https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-prikopy-je-treba-hloubit-a-obraz-nepritele-stale-vytvaret
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Příkopy je třeba hloubit a obraz nepřítele stále vytvářet!

21.5.2021
Licence | Volné dílo (public domain)
Docent Oliva ve svém článku na Ekolistu „Věda má být nástrojem poznání, nikoliv moci“ z 12. 5. 2021 srovnává způsoby akademiků a dalších nadšenců zabývajících se ochranou přírody se způsoby z 50. let a říká, že se toho už nechtěl dožít. Naopak já mám tento dojem z jeho textu, který je napsán v duchu: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“
 
Předem chci uvést, že profesně nejsem ochránce přírody ani výzkumník a prožil jsem a prožívám ve venkovním lesnickém provozu v holínkách určitě delší období než pan docent. Ale právě z toho lesnického provozu mám jednu zkušenost. Nějak se od sebe vzdalujeme. Všichni, kteří se nějak o lesy a šířeji o přírodu zajímáme.

Přední představitelé oboru lesnictví příliš často žehrají na to, že jim někdo hovoří do jejich konání, případně, nedejbože, upozorňuje na chyby. A ochranáři naopak mají lesníky za drancovníky a vymáhají splnění nerealizovatelných opatření. Bez té odpovědnosti, v tom s docentem Olivou souhlasím.

Dávno už minuly doby, jak bylo častokrát publikováno, kdy hajný byl na obci hned třetí důležitá osoba po starostovi a farářovi. Stejně tak se vytrácí, nebo už vytratil, hlavní zájem společnosti na existenci lesů, a to zajistit dostatek kvalitního dříví pro rozvíjející se průmysl. První průmyslová revoluce už je za námi, zájem společnosti se pomalu přesouvá k zajištění tzv. mimoprodukčních funkcí, a to především významu lesů pro zadržení vody v krajině. Ale představitelé resortu lesnictví zůstávají na postupech a východiscích lesnictví starého dobrého Rakouska. A protože už to z řady příčin nejde, je potřeba vytvářet obraz nepřítele, který za to může a na jehož hlavu je možné všechny nezdary svést.

Nebudu se pouštět do zpochybňování některých údajů ze zmíněného článku, byť mě práce s daty a jejich interpretace poněkud nadzvedává, zejména kladením rovnítka mezi dnešní soubor činností nazývaný hospodaření v lesích v porovnání s týmž někdy v 19. století. A také, zda je lesnictví stálý boj za produkci dříví a tvorbu co nejvyšších krátkodobých zisků, nebo cesta k zachování přírodního bohatství včetně obnovitelné suroviny. To přírodní bohatství má častokrát větší cenu než např. Karlštejn, a ten přece nesmí spadnout, že.

Není možné házet všechny lesníky stejně jako všechny z komunity vědců a dalších ochránců přírody (byť tento pojem je velmi zjednodušující) do jednoho pytle. Názory kritizovaného článku představují především názory vedení Lesů České republiky, případně soustavy státní správy lesního hospodářství. Ta ostatně předvedla svou akceschopnost v dobách, kdy ještě mělo smysl ukládat opatření proti šíření podkorního hmyzu. Teď stále žije v představě, že lesy jsou především zdrojem obnovitelné suroviny a ostatní funkce lesů – užitky z nich – pak přijdou samy.

Přitom ochranáři (opět používám velmi nepřesný termín) se v diskusi s místním lesníkem na konkrétní lokalitě většinou dokáží domluvit. Ať se to spoustě lidí nelíbí, existence obou oborů má smysl ve spolupráci.

Ochranáři dokáží pojmenovat to, co je unikátní a nenahraditelné, i jak má ona lokalita vypadat v cílovém stavu, aby dále nedocházelo ke genocidě dalších a dalších druhů. A lesník tím, že je zvyklý technicky myslet, je schopný nabídnout konkrétní a realizovatelná řešení, jak toho dosáhnout. Bohužel, na vyšších úrovních tato snaha o spolupráci mizí. Takže je potřeba si před veřejností a vlastními venkovními zaměstnanci hrát na ublížené, zaklínat se padesátými léty a demokratickými principy.

Autor tohoto článku má pochopení pro různé kritizované aktivity různých skupin vědců. Protože pokud se s nimi dlouhou dobu nikdo nebavil a jejich názory a poukazování na potřebu různých zásahů či požadavků na změnu hospodaření byly shazovány ze stolu, nedivím se, že sahají po různých krajních řešeních. Vybavuje se mi úsloví o psovi zahnaném do kouta, jak začíná kousat. Já vím, že s řadou lidí z ochranářské komunity je obtížné diskusi vést, nicméně je to nezbytné.

Většina lesů u nás je v nějaké formě veřejného vlastnictví, celý článek docenta Olivy je zaměřený na lesy ve správě (nikoli vlastnictví, vlastníkem je Česká republika!) podniku Lesy České republiky. Takže jako lesníci u různých veřejných majetků (stát, obce) si musíme zvykat na to, že nám do toho bude hovořit stále víc lidí. A čím víc se budeme oné diskusi vyhýbat, tím víc budou jejich snahy o nápravu stavu nepříjemnější.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Martin Macek

21.5.2021 09:36
Velmi hezky napsáno, pane Utínku. Vím, že mezi entomology se najdou výbušnější postavy, které své zájmy občas hrotí víc než je zdrávo (a to nejen vůči LČR, ale i vůči ochraně přírody, resp. vůči ochraně jiných skupin organismů), ale na druhou stranu je to občas asi potřeba, jak dokládá např. přetrvávající přítomnost smrkových monokultur v mnohých částech národních (!) přírodních rezervací i přes to, že jsou v plánech péče vedeny jako nežádoucí namnoze i padesát let, nebo dlouho lesníky ignorované dopady klimatických změn, kdy jim oči otevřela až kůrovcová kalamita biblických rozměrů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.5.2021 13:59
Poslední dva odstavce přesně vystihují jádro problému, který způsobil, že se entomologové musejí uchylovat ke krajním řešení situace na Soutoku a v oboře Bulhary. Vedení Lesů ČR se několik posledních měsíců snaží vyvolat zdání ochoty k diskusi, ale ve skutečnosti je z jeho chování patrné, že není přístupné kritice, ani té nejoprávněnější. Držím v tomto sporu palce entomologům a ochráncům přírody.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.5.2021 20:33 Reaguje na Majka Kletečková
Jaký je rozdíl v profesním vzdělání mezi absolventy lesnických škol a fakult UK a přírodovědeckých fakult UK o moderních ekologických ..... ani nemluvě, při vzpomínce na jihočeského ochránce lýkožrouta smrkového jenž využíval své studenty, a po krachu se stal odpůrcem běženců. Jak se za třicet let zmněnila vyuka na odborných školách jež mají mít vzdělance jež jsou v oboru znalými a k vyuce dslších generací způsobilými?
Odpovědět
M

Martin Kysela

21.5.2021 22:51
Hezky formulovaný názor. Je nutné podotknout, že s velkou části lesnictva je rozumná řeč a dá se domluvit řada lokálních ochranářských záležitostí a problém bývá spíše až na úrovni celé instituce/podniku.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist