Jan Skalík: Zemědělské dotace v ochraně přírody selhávají

Evropský účetní dvůr kritizuje zásadní selhání v nastavení a využívání zemědělských dotací ze strany členských států i Evropské komise [1]. Zpráva Evropského účetní dvora udává, že biologická rozmanitost se snižuje navzdory 66 miliardám eur, vyčleněných ze Společné zemědělské politiky, které měly za cíl zajistit její zvyšování. Podle zprávy je i nadále dotované intenzivní zemědělství hlavní příčinou úbytku přirozené vegetace a v důsledku toho také zvěře.

Světové ekonomické fórum přitom v lednu tohoto roku označilo právě ztrátu biologické rozmanitosti a kolaps ekosystémů za jednu z pěti hlavních světových hrozeb.

Auditoři upozorňují, že členské státy upřednostnily dotační tituly s malým přínosem pro biologickou rozmanitost, například na podporu pěstování plodin zachytávajících dusík. Státy ale velmi málo podporují opatření, která by život do krajiny vrátila, a tak od roku 1990 klesla populace polního ptactva a lučních motýlů o více než 30 %. Auditorská zpráva se v této souvislosti odvolává na českou studii, která poskytla důkazní informace o tom, že zemědělství se po vstupu země do EU v roce 2004 výrazně zintenzivnilo a populace polního ptactva se od té doby zmenšily.

Auditoři navštívili celkem 78 zemědělských podniků ve 14 členských státech Evropské unie. České republice zpráva mimo jiné vytýká, že do roku 2017 neidentifikovala žádné případy hospodaření s vysokou přírodní hodnotou, a nezahájila tak jejich pravidelné monitorování.

Auditoři zemědělské politiky především doporučují, aby Evropská komise zvýšila přínos přímých plateb Společné zemědělské politiky a dotací na rozvoj venkova k biologické rozmanitosti a vypracovala spolehlivé ukazatele, které umožní posuzovat dopad dotací. Tyto požadavky již roky vznášejí i ekologické organizace. Hnutí DUHA spustilo kampaň “Zasaďme se!”, jejímž prostřednictvím žádají lidé své europoslance, aby se mimo jiné zasadili o navázání nejméně 50 % zemědělských dotací na přímou ochranu přírody a klimatu.

Evropský účetní dvůr přesvědčivě doložil, že 66 miliard eur, které měly sloužit pro zastavení poklesu biologické rozmanitosti, využily členské státy způsobem, který ztrátu pestrosti krajiny nezastavil. Česká vláda a europoslanci se proto musí při přípravě nové Společné zemědělské politiky zasadit o ambiciózní reformu a neblokovat návrhy, které vedou k ekologičtější zemědělské praxi a obnově přírody a krajiny. Mezi takové návrhy patří například cíle strategií Evropské zelené dohody, jako je obhospodařování 25 % plochy v ekologickém režimu či 10 % přírodních prvků na zemědělské půdě. Je také potřeba zajistit, aby alespoň 50 % financí ze Společné zemědělské politiky směřovalo na ochranu přírody a klimatu. Požádejte s námi své europoslance, aby zajistili, že zemědělci budou profitovat z ochrany krajiny, a ne praxe, která ji poškozuje.

---

reklama

---