Mokřadní lokalita Na Skřivánku nedaleko Jihlavy je velmi rozmanité území s prameništi, potůčky, vrbinami i starými stromy. V současné době je zde na prodej téměř osm hektarů pozemků. Kvůli ochraně zdejší přírody by pozemky chtěl vykoupit Český svaz ochránců přírody. K výkupu potřebuje sehnat během půl roku 3,5 milionu korun. A obrací se na veřejnost s žádostí o pomoc.

Mokřady a vlhké louky jsou důležitými biotopy zemědělské krajiny. Zadržují vodu, zásadně se podílí na koloběhu živin, mají významnou estetickou a produkční hodnotu a jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů. Jenže na jihu Moravy postupně degradují a mizí. S jejich záchranou má pomoci projekt LIFE in Salt Marshes. Podílí se na něm přírodovědci z Masarykovy univerzity, společnost World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.

Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Dnes módní zkratka ESG není nová, ale mnozí stále netuší, co se pod ní skrývá. Zjednodušeně řečeno jde o koncept vytvořený za účelem posoudit a zavést hlavní principy udržitelnosti do každodenní praxe různých organizací. Následující text se snaží přiblížit problematiku ESG se zaměřením na přírodu a biodiverzitu.

Na jihozápadním pobřeží největšího řeckého ostrova Kréta se nachází turisticky i přírodovědecky zajímavá oblast nesoucí název Sfakie (tedy „země loupežníků“). Oblast zahrnující několik desítek kilometrů moderní civilizací takřka nedotknutého rozeklaného pobřeží místy s původní jalovcovou vegetací mezi městečky Paleochora (nazývané v turistických průvodcích jako „Libyjská princezna“ nebo „Princezna Libyjského moře“) a Hora Sfakion a jen těžko přístupného vnitrozemí s idylickými vesnicemi a divokými údolími láká každoročně desítky tisíc turistů toužících po klidu a jakési blažené izolaci, tak typické pro tento kout světa. Ostatně i kvůli tomu se v 70. letech oblast stala vyhledávanou destinací pro evropské hippies, jejichž kulturní impakt zde nacházíme dodnes, stejně jako řadu stárnoucích reprezentantů „květinové revoluce“, kteří zde zakotvili celoživotně.

Program LIFE běží v Evropské unii v pěti na sebe navazujících fázích od roku 1992. A stal se jedním z velkých nástrojů, které umí přetavit peníze do pozitivních změn pro životní prostředí. Za cca 6,5 miliardy eur bylo po celé EU realizováno přes 4600 projektů. Mohlo by se zdát, že česká stopa mezi nimi zapadne. Nezapadne.

Myslivost je v Česku činnost se sporným vlivem na životní prostředí. Proto když město Boží Dar chtělo pestřejší les, zaměřilo se mimo jiné právě na změnu mysliveckého hospodaření. A ukazuje se, že to byl krok správným směrem. Škody způsobené zvěří na lese klesly natolik, že nové stromky mohou odrůstat, aniž by je srnky a jeleni hned spásli. Božídarským tak v okolí města odrůstá les, který si přejí. Měl by být schopný odolat i delším obdobím sucha nebo silným nárazům větru.

Troudnatec kopytovitý (Fomes Fomentarius) je široce rozšířená dřevokazná houba typická pro bukové a smíšené porosty s příměsí buku. Způsobuje intenzivní bílou hnilobu dřeva, což v konečném důsledku výrazně snižuje biomechanickou vitalitu a statickou stabilitu buků v lesních ekosystémech i v nelesním prostředí. Do roku 2023 nebyly publikovány žádné údaje o kolonizaci smrku ztepilého troudnatcem kopytovitým v Karpatech.

Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba. A jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

Je začátek října a jasná obloha dává tušit, že dnes bude pěkný den. Traktorista Tomáš Kněžek si před chvílí naložil první várku zralého kompostu do zásobníku rozmetače a teď se strojem míří na pole. Navigace traktoru mu přesně ukazuje, kde včera skončil. Zapne rozmetadlo a pustí stroj na automat. Traktor díky navigaci „ví“, kudy a jak rychle jet, aby byl kompost rovnoměrně rozmetán na pole postupně úplně všude. Na polích pražské Vinoře se právě děje to, po čem pedologové, odborníci na půdu, volají už roky. Do půdy se vrací organické hnojivo.