Jan Skalík: Pracovníci Lesů ČR oslovují vlastníky lesů neoprávněnou výzvou k odstranění souší
Staré a suché stromy jsou přitom důležité pro zachování biodiverzity a tím i odolnosti lesů. Je na ně vázána nejméně čtvrtina druhů organismů, které v lesích žijí [2], zejména ptáků, hmyzu, hub, mechů a mikroorganismů. Tlející dřevo pomáhá zadržovat vodu, brání erozi půdy a vrací živiny do lesní půdy [3]. Ponechání souší v lese zpomaluje uvolňování CO2 ze dřeva, protože ty jsou většinou vhodné jen jako palivo či na výrobu celulózy.
V rozporu se zněním zákona a potřebou zlepšovat stav našich lesů někteří pracovníci státního podniku Lesy České republiky v poslední době vyzývají [4] velké množství vlastníků lesů, aby z lesů vyklidili nezpracované stojící souše. Zdůvodňují jej možným znehodnocením dřevní hmoty, ohrožením volného pohybu osob po lesních porostech a šířením podkorních hmyzích škůdců.
Není ale vhodné, aby státní podnik vyzýval k odstranění souší soukromé osoby s ohledem na možné „znehodnocení dřevní hmoty“. Vyhodnocení nákladů a přínosů ponechání souší ve srovnání s náklady na těžbu a přiblížení dřeva je pouze věcí vlastníků.
Stejně tak nejsou vlastníci povinni kácet souše uvnitř porostů z důvodu bezpečnosti návštěvníků lesa. Tuto povinnost mohou mít podle judikatury dovozené z občanského zákoníku za určitých okolností pouze kolem cest a značených stezek. Zákon o lesích i zákon o ochraně přírody jasně stanovují, že pohyb lidí v lese je na jejich vlastní nebezpečí [5]. V případě vysokého rizika mohou vlastníci lesů svůj les dobrovolně označit tak, aby bylo návštěvníkům zřejmé, že hrozí pád stromů a vstup do něj je na vlastní nebezpečí.
Na kampaň Hnutí DUHA Zachraňme lesy [6] se již obrátila řada lidí, kteří čelí tlaku na vykácení svých lesů, přestože by jejich obnovu chtěli více ponechat přírodním procesům. Tito lidé přitom čelí výzvám státního podniku, které nemají oporu v zákonech, nejsou založené na realitě a v nakládání s jejich majetkem vlastníky matou. Aby se suché stromy ponechaly v lese a při jejich kácení nevznikaly nesmyslné holoseče, vyzvalo Ministerstvo zemědělství již v roce 2020 přes 200 vědců a odborníků. [7]
V České republice vlastní les přes 300 tisíc fyzických osob, kterým služby odborného lesního hospodáře zajišťuje státní podnik Lesy České republiky. Lesy vlastněné fyzickými osobami zároveň tvoří 19 % rozlohy všech českých lesů [8].
Vyzývat vlastníka lesa, který má v lese stojící suché stromy, aby je z lesa vyklidil kvůli riziku šíření „podkorních hmyzích škůdců“, svědčí o neporozumění biologii těchto hmyzích druhů, kteří se na suchých kmenech již množit nemohou nebo je to záměrná manipulace. Vlastníci drobných lesů jsou z tohoto jednání státních lesníků zmatení.
Vlastníci nemají zákonnou povinnost vyklízet z lesů stojící suché stromy, které nikoho neohrožují. Naopak mají povinnost odpovídající množství stromů ponechat, aby byl v lese zachován život druhů, které potřebují staré stromy a tlející dřevo.
Poznámky:
[1] V lesním zákoně je uvedeno:
-
§ 2 Vymezení pojmů, písmeno n) uvádí: „těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených“
-
§ 33 Těžba dříví, odstavec 1 uvádí: „Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů.“
-
§ 33 Těžba dříví, odstavec 3 uvádí: „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.
[2] Stokland, Jogeir N., Juha Siitonen, Bengt Gunnar Jonsson. 2012. Biodiversity in dead wood. Cambridge university press.
[3] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/03/tlejici_drevo_www.pdf
[4] Výňatky z typizované výzvy vlastníkovi lesa od odborného lesního hospodáře s. p. LČR:
[5] V §19 lesního zákona je uvedeno:
-
1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (…).
-
2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.
-
V §63 zákona o ochraně přírody a krajiny je uvedeno:
-
5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.
[6] Více informací o kampani na www.zachranmelesy.cz
[7] K ponechání stojících souší v českých lesích vyzvalo přes 200 vědců a odborníků Ministerstvo zemědělství již v roce 2020 ve výzvě Kácením české lesy nezachráníme. Její plné znění je na adrese: http://bit.ly/vyzva-lesy
[8] Ministerstvo zemědělství. 2022. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2021. Strana 11. Dostupné na https://eagri.cz/public/portal/-q266433---jF_7lFFI/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (140)
Alena Lyskova
19.10.2023 10:17Jirrka
19.10.2023 14:02 Reaguje na Alena LyskovaAlena Lyskova
19.10.2023 14:10 Reaguje na JirrkaEva Špačková
20.10.2023 07:54 Reaguje na Alena LyskovaDalší věcí je úklid po vichřici - někdy toho polámaného dřeva je tolik, že to nejde odstranit na počkání, ale třeba to trvá dvě zimy ...
Jarek Schindler
21.10.2023 15:07 Reaguje na Eva Špačkováradim buffalo tobias
20.10.2023 14:18 Reaguje na Alena LyskovaDalibor Motl
19.10.2023 14:52Jarek Schindler
19.10.2023 16:27 Reaguje na Dalibor MotlRadek Čuda
19.10.2023 16:39 Reaguje na Dalibor MotlCož nicméně není pravda, resp. se to týká velmi omezeného okruhu případů, a považuji za správné, že to článek uvádí na pravou míru.
Ono platí, že pokud má někdo skutečně jen malou výměru, tak lze úspěšně pochybovat, že má v jeho smysl nějak o ten les pečovat. Smysluplnější je prostě jej nechat být, on už si nějak poradí.
Jarek Schindler
19.10.2023 17:02 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
19.10.2023 17:16 Reaguje na Jarek SchindlerZa mě je ten článek zcela ok.
Jan Skalík
20.10.2023 10:44 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
20.10.2023 15:51 Reaguje na Jan SkalíkOn to ale není jediný případ kdy lidem lžete. Jste opravdu přesvědčen, že pokud lidé jdou do lesa " na vlastní nebezpečí" a spadne na ně vaše souš jste z obliga? Je pád souše opravdu působením přírodních sil nebo je to zanedbání nahodilé těžby? Proč asi NP Šumava odstraňuje souše v dosahu turistických cest?
Jan Skalík
20.10.2023 21:06 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.10.2023 10:25 Reaguje na Jan SkalíkNo a potom taky tvrzením, že pokud vaše souše někoho zabike tak se vlastně nic neděje protože každý chodí do lesa na vlastní nebezpečí.
Můžete vysvětlit proč NP Šumava nebo NP České Švýcarsko odstraňuje souše kolem turistických cest a to i v bezzásahových zónách?
Eva Špačková
20.10.2023 07:57 Reaguje na Dalibor MotlJarek Schindler
20.10.2023 15:58 Reaguje na Eva ŠpačkováJan Škrdla
21.10.2023 19:16 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.10.2023 19:19 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
21.10.2023 23:45 Reaguje na Jarek SchindlerJiný přístup by měl být v případě stromů v dopadové vzdálenosti cest (včetně značených turistických stezek) nebo železnic, jiný v případě porostů, kde je vstup na vlastní nebezpečí.
Jarek Schindler
22.10.2023 09:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
22.10.2023 14:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
22.10.2023 21:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
22.10.2023 22:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
24.10.2023 06:20 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
24.10.2023 15:22 Reaguje na Jarek SchindlerŘíká vám něco slovo pravděpodobnost?
Jarek Schindler
24.10.2023 17:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
24.10.2023 22:32 Reaguje na Jarek SchindlerA když už jsme u těch dotazů, tak proč se tedy v rezervacích nechávají suché stromy co jsou dost daleko od cest.
Jarek Schindler
26.10.2023 08:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaDalibor Motl
21.10.2023 20:20 Reaguje na Eva Špačkováradim buffalo tobias
20.10.2023 14:21 Reaguje na Dalibor MotlJakub Graňák
19.10.2023 16:40Jarek Schindler
19.10.2023 16:51 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.10.2023 17:20 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
19.10.2023 22:56 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
20.10.2023 06:18 Reaguje na Jarek SchindlerKůra na suchých stromech - vydrží zpravidla pár sezón, u dřevin se silnou borkou klidně i deset let. Zcela jistě je to násobně trvalejší stanoviště, než frézou rozšmelcovaná plocha - oblíbená to praxe lesočechů...
Jarek Schindler
20.10.2023 17:09 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
20.10.2023 19:57 Reaguje na Jarek SchindlerNikdy jste neviděl jedince, který po ztrátě asimilačních orgánů obrazil?
Pokud ve stromu probíhají stále fyziologické procesy spojené s transportem asimilátů a živin, tak stále není suchý, ostatně pojem "souš" požíváte ve vlákně vy, já hovořím o suchých stromech, tudíž pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Regenerační žír probíhá na suchých stromech? Neprobíhá čirou náhodou na stromech, kde proběhl nálet, jen o čtrnáct dní později? Chcete tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený?
Všechny vámi vyjmenované druhy napadají stromy oslabené, z dlouhodobějšího hlediska neživotaschopné, nikoli však suché, nemluvě pak o jejich marginálním ekonomickém významu, (samozřejmě kromě kůrovce) viz mé vyjádření na počátku vlákna - tudíž opět prosím, pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Vaše "souše" nemá nulovou vlhkost, stejně jako ji nemá deset let mrtvý strom, či barokní židle - to však není parametr, na jehož základě by byl, či nebyl napaden podkorním hmyzem, tím parametrem je totiž živinami slující lýko, tudíž lze zcela určitě říci, že žádný suchý strom, který nemá intaktní (dostatečně vlhké a živinami naplněné) lýko nemůže sloužit jako "množírna kůrovců".
Asi není můj problém, že kvalitativní parametry stromů (a především jejich podkorní části) napadených podkorním hmyzem, jsou pod vaši rozlišovací schopnost.
Jarek Schindler
21.10.2023 11:17 Reaguje na Jakub GraňákChcete snad tvrdit, že nejprve vyschne lýko až tak, že neumožní další žír a teprve potom dojde k uschnutí jehlic? Nebude pravdou, že to lýko si drží tu vlhkost pod kůrou ( zvlášť na neosluněné straně) podstatně delší dobu než je doba uschnutí asimilačních orgánů. Kolik kůrovců najdete na jaře pod kůrou souší? Chcete snad tvrdit, že žádného? Takže všechen hmyz co jsem jmenoval se běžně vyskytuje na napadeném stromě i po uschnutí asimilačních orgánů. Tedy na souši, sucharu jak tomu říkáte vy. Opravdu nechci tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený. To tvrdíte Vy. Já tvrdím, že na sucharu ( stromě s mrtvým asimilačním orgánem) právě z tohoto důvodu pozdějšího vysychání lýka se nadále může vbyskytovat a množit podkorní hmyz. No a pak tu máme toho dřevokaze, nebo třeba toho t. krovového. Toho byste v suchém dřevě baráku asi nechtěl mít ani vy, že?
Pojem suchar, který jste použil vy má snad jiný význam než souš? Atd.
Už jsem to jednou napsal. Vy víte jak jsou staré ty souše co by měl majitel podle revírníka uklidit?
Jakub Graňák
21.10.2023 12:24 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.10.2023 15:20 Reaguje na Jakub GraňákMáte pravdu, tohle opravdu nemá , při vašich vědomostech, cenu.
Jarek Schindler
21.10.2023 19:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.10.2023 15:53 Reaguje na Jarek Schindler" již dávno nahradil budoucími novými asimilačními orgány" - je to jako by jste tvrdil, že embryo může chodit do práce, vždyť je to taky člověk.
Nicméně, co lze od lesáka čekat - nejlepší vizitkou vašich kvalit je stav tuzemských lesů... nebo např zlodějští pytláčtí parchanti ala Ing Labaj (dnes už i odsouzený, aby jste zas nepindal něco o neprokázaných obviněních)
Jarek Schindler
22.10.2023 17:41 Reaguje na Jakub GraňákChcete tvrdit, že u listnáčů není ten list co v mimo vegetačním období opadne dávno nahrazen pupenem čekajícím pouze na nové vegetační období. Hold asimilační orgány v mimo vegetačním období u listnáčů "nepracují". Já si za svým tvrzením ohledně souší stojím. Souš znovu neobrazí a pokud obrazí není to souš. No a při každém komentáři nemíním vypisovat doslovné charakteristiky. Normálně uvažující člověk nepotřebuje doslovně vysvětlovat každoročně se opakující jevy. Ale co čekat od zemědělce, nebo co jste to vlastně zač.
No a vysvětlete mi co má asi společného nějaký "Labaj" a "zlodějští pytláčtí parchanti" s výzvou OLH na odstraňování souší? Nebudete asi tak trochu schizofrenik? Samozřejmě, to tak trochu je pouze zdvořilostní fráze.
Milan Milan
19.10.2023 20:22 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.10.2023 20:40 Reaguje na Milan MilanJste si jistý, že rozeznáte bezpečně larvu lýkožrouta od např larvy červotoče?
Viz níže: https://cit.vfu.cz/vet-ekologie/rozdeleni_skudcu/drevokazny_hmyz/cervotoc_prouzkovany.htm
DAG
20.10.2023 07:55 Reaguje na Milan MilanJinak k místní debatě. Pan Graňák má pravdu, že z kalamitního hlediska vůbec nemá smysl odstraňovat souše starší jednoho roku. Možná v případě, že pod kůrou přezimují brouci a je pak špatné jaro a brouci vylétají později. To je potom možná nějaký měsíc navíc.
Je to ovšem v zákoně a tím pádem to musí lesníci dodržovat.
Do konce loňského roku na to byla výjimka, takže to lesníci posílají až teď.
Nicméně dodržování zásahů proti množení kůrovce je důležité, takže pokud je nějaký kůrovcové kolečko, tak kolegové nešetřete a proste tam udělejte celé auto. Spousta ostatních stromů okolo už je taky napadená.
Břetislav Machaček
19.10.2023 16:50desek. Prostě ekologie jako vyšitá z pera DUHY a jiných ekologistů. Ještě, že se toho nedožili ti, co ty lesy sázeli , protože by asi své potomky
vydědili a nasekali by jim holí na zadek podobně, jako vlastníkům polí,
kteří je rozprodali na parcely místo hospodaření. Bezpracný zisk a línost
se stala krédem některých dnešních vlastníků a ekologistů, kteří je v
tom podporují. Copak vám nedošlo odkud vítr věje? Proč se plánuje ta
přestavba uhelných tepláren na štěpku? Vám to nedošlo, že si připravují
zdroj paliva? Štěpka ze zdravých stromů vhodných k pilařskému zpracování
je pro energetiku moc drahá a co s nálety? No přece seštěpkovat a prodat
3x za život energetikům. Z hospodářských lesů budou opět hospodářské,
ale náletové plantáže k produkci levné biomasy bez sázení a údržby. Samovýsev, pak seštěpkovat a opět totéž bez starostí o les a práce!
Radek Čuda
19.10.2023 17:22 Reaguje na Břetislav MachačekA věřím, že jsou někde na onom světě rádi, že se jejich potomkům aspoň něco vrátilo.
A stejně tak bych tipnul, že většina těch předků je ráda, že jejich potomci se obejdou i bez toho hospodářského využití těch malých výměr a mají je prostě jen tak. Někdo na památku, někdo pro radost, někdo prostě z důvodu "proč ne". Místo toho, aby je prostě střelili.
Milan Milan
24.10.2023 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
19.10.2023 17:47Dnes jsem navštívil kamaráda, který si pořídil nový kotel a nechápe, jak někdo může tato lokální topeniště na dřevo chtít zakazovat. Nadává na brusel, tak jsem se ho ptal, jestli už napsal svému poslanci. Jen mávl rujou, že to nemá cenu... Přitom v jeho lese je suchárů každý rok dost, ale u souseda, který to koupil a dlouhá leta na to s**e, je jich násobně více. Takže koná dle svého a použitelné zužitkuje. V době sucha mrtvé dřevo vodu nezadržuje, ale je naopak tou nejhořlavější substancí. Ten zákon nepočítal s tak rychlou změnou klimatu, která však s myšlením zelených fanatiků neudělala vůbec nic...
Jarka O.
19.10.2023 19:18 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.10.2023 20:47 Reaguje na Jarka O.A jak by řekl klasik (JS-) - všeho moc škodí - ta voda nestačí pro všechny stromy a semenáčky. Takže čím víc stromů, tím rychlejší sucho. No a místo spásačů musí nastoupit motorovka, aby ten les prosvětlila a udělala ekologičtějším. Oteplení o 1° zvýší spotřebu vody stromu o 20% ! To ať si laskavě uvědomí všichni ti "bezzásahoví", že neplatí přímá úměra - čím více stromů, tím více ekologie. Cílem by mělo být optimum, nikoliv maximum dřevní hmoty v lese. Lokálně (10-15%) ano, ale celoplošně je to nesmysl.
Petr
19.10.2023 21:16 Reaguje na Karel ZvářalA tak se musím ptát co stalo, že donedávna jste tu upozorňoval na tragickou míru stále pokračující deforestace naší planety a její důsledky na životní prostředí, a najednou jste otočil jako korouhvička ve větru a přišel se zcela opačným názorem a deforestaci naopak najednou podporujete a považujete za žádoucí a nutnou?
Karel Zvářal
19.10.2023 21:22 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 21:32 Reaguje na Karel ZvářalPetr
19.10.2023 21:45 Reaguje na Karel ZvářalJá vám dal příklady. Jste na řadě vy.
Jarka O.
19.10.2023 21:40 Reaguje na PetrMmch. uhlí stále vzniká a teplé klima vzniku nahrává.
Petr
19.10.2023 21:48 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.10.2023 22:00 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 22:03 Reaguje na Jarka O.Petr
19.10.2023 22:06 Reaguje na Jarka O.Karel Zvářal
19.10.2023 22:08 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 22:15 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.10.2023 22:44 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 23:01 Reaguje na Jarka O.Na jednom záhonku vše vytrhejte a nechte tam jen pár ředkviček daleko od sebe. A na druhém záhonku nechce hustý koberec ředkviček. Který záhon uschne dřív bez zalévání?
Jarka O.
20.10.2023 09:37 Reaguje na PetrTakhle, pár souší nevadí, ale nesmí ohrožovat. Jak byste psychicky snesl, že vaše souše někoho zabila? Úklid stromů neznamená, ze v lese nezůstane organická hmota.
Jděte se podívat do SRN a Rakouska, jak jsou tam vypucované lesy, aleje a remízky, souše ze suchých posledních let jsou odklizené a je to hezké.
Petr
20.10.2023 17:59 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
21.10.2023 13:07 Reaguje na PetrKarel Zvářal
21.10.2023 17:55 Reaguje na Jarka O.Prostě provokovat a trolit.
Jarka O.
22.10.2023 19:58 Reaguje na Karel ZvářalPetr
22.10.2023 01:22 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
22.10.2023 19:56 Reaguje na PetrKarel Zvářal
19.10.2023 21:48 Reaguje na Jarka O.Petr
19.10.2023 22:00 Reaguje na Karel ZvářalPetr
19.10.2023 21:58 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.10.2023 22:04 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 22:06 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.10.2023 22:09 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 22:14 Reaguje na Jarka O.Že vy jste si pořádně nepřečetla jaké názory to vlastně podporujete?
Jarka O.
19.10.2023 22:47 Reaguje na Petrpavel peregrin
20.10.2023 07:21 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 21:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.10.2023 21:05 Reaguje na PetrKarel Zvářal
19.10.2023 21:25 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 21:41 Reaguje na Karel ZvářalTedy: Zhoršuje množství suché hmoty v lese případný požár? Samozřejmě ano a zcela logicky.
Má smysl pravidelné každoroční odstraňování suché hmoty kvůli požáru, ke kterému dochází maximálně jednou za sto let? No jasně že ne. Byl by to naprostý nesmysl a zločin proti přírodě, která po celých těch sto a víc let tu hmotu nutně potřebuje ke svému životu!
Jarka O.
19.10.2023 21:42 Reaguje na PetrPetr
19.10.2023 22:26 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.10.2023 22:48 Reaguje na PetrJarek Schindler
19.10.2023 23:30 Reaguje na PetrPetr
20.10.2023 18:05 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.10.2023 11:26 Reaguje na PetrJaroslav Vozáb
19.10.2023 19:39Ta duha je pěkná, ale na obloze ...
Nevím co měl pan autor z genetiky, ale bez cílené výsadby melioračních a cílových dřevin bude i po souších les stejně druhový jako předtím. Les se vychovává sekerou...
Hospodářský les mám majitele a ten má právo hospodařit. Asi nenechám souše shnít a budu kupovat na chalupu tepelné čerpadlo a vrtat vrty do 100m hloubky. Cca investice za 3/4 mega Kč ( kolik hodin musím na toto pracovat ? ). Nebo si koupím krbová kamna za 20 tis. a každý rok odstraním souše tak 2-6 dní práce místo fitnescentra a za fyzickou námahu nemusím v lese platit jako ve fitnes ..
https://www.youtube.com/watch?v=Q-dS1DmBdQs
Petr
19.10.2023 22:31Jarek Schindler
20.10.2023 00:00 Reaguje na Petrpavel peregrin
20.10.2023 07:32 Reaguje na PetrKarel Zvářal
20.10.2023 06:03V (často kritizované) mor. Amazonii žijí hojně šplhavci (strakapoudi, žluny), takže je zde dostatek hmyzu (i xylofágního) jak pro ptáky včetně pěvců, tak pro mravence, kterými se mj. datlovití živí. A to jsou lesy tradičně obhospodařované, a to i s ohledem na prevenci požárů, jsou zde dokonce i doupné stromy pro puštíka, event. i pro sýce (kdyby sem "zabloudil") po datlovi...
Žebříkový efekt je rychlé šíření požáru z podrostu/náletu do korun stromů. Přestože se používá moderní technika (letadla), nejsou hasiči schopni silné požáry uhasit. Proto je snaha u nich být co nejrychleji, tj v řádech nejpozději několika málo hodin či desítek hodin. Jak to chytne grády, už s tím těžko lze něco dělat. Vznikají jak obrovské škody na lese, tak na lidských sídlech (a životech spousty druhů), které to též postihne.
Proto je důležitá prevence, a to jak osvěta, neb většinu požárů způsobí lidé, tak i preventivní=řízené požáry, stejně jako prosvětlení lesů s nadbytkem hmoty. Kvůli zimám bez sněhu hoří už nejen v suchém létě, ale i v zimě a na jaře. Z tohoto důvodu - tj zvýšené četnosti požárů, je každý preventivní zásah - včetně probírky a mýcení, důležitý v omezování rychlosti požárů, příp jejich zastavení. Požáry dnes nejsou "jednou za sto let" - hotový blábol!-), ale ročně jsou stovky až tisíce požárů, a to nejen v Kanadě, odkud bylo nejvíce záběrů). Z čehož nikdo, kromě pár duševně chorých individuí, radost nemá. A je obrovský rozdíl v lesích "kdysi dávno" a v čase antropocénu=způsobené klimazměny. Takže srovnávat nesrovnatelné a velebit/obhajovat dnešní časté požáry je znakem chorého myšlení, které do normálně fungující společnosti nepatří.
Karel Zvářal
20.10.2023 09:00 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Vozáb
20.10.2023 09:32 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.10.2023 09:35 Reaguje na Jaroslav VozábPetr
20.10.2023 18:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.10.2023 19:40 Reaguje na Petrhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Ředkve jsou byliny, tak jako tráva, proto proto se na nich sráží rosa, která zavlažuje půdu pod nimi. To je věda, co? Zatímco v lese je po ránu sucho - ale jelikož jste nikdy nespal pod širákem na louce a v lese, tak tento rozdíl neznáte. Proto je v lese snadnější založit ráno požár, neřku-li později ve dne, neb je tam suchý bylinný podrost, opadanka a jiná dřevní hmota. A že v lesích nehoří, ještě neznamená, že se o to spousta pošuků nepokouší. Nedávno policie dopadla maníka v s. Čechách, který měl na svědomí více než třicet požárů. Jen díky dobré práci hasičů máme i nadále lesy krásné. Což se nedá říct o spoustě míst ve světě.
Petr
20.10.2023 20:08 Reaguje na Karel ZvářalNedokážu odhadnout jak dalece to ovlivňuje i rosa, ale jak tam píšete (to jste byl ještě při smyslech), rostlinný porost (tráva, stromy, to je fuk) brání slunečním paprskům a půda nevysychá tak rychle. Slyšíte a vidíte v tom ten rozdíl oproti vašemu současnému názoru, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho? Nevím proč jste tak najednou otočil. Asi vítr :-)
Petr
20.10.2023 20:19 Reaguje na Petr2019: "lesní porosty lépe zadržují vodu"
2023: "čím víc stromů, tím rychlejší sucho"
Trochu se bojím s čím přijdete za rok.
Karel Zvářal
20.10.2023 10:10 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
Petr
20.10.2023 18:24 Reaguje na Karel ZvářalDnes jsem celý den zkoušel najít jediný podobný příklad, kdy by lidé stovky let dělali něco kvůli riziku něčeho, k čemu v podstatě nikdy nedojde. Nepřišel jsem na nic.
Jarka O.
21.10.2023 12:50 Reaguje na PetrPrevencí požárů je například pravidelná návštěva kominíka, stavební úpravy, přechod na jiné druhy topení, osvěta, hasiči, hasicí přístroj se dá koupit, atp. Kontrolu ohnišť nebo topenišť před odchodem nebo usnutím asi neznáte, protože jste nezažil topení dřevem a uhlím anebo trampování.
Dále jste odignoroval, že mrtvé stromy představují dost jiných nebezpečí krom požárů, zabití člověka, a také poškození okolních zdravých stromů, které pak brouci mnohem jednodušeji napadnou. O protipožární ochraně se po požáru v ČŠ hodně mluvilo, zapomněl jste?
Břetislav Machaček
20.10.2023 09:38dovolili chudým odstraňovat z lesa klestí a souše. Lesy připomínaly parky
bez snadno hořlavé hmoty hlavně proto, že neměli na hašení lesů letadla
a výkonnou hasičskou techniku. Jejich technikou byly pily, sekery, lopaty,
tlumnice a hlavně ta PREVENCE! Topíme uhlím, plynem a elektřinou. O dřevo
k otopu má zájem pouze zlomek obyvatel a ten je navíc nerovnoměrně
rozprostřen mezi zdroji dřeva. Jsou místa s převisem palivového dřeva a
místa, kam se dováží za nemalé peníze. Navíc možnost skladování je omezena
a tak vzniká množství silně výhřevné hmoty na mnoha místech. Někde pouze
z nezájmu o tuto hmotu, ale leckde nesmyslně cíleně a kde to končí jako
v NP ČŠ. Tam navíc nebyly díky padajícím hořícím souším ani průjezdné lesní
cesty a snad se poučili(probíhá tam těžba). Prostě negace zkušeností předků přináší své plody a taky ten nezájem o souše tou stále bohatší a línější
lidskou populací. Ono je snadnější zmáčknout knoflík, než strom pokácet,
přiblížit, uklidit klestí, pořezat na špalky, naštípat a uložit do sucha.
A tím to nekončí, když to člověk přenáší ke krbu, či kotli a pravidelně
přikládá, aby mu nevyhaslo. Nejvíc ústup od topení dřívím nyní pozorují středomořské země, kde bývalo běžné z keřů olamovat suché větve na otop
a dnes se to už neděje. Trávu spásaly ovce a kozy a to skončilo taky.
Hořící suchá tráva a suché větve zahřejí i ty živé tak, že uschnou a
shoří taky. Zkuste si sami obložit kládu tenkou vrstvou sena a nebo
vrstvou velkou a v ní mít i suché klestí. U prvého pokusu seno rychle
shoří, kládu očadí, ale ta se nevznítí. U druhého pokusu se žárem sena
a klestí vznítí a bude hořet taky. To poznali v praxi naši předci a tak
lesy vypásali a odstraňovali z něho klestí a souše. Snad to už pochopí
i ti nejnatvrdlejší zastánci souší v lesích, že tím chystají zmar lesa
případným požárem a nebudou obhajovat nečinnost(bezzásah).
Jaroslav Vozáb
20.10.2023 09:53 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Petr
20.10.2023 18:57 Reaguje na Břetislav MachačekLidé měli dřevěné chalupy a doškové střechy. Opravdu myslíte, že řešili požární prevenci v lese?
Zmar lesa způsobuje jediné: Kácení a zase kácení. Tak to dopadlo třeba v tom vámi zmiňovaném Středomoří.
Jakub Graňák
20.10.2023 20:03 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
21.10.2023 11:31 Reaguje na Petrdřevěné uhlí potřeboval tehdejší průmysl(výroba a zpracování
železa a jiných kovů, výroba střelného prachu atd.)a taky ho používali k otopu a vaření ti bohatší lidé. Možná, že lidé na protipožární funkci odstraněním souší a klestí přišli lidé náhodou, když méně hořely ty "vyčištěné" lesy, než ty nevyčištěné, ale postupem doby to už dělali cíleně, když už dřevěné uhlí nahradilo uhlí klasické. Těžily se dokonce
pařezy a v lesích doslova nebyla ani větvička, po které by
se lesem oheň šířil. Je rozdíl vykácet lesy ve Středomoří
a nahradit je pastvinami s keři a nebo to čištění lesa od
silně hořlavého materiálu. Bohužel pokud někdo nechápe a
nebo nechce pochopit, že množstvím hořlavého materiálu
narůstá intenzita požáru, tak je marné mu to vysvětlovat.
Předci les chránili před požáry proto, protože byl zdrojem dřeva na výrobu toho dřevěného uhlí, k otopu a na stavbu
obydlí a veškerých hospodářský stavení. Věděli to i jeho
vlastníci žijící už v kamenných hradech, že pokud jejich
les shoří, tak si budou muset dříví a dřevěné uhlí kupovat
od souseda a desetiletí čekat, až ten jejich les zase
vyroste. Proto ta prevence a starost o les i jako lovecký
revír. Nebo si myslíte, že lze štvát zvěř na koni lesem
plným spadlých souší? Oni potřebovali ten les uklizený
od klestí a souší i kvůli tomu. Znáte prapůvod rozhleden?
Nejenže se z nich pozorovala vojska útočníků, ale taky
se sledoval vznik požárů lesů. Hlásný býval zaměstnancem
vrchnosti, která dbala o prevenci zničujících požárů.
Vy máte stále představu lesa, jako pralesa, kde nikdo neloví, netěží dříví a pouze přihlíží zmaru a opětovnému zrodu bez lidského zásahu.
Většina národa ale nemá představu o lese jako pralese,
ve kterém se bude prodírat mezi popadanými soušemi a
přes buřeň. Lidé chtějí lesy průchodné a taky je takové
potřebuje zvěř, aby mohla uniknout predátorům. No a
taky ti predátoři útočící ve smečce jako vlci potřebují
mít přehled o kořisti a nahánět ji k alfa jedinci, který
ji zardousí. Prales vyhovuje leda tak rysům a medvědům,
kteří loví ze zálohy a nebo jako medvěd konzumují padlé
kusy někde ve křoví. Takže souhlasím "B", ale taky A, C,
D a ...! Platí tak i úklid kvůli lovu, ale hlavně prevence
požárů pro ně nezbytného lesa. Panství bez lesů bylo
v té době nemyslitelné a proto si lesů vážili, na rozdíl
od dnešních lidí, kterým už nevadí ani jejich zmar
požárem a dokonce ho vychvalují! Je totiž les neživí
a nejsou na něm závislí jako naši předci, kteří se o
něho starali a dbali na to, aby jim neshořel.
Jakub Graňák
21.10.2023 12:26 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
21.10.2023 11:56 Reaguje na PetrPetr Černý
20.10.2023 10:52Radek
20.10.2023 17:29 Reaguje na Petr Černýtito lidé ovlivnují veškeré dění a jde jim pouze o zisk , změntě jejich myšlení , zmeníte stav přírody , tím změníte vše , myslíte že je to možné , já ne .
Pavel Karel
23.10.2023 20:21 Reaguje na RadekJinak Tykač(ová) skoupil(a) také půlku Prahy
https://denikreferendum.cz/clanek/34054-skryte-imperium-manzelu-tykacovych
Pavel Karel
21.10.2023 14:41Jarek Schindler
21.10.2023 15:30 Reaguje na Pavel KarelPavel Karel
23.10.2023 20:16 Reaguje na Jarek SchindlerJan Škrdla
23.10.2023 22:49 Reaguje na Pavel KarelPřečtěte si nejprve zákon o lesích. Jako návštěvník máte právo na vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
To jak má vypadat les záleží na vlastníkovi, tak aby to bylo v souladu s výše uvedeným zákonem a jemu podřízenými vyhláškami.
Jarek Schindler
24.10.2023 17:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
24.10.2023 22:49 Reaguje na Jarek SchindlerNevím co považujete za větší část populace, ale diskuze na ekolistu není čistě odborná diskuze. Taky jsem si všiml, že někteří diskutující ať už z jedné nebo druhé strany vaří z vody.
Pavel Karel
25.10.2023 08:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaJarka O.
25.10.2023 10:02 Reaguje na Pavel KarelJan Škrdla
25.10.2023 21:42 Reaguje na Pavel Karel2. jste ochotný platit vlastníkovi za to, že je jeho les snadno prostupný?
Pavel Karel
30.10.2023 08:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaP.S. Prosím nepište mi, že dítě má do lesa chodit s doprovodem dospělé osoby...já takové dětství-vězení neprožil a pro své děti jej také nechci. Mch. přijde mi, že ve srovnání s 2.stoletím celkově vyznívá 2.polovina minulého století jako ráj pro obyčejného pracujícího člověka a jeho rodinu.