https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-skalik-konecne-muzeme-vest-diskuzi-o-pozaru-zalozenou-na-datech-a-ne-na-emocich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Skalík: Konečně můžeme vést diskuzi o požáru založenou na datech a ne na emocích

22.1.2023 | BRNO
Požářiště v Národním parku České Švýcarsko v říjnu 2022.
Požářiště v Národním parku České Švýcarsko v říjnu 2022.
Foto | Jakub Hruška
Je cenné, že alespoň s odstupem můžeme vést diskusi o požáru v Národním parku České Švýcarsko založenou více na datech a méně na bezprostředních emocích. Studie 17 autorů na svých 113 stranách popisuje příčiny požáru, a především pak srovnává scénáře šíření ohně.
 
Studie ukazuje kontext, v němž požáry nejsou tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát: geologické a půdní poměry Českého Švýcarska vedly k tomu, že zde po tisíce let prosperují jehličnaté lesy více náchylné k požárům. Jen od roku 1982 hořelo v Českém Švýcarsku víc než 86 krát. V oteplující se Evropě pouze v roce 2022 zasáhly požáry asi 860 tisíc hektarů lesů. V oblasti Českého Švýcarska se přitom průměrné teploty oproti období 1961 - 1990 zvýšily o více než stupeň Celsia, nepřetržité dlouhodobé sucho je v oblasti od května 2018 a dle indexu SPI-6 bylo v srpnu 2022 sucho nejintenzivnější za posledních 60 let.

Vykácená holina na kraji Národního parku České Švýcarsko.
Vykácená holina na kraji Národního parku České Švýcarsko.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Hlavní příčinou nezvladatelného šíření požáru byla dle studie právě dlouhodobě vyschlá krajina, vysoká teplota v prvních třech dnech požáru a vysoká rychlost větru. Na straně 110 pak studie shrnuje: „Zásadní je výsledek simulace, ve kterém jsou plochy souší nahrazeny po kůrovcové epizodě holinami, které by vznikly, kdyby došlo k vyklizení veškeré dřevní hmoty a na území byl travino-křovinový a travní typ vegetace. To je také jediný realistický scénář, před kterým Správa NP ČŠ v minulosti stála, protože živý smrkový les nebylo možno ochránit. Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu.

Co si tedy ze závěrů studie můžeme odnést? Zcela se vyhnout lesním požárům a riziku, které představují pro lidi, kteří u lesa bydlí, nebylo možné nikdy. Pokud se ale chceme zaměřit na to, aby toto riziko bylo co nejmenší, pojďme se bavit o tom, co jej skutečně snižuje.

Za prvé - Realisticky je třeba počítat s tím, že oteplování a vysychání krajiny může ještě nejméně několik desítek let pokračovat a sílit. Stavět nebo opravovat si domy u lesů, které jsou zranitelné požáry, je v tomto ohledu riziko srovnatelné s tím, když si stavíte dům v záplavové zóně řeky po povodních. Tedy nejjednodušší způsob, jak se vyhnout riziku pocházejícího z ohně, je dostatečně s předstihem se vyhnout samotnému ohni.

Les ponechaný samovolnému vývoji na Šumavě.
Les ponechaný samovolnému vývoji na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

Za druhé - Jak studie poměrně přesvědčivě dokládá, zdravé a odolné lesy šíří oheň výrazně pomaleji anebo jeho šíření docela brání. Nebudeme-li mít v krajině zranitelné monokultury pěstované pro rychlý zisk, ale pestré, vícegenerační lesy, které do krajiny vrátí vlhkost, sníží se tím i celkové riziko požárů. Biologické mapování po loňském požáru poukazuje, že i v místech, kde oheň měl největší sílu, se zachovala část semen zejména pro obnovu břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní. Předpoklady pro zdravé lesy tedy máme všude.

A nakonec za třetí - Ani jeden z dvou výše uvedených kroků nemůže stačit, pokud budeme planetu oteplovat do nekonečna. Na zcela extrémní podmínky se nedá adaptovat. Proto je potřeba nezvladatelným požárům čelit už docela v zárodku, tedy tím, že jako celá společnost budeme snižovat emise skleníkových plynů.


reklama

 
foto - Skalík Jan
Jan Skalík
Autor je koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

22.1.2023 07:42
Článek je spíš propagandistický alarmistický blábol.
Požár se nejspíš tak rychle a nezvladatelně šířil proto, protože v prostředí pískovcových skal a pískovcového propustného podloží tamější les produkoval opadem listí, jehličí a větviček mnohem víc biomasy, než se na zemi stačilo rozložit ve vlhkých obdobích. Na zemi se tak zvyšovala vrstva nerozložené biomasy, která v suchém období proschla a po zapálení vytvořila tu hlavní sílu toho požáru. Klíčem k řešení tedy není záměna jehličnatého lesa za listnatý, protože jakmile nové listnaté lesy zase vyrostou, zase způsobí nové hromadění biomasy, které zase skončí podobným požárem. Pouze o něco menším a zvladatelnějším, protože biomasa z listnatých stromů se rozkládá o trošku lépe a korunami listnatých stromů se požár nešíří tak rychle jako jehličnatými. Klíčem není ani omezení lesa na svazích a vrcholcích, které po požáru zřejmě nastane, protože na horních svazích a vrcholcích skal bude po většinu let bez spálených stromů příliš sucho, aby se tam uchytily nové stromy a po čase bude hodně nahromaděné půdy na těch místech splaveno srážkami do údolí a samotné skály budou rychleji erodovány třeba mrazem, protože bez porostu se bude ve skalách mnohem častěji střídat zámrz a obleva.
Klíčem k zlepšení je jedině zvlhčení tamějšího prostředí vybudováním systému malých a středních nádrží. Které budou v NP zadržovat srážkovou vodu a výparem a průsakem zvyšovat vlhkost ve svém bezprostředním okolí a tím podporovat rozklad biomasy opadané ze stromů, aby se na zemi nehromadila do silných vrstev.
Nádrže by taky umožnily hasičské zásahy, zejména pokud budou propojeny systémem požárních cest. Jak to vymysleli a praktikovali už naši předkové před 100 a více lety.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.1.2023 08:06
Dalo by se k článku podotknout, že celkem dobrý průběh skončil poněkud tradičně.
Hnutí Duha by se spíš měla přejmenovat na mezi pruhy neb ty žalmy od zdi ke zdi jsou nejapné
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.1.2023 09:32
Pan Skalík účelově vytrhl Několik lží:
1-...že zde po tisíce let prosperují jehličnaté lesy...
2- ...Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou...
Několik polopravd:
3- .. před kterým Správa NP ČŠ v minulosti stála, protože živý smrkový les nebylo možno ochránit.
4-...obnovu břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní. Předpoklady pro zdravé lesy tedy máme všude.
Ad jedna - je evidentní nepravda, protože jehličnaté lesy zavedl člověk před několika sty lety, jsou tedy z pohledu lokality nepůvodní.
ad2 - hoření travin je sice rychlé, ale není intenzivní a nepřenáší požár do korun to dělá bříza a borovice.
ad 3 - smrkový les sice nebylo možno ochránit, ale desítky let se vědělo, že původní les byl listnatý a tedy již mnoho let měla správa na nápravu tj. vykácení nepůvodního smrku, borovice, břízy, vejmutovky, modřínu, atd. a na výsadbu listnáčů.
ad4- ve světle bodu 3 je nesmysl se radovat z t. zv. obnovy "přírodním způsobem", kdy vznikne opět stejný hořlavý nepůvodní les na místo listnáčů tedy bříza, a hlavně jehličiny jako smrk, vejmutovka, borovice,... To je pyrofytní hořlavina, tedy žádný předpoklad pro zdravý les nýbrž nový intenzivní požár a nové kolo. Nepůvodní jehličnatý les se právě požáry a samovýsevem drží svého místa, jako ho... košile.
Tak je nutno co nejdříve vysázet ten původní listnatý les, což jediné dokáže ztlumit nové požáry.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.1.2023 14:36
Účelová data pochválí samotní spoluviníci, aby se vyvinili ze spoluviny
na intenzitě samotného požáru a situace, kdy se k požáru nebylo možno
ani bezpečně dostat. Cesty obklopené hořícími naříznutými soušemi asi
není bezpečné okolí přístupové cesty, ale o tom pisatel pomlčel stejně
jako o tom, že hořící tráva dohoří za pár minut, ale hořící souš 100
let starého stromu bude hořet několik hodin s takovým žárem, že naruší
i samotné skály a s takovým množstvím tepla, že usuší i okolní živé
stromy. Co taky čekat od DUHY a spřízněných "vědců". Hasičům doporučuji
hasit pouze okraje a nechat dohořet výsledky hospodaření ekologistů!
Nebudou tak promrhány finance, nebudou zranění hasiči a podle ekologistů
to vlastně NP prospěje!
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

22.1.2023 18:15
To se dalo čekat, není potřeba více komentářů. Ekoteroristé mají jako vždy svatou pravdu. Na všechno tu správnou studii. Co tak se konečně nad sebou zamyslet? Ty studie zpracovávali určitě kamarádi viníků na výsost povolaní, na objednávku a za peněze daňových popletníků.To se pak dobře hažou rozumy.
Vlk se nažere a koza zůstane celá
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.1.2023 21:57
O tom, jaky je tento clanek slataninou svedci i vyber "ilustracnich" fotografii, napr. ten "mlady prales" nekde na hrebeni Sumavy, o 1100 m vyse a s uhrnem srazek minimalne 3 krat vetsim nez u Hrenska
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2023 18:15 Reaguje na Miloš Zahradník
Navíc tam nechtěný smrk nahradily smrky a tak to bude i v NP ČŠ.
Naletí, co naletí a možná i akát a pak jsem zvědav, jak funguje
samovýsev a "bezzásah" v režii MATKY PŘÍRODY!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.1.2023 19:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Samovýsev vyhraje jako všude. Pokud dožijete tak 500 let uvidíte všude jásat pajasan a akát. To jsou dvá borci, kterým se líbí bezzásahovost a samovýsev. Jsou blízko, na okrajích a bezzásahovost je nezastaví.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.1.2023 22:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravdu budete srovnávat Šumavu s ČŠ?
Na Šumavě smrk nechtěný opravdu není, je tam přirozený. Bylo to mnohokrát prokázáno, stačí si zjistit výsledky studií zabývající se stářím stromů či rozboru pylových sedimentů. Z těch pylových sedimentů se dá naprosto přesně vyčíst, kdy tam co rostlo (smrk více či méně vládne Šumavě posledních cca. 8000 let) a dá se i vyčíst, že kůrovcové rozpady podobné tomu po Kyrillu nastávají v těch lesích zhruba každých cca. 200 let. Tvrdíte-li něco jiného, dokažte to.
Tehdy se strašilo, že pokud se nezasáhne, Šumava přestane být zelená (nebo spíše bezlesá). Dnes se každý může zajet podívat osobně, že to byla jedna velká LEŽ.

Nyní si ta vaše skupinka našla konečně nové téma - požár v ČŠ. A opět se ve velkém pokoušíte v lidech vyvolat strach z katastrofy, která prostě nenastane. Tentokrát se nestraší tím, že les nevyroste vůbec, ale že vyroste les špatný! Že to tam bude samá invazivní dřevina, nebo max. bříza s borovicí. Jedna velká lež (minimálně u těch invazivních dřevin). Světe div se tam ty pionýrské dřeviny včetně břízy první opravdu budou, je to tak trochu i jejich úloha, nicméně posléze se přidají i buky, duby apod. které v budoucnu převládnou.
A ještě jedna taková drobnost - proti invazivním dřevinám se i v NPČŠ aktivně zasahuje. Píšu to zde už asi po sté a věřím, že ještě stokrát psát budu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.1.2023 23:31 Reaguje na Slovan
Naprostý souhlas.

Proti invazivním dřevinám se v národních parcích zasahuje, ale v NPŠ to ani snad není potřeba. Nevzpomínám si, že bych tam někdy nějaké invazní stromy viděla. Šumava je nyní krásně zelená a doufám, že časem zezelená i většina spáleného území v NPČŠ.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 10:51 Reaguje na Majka Kletečková
Kamarádovi uhynul mluvící ARA a hledá náhradu.
Nehledáte životní jistotu, když umíte tak hezky
opakovat cizí moudra(hlouposti)? On je hodný pán
a stačí mu pouze, když někdo opakuje, co on říká.
Na Šumavě roste to, co naletělo a monokulturu
smrku vystřídala nová monokultura smrku. Tu čeká
stejný osud už ale o něco dříve, než po 70-100
letech, protože oslabené stromy v houštině se
kůrovci neubrání ani ve věku 20-30 let. Kalamita
bude střídat kalamitu a možná, že i ta jednou
skončí požárem toko kvanta souší a budoucího
klestí a hrabanky. Naši předci věděli, proč
chudým lidem darují souše a klestí, aby nemělo
v lese co snadno zahořet. To ale kamarádův ARA
nevěděl stejně jako vy a opakoval pouze to, co
by sám nikdy nevymyslel.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:21 Reaguje na Majka Kletečková
Ale zazelená se, o tom není pochyb, co to bez péče bude, se tady psalo. Invazní stromy jsou na okraji a čekají. Ale tady se mluví o nepůvodních jako je smrk a modřín a divoké expanzi břízy a borovice jejichž původní místo je na skalách.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2023 13:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Břízy i borovice mám ráda. Bývají typické pro přípravný les i tam, kde žádné skály nejsou. Jak napsal Slovan, obvykle jsou předstupněm pro přechodový les tvořený směsí dřevin lesa přípravného a podrostu stínomilnějších dlouhověkých dřevin lesa závěrečného (na plochách s vhodnými geologickými a klimatickými podmínkami). Bude zajímavé pozorovat přirozenou sukcesi na těch deseti čtverečních kilometrech v delším časovém horizontu. Tento „přepych“ si hospodářské lesy u nás nemohou dovolit, tak ponechme přírodě volnou ruku aspoň na těchto malých ostrůvcích.

Nevím, jak v NPČŠ, ale v šumavském NP se území s bezzásahovým režimem zvyšuje postupně, nyní je to asi na 27 procentech plochy parku.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.1.2023 08:00 Reaguje na Slovan
Bez lidské pomoci se duby a buky se svými těžkými semeny (žaludy a bukvice ) budou na to ohromné požářiště dostávat pomocí sojek a myší vyšší stovky let.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 10:37 Reaguje na Slovan
Vy chcete říci, že v temných roklích ČŠ nemá smrk své místo a že z těch náletů na Šumavě bude něco jiného než monokultura a ještě stejnověká? Člověk-hospodář v lese hospodaří ke svému užitku a aktivista se raduje, když z toho užitek není. Ten
si přeje ať to shnije a shoří, aby se kochal tím,
že takto možná vypadal někdy prales. Co tak zbourat
města a vesnice, protože takhle přece krajina nikdy
nevypadala. Nač léčit lidi jako léčíme les před
kůrovcem, vždyť mohou přirozeně umírat jako ten les
při bezzásahu. Pomatenosti hrstky aktivistů se nyní
chopily i sdělovací prostředky, protože se to stalo
vděčným tématem ke sledování a diskusím. Jednou ale
bude tématem nedostatek stavebního a jiného dříví,
ale to tu už naštěstí nebudu a to pak bude Slovan
brečet, že prkno stojí tolik, co kdysi kubík prken.
Z těch mrzáčků bez výchovy lidskou rukou bude tím
kvalitním stromem ke zpracování každý stý a to už
poznali naši předci, když začali lesy cíleně sázet
a pěstovat. Tak měli v lese 99% použitelných stromů
a nikoliv to 1%. Tak to pane začalo a nešlo pouze
o lakotu, ale o moudré využití darů přírody bez
použití chemie a jiných sajrajtů, kterými dřevo
nahrazujeme. Trend plastového nábytku a nábytku
se slepovaných třísek je trend výroby nebezpečných
odpadů, kdežto poškozená dřevěná židle skončila
buď v kamnech a nebo zetlela někde na zahradě.
Ekologismus nás stále více odklání od přírodních
zdrojů ve jménu jejich pochybné ochrany.
Už vidím ochranáře na lanech ve skalách chemií
likvidovat akát, kterému tam shořelý les udělal
místo a chudou půdu bez organiky, která akátům
na rozdíl od jiných dřevin stačí. Ten popel
totiž odplaví i s půdou prvý pořádný liják stejně,
jak se tomu stalo kdysi ve Středomoří, kde lidé
vykáceli stromy na stavbu lodí, měst a jako palivo.
Půdu spláchly deště a zůstaly holé skály. Tady to
bude místy po požáru, pokud nezasáhne urychleně člověk. Urychleně zalesnit rovnou cílovými dřevinami a nečekat na to, až zase shoří nálety. To, co naletí
opravdu nebude to pravé ořechové, ale spíše zápalná
bomba čekající na zážeh. Povím vám přesně co tam
naletí: Bříza, borovice včetně nepůvodních, modřín
a smrk. Možná i ten akát, kterému popel svědčí.
Takže vyjmenuji z toho ty nežádoucí a nepůvodní
a zbude mi co? Ta bříza? Smrk je přece fuj, borovice
taky, modřín je v ČŠ nepůvodní a akát invazní. to
tedy budou všechno ochranáři likvidovat, mimo břízy? Chápete vůbec o čem ten nálet je? Já ano, je to
rezignace cokoliv udělat a čekání na přírodu.
Pak to bude třeba při nezdaru opět doložit čísly
jako tu kravinu, že ty souše neudělaly z požáru
doslova žhavé peklo poškozující skály a zamezující
hašení bez ohrožení života hasičů. Bez práce totiž
mají koláče pouze příživníci a zloději, ale i to
je druh práce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Základní chyba, bohužel proniknuvší do zákona o NP, je mantra bezzásahovosti. V rezervacích už si všichni uvědomují nutnou péči. Pro Národní Parky to dosud všichni ekologové nepochopili. O ekologistech nemluvě. Správná péče je pro biodiverzitu naprosto nutná.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.1.2023 18:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Znovu opakuji pro ty pomalejší. Nevěříte-li rozborům pylových sedimentů na Šumavě které tvrdí opak než vy, pak tu svou pravdu dokažte jinými daty. Les je ve své podstatě velice dynamický ekosystém a procentuální zastoupení té či oné dřeviny se tak průběžně mění např. v závislosti na klimatu. Nicméně právě ty rozbory pylových sedimentů potvrzují, že v horních partiích Šumavy (nad 1100 m.n.m) byly v posledních cca. 8000 letech vždy smrkové pralesy. Jiné je to v polohách nižších, kde smrk přirozeně více či méně ustupuje v závislosti na klimatických podmínkách. Že se tedy ve smrkovém pralese zmlazují především ty smrky přijde zvláštní jen těm, kdo tento fakt neustále odmítají. Ono zmlazení má se stejnověkou lidmi vytvořenou monokulturou na holině společné asi jen to, že se v obou případech jedná o smrk.

Nemáte šajnu o tom, co na té ploše v ČŠ vyroste, takže mi nic přesně neřeknete. První budou pravděpodobně hlavně břízy, osiky, jeřáby, vrby nebo borovice. Posléze se přidají buky, duby nebo třešně. Co tam bude růst ale za 100 let už nevíte vůbec, protože pochybuju, že máte křišťálovou kouly.
Nikde ani netvrdím, že smrk nemá své místo v ČŠ. Samozřejmě má, asi na 6% plochy. Borovice lesní pak na cca. 12% (to je zase pro vás, když tvrdíte, že je tam nežádaná).

Na zbytek blábolů fakt nemám náladu reagovat. Jestli bude dostatek dřeva neurčuje těch pár procentíček které jsou v bezzásahových zónách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 18:43 Reaguje na Slovan
Kde chodíte na ta procenta? Vy máte tak
perfektně rozparcelováno kde má co růst?
Takže pokud tam naletí něco jiného, tak to
vykácíte, nebo zase vypálíte a nasadíte tam
ty vámi určené dřeviny? Takže žádná náhoda
z náletů, ale "povolenka" k růstu vydaná
Slovanem? Jsem opravdu zvědav na přirozený
přechod od náletů na vámi popsané dřeviny
bez lidské likvidace nechtěných dřevin.
V jedné blízké lokalitě ochranáři už třicet
let zbavují vápencové skály akátů a stále
mají co dělat, protože na uvolněné místo
naletí znovu zase akát. Po požáru uvolněný
prostor bude atraktivní i pro nechtěné
nálety a spousta práce je stále odstraňovat.
Levněji přijde to zalesnit rovnou cíleně,
aby vzrostlé sazenice cílových dřevin
"udusily" ty semenáče nechtěných náletů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2023 09:21
Delší dobu mluví ekoteroristé o adaptacích. Kdo jiný by tedy měl jako první zavádět adaptace na sucho a teploty než státní organizace a SNP? A adaptovali správu lesa, na co byly dotace a platy lidem, kteří všechno o přírodě ví nejlíp? Požáry v cizině jim nebyly varováním, že to bez známých adaptací nepůjde? Jde o zanedbanou správu. Rozsah byl následkem zanedbání požární ochrany a starosti o les, souše, houštiny, protože příroda. Ekoteroristé se po požáru zaštítí studií o rozdílech teplot atp., s miliónem odkazů a vymlouvají se na teplo a sucho v článcích oslavujících požár. Tu správu a ideologii žádné studie oslavující požáry nezamluví.
Uklizená holina může mít stejnou roli jako požární průsek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:16 Reaguje na Jarka O.
Požár sám o sobě, není až tak strašlivá katastrofa. Je však potřeba zabránit rozvoji pyrofytních společenstev a taky udělat všude protipožární opatření (a přisadím) si včetně vhodné pastvy na snižování biomasy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 19:05 Reaguje na Jarka O.
Přesně tak! Za samotná požár vedení NP nemůže, ale snaha viníka
intenzity požáru je marná, protože hasiči to řekli jasně. To množství nebezpečných výhřevných souší nebylo možno uhasit tak snadno, jako trávu na pasece. Tam na nich nepadají hořící souše a tráva shoří často dříve, než podpálí pařez, který se hasí snáze,
než hořící souš. Ta hrozí pádem a to tam byly podle zprávy i souše záměrně naříznutých modřínů,(nechtěl ho sežrat kůrovec, tak ho zabili naříznutím lidé z NP a uschnul nastojato). Pokud se bude
o tom stále mlžit, tak se příště hasiči otočí, budou hasit okraje
a nechají to dohořet, protože kdo si co spískal, tak by si měl
i vyřešit! Úzké nezpevněné cesty obklopené soušemi jsou vinou
vedení NP, který zanedbal nutnost bezpečných přístupových cest .
Je to stejné jako zrušit nástupní požární plochu u paneláku a
pak se divit, že tam hasiči nemohli postavit požární žebříky
na evakuaci osob a pro hasební techniku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 19:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, hasiči nejsou vědci, kteří si požár nasimulovali na pc, a tudíž to má pro (m)ně menší váhu. Internet je údajně zamořen fejkovými zprávami. Berte to proto na vědomí, a ne každý blábol je třeba brát vážně. Každý se musí nějak živit. Někdo nasazuje život, aby požár uhasil, jiný se musí vyvinit ze svých mylných prognóz. Japonci v takové situaci páchají harakiri, knedlíkáří se z toho nějak vykecaj. Prostě za všechno může počítač...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist