V dubnu 2021 podal spolek Klimatická žaloba spolu s několika dalšími žalobci žalobu na vládu a vybraná ministerstva pro neplnění klimatických opatření. (Blíže v našem komentáři „O první české klimatické žalobě“). Městský soud v Praze obdržel během července vyjádření k žalobě od všech žalovaných, v říjnu 2021 také repliku žalobců. Žalovaní, ač jsou si vědomi rizik a výzev souvisejících se změnou klimatu, odmítají žalobu jednak z důvodů nesplnění podmínek pro podání zásahové žaloby a jednak vyvracejí důvodnost žaloby doložením konkrétních realizovaných nebo připravených opatření k reakci na klimatické změny.

Městská část Praha 12 se věnuje hospodaření s dešťovou vodou (DV) dlouhodobě. Z projektu Počítáme s vodou má zpracovanou Strategii, jak s DV správně hospodařit. Z ní jsme vycházeli při návrhu, jakým způsobem vodu využívat, aby neodtékala do kanalizace. Realizovali jsme několik nádrží na objektech městské části. Největší je akumulační nádrž o kapacitě 40 m3, do které stéká voda ze střechy nové radnice. Několik menších nádrží sbírá vodu z objektů Viniční domek, altánu ve volnočasovém areálu nebo obslužného objektu na sběrném dvoře.

Jaká je uhlíková stopa potravin a obalů, či jak má vypadat klimaticky optimální obal, byly hlavním tématem diskuse skupiny odborníků INICIATIVA21.

Ve dnech 31. října až 13. listopadu proběhla Konference OSN o změně klimatu (COP26) ve skotském Glasgow. Jejími výstupy jsou jednak oficiální rozhodnutí schválená smluvními stranami, z nichž nejvýznamnější je závěrečná klimatická dohoda – Glasgow Climate Pact – která byla jednomyslně schválena všemi účastníky, a jednak celá řada dílčích dohod ujednaných různě velkými skupinami států a dalšími aktéry.

V září začala hlavní myslivecká sezona a uživatelé honiteb od této doby loví nejvíc druhů zvěře. Chvíle, kdy si myslivci užívají možnost využít jakousi odměnu za jejich celoroční péči, se bohužel neobejdou každoročně bez drobnějších či vážnějších zranění.

Světoví lídři se sjeli, pronesli proslovy, naslibovali, vyfotili se a odjeli domů. S trochou zlomyslnosti lze říci, že tato věta je platná i pro kongres před šesti lety v Paříži, devíti v Dauhá nebo jedenácti v Kodani. Stalo se vůbec něco – tedy kromě těch slibů? Měřeno nejdůležitějším tvrdým ukazatelem, tedy výskytem CO2 v atmosféře, lidstvo prohrává, číslo stále roste a růst bohužel ani zřetelně nezpomaluje. K čemu tedy tyto slety jsou?

Snaha o zachování systémů centrálního zásobování teplem je jedním ze stabilních prvků energetických koncepcí. V případě sektoru, který zajišťuje vytápění pro dvě pětiny domácností, tomu sotva může být jinak. Vzhledem k tomu, že vice než polovina výroby dálkového tepla v České republice stále závisí na spalování uhlí, čeká teplárenství v příštích letech pokračování transformace, jejíž výsledek ovlivní i další segmenty energetiky.

Státní fond životního prostředí ČR považuje organizaci Frank Bold, jejíž zástupci jsou členy Platformy Modernizačního fondu v České republice, za dobře informované a přínosné partnery v implementaci tohoto inovativního nástroje na podporu modernizace energetiky v České republice. Je proto zarážející, jaké laické a v mnoha ohledech si odporující informace uvádí pan Franc, člen tohoto sdružení, ve svém článku „Transformace energetiky a Modernizační fond se v Česku rozjíždí podivně“. Rád bych proto tyto zavádějících informace uvedl na pravou míru.

Jako sedlák si myslím, že současná energetická krize by pro nás měla být memento a my bychom si z ní měli vzít ponaučení.