Jan Čižinský: Čtvrť nad bobří řekou
Ta horší je, že bobrům se u nás tak líbí a jsou tak čiperní, že je jejich činnost skutečně impozantní.
Naštěstí náš radní pro finance a občas pro bobry Martin Tománek má za známého jednoho z předních odborníků na bobří populaci. Shodou okolností je to také člověk z Prahy 7. A ten má pochopitelně za známou největší odbornici na bobry. A tak jsme s nimi situaci konzultovali.
Doporučení je, abychom se koncentrovali na ochranu těch úplně nejcennějších stromů. Pokud bychom totiž chránili všechny stromy, bobr se naštve.
A když se naštve, tak se prohrabe ke kořenům a sežere kořeny a tím je všechna ochrana stromů samozřejmě k ničemu.
V zimě totiž bobr okusuje stromy ne proto, že by chtěl postavit hrad, ale proto, že se chce nažrat lýka.
A hladový bobr jde prostě po těch kořenech. V mnoha městech se snažili ochránit všechny stromy a vzdali to, když jim bobr sežral právě kořeny.
Současně budeme jednat s Povodím Vltavy, aby nebyly odstraňovány kmeny, které už bobr skácel. Bobr totiž dost špatně vidí a vlastně ohlodává to první, do čeho vrazí když vyleze z vody. A tak tam stromy chceme nechávat ležet.
Tolik asi k bobrům v Praze 7.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Michal Fejfar
16.3.2024 07:16Tonda Selektoda
20.3.2024 13:02 Reaguje na Michal FejfarJaroslav Řezáč
16.3.2024 08:28Břetislav Machaček
16.3.2024 09:07 Reaguje na Jaroslav Řezáčstejně, jako to dělají zvířata a tvorové v ní žijící. Výsledkem je
celá škála škodlivin ve svalovině ryb a problémy s rozmnožováním.
Senzoricky čistá voda nemusí být voda nezávadná a naopak. Voda
z lesní zablácené kaluže tak bývá zdravější, než průzračná voda
vytékající z čistírny odpadních vod.
Břetislav Machaček
16.3.2024 09:01z kůry a drobných větví. No a to je problém při případných povodních, které takové kmeny zvednou a posunou tam, kde mohou ohrozit mosty, protipovodňové bariéry, kotvící lodě atd. Co pak? Kdo je za takové škody odpovědný? Bobr?
Nikoliv, ale ten, kdo mu tu činnost umožnil a tím jsou ochranáři a liknaví
ouřadové neschopní operativně zasáhnout. Tam, kde nestaví "hrady", tak si
hrabe nory i do ochranných hrází a propadnout se nohou do jeho nory znamená si tu nohu zlomit. Na povrchu tu noru nezjistíte, dokud se do ní nepropadne vaše noha. Sám jsem to už zažil a vylekaný jsem byl já i bobr, který noru
urychleně opustil. Nic proti bobrům v NP, rezervacích a jiných chráněných územích, ale proboha jinde s rozumem a nikoliv pouze slepě chránit, když
tam evidentně škodí. Doporučím levnou ochranu stromů nátěrem metru kmene gumoasfaltem, což se v praxi osvědčilo a stromu to nevadí. Bobrovi ale ano
a je to levnější a méně v přírodě rušivé, než oplocení kmene. Pokud mu
mohu něco k okusu nechat, tak budiž, ale pokud ne, tak ho je třeba buď
vystrnadit a nebo neodbytného obyvatele zlikvidovat. Je tak početný, že
už nehrozí vyhubení a ochrana by měla být vždy o míře ochrany a nikoliv
pouze o ochraně totální.
Jarek Schindler
18.3.2024 21:12 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
18.3.2024 21:18 Reaguje na Břetislav MachačekJe zajímavé , že ten náš současný a přitom původní bobr se tím zase tak moc neřídí a staví.
Honza Honza
17.3.2024 06:10Stejně tak i vlk - omezuje býložravce. V naší kulturní krajině ale napadá ovce.
Stejně tak s naší kulturní krajinou nejsou slučitelná stáda býložravců, turů a zubrů, mohou existovat jen ve vymezených ohraničených oblastech.
Zatímco bobr a vlk způsobuje jen nepříjemnosti člověku a přírodě vyloženě neškodí, stáda zubrů sice podporují diverzifikaci, ale krajina, jinak zastíněná sukcesí - tím méně vysušená, se mění ve vyschlou přehřívající se step, neslučitelnou s dnešní klimatickou krizí.
Proti bobru a vlku se (oprávněně) bojuje, jejich stavy se snižují, zatímco pastva býložravců se všeobecně podporuje.
Petr Blažek
17.3.2024 07:34Břetislav Machaček
17.3.2024 10:56 Reaguje na Petr Blažekpotočáky, lipany, střevlemi a raky. Když budou o těchto věcech
rozhodovat hodnotově rozpolcené osoby a spolky, tak to zde bude
fungovat ode zdi ke zdi. Něco nechají zlikvidovat, aby bylo co
následně chránit. Vždy ale nastaví kapsu na dotaci záchrany a
na činnost spolku. Je třeba zatavit tyto kohouty zdrojů a jít
cestou samofinacování závislého na zachování rozumných stavů
všech zvířat a to dokázali v minulosti myslivci a rybáři a ne
ochranáři, kteří jim dělají záměrně naschvály.
Michal Ukropec
17.3.2024 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.3.2024 10:42 Reaguje na Michal Ukropecod těchto ochranářských spolků distancoval. Kdysi
to totiž byla SPOLUPRÁCE s myslivci, rybáři, lesáky
a zemědělci. Kdežto dnes je to boj se všemi těmito
lidmi a popírání staletých zkušeností. Opak bývá
novou pravdou i kdyby to byl nesmysl a lpí se na něm
do tragického konce. Když vidím mrtvé horské potoky
vyžrané do poslední šupiny predátory, tak se ptám
PROČ ? To je boj proti rybářům, kteří si občas
nějakého pstruha, či lipana ulovili? Když vidí ty
opuštěné pastviny kvůli smečce zparchantělých vlků,
tak se ptám PROČ ? To záviděli těm horalům brynzu
a jehněčí? Když vidím vyrabované plůdkové rybníky
kormorány, tak se ptám PROČ? To jim záviděli zisky
z chovu ryb? Když vidím bezmezné hájení škodné, tak
se ptám PROČ? To záviděli myslivcům bažanty a zajíce na vánočním stole? Asi ano! Líní a nemajetní závidí pracovitým výsledky jejich práce a snaží se jim
to jakkoliv znechutit a zakázat. A je jim jedno,
že tím likvidují přírodu, kterou se stále ohánějí.
Michal Ukropec
18.3.2024 14:15 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
21.3.2024 12:18 Reaguje na Michal UkropecMimochodem Brontosauři nechránili jen přírodu, ale byla to obecná svazácká aktivita. U nás v MS kraji se třeba pod hlavičkou Akce Brontosaurus začala dávat dohromady zřícenina hradu Hukvaldy. A do Sametu, takže hodně rukama československých, ale i mezinárodních svazáků, se stihla většina prací, kterými se dnes ten hrad pyšní. A dodnes láká turisty, aby tam utráceli své peníze.
Michal Ukropec
21.3.2024 18:36 Reaguje na Radim PolášekTonda Selektoda
20.3.2024 12:45 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
22.3.2024 13:14 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
17.3.2024 19:55 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
18.3.2024 10:45 Reaguje na Michal Ukropecsvazáckými zdravicemi a "moudrostmi" z příruček o vlcích.
Michal Ukropec
18.3.2024 14:17 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.3.2024 17:06 Reaguje na Michal Ukropecztotožněn, ale po absolvování, pokud mi nevymyl
mozek, ho pošlu do háje. Pokud někomu ten mozek
vymyje, tak pánbůh s přírodou i s námi! Učit dnes
může doslova kdekdo a taky to podle toho vypadá!