišli o kšeft jiní.
Dalibor Motl
21.1.2025 10:25Rozhodující hráči, kromě EU, nemají zájem na nějaké regulaci výroby plastů. V USA se nyní situace ještě zhorší a Čína nebo Indie mají jiné zájmy a starosti. A upřímně zákaz výroby by lidstvu přinesl víc škody než užitku. "Energetické využití" (= spalování) plastového odpadu v kvalitních k tomu určených zařízeních (průmyslových spalovnách s kvalitní filtrací škodlivin) je rozumný způsob jak zabraňovat mnohem horším koncům plastů jako je řízené skládkování nebo dokonce pálení na hromadě za městem či prosté vhození do řeky ústící do moře. Pro jinak ideální recyklaci se hodí pouze některé druhy dobře vytříděných plastů a není realistické očekávat, že tomu bude v nejbližších letech jinak. Čili strategie by měla být jednak podpora rozumné recyklace (daňové úlevy sběrným, separačním systémům a recyklačním výrobcům) regulace prokazatelně nebezpečných aditiv (ve vyspělých zemích už dnes standard) a umožnění energetického využití obtížně recyklovatelných plastů. Kritériem zda recyklovat nebo spalovat má být převážně ekonomické hledisko. Ostatní pokusy o ještě další rozšíření sociálního inženýrství nemají naději na úspěch.