https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-vodu-v-pude-pomuze-zadrzet-obycejny-svejl?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Vodu v půdě pomůže zadržet obyčejný svejl

22.5.2020
Svejl s keříky na pražském Kamýku po dešti.
Svejl s keříky na pražském Kamýku po dešti.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
To, že je sucho a nedostatek vody, si postupně již snad všichni uvědomili, i ti nejvíce nevěřící Tomášové. Vodu musíme chytat všude, kde se dá. Nejen do nádrží, ale je třeba ji zadržet i přímo v půdě. A někde k tomu může pomoci úplně jednoduché opatření, zasakovací rýhu - svejl, nebo chcete-li swale.
 

Množství srážek nejen klesá, ale co je ještě zrádnější, mění se jejich charakter. Po době sucha přichází průtrž mračen, proud vody spadne na ztvrdlý povrch půdy, kde se vsákne minimum vody a většina vody rychle odteče. Voda je pryč, nám zůstaly jen ztvrdlá půda a oči pro pláč.

Někde dochází i k tomu, že přívalová voda vytváří erozní rýhy, strhává a odplavuje půdu. Ve městě navíc voda nateče s bahnem na chodník nebo do kanálu a dále na čistírnu odpadních vod, kde velký přísun vody také vytvoří problém.

První svejl na Praze 12.
První svejl na Praze 12.
Zdroj | Archiv Evy Tylové

Jednou z možností, jak vodu zachytit, je vybudovat tzv. svejl. V této drenážní rýze naplněné kamenivem se voda zadrží a vsákne. Ve městě je v létě velký deficit vody a tímto způsobem můžeme situaci zlepšit. Zároveň tím omezíme i erozi půdy.

Bagrem to jde snáz.
Bagrem to jde snáz.
Zdroj | Archiv Evy Tylové

První svejl jsme nechali vybudovat ve volnočasovém areálu VOSA v Modřanech, kde jsme během uplynulé sezóny monitorovali stékání přívalového deště po povrchu. Voda se doposud řítila z kopečků a odtékala pryč. Zůstaly po ní erozní rýhy a suchá půda. Do cesty jsme vodě postavili několik rýh. Jak jsme si ověřili, vodu zachycují spolehlivě i podle vyšší zelené trávy.

Další svejl jsme vybudovali na sídlišti Kamýk, které je postavené na skále a na navážce. V létě je tam velké sucho a usychají tu stromy, keře i tráva. Na druhou stranu tam po dešti chodí lidé v kalužích vody. Funkčnost jsme si ověřili i zde. Opravdu přívalovou vodu zadržely a na chodník ze svahu, kde je svejl vybudovaný, steklo minimální množství vody a žádné bahno.

Výhodou budování svejlu je, že nepotřebují stavební povolení. A i cena je příznivá, dle kvality terénu (použití bagru) a dalších podmínek od 2 tisíc Kč do 4 tisíc Kč za 1 m. Samozřejmě pokud si vybudujete tuto zádrž vody sami na svém pozemku vlastní silou, tak cena může být ještě daleko nižší. Můžete ušetřit i na geotextilii a na vrstvu kameniva navršit posekanou trávu a na ni zeminu.

Svejl
Svejl
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekozahrady

Pokud chcete přesně vědět, co je to svejl, pak nabízím zasvěcené vysvětlení od Heleny Mitwallyové z firmy FREKO, která na Praze 12 pečuje o zelené plochy a tyto svejly vybudovala: „Zádržné systémy vody, tzv. swale, pomáhají zadržet vodu v krajině při záplavových deštích. Lokalita Kamýku, kde jsou tyto konkrétní swale umístěny, se nachází na skalnatém podloží: Kamýk-kámen, kde je pouze malá vrstva zeminy. Lokalita je hodně vyprahlá a při přívalových deštích není zem schopna vodu akumulovat. Ta pak odtéká nevyužita do kanalizace. Proto jsme do svahů pod dětským hřištěm Machuldova udělali dvě 5 m dlouhé drenážní rýhy, hluboké 1m a široké 40 cm, které jsou vyplněné ze 2/3 štěrkem, následně geotextilií a nakonec vrstvou zeminy. Swale je oset jetelotravní směsí Papilio pro podporu včelstva. Spodní hrana je vymodelovaná tak, aby vodu zadržela. Jeden swale funguje dobře, druhý trpěl sešlapáváním od občanů, kteří si zde zkracovali cestu. Proto jsme na spodní hranu swale vysadili keře tavolníku, který je nenáročný, je nektarodárný a využije vodu akumulovanou pod swale.


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RS

Roman Salátek

22.5.2020 07:02
Moc jednoduché, levné a účinné, to určitě u vlády neprojde, na tom se těžko někdo nakapsuje. Děkuji za tip, více takových drobných nápadů.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

26.5.2020 15:34 Reaguje na Roman Salátek
Na tohle potřebujete vládu? Co takhle se dohodnout s MÚ a udělat brigádu?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 07:22
Ano ano, tak je to jednoduché... navíc svejly jsou jen jeden z druhů opatření na zasakování vody a jsou aplikovatelné nejen ve městech, ale samozřejmě velice dobře a účelně i v krajině... škoda jen, že lidi v ČR neradi používají hlavu a raději si nechají nakecat, že potřebujeme přehrady, další betonování toků a další opatření, která dále ničí krajinu a odvádějí z ní vodu.... všechno je jen na nás.....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.5.2020 08:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ve městě, na louce to udělat jde. Pole pro produkci plodin na ekologická biopaliva musí být odvodněná, aby tam ujela těžká technika. Takže místo laciných svejlů se postaví drahá přehrada. Je už vám jasné na co dceřinka ANOfertu najde peníze?
Odpovědět
JB

Jan Bajus

22.5.2020 12:42 Reaguje na Michal Ukropec
musíte do odborné diskuse "s..t" politiku ??! - kolik hektaru obhospodařujete ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.5.2020 06:44 Reaguje na Jan Bajus
Nejsem zemědělec, ale autorizovaný vodohospodář.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 12:50 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, mě je to bohužel úplně jasné... nespojujte jen prosím slova biopaliva a ekologická... jsou v totálním rozporu....

Jinak Babišovi (stejně jako všem větším průmyslovým zemědělcům) aktuální stav vyhovuje a tak se nikdo z nich nechce ani zamýšlet nad tím, jak by to šlo jinak... bez přehrad, bez takového množství chemie, bez mrtvé pudy,..... navíc je i všeobecně známo co by bylo potřeba udělat.... ale vládnoucím zkorumpovaným politikům, kteří jsou v největším střetu zájmů co kdy kdo v ČR byl je to jedno.... oni v tom co je pro ně nejlepší mají jasno a o zbytek ČR jim nejde.......
Odpovědět
TD

Tereza Dekorová

22.5.2020 13:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tenhle svejl je na zasakování supr, ale díky němu nenapojíte statisíce lidí ve městech, nezachráníte je před povodní, vodou z něj nezavlažíte stovky hektarů zemědělské půdy, nevyrobíte díky němu energii z obnovitelných zdrojů, nemůžete s ním dotovat řeku tak, aby v ní byl po celý rok dostatečný průtok,... - k tomu právě slouží ty hrozné přehrady ;)
Odpovědět
PB

Pavel Baťa

23.5.2020 10:41 Reaguje na Tereza Dekorová
umím si velice dobře představit svejl na svahovém terénu, pod nímž se zasadí lán stromů, mezitím mezera pro techniku a dále další svejl a pod ním další lán stromů...tomu se říká agrolesnictví...naráz se vám pole nebude tak vysušovat, je chráněné před větrem (pokud se vhodně naorientuje sadba stromů) + to máte zavlažené...před povodní jsou tyto svejly mimořádně účinné ale hold ve městě, kde je všude beton vám je to prd platné...každý způsob na zachycování vody je dobrý na vsakování a tudíž na doplňování zásob podzemní vody (tu co pijeme)
Odpovědět
TD

Tereza Dekorová

28.5.2020 09:09 Reaguje na Pavel Baťa
S tím, co píšete, víceméně souhlasím. Je to moc pěkná myšlenka, jen nevím, zda budou naši zemědělci někdy tak uvědomělí, aby hospodařili podobným způsobem.
Reagovala jsem na příspěvek p. Lukáše Kašpárka hlavně proto, že v něm mimo jiné píše, že nepotřebujeme stavět nové přehrady. To je přeci hloupost (argumenty v podobě výčtu obrovsky důležitých funkcí přehrad vizte v mém příspěvku výše).
Odpovědět
PD

Petr Divílek

23.5.2020 09:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
současná touha po mokřadech, tůních, nivách, mrtvých ramenech řek a lužních lesích, je vyvolána historickou zapomětlivostí lidí, kteří přešli z vesnice do města a přírodu znají z dovolené nebo z internetu. Až půjdete vaším parkem na procházku, naberete si do bot bahno, sednete si na lavičku a přiletí houf komárů, otevřete okno paneláku a doma bude plno různých tipek, much, mušek a jiného hmyzu, nezoufejte, jsou v přírodě taky doma a vy jim jenom vrátíte to prostředí, které jste jim vzali.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.5.2020 00:45 Reaguje na Petr Divílek
Myslím, že nějakého komára nebo mouchu bych ve městě přežila. I přesto, že sídelní kaše se tak rozlézají do krajiny, pořád je dost vhodných míst, kde by znovuobnovení či vybudování mokřadů, tůní a remízků zpohodlněné lidi příliš neobtěžovalo. Třeba
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

27.5.2020 13:30 Reaguje na Petr Divílek
Já z menšího města pocházím, tak to pro mě není nové. I když svejly v této podobě jsem nezažila. Řešení je v přiměřenosti. Určitě nikdo z nás nechce žít jen mezi mokřady a v bažinách, ale k tomu to přece nesměřuje. V současnosti je vliv klimatické změny tak kritický (sucho, vedro atd.), že je třeba opatření proti těmto důsledkům dělat. Jedním či pár mokřady či tůněmi krajinu komáry nezamoříte. Navíc pokud to v mokřadu žije, tak jeho obyvatelé komáry snědí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

23.5.2020 17:46 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano je to technické opatření, a velmi účinné, ale minule jste byl proti všem, ale úplně všem technickýcm opatřením a najednou ne. Čím to je, už nechcete zachraňovat Vesmír?
Odpovědět
PZ

Pavel Zídek

22.5.2020 08:53
Každý způsob jak zahržet vodu je dobrý, ale dokud se nezmění současný způsob hospodaření zemědělců, bude se schopnost půdy zadržovat vodu spíš zhoršovat. V současnosti se do půdy většinou nevrací žádný humus z rostlinné ani živočišné produkce, protože ten končí díky dotacím v bioplynkách. Úmyslné pěstování kukuřice a spol pro bioplynky při použití průmyslových hnojiv které je moderním "zlatokopectvím" dotací je zvěrstvo. Hospodaří se tedy ze zásob orné půdy, která byla vytvořena hospodařením našich předků. Z orné půdy se tak rychle stává utažená a neproduktivní mrtvá hlína, která není schopna udržet vláhu. Dle dlouhodobého průzkumu mocnosti orné půdy v ČR za posledních 30 let ubylo na některých místech ČR i více než 30% její mocnosti.
Odpovědět

Jan Čermák

22.5.2020 12:20 Reaguje na Pavel Zídek
trochu mimo, aspoň so se bioplynek týče... Bioplynka pouze zbaví hnoje metanu. Pak už záleží na vás, co s tím uděláte. Znám zemědělce, kteří jej použijí coby hnojivo a vrací jej do půdy... Bohužel je dnes hnoje nedostatek, neboť mnohé farmy jedou pouze na bázi rostlinné výroby, neboť živočišná se často nevyplatí. Navíc jsme se trochu stali i obětí vlastního úspěchu, neboť třeba u produkce mléka dávají krávy 3x vyšší produkci mléka (mají mnohem větší dojivost) a proto jich stačí pro stejný objem mléka chovat třetinu. Mrva od chybějících zvířat pak logicky chybí při hnojení... A podobné je to u produkce masa, kdy se mnoho masa dováží a to pak chybí v našich stájích... Ono máloco je tak jednoduché, jak se prezentuje, pane kolego. Obzvlášť pak u nejrůznějších ekologů, kteří často o dané věci vědí velmi málo či nejrůznějších ochránců a obzvlášť veganů, kteří o daném problému nevědí v podstatě vůbec nic. Mnozí vědí dokonce pouze to, co jim ukážou v PETA, což je ještě méně než nic, neboť tam jde často o lživou a demagogickou propagaqndu…!
Odpovědět
JS

Jiří S

22.5.2020 13:27 Reaguje na Jan Čermák
Pane Čermáku, bioplynka sice zbavuje hnůj metanu, ale víte jak se ten metan tvoří? To není čistý metan, co by uniknul z fůry hnoje jen tak (taky je vytvořen, ale ne v takovém množství), ale je to metan vytvořený bakteriemi a tyto bakterie potřebují aspon jedenn uhlík pro jeho vytvoření (je to ideální prostředí pro metanogenní bakterie) a ten si berou ze složitějších struktur mrvy a slámy, které jsou součástí hnoje. Je to ve skutečnosti rozbíjení energeticky bohatých molekul na menší a z toho vyplývá, že takto ochuzený hnůj je již nepodstatnou organikou kvůli snížení poměru C:N. Coby hnojivo tak digestát a fugát používá snad úplně každý zemědělec. Jde o to, že takto ochuzená část dodává do půdy jenom dusík a tím se půda zásadně okyseluje a rozplavuje půdní agregáty, chybí tam ta potrava pro mikrofaunu v podobě těch energeticky bohatých molekul k vytvoření humusu jako takového. Zkuste si dohledat nějaký výzkum na googlu, pokud umíte německy máte výhodu, protože nejvíce těchto výzkumů je z německa a všechny shodně tvrdí, že bioplynové stanic snižují úrodnost půd a její vodozádržnost. A to ještě vemte v potaz, že se musí pěstovat více kukuřice. Pokud je vám zemědělství aspon trochu známo, tak kukuřice je velký vysavač, zvláště fosforu a draslíku (jsou to dražší hnojiva a zemědělec je obvykle až tak nedoplní, spíše to dohnojí dusíkem a to vede k dalšímu zhoršení, protože je levný, dusík vede sice k udržení výnosu, ale k větší náchylnosti na choroby a to může vést k vyšší spotřebě pesticidů). Je to širokořádková silně erozní plodina. Komplexně tento způsob pěstování je špatný, neekologický a neudržitelný.

S tím počtem dojnic máte pravdu. Snad se to již v brzké době změní, již jsem to psal u jiné diskuze, že z německa se šíří trend, kdy se lépe ohodnocují složky mléka a to žádná Holštýnka nikdy nedosáhne, takže se vrací k jejich původním plemenům, které dojí méně, ale o to více dostanou za kg mléka, snad by toto mohla být budoucnost. Přibylo by více kvalitnějšího mléka a hnoje. U nás bychom se mohli vrátit k českému strakatému, krásná zvířata, dojí tak o 1/3 méně než ty černí Holštýni.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.5.2020 15:19 Reaguje na Jiří S
Bioplynky svatá pravda.

Já jsem pro jerseyky, hodné malé kravičky a lepší mlíko jsem nikdy nepil
Odpovědět
JS

Jiří S

22.5.2020 15:36 Reaguje na Jakub Graňák
Máte pravdu jerseyky mají o dost vyšší tučnost. Myslel jsem to spíše z pohledu tradice našich ČESTRů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2020 12:14 Reaguje na Jiří S
Ušetřil jste mi práci se psaním.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 20:48 Reaguje na Jiří S
Souhlas. Naprostá většina organiky vyletí komínem.
Odpovědět

Jan Čermák

24.5.2020 22:45 Reaguje na Jiří S
tak úplně to není, pokud vím, tak se zbytek nechá i sušit a vzniklý substrát pytlovat a prodávat coby zeminu. Žádné problémy s tím nejsou... Aspoň mé zdroje jsou přímo od lidí bioplynky využívající a se zbytkem z bioplynky problém nemají... Jinak se tam kukuřice dávat nemusí, bioplynka zblajzne v podstatě jakoukoliv "zelenou" hmotu...
Odpovědět
JS

Jiří S

25.5.2020 09:58 Reaguje na Jan Čermák
Jasně, že problém se zbytky z bioplynky nemají, když vám přijdou měsíčně solidní prachy a můžete si dovolit pak něco dohnojit, ale ta organika už je stejně v čoudeli. Samozřejmě se to dá vysušit a zkompostovat, ale hádejte co, tam ještě vyletí spousta dusíku pryč, takže akorát navýšení NOx v ovzduší.

A kukuřice se tam sice dávat nemusí, ale dávat se bude nejvíce, protože je v ní nejvíce energie pro tvorbu metanu. Nyní se začalo využívat žito, ale spíše jako brzká senáž po které stejně přijde ještě v ten daný rok kukuřice. Ano můžete namítnout, že se začínají pěstovat pro tyto účely nové plodiny jako sveřep, mužák, šťovík a nově i ozdobnice. Ale žádná z těchto plodin nemá takovou koncentrovanou energii jako ta kukuřice a proto se bude vždycky fedrovat kukuřice. Mne by se líbilo, kdyby místo bioplynek vznikly pyrolyzní kotle a na plochách, třeba nízkoplodících půd, či předělů mezi velkými lány se pěstovala ta ozdobnice a ještě by zbyl biouhel, ale to je asi jen sen. Takže by se využilo potenciálu rozdělení polí k větší diverzitě těchto různých speciálů, co by se spalovaly a navíc by zbývala kvalitní organika co by se vracela do půdy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.5.2020 12:27 Reaguje na Pavel Zídek
Největší výrobce bioplynek je ANOfert. (Farmtec).
Odpovědět
JB

Jan Bajus

22.5.2020 12:46 Reaguje na Michal Ukropec
další odborník - to si vykřikujte na Letné , tady probíhá odborná diskuse
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.5.2020 16:52 Reaguje na Jan Bajus
ANOfert (Farmtec) není největším výrobcem bioplynek v ČR?
Děkuji předem za odpověď.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

22.5.2020 09:01
Dovolím si malou poznámku: zasakovací příkop je věc v zahradnictví užívaná po staletí, ale pozor - tak, jak umožňuje zasakování srážkové vody (jak je na obrázku znázorněno), tak současně s tím umožňuje větší vysychání terénu nad ním (myšleno ve svahu). Z pohledu výše položeného záhonu či terénu se jedná o klasický odvodňovací prvek, který za určité konstelace terén ještě více vysuší...
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

22.5.2020 18:34 Reaguje na Vladimír Kavka
Tento svejl má hlavní cíl zadržet vodu, která se valí po ztvrdlém trrénu ze svahu dolu. Vysychání myslíte zřejmě v době, kdy prší normálně, voda se vsákne a pod povrchem steče do svejlu?
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

23.5.2020 10:31 Reaguje na Eva Tylová
Ano, záchyt funguje hlavně v případě povrchového stoku vody po delším suchém období (ta neodteče marně z pozemku). Pokud ale neprší a v půdě je vlhkost z předchozích srážek, drén působí melioračně a uspišuje vysychání pozemku nad sebou (umožňuje snazší stahování vody ze substrátu) - lze snadno ověřit u otevřených výkopů např. z důvodů kladení sítí.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

27.5.2020 13:35 Reaguje na Vladimír Kavka
Problém našich sídlišť je právě v těch prudkých deštích po době sucha (půda je nekvalitní, jílovitá, navezený substrát již většinou zmizel), takže ani moc sucha není třeba, aby byl povrch ztvrdlý a voda po něm odtekla bez užitku. Také jsme analyzovali četnost a rozložení srážek, voda napršela, ale střídána těmito suchými intervaly, takže po ztvrdlém povrchu voda odtekla.
Odpovědět
R

Romana Sapetová

22.5.2020 10:24
Předpokládám, že toto řešení je možné i v rovinatém terénu. Jen mám obavy, když se začne hromadit voda v podzemí, tak jestli by to nemělo vliv na uložené inženýrské sítě, které máme kolem našeho panelového domu. Ráda bych u nás před domem nechala udělat nějaké opatření na zádrž vody, ale na tomto by to mohlo ztroskotat. Podzemní nádrž na zachytávání dešťovky by neměla ten klimatický ochlazovací efekt, který by se nám na rozpáleném sídlišti s nevelkým pruhem trávy kolem domu velmi hodil.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.5.2020 10:38 Reaguje na Romana Sapetová
Asi je to jen otázka času, kdy se svejl zanese bahnem a bude k ničemu. Bude tedy strašně záležet, jak moc může voda okolí erodovat a splachovat hlínu do svejlu.
Odpovědět
KP

Karel Potoček

25.5.2020 06:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono nic není bez práce! Pamatuji, jako děcko, že jsme s dědou uvedené příkopky čistili, ani jsme tomu nemuseli říkat svejl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.5.2020 21:26 Reaguje na Karel Potoček
Ale ve svejlu je kamenivo, které už nikdo nikdy po zanešení blátem nevypere. Proto si myslím, že příkopy nebo prolákliny i většího rozsahu (dočasná jezírka) klidně i mezi zástavbou jsou lepším řešením. Navíc je kamenivo drahé a jeho těžba je neekologická.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

27.5.2020 13:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Co se týče otevřených příkopů, tak na sídlišti to je problém kvůli bezpečnosti lidí. Třeba na tomto místě běhají děti a cestu si zkracují někdy i dospělí. S tím kamenivem máte pravdu. Uvažovali jsme o tom, že stejnou službu by poskytl i drcený beton a chceme to vyzkoušet.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

27.5.2020 13:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Mezi vrstvou kameniva a hlínou je geotextilie, ta by měla zanesení zabránit. Samozřejmě to budeme sledovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.5.2020 15:11 Reaguje na Eva Tylová
Ano, je to dlouhodobě třeba testovat a poučovat se z chyb. To je přirozený postup.

Myslím, že větším nebezpečím zanesení je příval bahna zvrchu. V tom je ten mělký příkop po vrstevnici ideální, bahno z něj se prostě vyháže. Přes příkop může být občas jednoduchá lávka. Prostě by mezi domy vznikla taková vsakovací architektura kombinovaná s užitek dávajícími keři a stromy (např. lísky a jedlé kaštany). Tak by šla vsakovat i voda ze střech, co by přetekla z jímacích nádrží.
Odpovědět

Jan Čermák

22.5.2020 12:29 Reaguje na Romana Sapetová
možná by na sídlišti více pomohlo méně často sekat a na vyšší drn. A třeba tam vyset i trávník s lučními květinami... Takový trávník rovněž zadrží vodu a navíc v něm žije mnoho živočichů. Přidá li se pár keřů osídlí ho třeba i ptáci... Jen je nutno počítat s tím, že se pak tokový trávník příliš nehodí na polehávání, zkracování si cest či hraní dětí...
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

22.5.2020 18:32 Reaguje na Jan Čermák
Zdravím, to děláme samozřejmě také. Sekáme mozaikově, části trávníku necháváme na luční louku, jednu jsme ivyseli ale v podstatě stačí snížit počet sečí. Tam kde sekáme tak na 10 cm, aby tráva tak nevysychala.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 19:13 Reaguje na Eva Tylová
Zvláštní je, že v Brně přívalový déšť nebyl za poslední asi 4 roky ani jednou.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

22.5.2020 22:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to možná bude v tom, čemu říkáte přívalový déšť. Definice není úplně jasná. Přívalový déšť, též příval či lidově liják, je druh deště s obrovským množstvím srážek, které spadnou za krátkou dobu. Takových lijáků, které myslím já a po kterých tekla voda přívalem bylo v Praze naopak hodně.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

23.5.2020 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Přívalový déšť je takový, který způsobí náhlý povrchový stok vody po terénu bez většího vsakování, a rychle plní terénní deprese. Obávám se, že v Brně za poslední čtyři roky byly v letním období právě deště přívalové, kdy voda rychle odtekla. Opakem je tzv. "zahradnický déšť", kdy jsou srážky v téměř plné míře pojímány substrátem.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

22.5.2020 18:37 Reaguje na Romana Sapetová
Opatření děláme celou řadu. Samozřejmě jedním z nich je, aby místo do kanalizace byla dešťovka zachycena do nádrže a pak využita na zalévání. Bohužel většina nově rekonstruovaných budov či sídliště mají svody vnitřkem. I to lze řešit, museli byste se v rámci SVJ na tom dohodnout a na konci dešťového svodu umístit nádrž a udělat z ní vývod ven. Nejjednoduší řešení kolem 5 až 6 tis. Kč, dražší podle typu nádrže, svodu atd.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

27.5.2020 13:39 Reaguje na Romana Sapetová
Zdravím, na sítě by to nemělo mít vliv. Ty musí být uloženy tak, aby jim voda nevadila. Také nemám obavu, že by se ze svejlu nahromadilo tolik vody, že by to vedlo k nějakému trvalému zavodnění. My nyní spolupracujeme i se síťaři (Kolektory a.s.) a děláme s nimi svejly na místě, kde potrubí opravují a tuto připomínku vůbec nevznesli.
Odpovědět
pv

podoubský vlastimil

22.5.2020 10:48
Na jedné straně samá ekologie,broučci,voda,trest smrti za starý kotel a na druhé straně hoří smeťák s pneumatikami a nic do ovzduší neuniklo,všechno vydlážděné,vyasfaltované,zalité betonem,dálnice támhle,dálnice tuhle,most tam,most sem a tráva vysekaná až na hlínu,že i krtek je už z toho na palici..............Vítejte v našem prťavém rozkradeném vyčůraném potroublém Kocourkově.Hlavně že se někomu sypou zlaťáky do měšce.Na lidskou nedožranost jednou dojede celý vesmír a všichni jednou budou mít dohromady velké hov.........
Odpovědět

Jan Čermák

22.5.2020 12:24 Reaguje na podoubský vlastimil
tak dnes už existují vodu propustné živice z nichž lze dělat parkoviště či některé komunikace. Jsou však dražší a proto u nás zatím málo využívaná... Alespoň jsem to takto četl...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.5.2020 15:41 Reaguje na Jan Čermák
Dnes toho existuje... Akorát to funguje vžycky jen po dobu záruky + 14 dní.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 20:50 Reaguje na Jan Čermák
Taky existují betonové panely s dírkami, které také vytváří podmínky pro zasakování.
Odpovědět
D

Daniel Kremr

22.5.2020 12:36 Reaguje na podoubský vlastimil
S těmi pneumatikami máte pravdu. Sice je to trochu od tématu, ale tady se u toho vždycky "bavím", jak vás dokážou z úřadu napadnout, že na zahradě pálíte starou trávu, listí atd. a tím zamořujete ovzduší v okolí.... A pak slyšíte v TV, že támhle hoří sklad plný pneumatik, ale do ovzduší se neuvolnilo nic škodlivého... Fakt komedie...
Odpovědět
mr

22.5.2020 17:50 Reaguje na podoubský vlastimil
Vtipné, výstižné, pravdivé. Pobavilo mě to. Díky.
Odpovědět
JB

Jan Bajus

22.5.2020 12:49
prosím "politické" přispěvatelé ať se zdrží komentářů !
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.5.2020 15:38 Reaguje na Jan Bajus
Voda je politikum.
Poznámka : Swale, vyslovuj svejl? No výborně to by mohlo zabrat, jak to má cizokrajné jméno ... Už slyším, jak mladá manželka, nebo dnes spíše přítelkyně, říká tomu svému :: "podívej se všichni už mají udělanej svejl (swale), jen my pořád nic, vem ... ".
Odpovědět
rl

rýpal lesní

23.5.2020 08:01 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, máte pravdu. A klepnul jste svým příspěvkem přesně na hlavičku pomyslného hřebíčku pochopení toho, jak to chodí. V našem kocouristánu, odkud píši, se páni politici snaží chránit přírodu tak úspěšně, že zamaskovali starou skládku napřímením silnice 1. třídy, dokonce jako opravu a vybudovali tím novou zkratku. Dole zůstaly jedy a lidé v barácích okolo si budují studny. Politik dosedl na místo ředitele krajského odboru ministerstva, a vše je papírově údajně v pořádku, jen se tam nedá voda pít.
O kousek dál se přetřásá záměr cíle podnikat a dodávat štěrk, který tak nutně páni kamarádi politiků potřebují, a i když je dáno že v právu EU se rozhoduje co nejníže a bere se ohled, místní se diví, proč je opomíjeno jejich právo, upozorňování a připomínky odborníků, proč firma která dodává vodu dodává na úřad stohy posudků soudních znalců a tyto jsou shazovány se stolu dokonce s tím, že se "nejedná o soudně-znalecký posudek". Inu, tak to tu chodí.
Inu, jak si v lese lehneš, tak se budeš mít. Jen těch mravenců je moc.
Kéž by lidé konečně začali používat to, co mají na hlavě tím, co je uvnitř.
Technik, který říká pravdu není u politiků v oblibě. A když jej hodí na hnůj, stejně tvrdí pravdu. Ale je to argument pro některé, že to smrdí a není to k ničemu. Inu, omyly páchané ve jménu demokracie jsou úplně stejné, jako ve jménu totality, zvláště pokud někteří kádrují, aniž by věděli o čem to je ( viz pan Bajus ).
Nic ve zlém, ale právě proto jsem lesní. Po úspěších lesa v přírodě se budu možná muset přejmenovat na skalní.
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

22.5.2020 13:44
Nedávno tomu bylo, že se vyučovalo na hnojárnách, stavebních průmyslovkách i odborných vodních školách poučení, jak lze střídat plodiny, jak upravit svah, městskou zeleň, jak v přírodě i ve městě vodu chránit. Nyní, po sametu, nám noví politici káží, jak činit to, co bylo dříve chtěné a které se mohlo a i činilo, díky tomu, že agronom hospodařil, úřadník kontroloval, sázely se stromořadí, aleje, větrolamy, a také se uplatňovala ochrana "svejpy" kteréžto se zovaly dříve průlehy. To byla doba, kdy činy se konaly, ne tak plané žvanění. Po třech desetiletích se zavádí to, co bylo známo, a s hrůzou se zjišťuje že mnohé nelze, neboť je třeba se ptát na názor každého majitele, vlastníka, neb vlastnictví je svato. Jako by voda, půda, ovzduší, příroda a Země nebyla všech a ne jen na jedno použití. Je pěkné, že si to pražáci uvědomili. Teď ještě, aby seznali, že je potřeba s tím něco dělat i "ve velkém", aby těmi záhonky nevyplýtvali um těch, kteří to ještě umí. Není to totiž žádný zázrak, ani novota, jen stačilo ponechat vodařské odborníky kterým šlo o obor a řešení v ochraně před politiky, kteří viděli jen trh. Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.5.2020 21:10
Každá dobrá věc , která se snaží o změnu k lepšímu v oblasti ŽP je chvályhodná.
Jen tak dál a ať se paní Tylové a spol. daří i nadále.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

23.5.2020 08:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, Econnect je dobré internetové periodikum a jsou tam publikovány zajímavé příspěvky, paní radní má dobrý záměr, jen je potřeba vidět také některé jiné snahy "pražanů". Je na správné straně, a podporuje nový pohled na vodu, na němž se ovšem také přiživují podnikatelé a objevují i to, co dávno občané umí. Nicméně, je to alternativa, ale nenapraví více, než se stihne pokazit jinde. Je to také výchovné pro děti, vydrží jim to ( statisticky ) do 24 let, pak se začnou chovat většinově. Ale jen tak dál, mě se to líbí. <rýpal vodní> se s přáním připojuje.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

23.5.2020 13:11
Nešlo by míst svejl, napsat příkop??
Opravdu tu angličtinu musíte cpat všude, jak vyjebaný idnes ?? :((
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

25.5.2020 15:51 Reaguje na Kamil Krabice
Se svejlem jsem měla také problém, někteří užívají swale. Psali jsme průleh, ten je ale mělčí. Pokud napíšete příkop, tak pak musíte doplnit popis, protože příkop je užívaný pro jiný účel.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

26.5.2020 17:17 Reaguje na Eva Tylová
... ten průleh by snad přijatelný byl, krajinní inženyři se učí hloubku průlehu 30-100 cm, to už není tak malo. Nejspíš je to přijemnější slovo než swale/svejl. Ale asi je to jedno - dodatečné vysvětlení potřebuje jak anglický, tak český výraz...
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

23.5.2020 17:46
V týhle republice je už vše postavené na hlavu. Pražáci budou dělat v Praze zasakovací rýhy ( mimochodem tak stará věc , jako lidstvo) ale po vesnicích i mimo nich chtějí vyasfaltované cyklostezky. Už nevím, jestli si myslí že všichni okolo jsou tak blbí .....
Odpovědět
SS

S4ki S4ki

24.5.2020 09:20
Pane moudry. K tomu hnoji potazmo PETA, pogazmo veganum - K zajištění hnoje na zúrodnění 100 m2 plochy půdy je třeba plochy o rozloze 400 m2 na vypěstování krmiva pro zvířata, která ten hnůj vyprodukovala. Taková strategie není dlouhodobě udržitelná.
Odpovědět
KP

Karel Potoček

25.5.2020 06:42 Reaguje na S4ki S4ki
Nějak jste zapoměl na to,že se pole nehmojí hmojem každoročně. Navíc TTP se obhospodařují jinak.
Odpovědět
JN

Jana Nováková

28.5.2020 13:07
Jenom bych chtěla připodotknout, že svejl má i český název - průleh. Přesněji protierozní průleh. O těchto opatřeních v krajině nás učili na vodohospodářské fakultě VUT už v sedmdesátých letech. Na zemědělské fakultě se to asi neučí.... Také jsme se učili, že bažiny jsou mládí země a meliorace je zvrhlost. V ČSSR se meliorovalo až do revoluce. Jsou tuny plastových drenážek všude v krajině. Ty staré hliněné z padesátých let se už naštěstí postupně rozpadají.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.5.2020 15:16
Oceňuji, že se autorka, zapojuje do diskuse. A to dvojnásob, že je politička a zeleně smýšlející. Chování mnohých autorů, kteří pošlou článek a o diskusi se nestarají, považuji za arogantní.
Odpovědět
DR

Dalibor Rose Ph.D.

28.5.2020 16:15
Dobrý den....podle mne konečně někdo s mozkem v hlavě...tím myslím pí.Tylovou...jen je škoda,že takto vybavené ženy se museljí trápit na MČ a nemají čas denně "informovat" takového p.Tomana,co by mohl díky své i rodinné historii vědět,jak se dá zasakovat voda....
Ale to by asi nebyl takový job,protože když si lidi možná jednou uvědomí,že tento "šikovný a hospodárný" stát se svými "zákonodárci"...vymysleli "dešťovné"....a nutí každého, kdo má nějakou podnikatelskou plochu... aby platil za to,že mu tam prší....protože chudáčkové cizáci tuto povrchovou vodu musejí"čistit" a potom ještě za hodně zlaťáčků prodávat nám "statečným" zpět za "drobné,že ???tak je mi fakt smutno...ale jsem už dědek,takže ať si popláču...prý to uvolňuje....???
JInak pokud nemám nějakou kognitivní vadu si neustále pamatuji.jak mne vysvětlovali kdysi lidi jako byl býv.ministr zemědělství Petřík,že bude velký problém,pokud se nebude zaprvé plošně orat hloubkově a nebude se hnojit zeleným hnojivem,protože kořeny těch rostlinek vytvářejí průchod pro vodu která naprší a neodpařuje se.....
No,ale asi hlavně, že cizáci mají byznys,protože jejich 10tunové výkonné traktory co již uhánějí jako stará škodovka na těch svých cca a více než půlmetru širokých pneumatikách,tak když přejedou ty pole a role každý rok několikrát s šetří naftu protože jim na ty současné žluté a podobné plodiny stačí povrchové diskové brány /taky pěkně drahé....ale moderní,ne???/tak jak se může děšťová voda ...či někdy přivalová vsakovat....prostě odteče,či se odpaří...nebo????
Co dělá ten výzkumný ústav rostlinolékařský,to by mne fakt zajímalo....ale hlavně že každý víz TV, která vložka jak prosakuje....a že tzv.výzkumníci "makají" jako čerti jak uchránit "rodinný či firemní stát od sucha,to asi není "košer" protože by to u toho tolik necinkali ty zlaťáčky v těch asi stále děravých kapsách..../jak uvádím výše/
Takže pokud je více tak opravdu inteligentních žen/ a já tomu věřím/ a dalších,jako je pí.Tylová,prosím zjistěte,kolik je podnikatelských ploch,ze kterých se musí platit za dešťovné,proč místo do povrchové kanalizace není tato voda svedena do těch trativodů atd......a proč ještě někoho nenapadlo,že by podle plochy měl právě těm vlastníkům betonových ploch nejen zrušit ty dešťové poplatky,ale naopak jim odpustit nějakou tu korunku za to,že ty vsakovací systémy zajistí.....
Další možnosti již určitě mé kreativní spoluobčany napadnou,veřím tomu,protože i když zklamán a to hodně,tak stejně nikdy nevzdám svůj názor,že český národ je ten nejkreativnější na této planetě....Problém je,že naše dimenze v které existujeme na této planetě je duální a s tím opravdu nikdo nic neudělá.Takže jestliže jsou v našem národě /ale i jinde,že???/ kvanta kreativců,slušných a inteligentních lidí s vysokým étosem atd.....tak je prostě přírodou dáno že vedle nich musejí být i hňupové,lumpové,zabedněnci a lidsky pokleslí jedinci.....No,nyní jde o to,jestli ta polovina,co se mnou bude možná souhlasit bude přeci jenom o něco početnější než ta "vše! chápající,liberální,atd.atd.,které sice rozumím,ale bohužel s ní nemohu souhlasit,protože jsem životem vyučený v tom,že nejprve se musím postarat o svůj národ,stát,lidi,problémy a vše související a potom se teprve mohu věnovat úchylkám,odchylkám,právům těch,kteří mne nemají rádi a podobně....snad to nemusím vše vypisovat,protože si ještě také pamatuji jak mi říkali......chytrému napověz...hloupého trkni...
Hodně štěstí spoluobčané a držím pěsti štěstí,aby jste patřili mezi ty chytré....
A děkuji za váš čas u čtení mého "školení"...!!!

D.Rose Ph.D.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist