https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vybor-cso-duvody-ktere-vedly-ke-zruseni-nazvoslovne-komise-cso
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výbor ČSO: Důvody, které vedly ke zrušení Názvoslovné komise ČSO

24.7.2024
Jak pak by se dal asi přejmenovat? Ilustrační snímek.
Jak pak by se dal asi přejmenovat? Ilustrační snímek.
Dne 21. 7. 2024 se sešel výbor České společnosti ornitologické (ČSO) k opakovanému projednání situace, která nastala okolo činnosti Názvoslovné komise ČSO. Tato pracovní skupina vznikla rozhodnutím výboru ČSO 10. března 2021 na základě podnětu několika členů ČSO za účelem vedení a aktualizace seznamu českých jmen ptáků. Ačkoliv si výbor ČSO stále myslí, že české názvosloví ptáků světa je potřebné, rozhodl se po diskusi většinou svých členů Názvoslovnou komisi zrušit.
 
Hlavními důvody pro ukončení činnosti komise, jsou:
  1. od začátku nedostatečně nastavený způsob fungování komise, způsob výběru členů a absence kontrolních mechanismů (viz Statut a jednací řád);
  2. nedostatečná komunikace činnosti a výsledků ze strany komise, kdy navržené změny názvosloví nebyly před schválením a publikací diskutovány se subjekty, jichž se mohou týkat (akademickou sférou, vědeckými institucemi, odbornými skupinami, zoologickými zahradami, chovatelskými skupinami apod.);
  3. zveřejněné výsledky činnosti komise přispěly k rozštěpení ornitologické komunity namísto toho, aby ji tmelily a přispívaly k všeobecnému vzájemnému porozumění.

 

Jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, je tvorba názvosloví komplikované odborné téma, které je zejména ve vědeckých kruzích často diskutované, a různé přístupy k němu mají své zastánce i odpůrce. V rámci ČSO se problematice dobrovolně věnovalo několik členů, kteří na sebe vzali odpovědnost a snažili se pod záštitou Názvoslovné komise ČSO přiřadit české názvy postupně všem ptákům v souladu se stále se vyvíjející taxonomií. To, v jaké míře se jim to podařilo, či nikoliv, lze hodnotit různě, ale pravdou zůstává, že této činnosti věnovali nemálo času a úsilí.

Od sklonku prosince 2023 se však v médiích a na sociálních sítích objevuje kritika činnosti Názvoslovné komise ze strany odborné i laické ornitologické komunity. Výbor ČSO tyto podněty pečlivě sledoval, diskutoval o nich a hledal vhodný postup pro zlepšení činnosti komise tak, aby plnila účel, ke kterému byla zřízena. Bohužel se nám však doposud nepodařilo nalézt cestu k uklidnění situace a nastavit mechanismus, který by vedl k všeobecně respektovanému názvosloví. Snahou výboru ČSO bylo sjednotit názvosloví, a tím pomoci popularizaci ornitologie a propagaci ochrany ptáků. Vzniklých komplikací proto litujeme.  

Po ukončení činnosti Názvoslovné komise ČSO zveřejňujeme tabulku s názvoslovím druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti, v níž je uvedeno jak nové (Čížek et al. 2021), tak staré jméno (Hudec K. a kol. 2003). Jména z nového názvosloví byla od jeho zveřejnění v roce 2021 již použita v několika publikacích (např. Hume a kol. 2023: Ptáci – Příručka k určování všech evropských druhů, Svensson a kol. 2024: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, Shirihai, Svensson 2021: Ptáci. Pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky, svazek 1 a 2), a považujeme proto za potřebné, aby byla veřejnosti dostupná s vyznačením změn oproti starší nomenklatuře.

U ostatních druhů ptáků světa doporučujeme jako výchozí zdroj českých jmen publikaci Hudec K. a kol. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, přestože si uvědomujeme, že je již zastaralé.

Výbor ČSO neplánuje vést aktivní kroky k založení nové komise, ale bude se odpovědně zabývat všemi návrhy na zřízení nové komise, pokud by případně přišly. Výbor ČSO tímto děkuje za práci, kterou členové Názvoslovné komise odvedli, a také všem diskutujícím, kteří slušnou a konstruktivní kritikou poskytli zpětnou vazbu k činnosti komise.


reklama

 
Výbor ČSO

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RS

Robert Seifried

24.7.2024 18:15
Vážená ČSO, jako amatérský botanik, ale také milovník a zájemce o veškerou živou i neživou přírodu, tedy i o ptáky, vám mohu sdělit, že jste z tématu nového ornitologického názvosloví udělali pěknou blamáž! Pokud neumíte obhájit, že máte autoritu k definování českého názvosloví, nebo se této autority dokonce vzdáte, a pokud na konci celé kauzy konstatujete, že vámi vybraná názvoslovná komise byla nekompetentní a nikdo její práci nekontroloval, pak jste za mě banda amatérů, kterou jsem už hodně dlouho na takové úrovni neviděl. Omlouvám se, ale takto to na botanika zasaženého tímto tématem jen okrajově, působí... Nakonec se tedy přikláním k všeobecnému rozhořčení, cože jste to začali za diletantský projekt. Naštěstí, a to jediné vás aspoň trochu ctí, jste se nakonec odhodlali vše otevřeně a správně pojmenovat, a zastavit nekvalitní práci, a změny z ní plynoucí. Za mě, revize názvosloví má smysl. Vždy budu zastávat názor, že lokální druhové názvy se mají co nejvíce blížit názvům latinským a nikdo by si neměl cucat z prstu lokální název jak se mu zrovna zlíbí. U rodových názvů, zvláště těch historicky a lingvisticky zažitých, je to složitější, ale i u nich by se, u ne historicky a lingvisticky zažitých, v některých případech dalo názvosloví vylepšit harmonizací s mezinárodním názvoslovím (pokud latinské rodové jméno nese nějaký význam, což často nenese). Ornitologové mají do budoucna hodně o čem přemýšlet... Jsem rád, že moje srdce zůstává převážně ve světě rostlinném ;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.7.2024 08:06 Reaguje na Robert Seifried
Víte ono u skutečných milovníků přírody název až tak velkou roli
nehraje. Kdysi byl mým "učitelem" člověk, který třeba ptáky nazýval
zkomolenými a krajovými názvy, ale věděl z praxe mnoho o jejich
životě. Já se ho snažil opravovat oficiálními názvy, ale on byl
zarputilý ve svém názvosloví. Říkal, že on u těch svých názvů už zůstane a nebude jim říkat jinak, než generace předků před ním.
To se taky stalo a do smrti říkal stehlíkům ščygle, vlaštovkám
jaskule, vrabcům vruble, strakám zlodějky atd. On si s tím plně
vystačil, ale věděl z jejich života to, co v literatuře nebylo.
Názvy byly směsicí z jiných jazyků a místních názvů a nikomu to
nevadilo. Když nevěděli o čem mluví, tak se zeptali a nepožadovali
odborný název. Dnešní vědci už mnohdy nemají ani co podstatného
zkoumat a tak se zabývají podružnými a nepodstatnými hloupostmi.
To považují za prioritu za kterou jsou ochotni se i bít a přitom
jsou to zcela podružné záležitosti mající hodnotu pouze pro úzký
okruh vědců. Pro většinu lidí je i smetánka lékařská stále pouze
pampeliškou a je jim ukradené, že neříkají správný název. Líbí
se jim a s tak si vystačí i s jejím nesprávným názvem. Nedělejme
z komára vola při hře na dokonalost podstatnou pouze pro hrstku
odborníků a zaměřme se raději na osvětu mezi laiky, která je sice
nenaučí odborně , či dokonce latinsky nazývat to, co jim stačí
znát neodborně a nebo místně. Buďme rádi za ten jejich zájem a neodrazujme je vyžadováním vědeckých a cizích názvů a hlavně pak děti a takové "učitele", co učil mne a odmítal se přeškolit na odborné názvy.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

26.7.2024 11:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Mezi "skutečné milovníky přírody" jistě může patřit i samorost, který si vytvoří vlastní názvy. Má to háček: miliony ostatních milovníků, které např. každoročně projdou českými zoo, by si pak rádo o (např.) ptácích něco přečetlo a k čemu je jim vtipné autistické názvosloví jednoho pošuka ( buďme realisté ;-) )? Proto mají Wiki, BioLib, eBird a tisíce dalších web stránek, které jsou srozumitelné pouze a jen tehdy, když mají konzistentní pojmenování druhů.

Že "Dnešní vědci už mnohdy nemají ani co podstatného zkoumat" si může myslet jen někdo, kdo nečte. V posledních cca 20 letech se ukázalo, že obecné znalosti ptačí ekologie jednoduše neplatí, učebnice se přepisují každoročně. Než řeknete takto absurdní nesmysl, přečtěte si je nejdřív... nebo aspoň výcuc: https://www.tomasgrim.com/downloadfile/205-grim-remes-vesmir-2006-opereny-prusvih-pdf Není divu, že většina laiků nesahá svými znalostmi odborníkům ani po kotníky, v jakémkoli oboru a ornitologie samozřejmě není výjimkou: https://www.tomasgrim.com/cs/novinky/ptackari-a-ornitologove

A dělat osvětu bez názvů, to je bez prominutí absurdní nesmysl. Tečka.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

26.7.2024 11:24 Reaguje na Robert Seifried
I jako dlouholetý podporovatel ČSO bohužel nemůžu nesouhlasit - spolupachatelem diletantů z NK se paradoxně stal Výbor ČSO, který naprosto selhal v roli kontrolního orgánu. ČSO se za to omluvilo, ale ztracený čas nám nevrátí.

Váš názor "lokální druhové názvy se mají co nejvíce blížit názvům latinským" bohužel naráží na masivní přeorání ptačí taxonomie v posledních letech, přesuny mezi rody i čeleděmi zasáhly snad tisíce druhů a změny pokračují dál a dál. V takové situaci jednoduše není myslitelné, aby české názvy odpovídali latině - dnes budou, za rok či pět ne.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist