Klasické trávníky pokrývají pětinu rozlohy měst, ale jsou si do krajnosti podobné. Ve Švédsku jako v Austrálii. Unifikované parametry i druhové složení ale při měnících se klimatických podmínkách neobstojí. Jak píše Science, je čas na změnu.

Název soutěže Miss kompost může vyvolat dojem, že vyhrát může jen pěkně vydesignovaný komerční kompostér. A někdo se třeba bojí, že jeho kompost není dost hezký, vlastně je to úplně obyčejný ošklivý kompost, takže jej do soutěže nepřihlásí. Chyba lávky!

Petr Skala se loni na podzim trápil s tím, co udělat s přebytky ze své zahrady. Do řešení se pustil letos na jaře. Založil web www.sousedovazahrada.cz a nabízí na něm komukoliv možnost nabídnout přebytky ze své zahrady či zahrádky. A samozřejmě také nabízí lidem možnost nakoupit si ve svém okolí lokální potraviny.

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)

První celý týden v květnu patří Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu. První celý týden v květnu je teď. Jděte ke svému kompostéru a dejte mu kytičku z mrkvové nati. Jako poděkování.

Rašelinné pánve pokrývají 2 % souše a snadno bychom je tak mohli považovat za nevyčerpatelný zdroj kvalitního zahradnického substrátu. Chyba lávky. Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.

K tomu, abyste prověřili svůj pozemek, nepotřebujete statisíce. Ke zjištěním, jestli je pozemek neúrodnou planinou, nebo spíš potenciální rajskou zahradou, postačí obyčejný rýč, trocha důvtipu a pár informací. Ty můžete načerpat z videa, ve kterém Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy popisuje jednotlivé kroky tzv. rýčové zkoušky.

Z pohledu uhlíkové stopy jsou na tom nejlépe jednoduché doma dělané sendviče se šunkou a sýrem. Podle vědců z Manchesterské univerzity mají doma dělané sendviče o polovinu menší uhlíkovou stopu než sendviče vyráběné průmyslově.

V dnešní zemědělské velkoprodukci na to není kdy. Na paběrkování. Kdo by taky sbíral, co zůstaly po sklizni zůstalo na poli či v sadu jako podměrečné nebo zapomenuté. Lidem z iniciativy Zachraň jídlo ale přišlo škoda nechat tolik potravin nevyužitých a od roku 2015 paběrkují.