Jaromír Bláha: Kácení v cenném Boubínském pralese
reklama
Podobně již na jaře odsoudila snahu Lesů ČR o kácení a benevolentní přístup Správy skupina předních českých vědců. Státní Lesy ČR ale chtějí kácet v rezervaci v mnohem větším rozsahu než jim Správa umožnila. Ustoupily sice od záměru dřevo z rezervace vyvážet, ale nechají si za to od státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) zaplatit "ušlý zisk". Za to, že netěží v samotném jádru Boubínského pralesa, si státní podnik Lesy ČR účtuje od AOPK každý rok milion korun.
Postupné kácení a odkorňování smrků postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad. S posláním rezervace - ochranou pralesovitých zbytků a divoké přírody - to nemá nic společného. Nechápu tuhle snahu Lesů ČR za každou cenu boubínskou rezervaci prokácet, když nezvládají kůrovce v okolních hospodářských lesích, kam by měly nedostatečnou kapacitu těžařů soustředit.
Národní přírodní rezervace Boubínský prales není jediné vzácné chráněné území, kde Lesy ČR, ačkoli jim je svěřen praktický výkon správy lesů, nerespektují základní pravidla ochrany přírody a domáhají se vydání plošných výjimek ze zákonem zakázaných postupů, které by jim umožnily plošné kácení. Podobně je tomu v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a dalších chráněných oblastech. Od Agentury ochrany přírody si ještě navíc nechávají proplácet ze státních peněz "ušlý zisk". Je tedy podle mě na místě odejmout Lesům ČR správu lesů v chráněných územích a převést ji na AOPK. V tomto případě dává zrušení dvoukolejnosti správy a převedení ochrany pod jednu střechu smysl.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (157)
Michal Ukropec
13.7.2020 11:50Lukáš Kašpárek
13.7.2020 12:24Děje se tu zločin za bílého dne, ale v ČR je to prostě normální jev, takže se nic zásadního neděje, aby to tak nebylo.... stačí lidem říct, že kompletním odstraněním životního prostředí ho chráníme a většině obyvatel ČR to jako argument (ať už je jakkoliv absurdní a protiřečící) stačí... ČR prostě není pomoci, pokud bude každý spoléhat na někoho dalšího a celá ČR tak čeká, že "se to nějak vyřeší"...
Jiří Daneš
13.7.2020 20:55 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
13.7.2020 12:31František Dvořák
13.7.2020 12:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.7.2020 09:45 Reaguje na František DvořákMajka Kletečková
14.7.2020 15:48 Reaguje na Jan ŠimůnekOdborníci na danou problematiku totiž tvrdí, že přemnožení kůrovce je hlavně důsledkem dlouhotrvajícího sucha, které souvisí s mírnými zimami a horkými léty. Změny v počasí oslabily stromy a ony se nedokážou škůdci účinně bránit.
Milan G
14.7.2020 16:01 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
14.7.2020 16:06 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
14.7.2020 16:59 Reaguje na Majka KletečkováVíte co? Celou dobu titíž lidé/Bláha a spol./ tvrdí, že kůrovec graduje a že bude konec. Uběhli desítky!! let a kůrovec vlastně graduje pořád a apokalypsa nejen na Šumavě trvá. Pokud by se zavčasu likvidoval tak k tomuhle nemuselo vůbec dojít. Četla jste něco z toho co jsem vám poslal? Přijde vám normální, že hnutí duha a další ekologistické spolky chrání kůrovce? Ty třistaleté smrky u povodí Vltavy byly silné a zdravé stromy, přesto je kůrovec sežral a to v n.m. výšce nad 1100metrů. Proti tomu obrovskému množství brouka neměli ty stromy prostě šanci.
Jarek Schindler
14.7.2020 18:31 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
14.7.2020 22:18 Reaguje na Jarek SchindlerJan Šimůnek
15.7.2020 06:16 Reaguje na Majka KletečkováA viděl jsem v okolí naší chalupy dostatečně zavodněný smrkový les (spodní voda), který sežral kůrovec, ač o nedostatku vláhy a nějakém stresu z toho se nedá v tomto případě hovořit.
Ty změny počasí jsou navíc jen oteplistická mantra. Tak studené jaro a začátek léta jsem už dlouho nezažil.
Majka Kletečková
15.7.2020 13:00 Reaguje na Jan ŠimůnekVy sám v této oblasti odborníkem nejste a nepíšete, že by to byla jen Vaše domněnka. Proto prosím o zdroj na odborný článek, ze kterého vycházíte.
Jan Šimůnek
15.7.2020 17:42 Reaguje na Majka KletečkováHejna kůrovců, letící ze Šumavy (resp. nesená větrem) byla opakovaně prokázána, dokonce až na takové úrovni, že jimi prolétlo ultralight letadlo a ověřilo, co to je. Psalo se o tom i zde na Ekolistu, krátce před koronakrizí.
To, že masívní infekce patogenem může zlikvidovat i zdravého jedince v plné kondici, který ustojí infekci normální intenzity, je fakt z učebnic, z nichž jsem studoval už někdy v 70. letech minulého století. A jejich autoři to opsali z učebnic ještě starších (s kořeny až někam do konce 19. století).
Takže příslušná časopisecká literatura k tomuto tématu bude na papíře (a ne na webu) a bude ve francouzštině nebo němčině, rozhodně ne v angličtině. Takže se v reálu musíme spokojit s těmi učebnicemi.
Majka Kletečková
15.7.2020 18:15 Reaguje na Jan ŠimůnekJsem zvědavá, jestli se od Vás nějakého seriózního odkazu dočkám.
Na vědecké články v recenzovaných časopisech dám víc než na wikipeii a nemusejí mít ani příliš velký impakt faktor.
Jan Šimůnek
16.7.2020 09:13 Reaguje na Majka KletečkováPokud se nespokojíte se vzorečky v moderních učebnicích epidemiologie (které ale platí i pro zvířata a rostliny a jejich patogeny), které pracují jak s kondicí napadeného organismu, tak i s masívností nákazy.
A nějakou slušnější učebnici epidemiologie je ve vaších možnostech po knihovnách splašit, alespoň k presenční výpůjčce.
Majka Kletečková
16.7.2020 12:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.7.2020 13:10 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
16.7.2020 16:27 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.7.2020 18:15 Reaguje na Majka KletečkováZde na Ekolistu byly citovány kanadské práce, které značný dolet, delší než se předpokládalo, dokazují. Rovněž zde na Ekolistu byla citována svědectví o velkých hejnech kůrovce, létajících ze Šumavy ve směru větru.
Obojí lze tu na Ekolistu dohledat. Takže není co řešit.
Jan Šimůnek
19.7.2020 07:06 Reaguje na Majka KletečkováProstě: RTFM!
Petr Eliáš
15.7.2020 13:43 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
15.7.2020 17:47 Reaguje na Petr EliášA co máte vy?
František Dvořák
14.7.2020 17:58 Reaguje na Jan ŠimůnekPetr Eliáš
15.7.2020 13:44 Reaguje na František DvořákJan Šimůnek
15.7.2020 17:48 Reaguje na František DvořákFrantišek Dvořák
15.7.2020 18:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.7.2020 09:14 Reaguje na František DvořákFrantišek Dvořák
16.7.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.7.2020 13:14 Reaguje na František DvořákA orkán Kyril byl využit k totální likvidaci šumavských lesů na české straně, aby se tamní území co nejvíc poškodilo a turisticky zneatraktivnilo. Ze stejných důvodů.
Výsledkem je mrtvá krajina, připomínající oblasti nejvíce postižené za éry kulminace kyselých dešťů.
Milan G
16.7.2020 14:52 Reaguje na František DvořákDůkazy čeho?
Co má společného to, že tam spekulanti kupovali pozemky s kůrovcem? Co to má společného s bezzásahovostí?
To, že vy tomu nevěříte neznamená, že se to nemohlo stát.
František Dvořák
16.7.2020 16:11 Reaguje na Milan GMajka Kletečková
16.7.2020 16:31 Reaguje na František DvořákMilan G
16.7.2020 18:06 Reaguje na František DvořákVaše citace....Při vzniku ŠNP bylo hodně lidí i vzdělaných, kteří byli proti. Jenže on vzniknul a udělal jim čáru přes rozpočet s různýma stavbama. Šumavská a vnitrostátní příroda. o kterou nyní tak bojují, jim byla ukradená. A dokonce si myslím, že jsou i lidi, kteří do poslední chvíle věřili tomu, že ŠNP v určitých místech vhodných třeba pro stavbu lanovky, nevznikne a kupovali tam pozemky, které jim dnes měli vynášet pěkný peníze. Buhužel, jejich vyčuranost se jim nevyplatila... podle vás odsouzeníhodní lidi, kteří všechno svádí na kůrovce, no žijete asi jednoduchý život.
Na druhou stranu Beránek, citace...V polovině 90. let Jan Beránek a další desítky ekoaktivistů spekulativně nakoupili úzké proužky půdy na trase plánovaného dálničního obchvatu Plzně, aby mohli stavbu brzdit právnickými obstrukcemi. Plzeňský radní Marcel Hájek je za to v roce 1998 v Reflexu nazval ekoteroristy. Beránkovi a jeho spolubojovníkům se to nelíbilo a žalovali pro údajnou urážku na cti. Jenže krajský soud v Plzni v květnu 2000 jejich žalobu zamítl.
V rozsudku se doslova píše: „Národní onkologický registr, který sleduje výskyt zhoubných nádorů v ČR, diagnostikuje ročně na území Plzeň-město 1200 – 1300 nových nemocných se zhoubnými nádory. Tisk opakovaně zmiňuje, že městem Plzeň denně projíždí kolem 2000 kamionů.“ Podle názoru soudu byl proto výraz „ekoteroristé“ zcela oprávněný. Beránek a spol. se totiž podíleli na „současném stavu, kdy výstavba dálničního obchvatu nebyla dosud uskutečněna, což znamená vážné ohrožení životního prostředí obyvatel Plzně“. Soudce JUDr. Alois Svoboda uvedl: „Ekoterorismus se soudu jeví jako koncentrovaný výraz vyjadřující rozhořčení plzeňské veřejnosti nad současným dlouhotrvajícím stavem kritické dopravní situace v Plzni a zároveň – z hlediska ustanovení týkajících se ochrany osobnosti – vyjadřuje přípustnou veřejnou kritiku tohoto stavu.“
Ano tohle jakoby už s kůrovcem nemá nic společného, ale opak je pravdou. Vy odsuzujete, aniž byste měl jediný důkaz jsou to pouze vaše domněnky, několik lidí kteří podle vás spekulativně koupili pozemky na Šumavě.
Beránek a spol. koupili pozemky u Plzně, vyloženě z odporných důvodů a to je v pořádku, že ano.
Jen tak mimochodem, to co tvrdíte je trestný čin a vaší povinností je to nahlásit na Policii ČR. Předpokládám, že jste tak učinil, pokud ne stáváte se spolupachatelem.
Majka Kletečková
19.7.2020 11:19 Reaguje na Milan GJan Šimůnek
19.7.2020 12:38 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
16.7.2020 18:18 Reaguje na František DvořákMilan G
17.7.2020 11:23 Reaguje na František DvořákNa rozdíl od vás já mám dost silný podpůrný argument. Nedávno jsme tady měli písek ze Sahary. Podle vás asi přijel vlakem. Podle normálních lidí ho sem donesly vzdušné proudy. Pokud vám tohle nestačí, tak neni to tak dlouho co se saharský písek objevil v New Yorku, ne na lodi nepřicestoval, vítr ho přinesl a to na vzdálenost několik tisíc!! kilometrů. Takže u písku je to možné a u lýkožrouta ne? Máte pro to nějaký důkaz nebo argument, že to není možné?
Petr Eliáš
17.7.2020 13:35 Reaguje na Milan GJan Šimůnek
18.7.2020 09:49 Reaguje na Petr EliášMajka Kletečková
19.7.2020 11:23 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.7.2020 12:37 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
13.7.2020 12:47A opět ti vědci, konsensus asi 101%. Bláho konsensus nerovná se pravda.
Milan G
13.7.2020 12:56 Reaguje na Milan GA je to rok od roku horší a horší.
Miroslav Vinkler
13.7.2020 14:14Karel Tejkal
13.7.2020 15:59vaber
13.7.2020 17:55 Reaguje na Karel TejkalNa druhou stranu se kůrovec roztahal díky transportu napadených stromů až do Německa. Kůrovec prý špatně létá a tak by se měl šířit pomalu.
Bezzásahovost je něco naprosto přirozeného a já ji schvaluji, naopak mnoho dobře míněných zásahů člověka do přírody ,skončilo nedobře. Všechny přemnožené druhy se vrátí na normální stav i bez zásahu člověka,to je naprosto jisté. Pokud smrk nebude mít dobré podmínky pro růst ,třeba díky změně klimatu, zmizí z našich lesů a nikdo tomu nezabrání.
Milan G
13.7.2020 19:00 Reaguje na vaberJan Šimůnek
13.7.2020 19:23 Reaguje na vaberPavel Jeřábek
13.7.2020 21:23 Reaguje na Jan ŠimůnekMilan G
13.7.2020 21:45 Reaguje na Pavel JeřábekJan Šimůnek
14.7.2020 09:46 Reaguje na Milan GKarel Tejkal
13.7.2020 19:43 Reaguje na vaberSvatá Prostoto
13.7.2020 21:42 Reaguje na Karel TejkalJensže to se nějak nestihlo ... pročpak asi? Kvůli pár desítkám nadšenců někdev mlází:-) asi sotva.
Někteří zelení tam vnesli ideologii, nezelení pak často nenažranost a touhu urvat co se dá a co nejdřív. Že by bylo to druhé nějak lepší ....
Milan G
13.7.2020 22:05 Reaguje na Svatá ProstotoAby nedošlo k omylu, vůbec se nezastávám LČR, ale za tu zničenou Šumavu nese největší vinu Bláha s hnutí duha. Pokud si dobře pamatuju tak Bláha chtěl prosazovat bezzásahovost i ve druhé zóně. Někde jsem tady dával link na článek, který psal ekolog o tom jak Bláha s Justem lhali ohledně obnovy lesa v rámci bezzásahovosti.
vaber
14.7.2020 08:41 Reaguje na Milan Gkdo pozoruje stromy ví že smrk bojuje s nemocí nebo kůrovcem několik let,první viditelné příznaky -velká ztráta jehličí,svěšené jehličí,výrony smoly v místech kde je smrk napaden a když se porazí většina je uvnitř vyhnilých. Já kolem takových stromů každý den chodím a vím jak vypadaly před nemocí nebo kůrovcem.
Prvotní je velká ztráta jehličí a odborníci by měli říct co to způsobilo a zda již po takové ztrátě je strom třeba porazit. Pokácelo se možná desítky miliomů stromů a stejně se kůrovec šíří dál i tam kde se pokácelo včas.
Karel Tejkal
14.7.2020 09:38 Reaguje na vaberV červnu mě potěšilo, když jsem na zlínsku viděl čerstvě vykácenou mýtinu (průměr cca 10 m) na místě smrku, z nějž zelené jehličí pršelo na podzim. Někde někdo se o lesy skutečně stará a asi to nebudou aktivisté.
Svatá Prostoto
14.7.2020 20:06 Reaguje na Milan GNemá cenu tady řešit Šumavu, kdyby se to, co se nazývá kůrovcová kalamita, týkalo pouze Šumavy, tak sice možná zamáčkneme slzu, ale jinak se prd děje. Jenže ono je to všude a zcela upřímně ... prakticky nikde se to moc nezvládá.
A pohádky o tom, jak kůrovec ze Šumavy letěl sežrat Beskydy fakt ne.
Jarek Schindler
15.7.2020 00:00 Reaguje na Svatá ProstotoPetr Eliáš
15.7.2020 13:33 Reaguje na Jarek Schindlerhttps://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1719760-vedci-zkoumaji-novy-druh-kurovce-prisel-ze-sibire-ale-paradoxne-nevydrzi-mrazy
Majka Kletečková
15.7.2020 17:47 Reaguje na Petr EliášTo jsem nevěděla, že se v ČR pomalu rozšiřuje lýkožrout severský, který má na svědomí rozsáhlé odumírání smrčin zejména na Severovýchodě Moravy a ve Slezsku. A vědci se teprve snaží zjistit, jak ho zlikvidovat, protože se chová jinak než u nás známí kůrovci.
Jarek Schindler
16.7.2020 09:27 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
15.7.2020 06:17 Reaguje na Svatá ProstotoMilan G
15.7.2020 12:16 Reaguje na Svatá ProstotoFaktem ale je, že existují studie z Kanady, které zcela bez pochyb dokázaly, že při příhodném větru letí lýkožrout až 100km a to v takovém množství, že dokáže bez problémů zlikvidovat ten nový les. Nakonec ta lež ekologů, že stačí ochranný koridor cca 500 metrů od ohniska nákazy už dávno padla. Taky už to nikdo dnes netvrdí.
S rozvozem napadeného dřeva/zákaz chemie/ se ten brouk taky rozšiřoval.
Majka Kletečková
15.7.2020 13:04 Reaguje na Milan GPetr Eliáš
15.7.2020 13:39 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
15.7.2020 17:40 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
15.7.2020 17:52 Reaguje na Majka KletečkováPetr Eliáš
16.7.2020 11:07 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
16.7.2020 13:17 Reaguje na Petr EliášMilan G
15.7.2020 17:50 Reaguje na Majka KletečkováOpravdu pohledejte sama. Kdysi jsem ho tady někde dával, ten dotyčný komu to bylo určeno řekl, že jsou to stejně nesmysly. Už jsem se zařekl, jako já zrovna tak i vy máte počítač tak můžete hledat. Problém je v tom, že potřebujete nad tím strávit hromadu času a pak se najde idiot, který tomu stejně nevěří, takže ne.
Ale, že se rozšiřoval dopravou to uznáte sama a na to nepotřebujete žádný link.
Svatá Prostoto
15.7.2020 18:03 Reaguje na Milan GTřeba si ale troufnete tvrdit, že je mimo ... já na to znalosti fakt nemám.
Milan G
15.7.2020 18:48 Reaguje na Svatá ProstotoJá samozřejmě nemám žádný důkaz o tom, že brouk ze Šumavy se přenesl do celé republiky. Ale za uváženou stojí, že část ho mohla těmi větry překonat větší vzdálenosti a část se roztrousila překotnou přepravou atd.
Jan Šimůnek
16.7.2020 09:19 Reaguje na Milan GV tom sehrála svou jednoznačně negativní roli EU, vyžadující "vysoutěžování" služeb, což pro majitele lesa znamenalo v reálu mnohaměsíční zpoždění proti situaci v 90. letech, kdy mohli kácení zadat první jakž takž vhodné firmě a mít sanaci ohniska nákazy provedenu do pár týdnů od zjištění kůrovce.
Svatá Prostoto
17.7.2020 16:26 Reaguje na Jan ŠimůnekZase z té EU nědělejte úplné blbce.
Karel Tejkal
14.7.2020 09:30 Reaguje na Svatá ProstotoPrvními projevy kůrovcové kalamity byly diskuse o úklidu po orkánu Kyrill. Zvítězila bezzásahovost a na hřebenech v prvních zónách Šumavy lesy následně vyhynuly.
Milan G
14.7.2020 17:09 Reaguje na Karel TejkalKyril to už je jen smutné pokračování v likvidaci Šumavy v rámci scestné mantry bezzásahovosti.
vaber
14.7.2020 18:04 Reaguje na Karel TejkalJan Šimůnek
14.7.2020 09:50 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Jeřábek
13.7.2020 21:17 Reaguje na Karel TejkalNicméně stále jsem nepochopil u některých skupin lidí takovou radost, že smrky z našich lesů mizí. Protože za ně náhradu na více jak padesát let náhradu mít nebudeme. Zejména ve stavebnictví, kde je stále smrk základní technickou dřevinou.
Protože usychají i borovice, vhodných listnáčů je v lesích málo, tak než vyrostou nové stromy místo smrků a borovic, tak to už nebudou sruby z FSC, ale z dovozu a nebo lepené trámy, fošny atd.
Takže
Karel Tejkal
14.7.2020 11:59 Reaguje na Pavel JeřábekSvatá Prostoto
13.7.2020 21:38Co se týče bezzásahovosti ... ta je ok, šíření brouka by měla zabránit okolní sanitární zóna, kde by se proti němu samozřejmě zasahovalo a to důsledně a okamžitě. To je další věc, ve které LČR zcela selhaly, byť jsem ochoten připustit, že k tomu byly do jisté míry dotlačeny. V dobách hojnosti a pohody bylo opravdu asi ekonomicky výhodnější realizovat většinu lesních prací externě. Když ale začal doutnat průser, tak se tento způsob ukázal jako hřebík do rakve.
Já z mnoha důvodů Duhu fakt nemusím, ale zrovna problémy s našimi lesy bych jim na hrb neházel.
Jan Šimůnek
14.7.2020 09:54 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
14.7.2020 20:10 Reaguje na Jan ŠimůnekHlavně když jim "hoří" lesy všude jinde.
vaber
15.7.2020 08:18 Reaguje na Svatá ProstotoJan Šimůnek
16.7.2020 09:21 Reaguje na vaberSvatá Prostoto
17.7.2020 16:23 Reaguje na Jan ŠimůnekTa nárazová/sanitární území mohou velmi dobře fungovat ... ale musí se to dělat pořádně. Jako všechno.
Jan Šimůnek
19.7.2020 07:11 Reaguje na Svatá ProstotoPetr Eliáš
14.7.2020 10:44https://plus.rozhlas.cz/smrku-mame-moc-a-na-spatnych-mistech-vysvetluje-problem-s-kurovcem-profesor-8220057
https://www.researchgate.net/publication/335192435_MOZNE_PRICINY_A_DUSLEDKY_KUROVCOVE_KALAMITY_V_LESICH_CR_S_OHLEDEM_NA_SPECIFIKA_PRI_ZPRACOVANI_KALAMITNIHO_DRIVI
Lukáš Kašpárek
14.7.2020 11:27 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
14.7.2020 13:15 Reaguje na Lukáš KašpárekKdyž se k tomu přidá ještě znalost faktu, že řada těchto "vědeckých" plácalů publikuje o sto šest články o procesech, probíhajících v umírajícím lese, které mají vysokou čtenost a citovanost (protože nikde jinde nejsou tak blbí, aby si nechali sežrat kvalitní lesy kůrovcem), tak je vcelku jasná ryzí účelovost tohoto žvanění.
Petr Eliáš
14.7.2020 15:15 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
15.7.2020 06:24 Reaguje na Petr EliášKarel Tejkal
14.7.2020 19:07 Reaguje na Lukáš KašpárekMajka Kletečková
14.7.2020 12:35Jan Šimůnek
14.7.2020 13:16 Reaguje na Majka KletečkováKarel Tejkal
14.7.2020 13:45 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
14.7.2020 15:01 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomir-mrkva-oznameni-krajskemu-statnimu-zastupitelstvi-o-podezreni-ze-spachani-trestneho-cinu
zde jasný důkaz o tom, že Bláha a spol. chrání kůrovce https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomir-mrkva-oznameni-krajskemu-statnimu-zastupitelstvi-o-podezreni-ze-spachani-trestneho-cinu
zde ekolog říká, že Bláha a Just jsou lháři....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-na-vlastni-oci-sumava-umirajici-a-ekologisticka
zážitek starosty Kvildy s arogantním Bláhou ....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-vostradovsky-na-prekazejici-stanek-si-stezovali-obcane-kvildy-i-turiste
jihočeští vědci a Šumava .....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-markova-jihocesti-vedci-a-sumavska-kauza
k tomuhle není ani co dodat, lháři manipulátoři ....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-dornak-blahova-interpretace-duhy.metodiku-napriste-nechte-vysvetlit-ministerstvo
Upozorňuji, že všechny články vyšly zde na Ekolistu, jdou bez problému dohledat. Jsou z let 2011-2019 avšak ze své aktuálnosti neztratily vůbec nic, ba naopak.
Majka Kletečková
14.7.2020 16:37 Reaguje na Milan GByla jsem u ní dispenzarizována kvůli alergii a až na to, že moc neuměla používat výpočetní techniku, tak jako doktorka alergoložka nebyla špatná.
Stejně jsem ale raději po nějaké době přešla k jiné doktorce.
Majka Kletečková
14.7.2020 16:42 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
14.7.2020 17:17 Reaguje na Majka KletečkováTihle pánové taky nerozumí dané problematice, že...
Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., emeritní profesor přírodovědecké fakulty UK, externí učitel lesnických fakult v Praze a Brně, bývalý předseda Českého národního komitétu programu UNESCO Man and Biosphere, dlouholetý člen Komise pro chráněná území (WCPA) v rámci Světového svazu ochrany přírody IUCN, autor geo-ekologických studií o horské přírodě
Ing. Vladimír Krečmer CSc., předseda České bioklimatologické společnosti (1992-1998), předseda Národního lesnického komitétu (1997-2005); vědecký pracovník v oboru vztahů lesa a prostředí včetně vazeb s lesní a environmentální politikou, soudní znalec pro obor ochrana přírody a obor ekologické funkce lesa a funkce lesa v krajinném (přírodním a životním) prostředí, člen Expertní pracovní skupiny hejtmanů pro kauzu NP Šumava.
Prof. Ing. Petr Kantor, CSc., Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, Brno, Katedra pěstování lesů. Specialista na horské lesní ekosystémy, organizátor vědeckých projektů a autor základních studií ke vztahům horských lesů a vody.
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, Katedra pěstování lesů. Předseda Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, děkan FLD ČZU. Badatel v oboru vývoje a degradace půdy horských lesů.
Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze; Katedra lesnické ekonomiky a řízení lesního hospodářství, předseda Ekonomické komise Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd
Prof, RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, Katedra pěstování lesů. Autor vysokoškolských učebnic ekologie a pěstování lesů, monografie o lesních ekosystémech NP Šumava
Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady. Badatel v oboru lesnické entomologie a ochrany lesa, člen Expertní pracovní skupiny hejtmanů pro kauzu NP Šumava.
Svatá Prostoto
14.7.2020 20:18 Reaguje na Milan GPointa je ale v něčem jiném ... pokud se prostě rozhodneme nějaké území vyhlásit za bezzásahové, tak bychom se toho měli držet děj se co děj. Ona ta příroda si vždy poradí a čím víc se jí do toho budeme vrtat, tím víc na to nakonec doplatíme. Místo toho abych se od ní učili a šli jí pokud možno naproti, tak se furt snažíme poroučet větru dešti a pak se divíme.
Buď chceme území, kde skutečně bude příroda dělat co umí a jen ji u toho uctivě a s pokorou pozorovat, nebo na férovku řekněme, že chceme další Stromovku a podle toho se chovejme a na nic jiného si nehrajme. To co předvádíme je varianta na chytrou horákyni, ale i té to vyšlo jen v pohádce:-).
Karel Zvářal
14.7.2020 21:21 Reaguje na Svatá ProstotoMajka Kletečková
14.7.2020 22:58 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
15.7.2020 06:21 Reaguje na Majka KletečkováKarel Tejkal
15.7.2020 09:12 Reaguje na Jan ŠimůnekNa druhé straně - podívejte se na obrázky a zkuste si představit, že po žíru kůrovce tam z těch smrků zbydou jen pahýly.
https://www.google.cz/search?lr=&as_qdr=all&source=univ&tbm=isch&q=Boub%C3%ADnsk%C3%BD+prales
Jan Šimůnek
15.7.2020 17:57 Reaguje na Karel TejkalJan Šimůnek
17.7.2020 09:02 Reaguje na Karel TejkalSvatá Prostoto
15.7.2020 18:10 Reaguje na Karel ZvářalPokud něco necháme na pokoji, a jako že opravdu, tak dříve či později zjistíme, co ta příroda opravdu dělá a můžeme se z toho poučit nebo se tím inspirovat. Pokud se jí do toho budeme furt vrtat, byť s těmi nej úmysly, tak to nezjistíme nikdy.
Já beru bezásahová území jako jistou přírodní laboratoř, ve které samovolně probíhají skutečně přírodní procesy a my je díky tomu poznáváme. Že to vizuálně občas nemusí být to, co bych si představoval ... to je sice pravda, ale anglický park pro potěchu ducha i oka si mohu vystřihnout někde jinde.
Jarek Schindler
16.7.2020 09:48 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
17.7.2020 16:14 Reaguje na Jarek SchindlerJinak já mám v tomhle výhodu, protože mně se zrovna Šumava nikdy moc nelíbila ... asi následek ZVS:-DDD.
Majka Kletečková
16.7.2020 16:41 Reaguje na Svatá ProstotoA Národní přírodní park Boubín je vhodným místem, kde je možné zjistit, jak přírodní procesy samovolně probíhají. Bude velmi užitečné poznat, jak rychle se dokáže příroda s kůrovcovou kalamitou vypořádat, když jí v tom člověk nebude bránit.
Majka Kletečková
16.7.2020 16:44 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
16.7.2020 18:17 Reaguje na Majka KletečkováProf. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk
opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění znamená ochlazení. Lesy ještě pokrývají asi 30 % souše, ročně jich ubývá así 73 tis km 2, z tropických lesů zbývá již jen asi polovina původní rozloh.
Majka Kletečková
17.7.2020 11:41 Reaguje na Milan GNyní ale podporuji snahy o to, aby Lesy ČR v boubínském pralese nekácely a aby tato cenná přírodní rezervace byla vyňata z jejich správy. AOPK považuji za vhodnějšího a kompetentnějšího správce přírodních rezervací.
Milan G
20.7.2020 10:22 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
19.7.2020 07:15 Reaguje na Majka KletečkováOpravdu nemá cenu olizovat obsah každé lahvičky s nápisem "Kyanid draselný, zvlášť nebezpečný jed", když všechny, co to udělali před námi, to zabilo. Byť šlo třeba o jiné, leč stejně označené, flaštičky.
Majka Kletečková
19.7.2020 11:38 Reaguje na Jan ŠimůnekNerostou ovšem spořádaně v řadách ve stejně vzdálených rozestupech. Tvoří se tam "skutečná" divočina.
Jan Šimůnek
19.7.2020 12:40 Reaguje na Majka KletečkováPrávě proto, že mrtvé smrky nestíní dostatečně, aby téhle pakáži znemožnily vyrůst.
Zrovna dnes dopoledne jsem byl v lese, kde se děje něco velmi podobného.
Jarek Schindler
15.7.2020 01:01 Reaguje na Svatá ProstotoMilan G
15.7.2020 10:16 Reaguje na Svatá ProstotoCo se týká bezzásahovosti, samozřejmě jako taková v podání hnutí duha neexistuje, dobrovolníci z hd sekají trávu, upravují vodní hospodářství atd. Takže bezzásahovost jen v oblasti dřeva, kácení nebo odkornění napadených stromů.
Tady na ekolistu je povícero článků, kde autoři/ekologové/ na základě osobní zkušenosti popisují jak dochází k obnově lesa na místech kde původní les zlikvidoval kůrovec. Nedochází k žádné obnově co tvrdí veterinář Bláha, ten dokonce lhal. Těch pár náletů, něco málo jeřábu..
Ale co je zásadní. Pokud v bezzásahové zóně řádí kůrovec a pak následně přelétavá do okolních lesů a likviduje je také, tak to je prostě špatně. A když se brání likvidaci brouka, tak s tím obrovským přemnožením lýkovce si ta příroda už neporadí. Minimálně na Šumavě kůrovec sežral i zdravé stromy, ty SM neměly proti tomu množství brouka šanci. Ta kalamita se táhne už cca 16 let možná víc, nemyslíte, že by už konečně mělo dojít ke změně, že by si už tedy měla příroda poradit?
Neděje se tak, kůrovec graduje pořád dál.
Svatá Prostoto
15.7.2020 18:16 Reaguje na Milan GJo, nemusí se nám to líbit, co si bude dělat, ale to je náš boj. Kdybychom si tady všichni svorně hodili mašli, tak za pár set/tisíc let po nás nezbude lautr nic a neštěkne ani nějaký divoký psovlk:-).
Majka Kletečková
14.7.2020 23:52 Reaguje na Milan GJeště před rokem 1989 jsem byla na přednášce prof. Jana Jeníka, kterou zorganizoval ČSOP a která se konala na půdě Biologického centra ČSAV v Čes. Budějovicích. Myslím, že pan Jeník tehdy do ČB přijel z Třeboně, kde byl uklizený v botanickém ústavu. Do poslední chvíle nebylo jisté, jestli přednášku shora někdo nezatrhne, protože byl u komunistů v nemilosti. Tohohle člověka si vážím nejen pro jeho znalosti, ale i občanský postoj.
Majka Kletečková
15.7.2020 18:04 Reaguje na Milan GOpravdu to vypadá, jako by někteří mluvili o voze a jiní o koze.
Milan G
15.7.2020 18:38 Reaguje na Majka KletečkováA dnes je to Boubín, kdy Bláha je proti, včera to bylo Trojmezí, před týdnem tam ten les a předtím tenhle les.
Když si opravdu promítnete posledních cca 15 let, tak je to rok co rok problém s kůrovcem. a pořád slyšíme, ano letos graduje a pak už přijde pokles. Bohužel to není pravda.
Jak vidno bezzásahovost se tedy nijak neosvědčila a je třeba zkusit něco jiného. Zkusit jiný model ochrany, protentokrát bez Bláhy , bez hnutí duha a dalších. Oni totiž za svoje bludy nenesou žádnou zodpovědnost a to je špatně.
Aby nedošlo k omylu, samozřejmě nejsem pro to aby se vykácel Boubín, nebo jiné lokality. Říkám to proto, že se najde tady pár chytráků, kteří jsou schopní mi podsouvat, že jsem placený od LČR. Nejsem.
Milan G
15.7.2020 19:15 Reaguje na Majka KletečkováLes a teploty prostředí
Hnutí Život. z.s., které se zaměřuje na zachování podmínek udržitelného života a harmonické soužití občanů s přírodou,
uspořádalo v první polovině roku 2016 již třetí konference ke klimatické problematice (Člověk jako klimatický činitel, Klima a my,
Adaptační a mitigační ekosystémový management při narůstání stresových faktorů klimatických změn).
Zatím se však na Šumavě „daří“ hazardní bezzásahovou kůrovcovou disturbancí hřebenových smrčin (v délce 40 km, na
ploše cca 25 tis. ha) oteplovat a vysušovat území. A to i kvůli specifickému anemoorografickému systému s alpskými föhny (po
likvidaci protivětrné ochrany biotopy smrčin). Reálně dochází úmyslným záměrem k aridizaci území při vysušování nejcennějších
biotopů - retenčních rašelinišť, vytváření lesostepních formací a k likvidaci vodohospodářské udržitelnosti! Kde je proklamovaná
předběžná opatrnost, kde je ochrana CHOPAV, kde je posuzování vlivu na životní prostředí, kde je vědecké východisko a
kde je zodpovědnost? Našim ideologům asi uniká význam a funkce „albeda“. Tedy pro přiblížení: po likvidaci tropického deštného
lesa a jeho nahrazení zemědělskými kulturami vzrůstá teplota oblasti asi o 3 0C.Žijeme v antropocénu, kdy se člověk výrazně
podílel na znehodnocení životního prostředí, proto by se měl umět podílet i na jeho zlepšení!
Ideologický experiment MŽP, podporovaný skupinkou osob (zejména lukrativně dotovaným Hnutím Duha), bláhově prosazuje
výrobu „přírodní divočiny“ v kolonizovaném kulturním území ČR rozsáhlou revoluční disturbancí velkých ploch současného lesa,
např. kůrovcem, přibezzásahové ochraně přírodních procesů. Silově prosazená doktrína v jednoúčelovém návrhu novelizace
zákona o ochraně přírody a krajiny je v rozporu nejen s celosvětovými zkušenostmi, ale i se světově vědeckými ochranářskými
požadavky ekosystémového asistenčního managementu a současnými světově významnými vědeckými názory. Možno uvést
např.:
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk
opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové
ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to
neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění
znamená ochlazení. Lesy ještě pokrývají asi 30 % souše, ročně jich ubývá así 73 tis km 2, z tropických lesů zbývá již jen asi
polovina původní rozloh.
Ing. Milan K. Jirmář, DrSc., v druhém vydání publikace „Globální změna“ rozsáhle rozvádí stejné závěry. M. Jirmář působil jako
poradce v OSN, byl spoluzakladatelem mezinárodní společnosti pro vodní zdroje International Water Resources Association,
působil v řadě mezinárodních projektů a je autorem mnoha publikací, dokládajících nutnost racionálního řešení současných
klimatických změn, např.: Návrat k vegetačním úpravám, Potřeba a spotřeba vody, Vodní hospodářství, Water Resources and
Water Management aj.
Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní
bezzásahovostí
Jarek Schindler
15.7.2020 00:27 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
15.7.2020 13:23 Reaguje na Jarek Schindlervaber
16.7.2020 08:52 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
16.7.2020 10:37 Reaguje na vaberJarek Schindler
16.7.2020 10:02 Reaguje na Majka KletečkováPetr Eliáš
17.7.2020 09:04 Reaguje na Jarek SchindlerJan Šimůnek
15.7.2020 06:29 Reaguje na Majka KletečkováJe logické očekávat, že bezlesí bude vyvolávat zhoršení zdravotního stavu u významné části obyvatel. Podle některých studií má až 80 procent populace imunologické markery, svědčící pro latentní (nebo aktivní) alergii a mezi těmi alergiemi silně dominují alergie vázané na dýchací ústrojí.
Čech M.
14.7.2020 22:55Člověk se tady zase dozví, že kůrovec po Kyrillu byl ve skutečnosti superbrouk, který dokázal po deseti letech přelétnout na sever Moravy a zpátky přes Vysočinu do Německa. Teď se vydá možná do Švícar až bude správný vítr?
Čech M.
14.7.2020 22:55Člověk se tady zase dozví, že kůrovec po Kyrillu byl ve skutečnosti superbrouk, který dokázal po deseti letech přelétnout na sever Moravy a zpátky přes Vysočinu do Německa. Teď se vydá možná do Švícar až bude správný vítr?
Martin Hrubeš
15.7.2020 16:54Kůrovec se stal kouzelným slovem, zaklínadlem, které otvírá zapovězené dveře, zajistí důležité podpisy pod nejabsurdnějšími výjimkami ze zákona, stahuje na sebe nekonečné a od podstaty odvádějící diskuse.
Svěřením správy lesů v chráněných územích AOPK by skončila dvoukolejnost ochrany přírody v Čechách.
Jan Šimůnek
15.7.2020 17:58 Reaguje na Martin HrubešMilan G
15.7.2020 18:08 Reaguje na Martin Hrubeš....vaše citace..Svěřením správy lesů v chráněných územích AOPK by skončila dvoukolejnost ochrany přírody v Čechách.. vzhledem k tomu, že toto navrhuje veterinář Bláha je nutno okamžitě zpozornět na nejvyšší možnou míru a ptát se proč?
Za mně v žádném případě, protože je to od Bláhy a to stačí.
Svatá Prostoto
15.7.2020 18:21 Reaguje na Milan GA pokud bych si měl v případě lesů v chráněných území vybrat mezi MZe a MŽP, tak není co řešit. Vršovice rulezz.
Milan G
15.7.2020 18:58 Reaguje na Svatá ProstotoJinak až půjdete na ten subotnik míchat beton pro Dukovan, tak řekněte já a ještě pár/hodně/ lidí pojedeme s vámi :-))
Svatá Prostoto
17.7.2020 16:09 Reaguje na Milan GJan Šimůnek
17.7.2020 09:05Majka Kletečková
17.7.2020 11:58 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.7.2020 07:17 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
19.7.2020 11:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.7.2020 12:42 Reaguje na Majka KletečkováMilan G
20.7.2020 10:28 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
28.7.2020 09:18když okamžitě káceli kůrovcové stromy ještě před výletem dospělců,jak ty
kmeny na místě odkorňovali a kůru pálili i s larvami,jak při kalamitách
jako Kyril najali(či nahnali)tisíce lidí k likvidaci kalamity,jak vše
znovu zalesnili a světe div se,zase smrkem a jak mohly na Boubíně přežít
do dnešních dob třistaleté smrky,když je kůrovec součástí přirozené
obměny lesa.Opět,ano přirozené,ale pro předky to nebylo žádoucí,protože
neměli čas a prostředky na pokusy a les byl zdrojem dříví a místem pro
zvěř.Dnes vadí zvěř,vadí kácení kůrovcových stromů,dříví se nechává
tlít na stojato a při pádech ničí nové stromky.Z lesa je sice divočina,
ale téměř neprostupná i pro zvěř a s pochybnou budoucností.Rezervoár
kůrovce zůstává a opět se situace bude opakovat,ale už i na mladších
porostech.Mantra listnáčů bude brzo poznamenána vaší bezzásahovostí,
neboť i ony trpí škůdci a chorobami a budou jimi i trpět v budoucnu.
Pamatuji vymírání jilmů,nyní jasanů,sazenic dubů a jiné kalamity.
Množství tlející dřevní hmoty podporuje rozvoj dřevokazných hub
(zejména václavky)a ta napadá i kořeny těch mladých stromů a jejich
kmenů poškozených pádem těch souší..Bez patřičného zastínění se zvedá okolní teplota a urychluje i odtávání sněhu,které smrkové lesy brzdily.
Oni ti předci byli asi strašně hloupí a to včetně těch vychvalovaných šlechtických rodů,které vlastnily většinu lesů a takto hospodařily.Dnes přišli konečně ke slovu noví myslitelé odchovaní ukřivděnými odborníky žádající vše dělat opačně,mít všude divočinu,pošpinit práci předků
a klidně dřevo v budoucnu dovážet.Doma se budeme kochat pohledem na
pralesy a cyklicky pozorovat jejich vzestup a zmar.Do lesa nebude radmo chodit,protože ve změti padlých a polopadlých stromů bude číhat nebezpečí jejich pádu.Zvěř preventivně vybijem,aby ty lesy neokusovala,protože nebudeme stromky draze chránit oplocenkami,ale naopak oplotíme
dvoumetrovým plotem pastviny jako ochranu před zdegenerovanými vlky.
Všude nasadíme původní zvěř,nepůvodní vybijem,k tomu původní rostliny
(co je původní a co není?jaké je rozhodné datum?)a vznikne zde ráj na zemi,kam se bude svět jezdit koukat na tu divočinu.Běžte se vycpat aktivisté se svými názory a koukněte se po kulturní Evropě.Inspirace tundrou či kanadskou divočinou je utopie.Dobrý hospodář dbá o zdravý
les,který produkuje žádané druhy dřeva a nesází nouzové dřeviny.
To vaše konání je jako návrat do doby kamenné,kdy tu žilo pár set
lidí a kteří se živili sběrem a lovem.Donedávna jsem některým aktivitám fandil,ale nyní už to vše přeháníte.Po některých praktických zkušenostech
jsem se už neudržel a musím to ventilovat.Nebýt masivní masáže v TV a tisku,tak vám většina národa nakope víte co.Oblbnete možná pár neználků,
ale lidé z praxe neoblbnete,pokud se i oni nechtějí vézt na vlně vašeho populismu jako po výtahu k funkcím a moci.S heslem "všemu minulému zmar"
vám přeji "zářnou"budoucnost o kterou já ale nestojím.