Výbor ČSO: Důvody, které vedly ke zrušení Názvoslovné komise ČSO

Jak pak by se dal asi přejmenovat? Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Bernard DUPONT / Wikimedia Commons

1. od začátku nedostatečně nastavený způsob fungování komise, způsob výběru členů a absence kontrolních mechanismů (viz Statut a jednací řád);
2. nedostatečná komunikace činnosti a výsledků ze strany komise, kdy navržené změny názvosloví nebyly před schválením a publikací diskutovány se subjekty, jichž se mohou týkat (akademickou sférou, vědeckými institucemi, odbornými skupinami, zoologickými zahradami, chovatelskými skupinami apod.);
3. zveřejněné výsledky činnosti komise přispěly k rozštěpení ornitologické komunity namísto toho, aby ji tmelily a přispívaly k všeobecnému vzájemnému porozumění.

Jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, je tvorba názvosloví komplikované odborné téma, které je zejména ve vědeckých kruzích často diskutované, a různé přístupy k němu mají své zastánce i odpůrce. V rámci ČSO se problematice dobrovolně věnovalo několik členů, kteří na sebe vzali odpovědnost a snažili se pod záštitou Názvoslovné komise ČSO přiřadit české názvy postupně všem ptákům v souladu se stále se vyvíjející taxonomií. To, v jaké míře se jim to podařilo, či nikoliv, lze hodnotit různě, ale pravdou zůstává, že této činnosti věnovali nemálo času a úsilí.

Od sklonku prosince 2023 se však v médiích a na sociálních sítích objevuje kritika činnosti Názvoslovné komise ze strany odborné i laické ornitologické komunity. Výbor ČSO tyto podněty pečlivě sledoval, diskutoval o nich a hledal vhodný postup pro zlepšení činnosti komise tak, aby plnila účel, ke kterému byla zřízena. Bohužel se nám však doposud nepodařilo nalézt cestu k uklidnění situace a nastavit mechanismus, který by vedl k všeobecně respektovanému názvosloví. Snahou výboru ČSO bylo sjednotit názvosloví, a tím pomoci popularizaci ornitologie a propagaci ochrany ptáků. Vzniklých komplikací proto litujeme.  

Po ukončení činnosti Názvoslovné komise ČSO zveřejňujeme tabulku s názvoslovím druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti, v níž je uvedeno jak nové (Čížek et al. 2021), tak staré jméno (Hudec K. a kol. 2003). Jména z nového názvosloví byla od jeho zveřejnění v roce 2021 již použita v několika publikacích (např. Hume a kol. 2023: Ptáci – Příručka k určování všech evropských druhů, Svensson a kol. 2024: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, Shirihai, Svensson 2021: Ptáci. Pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky, svazek 1 a 2), a považujeme proto za potřebné, aby byla veřejnosti dostupná s vyznačením změn oproti starší nomenklatuře.

U ostatních druhů ptáků světa doporučujeme jako výchozí zdroj českých jmen publikaci Hudec K. a kol. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, přestože si uvědomujeme, že je již zastaralé.

Výbor ČSO neplánuje vést aktivní kroky k založení nové komise, ale bude se odpovědně zabývat všemi návrhy na zřízení nové komise, pokud by případně přišly. Výbor ČSO tímto děkuje za práci, kterou členové Názvoslovné komise odvedli, a také všem diskutujícím, kteří slušnou a konstruktivní kritikou poskytli zpětnou vazbu k činnosti komise.