Jan Skalík: Pracovníci Lesů ČR oslovují vlastníky lesů neoprávněnou výzvou k odstranění souší
19.10.2023
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Staré a suché stromy jsou přitom důležité pro zachování biodiverzity a tím i odolnosti lesů. Je na ně vázána nejméně čtvrtina druhů organismů, které v lesích žijí [2], zejména ptáků, hmyzu, hub, mechů a mikroorganismů. Tlející dřevo pomáhá zadržovat vodu, brání erozi půdy a vrací živiny do lesní půdy [3]. Ponechání souší v lese zpomaluje uvolňování CO2 ze dřeva, protože ty jsou většinou vhodné jen jako palivo či na výrobu celulózy.
V rozporu se zněním zákona a potřebou zlepšovat stav našich lesů někteří pracovníci státního podniku Lesy České republiky v poslední době vyzývají [4] velké množství vlastníků lesů, aby z lesů vyklidili nezpracované stojící souše. Zdůvodňují jej možným znehodnocením dřevní hmoty, ohrožením volného pohybu osob po lesních porostech a šířením podkorních hmyzích škůdců.
Není ale vhodné, aby státní podnik vyzýval k odstranění souší soukromé osoby s ohledem na možné „znehodnocení dřevní hmoty“. Vyhodnocení nákladů a přínosů ponechání souší ve srovnání s náklady na těžbu a přiblížení dřeva je pouze věcí vlastníků.
Stejně tak nejsou vlastníci povinni kácet souše uvnitř porostů z důvodu bezpečnosti návštěvníků lesa. Tuto povinnost mohou mít podle judikatury dovozené z občanského zákoníku za určitých okolností pouze kolem cest a značených stezek. Zákon o lesích i zákon o ochraně přírody jasně stanovují, že pohyb lidí v lese je na jejich vlastní nebezpečí [5]. V případě vysokého rizika mohou vlastníci lesů svůj les dobrovolně označit tak, aby bylo návštěvníkům zřejmé, že hrozí pád stromů a vstup do něj je na vlastní nebezpečí.
Na kampaň Hnutí DUHA Zachraňme lesy [6] se již obrátila řada lidí, kteří čelí tlaku na vykácení svých lesů, přestože by jejich obnovu chtěli více ponechat přírodním procesům. Tito lidé přitom čelí výzvám státního podniku, které nemají oporu v zákonech, nejsou založené na realitě a v nakládání s jejich majetkem vlastníky matou. Aby se suché stromy ponechaly v lese a při jejich kácení nevznikaly nesmyslné holoseče, vyzvalo Ministerstvo zemědělství již v roce 2020 přes 200 vědců a odborníků. [7]
V České republice vlastní les přes 300 tisíc fyzických osob, kterým služby odborného lesního hospodáře zajišťuje státní podnik Lesy České republiky. Lesy vlastněné fyzickými osobami zároveň tvoří 19 % rozlohy všech českých lesů [8].
Vyzývat vlastníka lesa, který má v lese stojící suché stromy, aby je z lesa vyklidil kvůli riziku šíření „podkorních hmyzích škůdců“, svědčí o neporozumění biologii těchto hmyzích druhů, kteří se na suchých kmenech již množit nemohou nebo je to záměrná manipulace. Vlastníci drobných lesů jsou z tohoto jednání státních lesníků zmatení.
Vlastníci nemají zákonnou povinnost vyklízet z lesů stojící suché stromy, které nikoho neohrožují. Naopak mají povinnost odpovídající množství stromů ponechat, aby byl v lese zachován život druhů, které potřebují staré stromy a tlející dřevo.
Poznámky:
[1] V lesním zákoně je uvedeno:
-
§ 2 Vymezení pojmů, písmeno n) uvádí: „těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených“
-
§ 33 Těžba dříví, odstavec 1 uvádí: „Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů.“
-
§ 33 Těžba dříví, odstavec 3 uvádí: „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.
[2] Stokland, Jogeir N., Juha Siitonen, Bengt Gunnar Jonsson. 2012. Biodiversity in dead wood. Cambridge university press.
[3] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/03/tlejici_drevo_www.pdf
[4] Výňatky z typizované výzvy vlastníkovi lesa od odborného lesního hospodáře s. p. LČR:
Zdroj | Hnutí DUHA
-
1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (…).
-
2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.
-
V §63 zákona o ochraně přírody a krajiny je uvedeno:
-
5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.
[6] Více informací o kampani na www.zachranmelesy.cz
[7] K ponechání stojících souší v českých lesích vyzvalo přes 200 vědců a odborníků Ministerstvo zemědělství již v roce 2020 ve výzvě Kácením české lesy nezachráníme. Její plné znění je na adrese: http://bit.ly/vyzva-lesy
[8] Ministerstvo zemědělství. 2022. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2021. Strana 11. Dostupné na https://eagri.cz/public/portal/-q266433---jF_7lFFI/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
Další články autora |
Jan Skalík: Národní park Křivoklátsko je navržen příliš malý
Jan Skalík: Konečně můžeme vést diskuzi o požáru založenou na datech a ne na emocích
Jan Skalík: Nesmyslný kanál Dunaj-Odra-Labe by odčerpal peníze, které potřebujeme na obnovu krajinyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (140)
AL
Alena Lyskova
19.10.2023 10:17Nevím kdy byl autor článku naposledy v lese. Rozumím výzvě pracovníků lesů ČR. Lesy v Beskydech nejen soukromé ale i státní jsou v tak zuboženém stavu k čemuž přispěla i letošní vichřice, že je na místě s tím něco udělat. Z našeho lesa se stala neprostupná džungle. Tyto následky budeme likvidovat několik let a to nemluvím o suchých stromech. Doporučila bych autorovi článku opustit kancelář a provést si nahodilé místní šetření v postižených lokalitách (okolí Jablunkovského průsmyku).
Odpovědět
Ji
Jirrka
19.10.2023 14:02 Reaguje na Alena LyskovaMilá Alenko, pokud se z "VAŠEHO" lesa stala neprostupná džungle, a tolik Vám to vadí, tak s tím něco udělejte! Nebo to není váš les, a tím vám do toho nic není!
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
19.10.2023 14:10 Reaguje na JirrkaMilý Jirko, my s tím něco děláme ale příspěvek byl reakcí na to, že se lesníkům nedivím že prosí vlastníky aby lesy po tomto tornádu nebo co to bylo uklízeli. Je vidět, že nemáte páru co se u nás dělo. Budíček, obléknout a hajdy do lesa.
Odpovědět
EŠ
Eva Špačková
20.10.2023 07:54 Reaguje na Alena LyskovaStátní lesy se často tímto dopisem kryjí pro případ s-prosté krádeže souší ze soukromého lesa, protože lesní hosopodář klidně prodá souše nastojato "za hotové bez dokladu" i na soukromém pozemku v soukromém lese. Když pak po něm chcete, aby svědčil na policii, tak místo toho hrozí sankcemi.
Další věcí je úklid po vichřici - někdy toho polámaného dřeva je tolik, že to nejde odstranit na počkání, ale třeba to trvá dvě zimy ...
Odpovědět
Další věcí je úklid po vichřici - někdy toho polámaného dřeva je tolik, že to nejde odstranit na počkání, ale třeba to trvá dvě zimy ...
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 15:07 Reaguje na Eva ŠpačkováTo jste opravdu tak dutá? Pokud vám ukradl OLH dřevo tak máte jít na policii a on nepujde svědčit ale vypovídat. No a pokud vám odstranění polomů trvá dva roky tak se nedivím, že vám někdo hrozí sankcemi. Prostě a jasně porušujete zákon a ohrožujete nejen vlastní les ale i lesy sousedů.
Odpovědět
radim buffalo tobias
20.10.2023 14:18 Reaguje na Alena Lyskovajá si myslím že vedení Lesů nikoho neprosí...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
19.10.2023 14:52Pokud jsou v lesích suché stojící kůrovcové souše tak vlastník asi něco zanedbal v nedávné minulosti (= nechal vylétnout lýkožrouta na okolní stromy a porosty). Uznávám, že od určité fáze pozdě bycha honit (což může ale nemusí být tento případ). My jsme v našem lese vloni ručně sanovali 8 stoletých smrků. Brouky jsme na pokácených stromech zabili ve stádiu bílých larev (max. rýže) odkorněním. Nechávat shnít v hospodářském lese vypěstované použitelné dříví je analogie se zaoráváním jednou vypěstované polní plodiny. Navíc v lesnictví s jeho setrvačností to prostě neguje posledních 80 nebo 100 let úsilí vašich předchůdců. Z toho dřeva mohla být třeba stodola nebo krovy na bytový dům. Ve dřevě vázaný CO2 by se potom uvolnil až za dlouhé desítky let. Vlastník lesa za to dřevo mohl získat peníze na výsadbu a hlavně dlouhodobou nutnou péči o druhově pestřejší a odolnější les. Má samozřejmě plné právo ty peníze vyhodit z okna. Bylo by ale fér aby si potom nechodil pro dotace od nás ostatních. Budoucímu lesu ty rozpadající se souše poslouží jako hnojivo a jistě mu to prospěje. I v mém lese zůstává několik dlouho mrtvých stromů, stojících pahýlů nebo ležících skolků jako obydlí pro hmyz, ptáky nebo houby. Klest necháváme ležet ve stínu stojících stromů jako zdroj živin. Přijde mi ale hloupé křičet do mediálního prostoru něco o "neoprávněných výzvách", kterými se asi OLH snaží napravit (možná i zahladit stopy) po selhání vlastníka / správce lesa.
Odpovědět
pp
JS
Jarek Schindler
19.10.2023 16:27 Reaguje na Dalibor MotlOn ten OLH dělá v první řadě svoji práci. No a zároveň chrání i svůj "krk". Tím, že odpovědně upozornil majitele, splnil svoji povinnost. Co plní HD a jakou mají povinnost a odpovědnost? Žádnou. Když přijde na věc začnou tvrdit přesný opak a ani se u toho nezačervenají. Je to banda pijavic.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
19.10.2023 16:39 Reaguje na Dalibor MotlV zásadě máte pravdu, nicméně osobě bych si to upozornění představoval formulové opravdu jinak, protože ta výzva je formulována poměrně ultimativně a já z ní mám pocit, že se snaží navodit zdání nějaké obecné zákonné povinnosti, kterou by měl vlastník splnit.
Což nicméně není pravda, resp. se to týká velmi omezeného okruhu případů, a považuji za správné, že to článek uvádí na pravou míru.
Ono platí, že pokud má někdo skutečně jen malou výměru, tak lze úspěšně pochybovat, že má v jeho smysl nějak o ten les pečovat. Smysluplnější je prostě jej nechat být, on už si nějak poradí.
Odpovědět
Což nicméně není pravda, resp. se to týká velmi omezeného okruhu případů, a považuji za správné, že to článek uvádí na pravou míru.
Ono platí, že pokud má někdo skutečně jen malou výměru, tak lze úspěšně pochybovat, že má v jeho smysl nějak o ten les pečovat. Smysluplnější je prostě jej nechat být, on už si nějak poradí.
JS
Jarek Schindler
19.10.2023 17:02 Reaguje na Radek ČudaAle houby. Článek na pravou míru neuvádí nic. Jen si přečtěte v poznámce co uvádí LZ. "Těžbou nahodilou je myšlena těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených“. A," vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo.....". Takže jediné co je tam asi nesmyslné je opravdu to termínování těžby souší.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
19.10.2023 17:16 Reaguje na Jarek SchindlerNeřeším LZ, řeším znění té výzvy, jejíž scan je v článku, protože ta byla vlastníkům rozesílána. A tam mi některé formulace přijdou opravdu zavádějící a přijde mi ok, že se k nim článek vyjadřuje, a to právě ve vztahu ke znění LZ (které je na rozdíl od výzvy v článku uvedeno).
Za mě je ten článek zcela ok.
Odpovědět
Za mě je ten článek zcela ok.
JS
Jan Skalík
20.10.2023 10:44 Reaguje na Jarek SchindlerCelá pasáž, kterou citujete, zní: „Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů.“ Přičemž ale ze souší "šíření a přemnožení" nehrozí a tedy v případě souší koná vlastník ohledně "těžby nahodilé" v souladu s tímto ustanovením i tak, že těžbu neprovádí. Znění zákona v této věci není přehledné a právě proto je potřeba jeho podrobnější rozbor.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.10.2023 15:51 Reaguje na Jan SkalíkTakže chcete tvrdit, že pokud se něco nemusí provádět přednostně tak se to vlastně nemusí dělat vůbec. Tímto chcete lidem blbnout hlavu? Ve vymezení pojmů se uvádí: „těžbou nahodilou se rozumí těžba prováděná za účelem zpracování stromů SUCHÝCH, vyvrácených, nemocných nebo poškozených“. No a pokud se z pochopitelných důvodů musí něco udělat přednostně tak to má přednost před zbytkem. Těžko někde vyčtete, že pokud udělám to co mám udělat přednostně, zbytek dělat nemusím.
On to ale není jediný případ kdy lidem lžete. Jste opravdu přesvědčen, že pokud lidé jdou do lesa " na vlastní nebezpečí" a spadne na ně vaše souš jste z obliga? Je pád souše opravdu působením přírodních sil nebo je to zanedbání nahodilé těžby? Proč asi NP Šumava odstraňuje souše v dosahu turistických cest?
Odpovědět
On to ale není jediný případ kdy lidem lžete. Jste opravdu přesvědčen, že pokud lidé jdou do lesa " na vlastní nebezpečí" a spadne na ně vaše souš jste z obliga? Je pád souše opravdu působením přírodních sil nebo je to zanedbání nahodilé těžby? Proč asi NP Šumava odstraňuje souše v dosahu turistických cest?
JS
Jan Skalík
20.10.2023 21:06 Reaguje na Jarek SchindlerPokud říkáte, že lžu, řekněte prosím přesně i v čem. Souše se prostě kácet dle zákona nemusí. Naopak, vlastníci mají dle zákona v lesích nechávat dřevo k zetlení. Nic víc ani nic míň vlastně neříkám.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 10:25 Reaguje na Jan SkalíkUž jsem to snad jasně napsal. Tvrzením, že pokud něco nemusíte dělat přednostně nemusíte to dělat vůbec. Souše je jasně definována jako předmět nahodilé těžby a nahodilá těžba se ji snad tímto týká. Navíc není souše jako souše, že.
No a potom taky tvrzením, že pokud vaše souše někoho zabike tak se vlastně nic neděje protože každý chodí do lesa na vlastní nebezpečí.
Můžete vysvětlit proč NP Šumava nebo NP České Švýcarsko odstraňuje souše kolem turistických cest a to i v bezzásahových zónách?
Odpovědět
No a potom taky tvrzením, že pokud vaše souše někoho zabike tak se vlastně nic neděje protože každý chodí do lesa na vlastní nebezpečí.
Můžete vysvětlit proč NP Šumava nebo NP České Švýcarsko odstraňuje souše kolem turistických cest a to i v bezzásahových zónách?
JS
EŠ
Eva Špačková
20.10.2023 07:57 Reaguje na Dalibor Motlv dubovém lese kůrovcové souše nejsou, přesto jsem dostala tento dopis také. Následně jsem zjistila, že hospodář prodal moje stromy nastojato, peníze si nechal a krádež kryl tímto dopisem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.10.2023 15:58 Reaguje na Eva ŠpačkováZajisté jste ihned podala trestní oznámení a jste tedy toto vaše tvrzení schopna doložit. Souš nemusí snad být zrovna smrková kůrovcová.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
21.10.2023 19:16 Reaguje na Jarek SchindlerPokud se taková souš nenachází v blízkosti cesty nebo železnice, tak by mělo být na zvážení vlastníka, jestli si vyrobí palivo na zimu, nebo ji ponechá jako biotopový strom.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 19:19 Reaguje na Jan ŠkrdlaJe nějaký rozdíl v tom kde se ta souš právě nachází?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
21.10.2023 23:45 Reaguje na Jarek SchindlerZ hlediska cíle pádu je.
Jiný přístup by měl být v případě stromů v dopadové vzdálenosti cest (včetně značených turistických stezek) nebo železnic, jiný v případě porostů, kde je vstup na vlastní nebezpečí.
Odpovědět
Jiný přístup by měl být v případě stromů v dopadové vzdálenosti cest (včetně značených turistických stezek) nebo železnic, jiný v případě porostů, kde je vstup na vlastní nebezpečí.
JS
Jarek Schindler
22.10.2023 09:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaOn snad zákon rozlišuje chůzi po lese či lesní cestě? Nezmiňuje se snad ani o turistických stezkách.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2023 14:31 Reaguje na Jarek SchindlerZákon zmiňuje vstup do lesa na vlastní nebezpečí, to asi víte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.10.2023 21:52 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a jak to potom asi vidí soud? Zatím jsem nikde nedostal odpověď na otázku proč NP Šumava či NPČŠ odstraňují souše podél turistických cest a to i v bezzásahových zoonách. Tam snad nejdete na vlastní nebezpečí?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.10.2023 22:39 Reaguje na Jarek SchindlerTak to se motáme furt dokola. Na začátku jsem vám psal, že by se k souším mělo přistupovat jinak v blízkosti cest a jinak hluboko v porostech.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.10.2023 06:20 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a já se vás neustále ptám proč? Ta souš přece může někoho zabít u turistické stezky či lesní cesty stejně jako hluboko v porostu. Jaký je v tom rozdíl.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.10.2023 15:22 Reaguje na Jarek SchindlerAsi trpíte nějakou formou paranoi v tomto směru, ve vašem lese bych asi těžko hledal doupný strom.
Říká vám něco slovo pravděpodobnost?
Odpovědět
Říká vám něco slovo pravděpodobnost?
JS
Jarek Schindler
24.10.2023 17:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo má výklad zákonů společného s pravděpodobností? A není doupný strom jako doupný strom, že.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.10.2023 22:32 Reaguje na Jarek SchindlerLesní zákon hovoří o vstupu do lesa na vlastní nebezpečí. Je na zvážení vlastníka jak se k tomu postaví. Sem tam nějaká souška uprostřed porostu představuje riziko blížící se nule. Medializované případy, kdy došlo k úmrtí pádem stromu (mimo smrtelných úrazů při kácení) se vztahují většinou k havarijním stromům blízko cest nebo ve městech.
A když už jsme u těch dotazů, tak proč se tedy v rezervacích nechávají suché stromy co jsou dost daleko od cest.
Odpovědět
A když už jsme u těch dotazů, tak proč se tedy v rezervacích nechávají suché stromy co jsou dost daleko od cest.
JS
Jarek Schindler
26.10.2023 08:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaDo rezervací a to snad víte i vy, se mimo značené stezky snad nesmí.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
21.10.2023 20:20 Reaguje na Eva ŠpačkováPaní Špačková, dub může zahynout stejně jako smrk a i v dubovém lese jsou souše (=stojící mrtvé stromy). Odkaz zde: https://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2019/2019_LOS_1911_duby.pdf To pochopitelně neznamená, že Vám stromy (živé nebo mrtvé) nemohl někdo ukrást. Jenom bych byl opatrný s určováním viníka, pokud nemáte dobré důkazy (chycen při činu policií, svědci, fotodokumentace...). Přeji Vám aby se Váš případ podařilo vyřešit. Většina krádeží dříví ale končí slovy "pachatel neznámý".
Odpovědět
radim buffalo tobias
20.10.2023 14:21 Reaguje na Dalibor Motlasi tak nějak. někdo i ten klest sebere a speletkuje.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2023 16:40Z pohledu entomologa: výzva LČR, aby vlastníci odstraňovali suchary z lesa z důvodu šíření podkorního hmyzu, je totální nesmysl z jednoho prostinkého důvodu: neexistuje jediný ekonomicky významný druh podkorního hmyzu, který by se šířil ze suchých stromů... naopak pod odchlipující se kůrou suchých stromů nachází zimoviště celá řada druhů užitečných, především střevlíkovitých.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2023 16:51 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě i Lesní zákon jako takový je asi "z pohledu entomologa" totální nesmysl, že. Naštěstí LZ není o entomologii ( mimo kalamitní škůdce) ale o lese. No a to že se pan Skalík ohání zákony které pravděpodobně, jak je vidět sám nezná. To bude asi typická vlastnost ekopijavic.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2023 17:20 Reaguje na Jarek SchindlerProsímpěkně sdělte mi jediný druh kůrovce, který se množí na suchých stromech. Předem děkuji za omračující výčet
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2023 22:56 Reaguje na Jakub GraňákJá snad mluvil o kůrovci? Pokud ode mne chcete nějaké sdělení tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.No a ta vaše odchlipující se kůra suchých stromů...... Jak dlouho na těch suchých stromech asi většinou vydrží?
Odpovědět
Jakub Graňák
20.10.2023 06:18 Reaguje na Jarek SchindlerPokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal - ergo vyjmenujte druhy podkorního hmyzu, které se množí ze suchých stromů, aby jste vyvrátil moje sdělení, že ze suchých stromů se žádní podkorní škůdci nešíří... opět předem děkuji za omračující výčet.
Kůra na suchých stromech - vydrží zpravidla pár sezón, u dřevin se silnou borkou klidně i deset let. Zcela jistě je to násobně trvalejší stanoviště, než frézou rozšmelcovaná plocha - oblíbená to praxe lesočechů...
Odpovědět
Kůra na suchých stromech - vydrží zpravidla pár sezón, u dřevin se silnou borkou klidně i deset let. Zcela jistě je to násobně trvalejší stanoviště, než frézou rozšmelcovaná plocha - oblíbená to praxe lesočechů...
JS
Jarek Schindler
20.10.2023 17:09 Reaguje na Jakub GraňákAha. Není asi můj problém , že za souše považujete jen ty co tam jsou již "pár" sezón. Souše je snad každý strom bez životaschopných asimilačních orgánů. Může to být strom jen pár týdnů po napadení. Stromy s rezavou či již odumřelou korunou snad nejsou souše? No a takový strom může skrývat pod kůrou různé "poklady". Říká vám například něco regenerační žír? Jinak většina kůrovců, bělokazi, jádrohlodové, drtníci. To jsou všechno druhy kteří jsou schopni dokončit svůj vývoj na souši. Co dřevokaz? Pokud se v případě popisovaném v článku jednalo o takové souše je na místě i ten termín zpracování. Myslíte si, že souše má nulovou vlhkost dřeva? U vás se snad něco šmelcuje frézou?
Odpovědět
Jakub Graňák
20.10.2023 19:57 Reaguje na Jarek SchindlerRád slovíčkaříte, tudíž si vás pěkně povodím: "Souše je snad každý strom bez životaschopných asimilačních orgánů." - z tohoto vašeho vyjádření lze jednoduše odvodit, že po opadu listí je v podstatě souší každý listnáč. Výborně, konečně jsem pochopil, co že to listnáče na podzim dělají - stanou se soušemi. Díky:-)
Nikdy jste neviděl jedince, který po ztrátě asimilačních orgánů obrazil?
Pokud ve stromu probíhají stále fyziologické procesy spojené s transportem asimilátů a živin, tak stále není suchý, ostatně pojem "souš" požíváte ve vlákně vy, já hovořím o suchých stromech, tudíž pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Regenerační žír probíhá na suchých stromech? Neprobíhá čirou náhodou na stromech, kde proběhl nálet, jen o čtrnáct dní později? Chcete tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený?
Všechny vámi vyjmenované druhy napadají stromy oslabené, z dlouhodobějšího hlediska neživotaschopné, nikoli však suché, nemluvě pak o jejich marginálním ekonomickém významu, (samozřejmě kromě kůrovce) viz mé vyjádření na počátku vlákna - tudíž opět prosím, pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Vaše "souše" nemá nulovou vlhkost, stejně jako ji nemá deset let mrtvý strom, či barokní židle - to však není parametr, na jehož základě by byl, či nebyl napaden podkorním hmyzem, tím parametrem je totiž živinami slující lýko, tudíž lze zcela určitě říci, že žádný suchý strom, který nemá intaktní (dostatečně vlhké a živinami naplněné) lýko nemůže sloužit jako "množírna kůrovců".
Asi není můj problém, že kvalitativní parametry stromů (a především jejich podkorní části) napadených podkorním hmyzem, jsou pod vaši rozlišovací schopnost.
Odpovědět
Nikdy jste neviděl jedince, který po ztrátě asimilačních orgánů obrazil?
Pokud ve stromu probíhají stále fyziologické procesy spojené s transportem asimilátů a živin, tak stále není suchý, ostatně pojem "souš" požíváte ve vlákně vy, já hovořím o suchých stromech, tudíž pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Regenerační žír probíhá na suchých stromech? Neprobíhá čirou náhodou na stromech, kde proběhl nálet, jen o čtrnáct dní později? Chcete tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený?
Všechny vámi vyjmenované druhy napadají stromy oslabené, z dlouhodobějšího hlediska neživotaschopné, nikoli však suché, nemluvě pak o jejich marginálním ekonomickém významu, (samozřejmě kromě kůrovce) viz mé vyjádření na počátku vlákna - tudíž opět prosím, pokud na mne chcete reagovat, tak prosím pouze v rámci toho co jsem napsal.
Vaše "souše" nemá nulovou vlhkost, stejně jako ji nemá deset let mrtvý strom, či barokní židle - to však není parametr, na jehož základě by byl, či nebyl napaden podkorním hmyzem, tím parametrem je totiž živinami slující lýko, tudíž lze zcela určitě říci, že žádný suchý strom, který nemá intaktní (dostatečně vlhké a živinami naplněné) lýko nemůže sloužit jako "množírna kůrovců".
Asi není můj problém, že kvalitativní parametry stromů (a především jejich podkorní části) napadených podkorním hmyzem, jsou pod vaši rozlišovací schopnost.
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 11:17 Reaguje na Jakub GraňákOpravdu? To jste si mě tedy opravdu nyní povodil. Už žák šesté třídy ZŠ by měl vědět že listnáč i přes to, že na podzim ztrácí asimilační orgány tedy listy, je již dávno nahradil budoucími novými asimilačními orgány, tedy pupeny. No a pokud má listnáč na podzim životaschopné pupeny ( budoucí asimilační orgány)tak nemůže být asi již z principu věci souší. Vy jste si asi těch pupenů zatím nevšiml? No nevadí třeba vás to časem doučím.
Chcete snad tvrdit, že nejprve vyschne lýko až tak, že neumožní další žír a teprve potom dojde k uschnutí jehlic? Nebude pravdou, že to lýko si drží tu vlhkost pod kůrou ( zvlášť na neosluněné straně) podstatně delší dobu než je doba uschnutí asimilačních orgánů. Kolik kůrovců najdete na jaře pod kůrou souší? Chcete snad tvrdit, že žádného? Takže všechen hmyz co jsem jmenoval se běžně vyskytuje na napadeném stromě i po uschnutí asimilačních orgánů. Tedy na souši, sucharu jak tomu říkáte vy. Opravdu nechci tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený. To tvrdíte Vy. Já tvrdím, že na sucharu ( stromě s mrtvým asimilačním orgánem) právě z tohoto důvodu pozdějšího vysychání lýka se nadále může vbyskytovat a množit podkorní hmyz. No a pak tu máme toho dřevokaze, nebo třeba toho t. krovového. Toho byste v suchém dřevě baráku asi nechtěl mít ani vy, že?
Pojem suchar, který jste použil vy má snad jiný význam než souš? Atd.
Už jsem to jednou napsal. Vy víte jak jsou staré ty souše co by měl majitel podle revírníka uklidit?
Odpovědět
Chcete snad tvrdit, že nejprve vyschne lýko až tak, že neumožní další žír a teprve potom dojde k uschnutí jehlic? Nebude pravdou, že to lýko si drží tu vlhkost pod kůrou ( zvlášť na neosluněné straně) podstatně delší dobu než je doba uschnutí asimilačních orgánů. Kolik kůrovců najdete na jaře pod kůrou souší? Chcete snad tvrdit, že žádného? Takže všechen hmyz co jsem jmenoval se běžně vyskytuje na napadeném stromě i po uschnutí asimilačních orgánů. Tedy na souši, sucharu jak tomu říkáte vy. Opravdu nechci tvrdit, že floém je do čtrnácti dní od náletu vysušený. To tvrdíte Vy. Já tvrdím, že na sucharu ( stromě s mrtvým asimilačním orgánem) právě z tohoto důvodu pozdějšího vysychání lýka se nadále může vbyskytovat a množit podkorní hmyz. No a pak tu máme toho dřevokaze, nebo třeba toho t. krovového. Toho byste v suchém dřevě baráku asi nechtěl mít ani vy, že?
Pojem suchar, který jste použil vy má snad jiný význam než souš? Atd.
Už jsem to jednou napsal. Vy víte jak jsou staré ty souše co by měl majitel podle revírníka uklidit?
Jakub Graňák
21.10.2023 12:24 Reaguje na Jarek SchindlerPupen není asimilační orgán, asimilačním orgánem je list... jenom slovíčkaříte, nemá cenu s vámi ztrácet čas
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 15:20 Reaguje na Jakub GraňákAha. Tak potom pupen není podle vás vývojové stádium listu. Nevím kdo tu "slovíčkaří"? Co to vysychání lýka? No hlavně, že jste si mě "povodil".......
Máte pravdu, tohle opravdu nemá , při vašich vědomostech, cenu.
Odpovědět
Máte pravdu, tohle opravdu nemá , při vašich vědomostech, cenu.
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 19:17 Reaguje na Jakub GraňákAbych nezapomněl. Vždyť vy neumíte ani číst. Kde jsem měl tvrdit že pupen je asimilační orgán. Jasně jsem jej definoval jako budoucí asimilační orgán. Potom kdo tu slovíčkaří a upravuje si napsané k "obrazu svému". Jen a jen Vy.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2023 15:53 Reaguje na Jarek Schindler"Souše je snad každý strom bez životaschopných asimilačních orgánů." - mimo vegetační období nemá listnáč životaschopné asimilační orgány... tudíž je dle vašeho debilního vyjádření souší... to neokecáte.
" již dávno nahradil budoucími novými asimilačními orgány" - je to jako by jste tvrdil, že embryo může chodit do práce, vždyť je to taky člověk.
Nicméně, co lze od lesáka čekat - nejlepší vizitkou vašich kvalit je stav tuzemských lesů... nebo např zlodějští pytláčtí parchanti ala Ing Labaj (dnes už i odsouzený, aby jste zas nepindal něco o neprokázaných obviněních)
Odpovědět
" již dávno nahradil budoucími novými asimilačními orgány" - je to jako by jste tvrdil, že embryo může chodit do práce, vždyť je to taky člověk.
Nicméně, co lze od lesáka čekat - nejlepší vizitkou vašich kvalit je stav tuzemských lesů... nebo např zlodějští pytláčtí parchanti ala Ing Labaj (dnes už i odsouzený, aby jste zas nepindal něco o neprokázaných obviněních)
JS
Jarek Schindler
22.10.2023 17:41 Reaguje na Jakub GraňákJediné co mě napadá je výraz idiot. Najednou tu máme mimo vegetační období. Nechcete náhodou vyjmenovat druhy hmyzu co se šíří v tom mimo vegetačním období?
Chcete tvrdit, že u listnáčů není ten list co v mimo vegetačním období opadne dávno nahrazen pupenem čekajícím pouze na nové vegetační období. Hold asimilační orgány v mimo vegetačním období u listnáčů "nepracují". Já si za svým tvrzením ohledně souší stojím. Souš znovu neobrazí a pokud obrazí není to souš. No a při každém komentáři nemíním vypisovat doslovné charakteristiky. Normálně uvažující člověk nepotřebuje doslovně vysvětlovat každoročně se opakující jevy. Ale co čekat od zemědělce, nebo co jste to vlastně zač.
No a vysvětlete mi co má asi společného nějaký "Labaj" a "zlodějští pytláčtí parchanti" s výzvou OLH na odstraňování souší? Nebudete asi tak trochu schizofrenik? Samozřejmě, to tak trochu je pouze zdvořilostní fráze.
Odpovědět
Chcete tvrdit, že u listnáčů není ten list co v mimo vegetačním období opadne dávno nahrazen pupenem čekajícím pouze na nové vegetační období. Hold asimilační orgány v mimo vegetačním období u listnáčů "nepracují". Já si za svým tvrzením ohledně souší stojím. Souš znovu neobrazí a pokud obrazí není to souš. No a při každém komentáři nemíním vypisovat doslovné charakteristiky. Normálně uvažující člověk nepotřebuje doslovně vysvětlovat každoročně se opakující jevy. Ale co čekat od zemědělce, nebo co jste to vlastně zač.
No a vysvětlete mi co má asi společného nějaký "Labaj" a "zlodějští pytláčtí parchanti" s výzvou OLH na odstraňování souší? Nebudete asi tak trochu schizofrenik? Samozřejmě, to tak trochu je pouze zdvořilostní fráze.
MM
Milan Milan
19.10.2023 20:22 Reaguje na Jakub GraňákNo to teda nevím z čeho vycházíte, ale při štípání suchých špalku z borovic napadenách kůrovcem (cca 1 rok po úplném uschnutí a min. 5 měsíců po pokácení) jsem našel v těch borových špalcích živé a velmi čilé larvy kůrovce.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2023 20:40 Reaguje na Milan MilanOdtud: https://www.databazeknih.cz/knihy/kurovcoviti-a-jadrohlodoviti-235807
Jste si jistý, že rozeznáte bezpečně larvu lýkožrouta od např larvy červotoče?
Viz níže: https://cit.vfu.cz/vet-ekologie/rozdeleni_skudcu/drevokazny_hmyz/cervotoc_prouzkovany.htm
Odpovědět
Jste si jistý, že rozeznáte bezpečně larvu lýkožrouta od např larvy červotoče?
Viz níže: https://cit.vfu.cz/vet-ekologie/rozdeleni_skudcu/drevokazny_hmyz/cervotoc_prouzkovany.htm
DA
DAG
20.10.2023 07:55 Reaguje na Milan MilanTo jste určitě nenašel kůrovce, ale spíš už nějakého xylofága.
Jinak k místní debatě. Pan Graňák má pravdu, že z kalamitního hlediska vůbec nemá smysl odstraňovat souše starší jednoho roku. Možná v případě, že pod kůrou přezimují brouci a je pak špatné jaro a brouci vylétají později. To je potom možná nějaký měsíc navíc.
Je to ovšem v zákoně a tím pádem to musí lesníci dodržovat.
Do konce loňského roku na to byla výjimka, takže to lesníci posílají až teď.
Nicméně dodržování zásahů proti množení kůrovce je důležité, takže pokud je nějaký kůrovcové kolečko, tak kolegové nešetřete a proste tam udělejte celé auto. Spousta ostatních stromů okolo už je taky napadená.
Odpovědět
Jinak k místní debatě. Pan Graňák má pravdu, že z kalamitního hlediska vůbec nemá smysl odstraňovat souše starší jednoho roku. Možná v případě, že pod kůrou přezimují brouci a je pak špatné jaro a brouci vylétají později. To je potom možná nějaký měsíc navíc.
Je to ovšem v zákoně a tím pádem to musí lesníci dodržovat.
Do konce loňského roku na to byla výjimka, takže to lesníci posílají až teď.
Nicméně dodržování zásahů proti množení kůrovce je důležité, takže pokud je nějaký kůrovcové kolečko, tak kolegové nešetřete a proste tam udělejte celé auto. Spousta ostatních stromů okolo už je taky napadená.
BM
Břetislav Machaček
19.10.2023 16:50Předci takových vlastníků lesů si na onom světě vyčítají, že ty lesy raději nepropili a naivně je sázeli pro své potomky jako zdroj příjmů z vytěženého dřeva. Někteří dnešní vlastníci ale peníze nepotřebují a nechce se jim ani v lese dělat. Tak ho nechají uschnout, zarůst nálety a budou se bušit v prsa, co dobrého udělali. Vracet lesy takovým vlastníkům byla chyba a bude to v budoucnu problém, až budeme pilařskou kulatinu dovážet odjinud, kde se o lesy řádně starají a budeme masiv vyvažovat zlatem. Ty naše nálety budou tak dobré leda jako štěpka do tepláren a nebo na výrobu chemicky slepených
desek. Prostě ekologie jako vyšitá z pera DUHY a jiných ekologistů. Ještě, že se toho nedožili ti, co ty lesy sázeli , protože by asi své potomky
vydědili a nasekali by jim holí na zadek podobně, jako vlastníkům polí,
kteří je rozprodali na parcely místo hospodaření. Bezpracný zisk a línost
se stala krédem některých dnešních vlastníků a ekologistů, kteří je v
tom podporují. Copak vám nedošlo odkud vítr věje? Proč se plánuje ta
přestavba uhelných tepláren na štěpku? Vám to nedošlo, že si připravují
zdroj paliva? Štěpka ze zdravých stromů vhodných k pilařskému zpracování
je pro energetiku moc drahá a co s nálety? No přece seštěpkovat a prodat
3x za život energetikům. Z hospodářských lesů budou opět hospodářské,
ale náletové plantáže k produkci levné biomasy bez sázení a údržby. Samovýsev, pak seštěpkovat a opět totéž bez starostí o les a práce!
Odpovědět
desek. Prostě ekologie jako vyšitá z pera DUHY a jiných ekologistů. Ještě, že se toho nedožili ti, co ty lesy sázeli , protože by asi své potomky
vydědili a nasekali by jim holí na zadek podobně, jako vlastníkům polí,
kteří je rozprodali na parcely místo hospodaření. Bezpracný zisk a línost
se stala krédem některých dnešních vlastníků a ekologistů, kteří je v
tom podporují. Copak vám nedošlo odkud vítr věje? Proč se plánuje ta
přestavba uhelných tepláren na štěpku? Vám to nedošlo, že si připravují
zdroj paliva? Štěpka ze zdravých stromů vhodných k pilařskému zpracování
je pro energetiku moc drahá a co s nálety? No přece seštěpkovat a prodat
3x za život energetikům. Z hospodářských lesů budou opět hospodářské,
ale náletové plantáže k produkci levné biomasy bez sázení a údržby. Samovýsev, pak seštěpkovat a opět totéž bez starostí o les a práce!
RČ
Radek Čuda
19.10.2023 17:22 Reaguje na Břetislav MachačekPředkům takových vlastníků je hlavně bolšáni sebrali. Často krom jiného, čímž u řady z nich zajistili, že s nějakým hospodařením měli utrum.
A věřím, že jsou někde na onom světě rádi, že se jejich potomkům aspoň něco vrátilo.
A stejně tak bych tipnul, že většina těch předků je ráda, že jejich potomci se obejdou i bez toho hospodářského využití těch malých výměr a mají je prostě jen tak. Někdo na památku, někdo pro radost, někdo prostě z důvodu "proč ne". Místo toho, aby je prostě střelili.
Odpovědět
A věřím, že jsou někde na onom světě rádi, že se jejich potomkům aspoň něco vrátilo.
A stejně tak bych tipnul, že většina těch předků je ráda, že jejich potomci se obejdou i bez toho hospodářského využití těch malých výměr a mají je prostě jen tak. Někdo na památku, někdo pro radost, někdo prostě z důvodu "proč ne". Místo toho, aby je prostě střelili.
MM
Milan Milan
24.10.2023 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak. Vše minulé předělat.Jacýsi novodobí mesiáši hrající si na zachránce světa a a zachránce životního prostředí se nějakým záhadným vetřením dostali do rozhodovacích a zákonodárných procesů, a teď jenom oni mají jedinou a jedinou pravdu a nikdo jiný. Studovaný-nestudovaný pryč, jiný názor je nezajímá. Dokonce i předkové byli blbí a hospodařili blbě, ač nám zanechali skvělou a rozmanitou plejádu hospodářských, kulturních nebo odpočinkových lesů, zanechali nám velké bohatství..... a není to jenom o lesích, nebo ochraně životního prostření. Někdy to vypadá, že evropané a jejich politické garnitury se zřejmě pomátli napříč všemi tradčními způsoby života.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.10.2023 17:47Před chvílí šel na dvojce pěkný dokument o obřích požárech, asi málokdo koukal. Tam bylo jasně dokázáno, že čím více hmoty, tím větší žár. Proto už jen z důvodu prevence požárů, resp. jejich nepodporování, by měla být nebezpečná velmi hořlavá hmota odstraňována a zužitkovaná v lokálních topeništích.
Dnes jsem navštívil kamaráda, který si pořídil nový kotel a nechápe, jak někdo může tato lokální topeniště na dřevo chtít zakazovat. Nadává na brusel, tak jsem se ho ptal, jestli už napsal svému poslanci. Jen mávl rujou, že to nemá cenu... Přitom v jeho lese je suchárů každý rok dost, ale u souseda, který to koupil a dlouhá leta na to s**e, je jich násobně více. Takže koná dle svého a použitelné zužitkuje. V době sucha mrtvé dřevo vodu nezadržuje, ale je naopak tou nejhořlavější substancí. Ten zákon nepočítal s tak rychlou změnou klimatu, která však s myšlením zelených fanatiků neudělala vůbec nic...
Odpovědět
Dnes jsem navštívil kamaráda, který si pořídil nový kotel a nechápe, jak někdo může tato lokální topeniště na dřevo chtít zakazovat. Nadává na brusel, tak jsem se ho ptal, jestli už napsal svému poslanci. Jen mávl rujou, že to nemá cenu... Přitom v jeho lese je suchárů každý rok dost, ale u souseda, který to koupil a dlouhá leta na to s**e, je jich násobně více. Takže koná dle svého a použitelné zužitkuje. V době sucha mrtvé dřevo vodu nezadržuje, ale je naopak tou nejhořlavější substancí. Ten zákon nepočítal s tak rychlou změnou klimatu, která však s myšlením zelených fanatiků neudělala vůbec nic...
JO
Jarka O.
19.10.2023 19:18 Reaguje na Karel Zvářal1*. O to jde. DUHa hlásá shoření světa a přitom se staví proti požární prevenci v lesích? Jejich jednání je trochu postavené na hlavu, no, není se co divit.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.10.2023 20:47 Reaguje na Jarka O.Tam bylo na historických fotografiích doloženo, jak se v posledních desetiletích zvýšila lesnatost, resp. množství dřevní hmoty/ha. Prostě ta plynofikace odnaučila lidi topit dřevem, dokonce je to dnes kritizováno a odsuzováno.
A jak by řekl klasik (JS-) - všeho moc škodí - ta voda nestačí pro všechny stromy a semenáčky. Takže čím víc stromů, tím rychlejší sucho. No a místo spásačů musí nastoupit motorovka, aby ten les prosvětlila a udělala ekologičtějším. Oteplení o 1° zvýší spotřebu vody stromu o 20% ! To ať si laskavě uvědomí všichni ti "bezzásahoví", že neplatí přímá úměra - čím více stromů, tím více ekologie. Cílem by mělo být optimum, nikoliv maximum dřevní hmoty v lese. Lokálně (10-15%) ano, ale celoplošně je to nesmysl.
Odpovědět
A jak by řekl klasik (JS-) - všeho moc škodí - ta voda nestačí pro všechny stromy a semenáčky. Takže čím víc stromů, tím rychlejší sucho. No a místo spásačů musí nastoupit motorovka, aby ten les prosvětlila a udělala ekologičtějším. Oteplení o 1° zvýší spotřebu vody stromu o 20% ! To ať si laskavě uvědomí všichni ti "bezzásahoví", že neplatí přímá úměra - čím více stromů, tím více ekologie. Cílem by mělo být optimum, nikoliv maximum dřevní hmoty v lese. Lokálně (10-15%) ano, ale celoplošně je to nesmysl.
Pe
Petr
19.10.2023 21:16 Reaguje na Karel ZvářalVaše úvahy jsou nesmyslné. Stačí se podívat do světa, například do deštných pralesů, kde jsou průměrné teploty mnohem vyšší než u nás a vegetace tam nejen že neusychá, jak by podle vás měla, ale naopak bují neuvěřitelným tempem (a naopak, pokud tam dojde k odlesňování, začne se do té doby vlhké místní klima rychle měnit a vysychat). Nebo se můžeme podívat do minulosti Země, kdy existovala dlouhá období, kdy bylo výrazně tepleji a přesto většinu souše pokrývaly porosty stromovité vegetace, a to v tak velkých objemech, že se z nich vytvořila obrovská ložiska uhlí.
A tak se musím ptát co stalo, že donedávna jste tu upozorňoval na tragickou míru stále pokračující deforestace naší planety a její důsledky na životní prostředí, a najednou jste otočil jako korouhvička ve větru a přišel se zcela opačným názorem a deforestaci naopak najednou podporujete a považujete za žádoucí a nutnou?
Odpovědět
A tak se musím ptát co stalo, že donedávna jste tu upozorňoval na tragickou míru stále pokračující deforestace naší planety a její důsledky na životní prostředí, a najednou jste otočil jako korouhvička ve větru a přišel se zcela opačným názorem a deforestaci naopak najednou podporujete a považujete za žádoucí a nutnou?
Karel Zvářal
19.10.2023 21:22 Reaguje na PetrMáte zmatek v pojmech, zřejmě spíše záměrný, než z nepozornosti. Probírka není deforestace, naředění neznamená odlesnění.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 21:32 Reaguje na Karel ZvářalAle nemám. Jen se vám snažím názorně ukázat omyl vašich úvah, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho. A překvapuje mě jak a kam vás vítr otočil.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 21:45 Reaguje na Karel ZvářalDokažte vy svoje tvrzení, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho.
Já vám dal příklady. Jste na řadě vy.
Odpovědět
Já vám dal příklady. Jste na řadě vy.
JO
Jarka O.
19.10.2023 21:40 Reaguje na PetrP. Zvářal nepodporuje deforestaci, nýbrž výchovu lesa. Částečně to dělá zvěř, částečně člověk. V deštném pralese je opravdu zcela jiné prostředí a mikroklima, které uživí nějaké množství stromů a jiných rostlin. My se bavíme o mírném pásmu.
Mmch. uhlí stále vzniká a teplé klima vzniku nahrává.
Odpovědět
Mmch. uhlí stále vzniká a teplé klima vzniku nahrává.
Pe
Petr
19.10.2023 21:48 Reaguje na Jarka O.Pokud údajně platí, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho, tak by to snad mělo platit všude a ne jen někde a jinde zase naopak.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:00 Reaguje na PetrTo ne. Někde je té vody opravdu o něco víc než jinde :)
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 22:03 Reaguje na Jarka O.Aha, takže teorie, která platí jen ve čtvrtek a v Čechách?
Odpovědět
JO
Pe
Petr
19.10.2023 22:06 Reaguje na Jarka O.A když u nás víc zaprší, tak už ta teorie platit nebude?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.10.2023 22:08 Reaguje na PetrMísto toho blábolení popište kanadský dvouminutový test.
Odpovědět
JO
Pe
Petr
19.10.2023 22:15 Reaguje na Jarka O.No já názor, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho vidím jako blábol celou dobu. A vy?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:44 Reaguje na PetrZda se mi, že mícháte hrušky s jabky, jiné klima, jiné druhy stromů a lesů. Já p. Zvářalovi v 20.47 rozuměla. Psal o hospodářském lese a optimálním mnozství stromů. Samozřejmě budou stromy o vodu, světlo, místo a živiny konkurovat, můžou vysát vodu, která je jim v půdě dostupná, když je suché počasí. Voda v půdě není perpetuum mobile ani v lese a potřebuje přísun ze srážek. Vy nezaléváte zahradu a máte ředkvičky nahusto?
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 23:01 Reaguje na Jarka O.Dobrá, použijeme ředkvičky jako příklad.
Na jednom záhonku vše vytrhejte a nechte tam jen pár ředkviček daleko od sebe. A na druhém záhonku nechce hustý koberec ředkviček. Který záhon uschne dřív bez zalévání?
Odpovědět
Na jednom záhonku vše vytrhejte a nechte tam jen pár ředkviček daleko od sebe. A na druhém záhonku nechce hustý koberec ředkviček. Který záhon uschne dřív bez zalévání?
JO
Jarka O.
20.10.2023 09:37 Reaguje na PetrTak to si nejprve udělejte test, kolik srážek dopadne na záhon pokrytý ředkvičkami a kolik na záhon, kde máte 2 ředkvičky na metr. Už tam byste zjistil rozdíly. No a pak si sestavte rovničku se srážkami, vsakem, povrchovým, podpovrchovým odtokem a evapotranspirací, vyjde vám zbytek vlhkosti v půdě, a zjistíte, že 2 ředkvičky na metr jsou zbytečně málo a 200 řdkvicek na metr je špatně, a mezi tím je optimální množství, o kterém psal p. Zvářal.
Takhle, pár souší nevadí, ale nesmí ohrožovat. Jak byste psychicky snesl, že vaše souše někoho zabila? Úklid stromů neznamená, ze v lese nezůstane organická hmota.
Jděte se podívat do SRN a Rakouska, jak jsou tam vypucované lesy, aleje a remízky, souše ze suchých posledních let jsou odklizené a je to hezké.
Odpovědět
Takhle, pár souší nevadí, ale nesmí ohrožovat. Jak byste psychicky snesl, že vaše souše někoho zabila? Úklid stromů neznamená, ze v lese nezůstane organická hmota.
Jděte se podívat do SRN a Rakouska, jak jsou tam vypucované lesy, aleje a remízky, souše ze suchých posledních let jsou odklizené a je to hezké.
Pe
Petr
20.10.2023 17:59 Reaguje na Jarka O.Taky utíkáte k něčemu úplně jinému. Nebavíme se o optimálním množství, ale o důkazu tvrzení, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho, a použil jsem úmyslně extrémní příklad. Na jaře to zkuste. Zjistíte, že záhon s pár ředkvičkami uschne daleko dřív, než záhon s hustým kobercem ředkviček, které ochrání půdu před vyschnutím. Bez rostlinné ochrany prostě půda vyschne rychleji. Dá se to sledovat i na trávníku. Nízko posekaný trávník slunce vysuší daleko rychleji, než vysokou trávu. Tak to prostě je. A ne opačně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.10.2023 13:07 Reaguje na PetrAno, vzrostlý les a stabilní ekosystém si udržuje svou optimální vlhkost vzduchu a půdy. Stejně tak si svou vlhkost udržuje louka. Základem je přísun vody ze srážek, bez nich ani prales nic neureguluje, citlivější stromy uschnou a vznikne lesostep. Vy jste ale tvrdil, že neexistuje uschlý les ani souše v houštinách, a lesní požáry. Nikdy jste neviděl suchý les či požár? A prostě jste se musel navézt do p. Zvářala s pitomým obviněním z podpory deforestace a proto, abyste obhájil mantru bezzásahu.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.10.2023 17:55 Reaguje na Jarka O.1* Děkuji za vstup, někdy si připadám jak mezi ploty.-) Kdybych toto napsal já, do pár minut by následovalo: Ne ne, je to jinak. Jak jinak? Přečtěte si, co jste napsal. No a co má být? Přečtěte si to! A co je špatně? Přečtěte si to!-)
Prostě provokovat a trolit.
Odpovědět
Prostě provokovat a trolit.
JO
Jarka O.
22.10.2023 19:58 Reaguje na Karel ZvářalProsím, rádo se stalo. Vzpomněla jsem si na mamuty a hrocha:-)
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2023 01:22 Reaguje na Jarka O.Je smutné, že si zcela vymýšlíte co jsem prý tvrdil a úmyslně se vyhýbáte tomu, o čem mluvím. Podporujete nesmysly, ale přiznat je odmítáte, protože o jejich nesmyslnosti víte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2023 19:56 Reaguje na PetrMáte pravdu v tom, že Boubínský prales je vlhčí než smrkový les v sousedství. Nemáte pravdu s obviňovanim z podpory deforestace a s tím, že si stromy nemůžou konkurovat o vodu a tím vysoušet okolí. Máte pravdu, že přirozené požáry jsou v lesích velmi řídké a nemáte pravdu s výsměchem prevencím (všemožných rizik). Ano, nejvíce, a v této době více a více požárů zavinují klimazločinci (v Řecku pro peníze, v ČŠ kvůli ideologii a asi i pomstě), kteří moc dobře vědí, že je skryjí za tzv. změnu klimatu a ohlouplí novináři a osoby, kterým někdo může nakukat, že jsou Jürgen Klopp, jim budou krýt záda. To zas připadá smutné mně. A vy byste se proti tomuhle chtěl bránit bezzásahem. V tom se neshodnem.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.10.2023 21:48 Reaguje na Jarka O.Děkuji za vstup!-), pán má představu, že množství stromů při výsadbě se rovná (mělo by) počtu stromů při těžbě. To by byl ten ideální "bezzásah", kdy všechny přežijí a šťastně zetlí.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 22:00 Reaguje na Karel ZvářalZbaběle utíkáte od svého nesmyslu zcela jiným tvrzením. Ale chápu vás. Přejít rychle na něco jiného je lepší než přiznat omyl.
Odpovědět
JO
Pe
Petr
19.10.2023 21:58 Reaguje na Jarka O.A trochu si odporujete. Jestliže teplé klima zvyšuje spotřebu vody stromů a tedy jich uživí méně, pak čím tepleji, tím méně hmoty k uhelnatění, které navíc probíhá v anaerobním vodním prostředí. Uhlí by tedy dle teorií vás dvou vznikalo jen v chladných pásmech, a v těch teplých by docházelo k usychání lesů, a nedocházelo by k uhelnatění kvůli nedostatku dřeva i vody. Jenže realita je přesný opak.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:04 Reaguje na PetrUhlí je více druhů, a vznikalo a vzniká v destných pralesích, napřAmazonie nebo Konga. Hnědé uhlí z travin, rašelin vzniká v chladnějsím vlhkém prostředí.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 22:06 Reaguje na Jarka O.Nemůže vznikat, přece čím víc stromů, tím rychlejší sucho :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:09 Reaguje na PetrBlesky, požár, tropická bouře, hodně stromů, popadání do močálů - jeden z druhů vzniku černého uhlí:)
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 22:14 Reaguje na Jarka O.Když je tam močál, nemůže tam přece být hodně stromů, když čím víc stromů, tím rychlejší sucho :-)
Že vy jste si pořádně nepřečetla jaké názory to vlastně podporujete?
Odpovědět
Že vy jste si pořádně nepřečetla jaké názory to vlastně podporujete?
Pe
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:47 Reaguje na PetrV tropech je všechno jinak, více organické hmoty v půdě, vyšší hladina podzemní vody, srážky, jiné stromy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2023 07:21 Reaguje na PetrNezdá se vám, že porovnáváte neporovnatelné? Srovnávat naše lesy s tropickými deštnými- to je trochu ujeté.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 21:00 Reaguje na Karel ZvářalAno, k požárům dochází. Ale jak často v nějakém konkrétním lese hoří? Jednou za sto let? Řekl bych, že ani tak často ne. Skutečně vám přijde smysluplné pravidelně rok co rok les a všechny lesní organismy okrádat o životně důležitou hmotu (a týká se to i ptáků, například sov, sám si stěžujete, že nemají kde hnízdit a děláte jim budky) kvůli požáru, který ve skutečnosti nikdy nenastane? Tak absurdně přehnaná a paranoidní předběžná opatrnost nemá naprosto žádnou smysluplnost a nevím o žádné situaci, kdy by se něco trvale provádělo kvůli prevenci něčeho, k čemu dochází jednou za století. Vy ano?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.10.2023 21:05 Reaguje na PetrFilm jste neviděl, ale keců zas budete mít milion...
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
19.10.2023 21:25 Reaguje na PetrFilm jste neviděl, to je pro změnu moje pravda.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 21:41 Reaguje na Karel ZvářalPokusím se vám to vysvětlit ještě jednou.
Tedy: Zhoršuje množství suché hmoty v lese případný požár? Samozřejmě ano a zcela logicky.
Má smysl pravidelné každoroční odstraňování suché hmoty kvůli požáru, ke kterému dochází maximálně jednou za sto let? No jasně že ne. Byl by to naprostý nesmysl a zločin proti přírodě, která po celých těch sto a víc let tu hmotu nutně potřebuje ke svému životu!
Odpovědět
Tedy: Zhoršuje množství suché hmoty v lese případný požár? Samozřejmě ano a zcela logicky.
Má smysl pravidelné každoroční odstraňování suché hmoty kvůli požáru, ke kterému dochází maximálně jednou za sto let? No jasně že ne. Byl by to naprostý nesmysl a zločin proti přírodě, která po celých těch sto a víc let tu hmotu nutně potřebuje ke svému životu!
JO
JO
Jarka O.
19.10.2023 21:42 Reaguje na PetrProč myslíte, že vlastníci dostávají tu výzvu každý rok? Třeba ne, třeba něco delší dobu zanedbávali, nebo nemají čas. fyzičku, zájem, nebo byly polomy, vždyť ani není z článku jasné. No a požár je jen jeden ze škodlivých činitelů.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2023 22:26 Reaguje na Jarka O.Ale to je přece naprosto nepodstatné jak často by se posílala výzva a jak často by se suchá hmota odstraňovala kvůli prevenci požáru. I ten můj stoletý nástřel je jen fikce. Ve skutečnosti bude četnost požáru v jednotlivých lesích ještě daleko menší, a v některých nejspíš nehořelo nikdy. Jde o to, že kvůli tak malé četnosti požáru nemá naprosto žádný smysl snižovat množství suché hmoty jako požádní prevenci. Přínos z požádní prevence možného požáru jednou za několik století je naprosto zanedbatelný v porovnání s obrovskými škodami, které se kvůli tomu v lesích za tu dobu nadělají.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2023 22:48 Reaguje na PetrTen externí hajný se vyzná v předpisech lépe než vy nebo DUHA.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2023 23:30 Reaguje na PetrKolikrát vám hořel dům? Nehořel a přesto děláte prevenci? No a vaše obrovské škody? Můžete je specifikovat a vyčíslit? To je jen zlomek otázek k těm vašim nesmyslům co tu plodíte.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2023 18:05 Reaguje na Jarek SchindlerPrevenci v domě uděláte jednou a ne pořád dokola. Já mám lepší přirovnání. Odstraňovat stovky let z lesů hořlavou hmotu jako prevenci před požárem, ke kterému nikdy nedojde, ja jako by si člověk nechal v mládí amputovat obě nohy jako prevenci před zlomeninou krčku, protože je velice nebezpečná a někdy až fatální. To je podobně smysluplné a má to podobný přínos.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 11:26 Reaguje na PetrUž tvrzení, že k požáru nikdy nedojde je mylné až nesmyslné. Jste věštec? No a váš příklad? Nesmysl. Od kdy je smyslem prevence se zmrzačit?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
19.10.2023 19:39 Hlavně aby v takto obhospodařovaném lese, kde přijede majitel z města (Pragl) jednou za život, neukousla zvěř větvičku... to by bylo křiku.
Ta duha je pěkná, ale na obloze ...
Nevím co měl pan autor z genetiky, ale bez cílené výsadby melioračních a cílových dřevin bude i po souších les stejně druhový jako předtím. Les se vychovává sekerou...
Hospodářský les mám majitele a ten má právo hospodařit. Asi nenechám souše shnít a budu kupovat na chalupu tepelné čerpadlo a vrtat vrty do 100m hloubky. Cca investice za 3/4 mega Kč ( kolik hodin musím na toto pracovat ? ). Nebo si koupím krbová kamna za 20 tis. a každý rok odstraním souše tak 2-6 dní práce místo fitnescentra a za fyzickou námahu nemusím v lese platit jako ve fitnes ..
https://www.youtube.com/watch?v=Q-dS1DmBdQs
Odpovědět
Ta duha je pěkná, ale na obloze ...
Nevím co měl pan autor z genetiky, ale bez cílené výsadby melioračních a cílových dřevin bude i po souších les stejně druhový jako předtím. Les se vychovává sekerou...
Hospodářský les mám majitele a ten má právo hospodařit. Asi nenechám souše shnít a budu kupovat na chalupu tepelné čerpadlo a vrtat vrty do 100m hloubky. Cca investice za 3/4 mega Kč ( kolik hodin musím na toto pracovat ? ). Nebo si koupím krbová kamna za 20 tis. a každý rok odstraním souše tak 2-6 dní práce místo fitnescentra a za fyzickou námahu nemusím v lese platit jako ve fitnes ..
https://www.youtube.com/watch?v=Q-dS1DmBdQs
JV
Pe
Petr
19.10.2023 22:31Zajímavá zkušenost s jednáním pracovníka LČR: informuje o problému a postraší vlastníky, kteří kvůli stáří, nezájmu, či vzdálenosti nemohou ověřit skutečný stav, (ve skutečnosti šlo o jiný les) a poté pomůže s řešením - odprodejem investiční firmě. Dobře placená práce, jak jinak?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.10.2023 00:00 Reaguje na PetrDalší váš "výkřik do tmy", nebo to můžete doložit? V každém případě k čemu je les lidem co o něj nemají zájem či se nemohou o ten les starat? Jediný problém bude, že asi nedarovali ten les HD či jiné eko.... ale prodali jej. Jinak naše lesy mají obrovské štěstí , že většina "expertů" na lesy z HD nemá pro výkon funkce OLH patřičné vzdělání a praxi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2023 07:32 Reaguje na PetrKdyž u nás před lety likvidovali ohniska kůrovce, tak to byly především Lesy ČR, kdo tuto práci vykonával. A budete se divit, ale ta první ohniska vznikla nikoliv u nich, ale právě v malých soukromých částech. Jenže tam se na to ti vlastníci zvysoka vys..li a donutil je k tomu právě až zásah poradců. V lese jsem dost často a nikoliv jen když jsou houby, tudíž ten stav znám dost dobře. Bohužel v současné době mi to přijde, že čím studovanější lidé, ale bez praxe, do problematiky polí a lesů zasahují, tím je to horší.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2023 06:03"Skutečně vám přijde smysluplné pravidelně rok co rok les a všechny lesní organismy okrádat o životně důležitou hmotu (a týká se to i ptáků, například sov,...?" - specielně tedy pro trolla.
V (často kritizované) mor. Amazonii žijí hojně šplhavci (strakapoudi, žluny), takže je zde dostatek hmyzu (i xylofágního) jak pro ptáky včetně pěvců, tak pro mravence, kterými se mj. datlovití živí. A to jsou lesy tradičně obhospodařované, a to i s ohledem na prevenci požárů, jsou zde dokonce i doupné stromy pro puštíka, event. i pro sýce (kdyby sem "zabloudil") po datlovi...
Žebříkový efekt je rychlé šíření požáru z podrostu/náletu do korun stromů. Přestože se používá moderní technika (letadla), nejsou hasiči schopni silné požáry uhasit. Proto je snaha u nich být co nejrychleji, tj v řádech nejpozději několika málo hodin či desítek hodin. Jak to chytne grády, už s tím těžko lze něco dělat. Vznikají jak obrovské škody na lese, tak na lidských sídlech (a životech spousty druhů), které to též postihne.
Proto je důležitá prevence, a to jak osvěta, neb většinu požárů způsobí lidé, tak i preventivní=řízené požáry, stejně jako prosvětlení lesů s nadbytkem hmoty. Kvůli zimám bez sněhu hoří už nejen v suchém létě, ale i v zimě a na jaře. Z tohoto důvodu - tj zvýšené četnosti požárů, je každý preventivní zásah - včetně probírky a mýcení, důležitý v omezování rychlosti požárů, příp jejich zastavení. Požáry dnes nejsou "jednou za sto let" - hotový blábol!-), ale ročně jsou stovky až tisíce požárů, a to nejen v Kanadě, odkud bylo nejvíce záběrů). Z čehož nikdo, kromě pár duševně chorých individuí, radost nemá. A je obrovský rozdíl v lesích "kdysi dávno" a v čase antropocénu=způsobené klimazměny. Takže srovnávat nesrovnatelné a velebit/obhajovat dnešní časté požáry je znakem chorého myšlení, které do normálně fungující společnosti nepatří.
Odpovědět
V (často kritizované) mor. Amazonii žijí hojně šplhavci (strakapoudi, žluny), takže je zde dostatek hmyzu (i xylofágního) jak pro ptáky včetně pěvců, tak pro mravence, kterými se mj. datlovití živí. A to jsou lesy tradičně obhospodařované, a to i s ohledem na prevenci požárů, jsou zde dokonce i doupné stromy pro puštíka, event. i pro sýce (kdyby sem "zabloudil") po datlovi...
Žebříkový efekt je rychlé šíření požáru z podrostu/náletu do korun stromů. Přestože se používá moderní technika (letadla), nejsou hasiči schopni silné požáry uhasit. Proto je snaha u nich být co nejrychleji, tj v řádech nejpozději několika málo hodin či desítek hodin. Jak to chytne grády, už s tím těžko lze něco dělat. Vznikají jak obrovské škody na lese, tak na lidských sídlech (a životech spousty druhů), které to též postihne.
Proto je důležitá prevence, a to jak osvěta, neb většinu požárů způsobí lidé, tak i preventivní=řízené požáry, stejně jako prosvětlení lesů s nadbytkem hmoty. Kvůli zimám bez sněhu hoří už nejen v suchém létě, ale i v zimě a na jaře. Z tohoto důvodu - tj zvýšené četnosti požárů, je každý preventivní zásah - včetně probírky a mýcení, důležitý v omezování rychlosti požárů, příp jejich zastavení. Požáry dnes nejsou "jednou za sto let" - hotový blábol!-), ale ročně jsou stovky až tisíce požárů, a to nejen v Kanadě, odkud bylo nejvíce záběrů). Z čehož nikdo, kromě pár duševně chorých individuí, radost nemá. A je obrovský rozdíl v lesích "kdysi dávno" a v čase antropocénu=způsobené klimazměny. Takže srovnávat nesrovnatelné a velebit/obhajovat dnešní časté požáry je znakem chorého myšlení, které do normálně fungující společnosti nepatří.
Karel Zvářal
20.10.2023 09:00 Reaguje na Karel ZvářalJako možná již zbytečný dovětek dodám, že stačí jeden zapálený pyrofil, aby svými nekonečnými bláboly podnítil aktivitu "spících pyromanů", kterým právník po dopadení poradí, aby to hodili na démony...
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
20.10.2023 09:32 Reaguje na Karel ZvářalA ještě balonky štěstí... když spadne do mladé kultury s množstvím suchých větviček....
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2023 09:35 Reaguje na Jaroslav Vozáb1* To je debilizmus, co? Hotové neštěstí...
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2023 18:10 Reaguje na Karel ZvářalA víte co je na vaší požární pananoie nejvtipnější? Že ve většině lesů nikdy nehořelo a hořet ani nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2023 19:40 Reaguje na PetrA na té vaší "objevitelské" paranoie je zajímavé to, jak "nenápadně" vykrádáte cizí poznatky a přivlastňujte si je, viz vlhko v trávě.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Ředkve jsou byliny, tak jako tráva, proto proto se na nich sráží rosa, která zavlažuje půdu pod nimi. To je věda, co? Zatímco v lese je po ránu sucho - ale jelikož jste nikdy nespal pod širákem na louce a v lese, tak tento rozdíl neznáte. Proto je v lese snadnější založit ráno požár, neřku-li později ve dne, neb je tam suchý bylinný podrost, opadanka a jiná dřevní hmota. A že v lesích nehoří, ještě neznamená, že se o to spousta pošuků nepokouší. Nedávno policie dopadla maníka v s. Čechách, který měl na svědomí více než třicet požárů. Jen díky dobré práci hasičů máme i nadále lesy krásné. Což se nedá říct o spoustě míst ve světě.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Ředkve jsou byliny, tak jako tráva, proto proto se na nich sráží rosa, která zavlažuje půdu pod nimi. To je věda, co? Zatímco v lese je po ránu sucho - ale jelikož jste nikdy nespal pod širákem na louce a v lese, tak tento rozdíl neznáte. Proto je v lese snadnější založit ráno požár, neřku-li později ve dne, neb je tam suchý bylinný podrost, opadanka a jiná dřevní hmota. A že v lesích nehoří, ještě neznamená, že se o to spousta pošuků nepokouší. Nedávno policie dopadla maníka v s. Čechách, který měl na svědomí více než třicet požárů. Jen díky dobré práci hasičů máme i nadále lesy krásné. Což se nedá říct o spoustě míst ve světě.
Pe
Petr
20.10.2023 20:08 Reaguje na Karel ZvářalVykrádání to bude teď: "Vzrostlá tráva tak rovněž brání proniknutí slunečních paprsků k zemi, takže půda na lukách nevysychá zdaleka tak rychle, jako na osetých či sklizených plochách bez vegetace."
Nedokážu odhadnout jak dalece to ovlivňuje i rosa, ale jak tam píšete (to jste byl ještě při smyslech), rostlinný porost (tráva, stromy, to je fuk) brání slunečním paprskům a půda nevysychá tak rychle. Slyšíte a vidíte v tom ten rozdíl oproti vašemu současnému názoru, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho? Nevím proč jste tak najednou otočil. Asi vítr :-)
Odpovědět
Nedokážu odhadnout jak dalece to ovlivňuje i rosa, ale jak tam píšete (to jste byl ještě při smyslech), rostlinný porost (tráva, stromy, to je fuk) brání slunečním paprskům a půda nevysychá tak rychle. Slyšíte a vidíte v tom ten rozdíl oproti vašemu současnému názoru, že čím víc stromů, tím rychlejší sucho? Nevím proč jste tak najednou otočil. Asi vítr :-)
Pe
Petr
20.10.2023 20:19 Reaguje na PetrJeště jedno porovnání.
2019: "lesní porosty lépe zadržují vodu"
2023: "čím víc stromů, tím rychlejší sucho"
Trochu se bojím s čím přijdete za rok.
Odpovědět
2019: "lesní porosty lépe zadržují vodu"
2023: "čím víc stromů, tím rychlejší sucho"
Trochu se bojím s čím přijdete za rok.
Karel Zvářal
20.10.2023 10:10 Reaguje na Karel ZvářalKonečně jsem našel ten "ukázkový" les, který ovšem ani náhodou není pro sovy, kromě snad kulíška, lovícího ptáky. To je strašidelný les, neprůchodný, kde se člověk ztratí během pár minut. Naopak pro pěvce je to bezpečný les, neb zde mají dobrý úkryt před krahujcem. Takže ony jsou potřeba oba typy lesa, každý má svá pro a proti, nejde říct jednoznačně, který je lepší.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
Pe
Petr
20.10.2023 18:24 Reaguje na Karel ZvářalTo, že jsou tisíce požárů přece neznamená, že hoří v KAŽDÉM lese. Stejně jako jsou ročně tisíce bouraček a taky to neznamená, že bourá každé auto. Naopak většina aut nebourá nikdy. Už chápete nesmyslnost své prevence? Ale já myslím že chápete, jen to neuznáte.
Dnes jsem celý den zkoušel najít jediný podobný příklad, kdy by lidé stovky let dělali něco kvůli riziku něčeho, k čemu v podstatě nikdy nedojde. Nepřišel jsem na nic.
Odpovědět
Dnes jsem celý den zkoušel najít jediný podobný příklad, kdy by lidé stovky let dělali něco kvůli riziku něčeho, k čemu v podstatě nikdy nedojde. Nepřišel jsem na nic.
JO
Jarka O.
21.10.2023 12:50 Reaguje na PetrVy jste nepřemýšlel a děláte ze sebe mluvku. Chápete, že prevence = pokrok a vývoj? Najednou je i vám chování předků dobré, je to ale jen výmluva, že oni něco nedělali. Navíc dělali, na kyblík s vodou v blízkosti ohně si tedy pamatuji.
Prevencí požárů je například pravidelná návštěva kominíka, stavební úpravy, přechod na jiné druhy topení, osvěta, hasiči, hasicí přístroj se dá koupit, atp. Kontrolu ohnišť nebo topenišť před odchodem nebo usnutím asi neznáte, protože jste nezažil topení dřevem a uhlím anebo trampování.
Dále jste odignoroval, že mrtvé stromy představují dost jiných nebezpečí krom požárů, zabití člověka, a také poškození okolních zdravých stromů, které pak brouci mnohem jednodušeji napadnou. O protipožární ochraně se po požáru v ČŠ hodně mluvilo, zapomněl jste?
Odpovědět
Prevencí požárů je například pravidelná návštěva kominíka, stavební úpravy, přechod na jiné druhy topení, osvěta, hasiči, hasicí přístroj se dá koupit, atp. Kontrolu ohnišť nebo topenišť před odchodem nebo usnutím asi neznáte, protože jste nezažil topení dřevem a uhlím anebo trampování.
Dále jste odignoroval, že mrtvé stromy představují dost jiných nebezpečí krom požárů, zabití člověka, a také poškození okolních zdravých stromů, které pak brouci mnohem jednodušeji napadnou. O protipožární ochraně se po požáru v ČŠ hodně mluvilo, zapomněl jste?
BM
Břetislav Machaček
20.10.2023 09:38Diskuse směřuje k prevenci požárů a tak dodám opět zkušenosti předků, kteří
dovolili chudým odstraňovat z lesa klestí a souše. Lesy připomínaly parky
bez snadno hořlavé hmoty hlavně proto, že neměli na hašení lesů letadla
a výkonnou hasičskou techniku. Jejich technikou byly pily, sekery, lopaty,
tlumnice a hlavně ta PREVENCE! Topíme uhlím, plynem a elektřinou. O dřevo
k otopu má zájem pouze zlomek obyvatel a ten je navíc nerovnoměrně
rozprostřen mezi zdroji dřeva. Jsou místa s převisem palivového dřeva a
místa, kam se dováží za nemalé peníze. Navíc možnost skladování je omezena
a tak vzniká množství silně výhřevné hmoty na mnoha místech. Někde pouze
z nezájmu o tuto hmotu, ale leckde nesmyslně cíleně a kde to končí jako
v NP ČŠ. Tam navíc nebyly díky padajícím hořícím souším ani průjezdné lesní
cesty a snad se poučili(probíhá tam těžba). Prostě negace zkušeností předků přináší své plody a taky ten nezájem o souše tou stále bohatší a línější
lidskou populací. Ono je snadnější zmáčknout knoflík, než strom pokácet,
přiblížit, uklidit klestí, pořezat na špalky, naštípat a uložit do sucha.
A tím to nekončí, když to člověk přenáší ke krbu, či kotli a pravidelně
přikládá, aby mu nevyhaslo. Nejvíc ústup od topení dřívím nyní pozorují středomořské země, kde bývalo běžné z keřů olamovat suché větve na otop
a dnes se to už neděje. Trávu spásaly ovce a kozy a to skončilo taky.
Hořící suchá tráva a suché větve zahřejí i ty živé tak, že uschnou a
shoří taky. Zkuste si sami obložit kládu tenkou vrstvou sena a nebo
vrstvou velkou a v ní mít i suché klestí. U prvého pokusu seno rychle
shoří, kládu očadí, ale ta se nevznítí. U druhého pokusu se žárem sena
a klestí vznítí a bude hořet taky. To poznali v praxi naši předci a tak
lesy vypásali a odstraňovali z něho klestí a souše. Snad to už pochopí
i ti nejnatvrdlejší zastánci souší v lesích, že tím chystají zmar lesa
případným požárem a nebudou obhajovat nečinnost(bezzásah).
Odpovědět
dovolili chudým odstraňovat z lesa klestí a souše. Lesy připomínaly parky
bez snadno hořlavé hmoty hlavně proto, že neměli na hašení lesů letadla
a výkonnou hasičskou techniku. Jejich technikou byly pily, sekery, lopaty,
tlumnice a hlavně ta PREVENCE! Topíme uhlím, plynem a elektřinou. O dřevo
k otopu má zájem pouze zlomek obyvatel a ten je navíc nerovnoměrně
rozprostřen mezi zdroji dřeva. Jsou místa s převisem palivového dřeva a
místa, kam se dováží za nemalé peníze. Navíc možnost skladování je omezena
a tak vzniká množství silně výhřevné hmoty na mnoha místech. Někde pouze
z nezájmu o tuto hmotu, ale leckde nesmyslně cíleně a kde to končí jako
v NP ČŠ. Tam navíc nebyly díky padajícím hořícím souším ani průjezdné lesní
cesty a snad se poučili(probíhá tam těžba). Prostě negace zkušeností předků přináší své plody a taky ten nezájem o souše tou stále bohatší a línější
lidskou populací. Ono je snadnější zmáčknout knoflík, než strom pokácet,
přiblížit, uklidit klestí, pořezat na špalky, naštípat a uložit do sucha.
A tím to nekončí, když to člověk přenáší ke krbu, či kotli a pravidelně
přikládá, aby mu nevyhaslo. Nejvíc ústup od topení dřívím nyní pozorují středomořské země, kde bývalo běžné z keřů olamovat suché větve na otop
a dnes se to už neděje. Trávu spásaly ovce a kozy a to skončilo taky.
Hořící suchá tráva a suché větve zahřejí i ty živé tak, že uschnou a
shoří taky. Zkuste si sami obložit kládu tenkou vrstvou sena a nebo
vrstvou velkou a v ní mít i suché klestí. U prvého pokusu seno rychle
shoří, kládu očadí, ale ta se nevznítí. U druhého pokusu se žárem sena
a klestí vznítí a bude hořet taky. To poznali v praxi naši předci a tak
lesy vypásali a odstraňovali z něho klestí a souše. Snad to už pochopí
i ti nejnatvrdlejší zastánci souší v lesích, že tím chystají zmar lesa
případným požárem a nebudou obhajovat nečinnost(bezzásah).
JV
Jaroslav Vozáb
20.10.2023 09:53 Reaguje na Břetislav MachačekUž jsem to dal do jiné diskuze, je zajímavý fakt proč panovníci přijali lesní zákony po celé Evropě téměř naráz. Dřevo (dřevěné uhlí) bylo potřeba pro armádu a výrobu zbraní... viz přednáška Doc. Konvičky . Tento fakt mi byl neznámý.
https://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Pe
Petr
20.10.2023 18:57 Reaguje na Břetislav MachačekPíšete o čištění lesů jako prevenci požáru, a přitom popisujete topení dřevem. Takže - ano, Bé je správně. Les sloužil jako zdroj materiálu na topení, případně dřevěné uhlí. Žádná protipožární prevence. A stejně tak to bylo i s lesní pastvou. Krmení zdarma, žádná požární prevence.
Lidé měli dřevěné chalupy a doškové střechy. Opravdu myslíte, že řešili požární prevenci v lese?
Zmar lesa způsobuje jediné: Kácení a zase kácení. Tak to dopadlo třeba v tom vámi zmiňovaném Středomoří.
Odpovědět
Lidé měli dřevěné chalupy a doškové střechy. Opravdu myslíte, že řešili požární prevenci v lese?
Zmar lesa způsobuje jediné: Kácení a zase kácení. Tak to dopadlo třeba v tom vámi zmiňovaném Středomoří.
Jakub Graňák
20.10.2023 20:03 Reaguje na PetrProtože jsem se zařekl, že s pitomci nebudu ztrácet čas, tak jsem schválně, přesně v tomtéž duchu jako vy, nereagoval. Díky, že jste to udělal za mně:-)
Odpovědět
BM
BM
Břetislav Machaček
21.10.2023 11:31 Reaguje na PetrNa výrobu dřevěného uhlí v milířích potřebujete kulatinu a zbude vám klestí. To sloužilo k otopu chudým, protože to
dřevěné uhlí potřeboval tehdejší průmysl(výroba a zpracování
železa a jiných kovů, výroba střelného prachu atd.)a taky ho používali k otopu a vaření ti bohatší lidé. Možná, že lidé na protipožární funkci odstraněním souší a klestí přišli lidé náhodou, když méně hořely ty "vyčištěné" lesy, než ty nevyčištěné, ale postupem doby to už dělali cíleně, když už dřevěné uhlí nahradilo uhlí klasické. Těžily se dokonce
pařezy a v lesích doslova nebyla ani větvička, po které by
se lesem oheň šířil. Je rozdíl vykácet lesy ve Středomoří
a nahradit je pastvinami s keři a nebo to čištění lesa od
silně hořlavého materiálu. Bohužel pokud někdo nechápe a
nebo nechce pochopit, že množstvím hořlavého materiálu
narůstá intenzita požáru, tak je marné mu to vysvětlovat.
Předci les chránili před požáry proto, protože byl zdrojem dřeva na výrobu toho dřevěného uhlí, k otopu a na stavbu
obydlí a veškerých hospodářský stavení. Věděli to i jeho
vlastníci žijící už v kamenných hradech, že pokud jejich
les shoří, tak si budou muset dříví a dřevěné uhlí kupovat
od souseda a desetiletí čekat, až ten jejich les zase
vyroste. Proto ta prevence a starost o les i jako lovecký
revír. Nebo si myslíte, že lze štvát zvěř na koni lesem
plným spadlých souší? Oni potřebovali ten les uklizený
od klestí a souší i kvůli tomu. Znáte prapůvod rozhleden?
Nejenže se z nich pozorovala vojska útočníků, ale taky
se sledoval vznik požárů lesů. Hlásný býval zaměstnancem
vrchnosti, která dbala o prevenci zničujících požárů.
Vy máte stále představu lesa, jako pralesa, kde nikdo neloví, netěží dříví a pouze přihlíží zmaru a opětovnému zrodu bez lidského zásahu.
Většina národa ale nemá představu o lese jako pralese,
ve kterém se bude prodírat mezi popadanými soušemi a
přes buřeň. Lidé chtějí lesy průchodné a taky je takové
potřebuje zvěř, aby mohla uniknout predátorům. No a
taky ti predátoři útočící ve smečce jako vlci potřebují
mít přehled o kořisti a nahánět ji k alfa jedinci, který
ji zardousí. Prales vyhovuje leda tak rysům a medvědům,
kteří loví ze zálohy a nebo jako medvěd konzumují padlé
kusy někde ve křoví. Takže souhlasím "B", ale taky A, C,
D a ...! Platí tak i úklid kvůli lovu, ale hlavně prevence
požárů pro ně nezbytného lesa. Panství bez lesů bylo
v té době nemyslitelné a proto si lesů vážili, na rozdíl
od dnešních lidí, kterým už nevadí ani jejich zmar
požárem a dokonce ho vychvalují! Je totiž les neživí
a nejsou na něm závislí jako naši předci, kteří se o
něho starali a dbali na to, aby jim neshořel.
Odpovědět
dřevěné uhlí potřeboval tehdejší průmysl(výroba a zpracování
železa a jiných kovů, výroba střelného prachu atd.)a taky ho používali k otopu a vaření ti bohatší lidé. Možná, že lidé na protipožární funkci odstraněním souší a klestí přišli lidé náhodou, když méně hořely ty "vyčištěné" lesy, než ty nevyčištěné, ale postupem doby to už dělali cíleně, když už dřevěné uhlí nahradilo uhlí klasické. Těžily se dokonce
pařezy a v lesích doslova nebyla ani větvička, po které by
se lesem oheň šířil. Je rozdíl vykácet lesy ve Středomoří
a nahradit je pastvinami s keři a nebo to čištění lesa od
silně hořlavého materiálu. Bohužel pokud někdo nechápe a
nebo nechce pochopit, že množstvím hořlavého materiálu
narůstá intenzita požáru, tak je marné mu to vysvětlovat.
Předci les chránili před požáry proto, protože byl zdrojem dřeva na výrobu toho dřevěného uhlí, k otopu a na stavbu
obydlí a veškerých hospodářský stavení. Věděli to i jeho
vlastníci žijící už v kamenných hradech, že pokud jejich
les shoří, tak si budou muset dříví a dřevěné uhlí kupovat
od souseda a desetiletí čekat, až ten jejich les zase
vyroste. Proto ta prevence a starost o les i jako lovecký
revír. Nebo si myslíte, že lze štvát zvěř na koni lesem
plným spadlých souší? Oni potřebovali ten les uklizený
od klestí a souší i kvůli tomu. Znáte prapůvod rozhleden?
Nejenže se z nich pozorovala vojska útočníků, ale taky
se sledoval vznik požárů lesů. Hlásný býval zaměstnancem
vrchnosti, která dbala o prevenci zničujících požárů.
Vy máte stále představu lesa, jako pralesa, kde nikdo neloví, netěží dříví a pouze přihlíží zmaru a opětovnému zrodu bez lidského zásahu.
Většina národa ale nemá představu o lese jako pralese,
ve kterém se bude prodírat mezi popadanými soušemi a
přes buřeň. Lidé chtějí lesy průchodné a taky je takové
potřebuje zvěř, aby mohla uniknout predátorům. No a
taky ti predátoři útočící ve smečce jako vlci potřebují
mít přehled o kořisti a nahánět ji k alfa jedinci, který
ji zardousí. Prales vyhovuje leda tak rysům a medvědům,
kteří loví ze zálohy a nebo jako medvěd konzumují padlé
kusy někde ve křoví. Takže souhlasím "B", ale taky A, C,
D a ...! Platí tak i úklid kvůli lovu, ale hlavně prevence
požárů pro ně nezbytného lesa. Panství bez lesů bylo
v té době nemyslitelné a proto si lesů vážili, na rozdíl
od dnešních lidí, kterým už nevadí ani jejich zmar
požárem a dokonce ho vychvalují! Je totiž les neživí
a nejsou na něm závislí jako naši předci, kteří se o
něho starali a dbali na to, aby jim neshořel.
Jakub Graňák
21.10.2023 12:26 Reaguje na Břetislav MachačekBlud je patologická porucha myšlení kvalitativního rázu. Definujeme ho jako chorobné a nevývratné přesvědčení nemocného o nějaké skutečnosti. Jedinec koná za všech okolností v souladu se svým bludem a nelze ho za žádných okolností vyvrátit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 11:56 Reaguje na PetrJe zajímavé, že píšete o kácení jako o zmaru lesa a přitom dávno vykácené a obnovené lesy chcete nyní vyhlašovat za chráněné. Vždyť to podle vás to měl být zmar a ne lesy na Národní parky.
Odpovědět
PČ
Petr Černý
20.10.2023 10:52lze poukázat na stav lesů v Krkonoších, nepatřících do soukromých rukou. Ten, kdo by měl jít příkladem nekoná. Nekácí, nechává brouka žít..
Odpovědět
Ra
Radek
20.10.2023 17:29 Reaguje na Petr Černýhttps://www.euro.cz/clanky/komu-patri-cesko-2-euro-predstavuje-1000-nejvetsich-majitelu-pozemku-1337613/
tito lidé ovlivnují veškeré dění a jde jim pouze o zisk , změntě jejich myšlení , zmeníte stav přírody , tím změníte vše , myslíte že je to možné , já ne .
Odpovědět
tito lidé ovlivnují veškeré dění a jde jim pouze o zisk , změntě jejich myšlení , zmeníte stav přírody , tím změníte vše , myslíte že je to možné , já ne .
PK
Pavel Karel
23.10.2023 20:21 Reaguje na RadekMasaryk se musí otáčet v hrobě... pár hochštaplerů, šlechta a církev (která poprvé od husitských válek reálně disponuje vlastním - nikoliv propůjčeným - majetkem... navíc podlehá jinému -papežskému státu.
Jinak Tykač(ová) skoupil(a) také půlku Prahy
https://denikreferendum.cz/clanek/34054-skryte-imperium-manzelu-tykacovych
Odpovědět
Jinak Tykač(ová) skoupil(a) také půlku Prahy
https://denikreferendum.cz/clanek/34054-skryte-imperium-manzelu-tykacovych
PK
Pavel Karel
21.10.2023 14:41Chcete zažít adrenalin? Nemusíte plavat se žraloky, pokořit velehory či jet na africké safari. Nemusíte ani opustit naši kulturní krajinu (která už tisíce let není přírodou v duchu amazonského pralesa)! Stačí vyrazit na houby do nejbližšího lesa, ze kterého lenivé ego vlastníka vytvořilo životu nebezpečnou opičí dráhu s napůl spadanými soušemi a vývraty. Houbaření se tak dostalo na první místo v kategorii nejnebezpečnější hobby a to si z lesa ani nemusíte donést koš plný muchomůrek zelených. Vy se z lesa totiž vůbec vrátit nemusíte. Jdou vám na nervy vaše ratolesti? Pošlete je hrát si do lesa (běžná to činnost našeho dětství) a máte po starostech jednou provždy. Jak říkal profesor Bělohradský:„Soukromé vlastnictví je veřejná kategorie“. V tomto případě nevidím (kromě hypotetického individuálního zisku) pro veřejnost nižádný přínos ze soukromého vlastnictví lesa! Ostatně jakmile by všichni vlastníci lesů zbohatli v dostatečné míře, obehnali by své majetky betonovými ploty jako nám to již ukázal aristokrat Schwarzenberg na Hluboké. Tam už se již povinnou výbavou houbaře stal také dostatečně dlouhý žebřík.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2023 15:30 Reaguje na Pavel KarelDo lesa, jak to napsal autor článku a dokládá to ukázkou ze zákona snad chodíte na vlastní nebezpečí. Není tedy na co si stěžovat. Navíc myslete na všechny ty chrobáky co tam díky tomu, že Vy přelezete nějaký ten vývrat či podlezete zlom, mohou nerušeně žít.
Odpovědět
PK
Pavel Karel
23.10.2023 20:16 Reaguje na Jarek SchindlerVám už asi nějaká ta souš na kebuli spadla, co ?! Asi byla moc proschlá, příště volte tvrdší dřevo :D
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.10.2023 22:49 Reaguje na Pavel KarelMá ale pravdu.
Přečtěte si nejprve zákon o lesích. Jako návštěvník máte právo na vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
To jak má vypadat les záleží na vlastníkovi, tak aby to bylo v souladu s výše uvedeným zákonem a jemu podřízenými vyhláškami.
Odpovědět
Přečtěte si nejprve zákon o lesích. Jako návštěvník máte právo na vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
To jak má vypadat les záleží na vlastníkovi, tak aby to bylo v souladu s výše uvedeným zákonem a jemu podřízenými vyhláškami.
JS
Jarek Schindler
24.10.2023 17:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaTohle bude asi historicky poprvé kdy mi dáváte za pravdu. No já se přitom směji a bavím. Na tvrzení, že šumící tráva je inteligentnější něž větší část naší populace asi něco bude. Tohle se vás samozřejmě, v tomto případě, netýká.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.10.2023 22:49 Reaguje na Jarek SchindlerJestli je to poprvé si nejsem jistý, možná vás to překvapí, ale někdy jsem s vámi ve shodě.
Nevím co považujete za větší část populace, ale diskuze na ekolistu není čistě odborná diskuze. Taky jsem si všiml, že někteří diskutující ať už z jedné nebo druhé strany vaří z vody.
Odpovědět
Nevím co považujete za větší část populace, ale diskuze na ekolistu není čistě odborná diskuze. Taky jsem si všiml, že někteří diskutující ať už z jedné nebo druhé strany vaří z vody.
PK
Pavel Karel
25.10.2023 08:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaAuto-vrak také většinou dokáže dojet z místa A do B...a přesto je na vozovce k vidění výjimečně a většinou jen do první nehody/policejní kontroly. Je mi jasné, že zdejší rozumbradové obecně a fanatický ctí literu zákona ať je její výklad sebedebilnější. Těžko po nich chtít hledat SMYSL (duch) zákona, který zákonodárce (v lepším případě) sledoval...jako třeba aby majitel perfektně uklizeného lesa (bez nebezpečných vyvratů a polomů) nebyl každým ziskuchtivým návštěvníkem popotahován za úder do hlavy ze stromu spadlou šiškou. Rozhodně není veřejným zájmem žít v životu krajně nebezpečném prostředí!
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.10.2023 10:02 Reaguje na Pavel KarelAno.Obecně firma trváním na dodržování bezpečnostních předpisů, školení, formalit, chrání hlavně své zájmy, protože by se v případě nehod na "svém území" nedoplatila náhrad a ekonomicky tratila. OLH chrání sebe a svého zaměstnavatele. Že to vlastníkovi lesa nevoní a ani Duha nechce rozumět zákonům, a rychle ten "drzý" dopis zveřejnit, je od nich arogantní a dost hloupé.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
25.10.2023 21:42 Reaguje na Pavel Karel1. autovrak neodpovídá platné legislativě, takže srovnáváte nesrovnatelné.
2. jste ochotný platit vlastníkovi za to, že je jeho les snadno prostupný?
Odpovědět
2. jste ochotný platit vlastníkovi za to, že je jeho les snadno prostupný?
PK
Pavel Karel
30.10.2023 08:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaPočkejme si, až v takovém ideálním privátním lese přijde o život Vaše dítě/vnouče/pravnouče. Věřte mi, že budu dalek toho poučovat Vás, že si dítě před vstupem do lesa mělo načíst zákon a katastr vlastníků.
P.S. Prosím nepište mi, že dítě má do lesa chodit s doprovodem dospělé osoby...já takové dětství-vězení neprožil a pro své děti jej také nechci. Mch. přijde mi, že ve srovnání s 2.stoletím celkově vyznívá 2.polovina minulého století jako ráj pro obyčejného pracujícího člověka a jeho rodinu.
Odpovědět
P.S. Prosím nepište mi, že dítě má do lesa chodit s doprovodem dospělé osoby...já takové dětství-vězení neprožil a pro své děti jej také nechci. Mch. přijde mi, že ve srovnání s 2.stoletím celkově vyznívá 2.polovina minulého století jako ráj pro obyčejného pracujícího člověka a jeho rodinu.
