Jan Sládek: Tři důvody, proč stávkovat za klima

Stávky za klima rostou v počtu, frekvenci i intenzitě. V naší společnosti, která zrovna nepreferuje kolektivní protesty, natož občanskou neposlušnost, je třeba umět vysvětlit, proč to má smysl. A zároveň najít tu pravou míru a nepovažovat stávky za něco, co nejsou. Řekneme rovnou: nejsou řešením. Jsou jen podstatnou částí na cestě k jeho nalezení. A to ze tří důvodu.

Důvod první: Relevance

Sociolog Ulrich Beck v knize Riziková společnost konstatuje, že společnost je schopna pozorovat a monitorovat mnohem více rizik, než je schopna řešit. Toto množství rizik generuje svým každodenním chodem. Každý den se tedy bojuje o to, jaké riziko je na úrovni společnosti vnímáno jako relevantní. Jako priorita, které musíme věnovat pozornost.

Stávky za klima jsou tak vzkazem na společenské úrovni: toto je naléhavé, je třeba se na to zaměřit. Dosavadní prostředky získání relevance nestačily. Vědecký konsensus je tu dekády, ostatně i poznatky Ulricha Becka jsou kánonem už desítky let.

Stávky jsou zcela racionální strategií, jak pokrýt riziko.

Důvod druhý: Pozornost

Vyhodnotit něco jako relevantní je teprve prvním krokem k tomu, aby na to byla zaměřena pozornost. Pozornost na osobní, ale i společenské rovině začíná být vzácným zdrojem. Tak například vědci z oblasti médií řadu let upozorňují na fakt, že média – jak se myslelo před skoro sto lety – nemají takovou sílu, že by sama o sobě někoho přesvědčila.

Mají ale dvě další možnosti. Buď mohou posílit relevanci problémů, jejichž reálný význam je nízký (tak funguje bulvár), anebo mohou pozornost prostě zahltit a rozptýlit (tak činí dezinformační strategie). Dokonale to zobrazil film Vrtěti psem, věrně to popsal Pierre Bourdieu v knize O televizi. Žijeme to každý den.

Stávky tak jsou pokusem získat relevantnímu problému odpovídající pozornost. Říkají: toto je nejen důležité, ale hodno naší bezprostřední pozornosti.

Důvod třetí: Soustředění

Stávky se opakují a to je důležité. I když už se podaří něco prosadit jako relevantní téma hodné pozornosti, není to záruka trvanlivosti toho tématu. Expirační doba pozornosti nějakému tématu, jak vědí pracovníci v politickém marketingu, se zkracuje. Pohybuje se spíše v řádu dnů. To je pochopitelně zcela jiný řád, než je adekvátní problematice globálních změn klimatu.

Jít na stávku znamená také udržet jejich pravidelnost a prodloužit tím trvanlivost tématu ve společenské pozornosti. Každý den se totiž objeví jiné téma, které si přinejmenším tváří stejně důležitě.

Kritici stávek rádi říkají, že stávky nic neřeší. A mají pravdu. Je to sice pravda tak objevná, jako to, že vyfukováním dýmkového kouře do umyvadla zlato nezískáme, ale část veřejnosti na to slyší. Nicméně, ani stávkující by neměli zapomínat, že účast na stávce je jen drobným kamínkem na cestě k řešení. Spolu se změnou životního stylu a především tlakem na nadnárodní politická rozhodnutí. Tam je třeba relevanci, pozornost a soustředění zaměřit především.

---

reklama

---