https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-zeman-k-clanku-lucie-kubesy-letecky-nebo-zeleznice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: K článku Lucie Kubesy Letecky, nebo železnice?

5.7.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Článek Lucie Kubesy Letecky, nebo železnice? je na aktuální téma. Klade spíše otazníky a obavy. Považuji za nutné ale k obavám jeho autorky pár věcí napsat.
 

Letecká versus železniční doprava?

Předně, název je kontroverzní, protože rozhodující část letecké a železniční dopravy se míjí, v případě mezikontinentální dopravy se míjí zcela.

V tomto smyslu v Česku platí, že dálnice „Praha – Brno“ z roku 1980 prakticky okamžitě ukončila leteckou linku „Praha – Brno“ a že železniční doprava na úrovni nic moc koridoru nedávno ukončila poslední významnější vnitrostátní leteckou linku „Praha – Ostrava“.

Proč se tak stalo, když je letadlo mnohem rychlejší? Prostorově náročné letiště s hlučným provozem letadel musí být mimo město, což znamená časově náročné dojíždění, časově náročné je i odbavení, takže i když je vlastní let jen třicetiminutový, reálný čas dopravy z centra jednoho města do centra druhého města je asi 150 minut, tj. 2,5 hodiny.

Cestujícím jde nepřekvapivě nejvíce o čas, i když i vysoká cena letenky ovlivňuje rozhodování potenciálních cestujících. Dochází jistě k přestupům z jednoho leteckého spoje na druhý, kde cesta na letiště a z letiště odpadá, ale to není základní druh letu, o častém dlouhém čekání na navazující spoj nemluvě.

Konkrétní relace se mohou od tohoto základního modelu lišit, ale jenom mírně. To je základní dopravně logistický vztah letecká versus železniční doprava. S rostoucími rychlostmi vlaků, podobně aut a autobusů, v příslušné relaci se vytlačování letecké dopravy vlaky zvyšuje, resp. rozšiřuje.

Připojíme-li k němu vysokorychlostní trať (rychlost vlaků 300-350 km), dojde k určité modifikaci. Vysokorychlostní vlak citelně rozšíří přepravní relace, z kterých vytlačí leteckou dopravu. Vytlačí ji i ze středně dlouhých leteckých linek. Rozsah vytlačení je dán vzdáleností, kterou vysokorychlostní vlak ujede za 2,5 hodiny včetně času na zastavování. Protože má i vysokorychlostní vlak mnohem příznivější ekologické parametry, zvláště pokud jde o emise skleníkových plynů, ekologická obec by záměr stavět vysokorychlostní trati měla vítat a ne pomáhat s obstrukcemi, jak se sem tam také děje.

Autorka píše o své obavě z ekonomického jízdního, které by příslušné vysokorychlostní vlaky prakticky vyloučilo z masovějšího užívání. Zatím všechny významnější politické strany v ČR deklarují na VRT běžné jízdní, možná s přirážkou typu někdejší přirážky na rychlík. Pokud se obává, že je „je po volbách a pánové prázdné huby majů“ (za tento verš odkoukaný od života první republiky slovenský básník skončil ve vězení), tak jí rozumím, ale proti časté praxi neplnění předvolebních slibů neznám účinnou obranu.

Typy vysokorychlostních tratí

Existují přinejmenším tři základní typy vysokorychlostních tratí, pro zjednodušení je nazvu systém japonský, německý a francouzský.

Japonský systém (slavné šinkanseny) stojí na trati určené výlučně pro vysokorychlostní vlaky, na které nemůže běžný vlak a šinkansen naopak nemůže jezdit po jiné běžné trati. Tento systém je efektivní jen pro spojení velkých, nejlépe vícemilionových měst, ale je zjevně nevhodný pro podmínky ČR. Pokud je mně známo, nebylo a není s ním u nás počítáno, byť někteří pořád tvrdí opak a matou veřejnost.

Německý systém „těžké“ vysokorychlostní železnice, kde po vysokorychlostních tratích mohou jezdit a jezdí i nákladní vlaky. Technicky možný je, ekonomicky je reálný, ale soužití vysokorychlostních a nákladních vlaků na takové trati není idylka. V podmínkách ČR bych s ním hodně šetřil. Pro úseky jako je plánovaný (velký) Krušnohorský tunel ano, ale jinde bych si to hodně rozmýšlel.

Francouzský systém (známé TGV) není určen pro nákladní vlaky. Vysokorychlostní vlaky, které po takových tratí jezdí, ale mohou na kterékoliv odbočce sjet na konvenční, nevysokorychlostní trať a pokračovat po ní, takže dosah vysokorychlostních vlaků je mnohem větší, než by se podle délky vysokorychlostních tratí mohlo zdát. Podmínkou je elektrizace příslušné trati a v některých případech dvoj či trojsystémovost TGV. S francouzským systémem se na českých vysokorychlostních tratí počítá, včetně čtyř typů rychlíků, diferencovaných počtem zastávek a tím i rychlostí. A je to dobře.

Nutno dodat, že už za socialismu asi 70 % přepravních výkonů nákladní i osobní železniční dopravy probíhalo po dvou hlavních tratích, které, pokud odmyslíme jejich slovenské části, odpovídají prvnímu, druhému a spojovacímu tranzitnímu železničnímu koridoru, tj. „Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav“, „Petrovice u Karviné – Přerov – Břeclav“ a „Česká Třebová – Přerov“. Z původních hlavních tratí tam není jen trať „Chomutov – Ústí nad Labem“, jejíž význam snižuje klesající přeprava uhlí.

Tyto koridorové tratě jsou dnes v jistém smyslu obětí svého úspěchu, využívá je velký počet vlaků, jsou přetížené, zvláště v příměstských úsecích, a omezují nákladní železniční dopravu. Na trať „Kolín – Český Brod – Praha“, se nákladní vlaky dostanou jen v nepracovní dny. Vysokorychlostní tratě, zvláště pak v linii „Drážďany – Praha – Brno – Ostrava/Břeclav“ významně odlehčí přetížené tratě. Umožní zahustit příměstské vlaky a větší návrat nákladních vlaků na ně. Na vysokorychlostní tratě se svede i mnoho rychlíků, které z nich budou sjíždět na konvenční tratě.

Efektivnost výstavby vysokorychlostních tratí je nutno počítat v těchto širších souvislostech, jinak budeme mimo realitu. Asi nepřekvapí, že absolutní prioritu mají úseky, které uvolní příměstské tratě, např. trať z Prahy na Nymburk nebo Roudnici nad Labem. Praxe bude košatější, resp. největší šanci na zahájení, a to už v roce 2025, mají tratě Hranice na Moravě – Ostrava a brněnská polovina vysokorychlostní trati na Břeclav. Ptáte se proč? Krajské řady moravských krajů hbitě vysokorychlostní tratě zanesly do svých územních plánů, zatímco Praha, Středočeský a Ústecký kraj tak dosud neučinily. Koho si občané většinově zvolili, ten jim vládne.

Závěr

Chápu, že největší užitek z vysokorychlostních tratí budou mít velká města a největší ztráty vlivem záboru půdy, dělících efektů apod. ponesou obce při vysokorychlostních tratích. Od počátků průmyslového rozvoje tomu tak bylo, bohužel, prakticky vždy. Jde o to, aby ztráty byly co nejmenší a občanům příslušných obcí se poskytla přiměřená kompenzace. Zlé ustanovení občanského zákona, že tzv. „objektivní škody nese poškozený“ (jde o škody způsobené řádným, nikoliv havarijním provozem příslušného zařízení), způsobuje množství konfliktů. Bohužel zatím se nikdo nepokusil toto zlé ustanovení, zavedené v ČR k 1. lednu 1992, zrušit. Pozitivní je, že příslušní pracovníci odboru vysokorychlostní tratí Správy železnic hojně komunikují s dotčenou veřejností a snaží se o minimalizaci negativních vlivů připravovaných vysokorychlostních tratí.

Projekt vysokorychlostních tratí v ČR má odhadované investiční náklady asi jeden bilion korun v cenách roku 2023. Není to rozhodně malá částka, na druhé straně jde ale o prakticky jediný významný rozvojový projekt v ČR, resp. nejen současná vláda projekty rozvoje neoplývá. Je to asi dvojnásobek předpokládaných nákladů na opatření si a provoz 24 amerických stíhaček F-35, které jsou extrémně investičně i provozně nákladné, silně poruchové, nehodící se k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů). Prostě, peníze na stavbu vysokorychlostních tratí se v Česku musí najít, byť to v Česku a v EU, zruinovaných koronavirovou pandemií, nebude snadné.


reklama

 
foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

5.7.2024 10:11
ai jste moc nepochopil, že rychlost by neměla být kritériem našeho života a našeho prožívání.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.7.2024 10:23
Cestujícím jde o čas, ale řekněte mi pane Zemane, kolik toho v životě stíhají? Mají děti na které nemají čas, to je realita a pak je dobré si říct, kdo je vychovává? digitalizace?

Váš článek je tak šitroce pojatý na rozdíl od paní Kubesy, že si v něm lze vybrat cokoliv.

Zmiňujete hodně témat, které má samo o sobě konotace. Zmixoval jste kde co a k tomu se relevantně vyjádřit nejde, co odstavec, to téma.



Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.7.2024 10:48
Při dnešních technologiích, materiálech, je do určitých vzdáleností, prospěšnější pro ekologii železnice vysokorychlostní - emise !
Odpovědět

vladimír šmídl

5.7.2024 21:52 Reaguje na smějící se bestie
Když bylo aktuální propojit Vídeň- Lvov vznikla dráha Vídeň-Břeclav-Přerov-Lvov (úsek Břeclav-Přerov dosud patří k nejrychlejším úsekům dodnes).Později bylo připojeno Brno. Podobně spojení Wien-Berlin směřovalo přes Jihlavu do Kolína, kde pokračovalo podél pravého břehu Labe přes Ústí n.L. Dresden, Berlin. Praha tam nebyla, a ani dnes , najdete- li si na www.cd.cz spojení Wien-Berlin, na většině spojů Praha není (je tam Passau,Núrenberg, stejně, jako když zadáte spojení Bratislava-Cheb, tam před několika lety spoj přes Brno ani nebyl navolitelný). Hospodářsky (společensky) se mění význam střední Evropy tak rychle, že spojení Donau-Moldau Bahn (Mnichov-Praha) mělo být spuštěno roku 2015, ale zůstalo jen u pár detailů.(výstavba stanice Nittenau v Německu, aby mostecké uhlí do elektrárny Schwandorf nebrzdilo provoz).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.7.2024 10:56
když se bavíme o rychlosti, bavíme se o sociálních statusech, protože je objektivně dokázané, že vyšší rychlost nezlepšuje sociální vztahy ale jen " lítáte" rychleji ale nic tím neušetříte.

Vytváří se specifická bublina lidí, kteří se s manželkou baví jako s podřízenou ve firmě. Zkrátka lidi jsou uhoněný neurotický a nedokážou vyjít ze svých pracovních rolí a to o čem píšete to rozhodně nezlepšuje. Musíme zpomalit.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:14
Máme nového odborníka nejen na otázky dopravy, nýbrž i na obranu.
Lze s ním souhlasit v tom, že americké stíhačky F-35 jsou extrémně investičně i provozně nákladné. Ale zajímalo by mne, odkud má informace o tom, že jsou silně poruchové? A jak dospěl k závěru, že se nehodí k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů).
Nevím, co ta zmínka o stíhačkách vůbec pohledává v článku týkajícím se dopravy.
Bohužel je to tak, že potřebujeme OBOJÍ: Jak dopravní síť vyhovující potřebám moderní společnosti, tak i moderní prostředky k obraně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:14
Máme nového odborníka nejen na otázky dopravy, nýbrž i na obranu.
Lze s ním souhlasit v tom, že americké stíhačky F-35 jsou extrémně investičně i provozně nákladné. Ale zajímalo by mne, odkud má informace o tom, že jsou silně poruchové? A jak dospěl k závěru, že se nehodí k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů).
Nevím, co ta zmínka o stíhačkách vůbec pohledává v článku týkajícím se dopravy.
Bohužel je to tak, že potřebujeme OBOJÍ: Jak dopravní síť vyhovující potřebám moderní společnosti, tak i moderní prostředky k obraně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:14
Máme nového odborníka nejen na otázky dopravy, nýbrž i na obranu.
Lze s ním souhlasit v tom, že americké stíhačky F-35 jsou extrémně investičně i provozně nákladné. Ale zajímalo by mne, odkud má informace o tom, že jsou silně poruchové? A jak dospěl k závěru, že se nehodí k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů).
Nevím, co ta zmínka o stíhačkách vůbec pohledává v článku týkajícím se dopravy.
Bohužel je to tak, že potřebujeme OBOJÍ: Jak dopravní síť vyhovující potřebám moderní společnosti, tak i moderní prostředky k obraně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:14
Máme nového odborníka nejen na otázky dopravy, nýbrž i na obranu.
Lze s ním souhlasit v tom, že americké stíhačky F-35 jsou extrémně investičně i provozně nákladné. Ale zajímalo by mne, odkud má informace o tom, že jsou silně poruchové? A jak dospěl k závěru, že se nehodí k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů).
Nevím, co ta zmínka o stíhačkách vůbec pohledává v článku týkajícím se dopravy.
Bohužel je to tak, že potřebujeme OBOJÍ: Jak dopravní síť vyhovující potřebám moderní společnosti, tak i moderní prostředky k obraně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:15
Máme nového odborníka nejen na otázky dopravy, nýbrž i na obranu.
Lze s ním souhlasit v tom, že americké stíhačky F-35 jsou extrémně investičně i provozně nákladné. Ale zajímalo by mne, odkud má informace o tom, že jsou silně poruchové? A jak dospěl k závěru, že se nehodí k obraně Česka (na rozdíl od Grippenů).
Nevím, co ta zmínka o stíhačkách vůbec pohledává v článku týkajícím se dopravy.
Bohužel je to tak, že potřebujeme OBOJÍ: Jak dopravní síť vyhovující potřebám moderní společnosti, tak i moderní prostředky k obraně.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

6.7.2024 02:19 Reaguje na Karel Ploranský
Ví někdo, proč sem příspěvek někdy naskočí dvakrát (a tentokrát dokonce pětkrát)?
Nedělám to schválně! Je to chyba systému, ten by to neměl vůbec dovolit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.7.2024 10:32
Ale pro objektivitu uvažování je třeba ještě vzít v úvaku ekologickou stopu výstavby/obnovy koridorů. Pak by mohl být pohled zásadně jinačí.

A jako ten bilion zainvestuje kdo? Stát? A předá to zdarma správě kolejí a ty budou za VTR vybírat stovku za jízdenku navíc?
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

7.7.2024 13:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Ak VRT zaplatí štát, odovzdá ju SŽ, ktorá je štátnou organizáciou. SŽ nevyberá za jízdenku, ale za prejdené kilometre od dopravcov, ktorí na jej infraštruktúre jazdia.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.7.2024 14:04 Reaguje na Peter Sládek
To ano. Ale cena jízdenek bude silně závislá na tom, kolik bude stát ten projetý kilometr. Pokud stát nebude nic chtít od SŽ pak to může být levné. Ale stát ten (ty) bilion(y) získá jak?
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

8.7.2024 14:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Štát nebude od SŽ nič chcieť, štát je SŽ. Bilión na investície štát získa tak ako doteraz (štátny rozpočet plus financie z EÚ). V Európe je cestovné na VRT o niečo drahšie ako na klasickej železnici (dajme tomu že ako cesta 1. triedou). Akurát že v porovnaní s ČR je tam aj to klasické o dosť drahšie...
Cena lístka nemusí byť na poplatku za km až tak silne závislá, lebo obvykle nepokrýva náklady. Osobnú dopravu v ČR objednáva štát/kraj ako verejnú službu a dopravcovi v princípe dopláca (tzv. vlak v záväzku verejnej služby). Na hlavných tratiach jazdia aj komerčné vlaky na vlastné riziko dopravcu, sú tam ziskové (na vedľajších sa neuživia).
Odpovědět

Radek Čuda

8.7.2024 11:56
"Zatím všechny významnější politické strany v ČR deklarují na VRT běžné jízdní, možná s přirážkou typu někdejší přirážky na rychlík."

To jsem sice tak nějak úplně nezachytil, ale dejme tomu.
Nicméně v tom případě je nutno řešit nejenom investiční náklady VTR ... z perspektivy rozpočtu vskutku astronomické ... ale i budoucí náklady na provoz, zejména ve vztahu kolik zacácuje substrát a kolik dosype erár.

Což je něco, co mi u podobných článků silně chybí (ale třeba jen špatně čtu), protože zatím to vypadá, že si z pohledu rozpočtu za kua hodně peněz pořídíme hlavně slušnou kouli u nohy.
Odpovědět
PM

Petr Matyas

9.7.2024 08:42
Prakticky všichni diskutující panu Zemanovi vysvětlili v čem se plete, tak to už delat nemusim. Ne jedno ho ale upozorním, až mu nějakýrusák uřízne hlavu, bude mu VTR k prdu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.7.2024 08:58
ano, to důležité je řečeno - stávající železniční síť je na hlavních koridorech a příměstských hvězdicích brutálně přetížená (a lokálky s čtyřimi páry orchestrionů denně, nerentabilní již v době výstavby, jsou drahou koulí na noze).

rozumějte, VRT nebudou a nemohou obsluhovat nádražíčko v horní dolní a fakt nebudou zastavovat (třeba) v Zadní Třebáni nebo v Roztokách. ale umožní z těch přímetropolitních městysů kratší takt příměstských osobních vlaků.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist