https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jindrich-petrlik-chemicka-recyklace-plastu-je-zatim-neucinne-reseni-produkujici-toxicke-latky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jindřich Petrlík: Chemická recyklace plastů je zatím neúčinné řešení produkující toxické látky

12.9.2020
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Hans / pixabay.com
Na první pohled zázračné technologie označované jako chemická recyklace mají ke skutečné recyklaci velmi daleko. Prokazatelně znečišťují životní prostředí, jsou neúměrně energeticky náročné a pro využití v praxi mají příliš technických nedostatků. Chemická recyklace proto není životaschopným řešením záplavy planety plastovým odpadem. Vyplývá to z aktuální odborné studie Světové aliance pro alternativy ke spalovnám (GAIA) s názvem „Chemická recyklace: Stav, udržitelnost a dopady na životní prostředí“. Ani podobná zařízení vznikající v České republice, které zmapoval spolek Arnika, zatím nepřesvědčila o tom, že by představovala variantu nakládání s odpady šetrnou k životnímu prostředí.
 

Shrnutí výzkumu, jehož autory jsou renomovaní chemičtí inženýři Andrew N. Rollinson, PhD a Jumoke Oladejo, PhD, je v českém překladu Chemická recyklace: odvedení pozornosti, ne řešení k dispozici na webu Arniky.

Petrochemický průmysl a největší producenti plastového odpadu[ii] v současné době masivně investují do chemické recyklace, která údajně umí zpracovat veškeré druhy odpadních plastů. Zařízení známá z celého světa se však potýkají s ohromným množstvím technologických problémů, kvůli nimž lze o bezpečnosti pro životní prostředí snadno pochybovat. Trend se nevyhnul ani České republice, kde bylo nebo je plánováno 26 zařízení. Až na výjimky nebyla většina z nich dosud uvedena kvůli závažným nedostatkům do provozu. U žádného z nich nejsou rovněž známé výsledky z měření těch nejvíce škodlivých látek, jako jsou například dioxiny ve výstupech.

Mapa plánovaných zařízení v České republice.

Toxický průšvih lakovaný nazeleno

Plasty obsahují celou řadu toxických přísad, z nichž některé jsou v jednotlivých státech zakázány zákony anebo je zakazují mezinárodní úmluvy. Jde o bisfenol A (BPA), kadmium, benzen, bromované zpomalovače hoření, ftaláty, olovo, cín, antimon a různé těkavé organické látky. Zpracováním plastů při vysokých teplotách se zároveň vznikají anebo se z plastů uvolňují další, jako například dioxiny, benzen, toluen, formaldehyd, vinylchlorid, kyanovodík, bromované difenyletery, polyaromatické uhlovodíky (PAU) anebo dehty, které mohou vést mj. ke vzniku rakoviny. Podle autorů studie byly měřením prokázány ve všech produktech chemické recyklace – v pyrolýzním oleji, generátorovém plynu, uhlíkovém zbytku, emisích do ovzduší, jakož i v popelu a tekutém odpadu. Odstraňování toxických látek z produktů chemické recyklace je navíc extrémně obtížné a nákladné a vytváří se jím další toky toxických odpadů. V žádném případě není možné tvrdit, že navrhované technologie neprodukují toxické látky, aniž by proběhlo jakékoliv měření.

Spíš spalování než skutečná recyklace

Nový plast se z produktů chemické recyklace vyrábí jen z velmi malé části. Většina existujících provozů své produkty pálí anebo je nabízí jako palivo. Technologie v žádném případě nemá místo v oběhovém hospodářství, protože nenahrazuje výrobu nových plastů z fosilních paliv a nesnižuje poptávku po těžbě ropy.

Energetický žrout s velkou uhlíkovou stopou

Žádné z existujících zařízení pro chemickou recyklaci ve světě neprodukuje dostatek energie pro svůj provoz a je nepravděpodobné, že by se to v několika příštích desetiletích změnilo. Ještě více energie je potřeba k výrobě nových plastů. Pro výrobu plastů z tuny fosilních paliv je jako zdroj energie potřeba další tuna fosilních paliv. Kromě přímých emisí skleníkových plynů z procesu chemické recyklace a při spalování jejích produktů chemická recyklace dále zhoršuje změnu klimatu přispíváním k zachování těžby fosilních paliv pro výrobu plastů.

Chemická recyklace by mohla fungovat pouze za předpokladu omezení vzniku toxických látek a při drastickém snížení výroby nových plastů z ropy. Dosavadní komerční provozy zatím fungují jen výjimečně a čelí spoustě problémů, kvůli nimž jsou ekonomicky nevýhodné. Mechanická recyklace tak zůstává ověřenou alternativou, která produkuje méně toxických látek a má nižší uhlíkovou stopu. Do budoucna bychom však měli spíš investovat do řešení vedoucí ke strategiím zero waste, které se zaměřují na snižování výroby a spotřeby plastů.


reklama

 
foto - Petrlík Jindřich
Jindřich Petrlík
Autor je vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

12.9.2020 13:41
Výborný článek a současně odpověď těm, co naletěli na lži o ekologické recyklace od výrobců plastů. Jediná skutečně spolehlivá cesta k omezení znečištění moří a přírody vůbec plasty, je omezení jejich spotřeby a následné omezení jejich výroby a používání pouze tam, kde jsou jejich některé vlastnosti nepostradatelné.
To ovšem by byla pohroma pro velké výrobce a proto se snaží ukolébat veřejné mínění povídáním o vývoji ekologické recyklaci svých výrobků. Jsou to účelové lži, kterým odborníci nemohou věřit, protože by museli popřít přírodní zákony v oborech jako chemie a fysika. Věří snad jen, v oboru nevzdělaní majitelé akcií, kteří ten zastírací manévr platí, kvůli udržení svých dividend.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

13.9.2020 08:39 Reaguje na Jiří Daneš
Nu , problém je v tom, že za sedmdesát let se nenašel nikdo kdo by plasty v lidském životě nahradil za něco méně nebezpečného. A to nejen v ČR ale světě vůbec ! Školství každoročně produkuje vzdělance v chemických oborech a zároven tedy i vznikají ti neúspěšní oponenti. Je to stejné a podobné jako s uhlím a ropou. Až teprve budoucnost ukáže správnost nebo nesprávnost cesty. Vratme se od chemie a plastů k praktikám jež fungovaly v osmnáctém a devatenáctém století!
Odpovědět
ig

13.9.2020 11:29 Reaguje na Krejcar Stanislav
To není problém. Místo Zedexu budeme na kluzná ložiska používat guajakové dřevo, hadice budou z gutaperči a se vším dalším si určitě poradíme taky :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.9.2020 15:56 Reaguje na
Jestli jste si Vy (a Krejcar Stanislav), napsal že bychom měli používat pouze tam, kde jsou jejich některé vlastnosti nepostradatelné a nikoliv, že bychom měli hadice vyrábět z gutaperči (ony se vyráběly z latexu kaučukovníku Hevea Brasiliensis, protože gutaperča, vysokomolekulární uhlovodík podobný kaučuku, získávaný z mlékovitého výronu tropického stromu Palaguium gutta. Vzhledem k odlišnému prostorovému uspořádání svých makromolekul nemá elasticitu přírodního kaučuku. Používá se k výrobě podmořských kabelů, jako izolant), ani kluzná ložiska z guajakového dřeva (ta se také vyrábí a to převážně z t.zv. ložiskových kovů, šedá litina, a různé slitiny).
Odpovědět
ig

13.9.2020 16:15 Reaguje na Jiří Daneš
Děkuji za vysvětlení, měl jsem za to, že ty pravé, fungující hadice se dělaly z vrstveného lněného plátna napuštěného gutaperčou. Zřejmě ovlivnění Vernovým románem Pět neděl v baloně :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2020 18:36
Dobrý článek, díky zaň.

O kolik méně plastů bychom měli v životním prostředí, kdyby zelené organizace neprosazovaly třídění odpadu a nebránily energetickému využívání (spalování) komunálního odpadu, což už dnes mohl být zavedený standard.

Podobně můžeme vzlykat, jak daleko by mohla být ochrana klimatu, kdyby zelení nehysterčili kvůli jádru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 09:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Mohli bychom být fakt o hodně dál, třeba jak jsme na tom byli už za komára. Totálně zničené celé Severní Čechy i s Krušnými a Jizerskými horami, řekami plnými ropných derivátů a čerstvě napadený sníh do rána černý (Brno v 60 - 70 letech).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2020 15:35 Reaguje na Pavel Hanzl
To reagujete na můj příspěvek? Pokud ano, nechápu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Vysvětlím: kdyby "zelení nehysterčili", byli bychom na tom stejně, jak za komára. Je to tak složitý?
Odpovědět
ig

14.9.2020 18:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Odsíření elektráren a vyčištění řek v devadesátých letech šlo i bez zelených :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2020 19:40 Reaguje na Pavel Hanzl
S váma je to složitý! Já přece jasně mluvil o jádru a klimatu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Zelení spíš jen škodili, protože vnucovali pro nápravu stavu po komunistech naprosto nesmyslné priority a požadavky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.9.2020 21:19
Považuji Arniku za seriózní neziskovku a informace předaná panem Petrlíkem tedy nejspíš odpovídá skutečnosti. O snižování výroby a spotřeby plastů se v EU už začalo mluvit, teď to chce začít přijímat příslušná opatření a ta pak co nejrychleji uvádět do praxe. Já začnu tím, že si koupím nějaký hezký malý termohrnek na espresso coby alternativu umělých nebo papírových kelímků.
V článku se píše „Mechanická recyklace tak zůstává ověřenou alternativou, která produkuje méně toxických látek.“ To se týká např. PET lahví; znevýhodňující podmínkou pro mechanickou recyklaci plastů je, že odpad musí být čistý. Snad tedy aspoň mechanická recyklace bude přijatelná i v blízké budoucnosti, když chemická recyklace je ve skutečnosti humbuk
Odpovědět
ig

13.9.2020 00:27 Reaguje na Majka Kletečková
Ona ani ta mechanická recyklace není problémů prostá. Už se to tu vícekrát detailně probíralo, tak jen jeden aspekt - ani všechny lisovny plastů nejsou schopné recyklovat svůj vlastní odpad který zrovna vypadl z lisu (vtoky, zmetky), z čistého plastu přesně známého druhu. Důvodů se vždy sejde víc, ale poukazuje to na to, že když nejde / nevyplatí se ani tohle, tak co teprve ty znečištěné petky posbírané v kontejnerech :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2020 08:44 Reaguje na
Ale ty petky nejsou termoplast, který teplem změkne a vyfouknete z toho novou petku!
Odpovědět
ig

13.9.2020 11:13 Reaguje na Jiří Svoboda
PET je termoplast, teplem změkne a vyfoukne se z něj lahev :-) A ještě větším teplem zkapalní a dá se z něj něco vystřikovat. Samozřejmě, z petek ze sběru už nikdy nebude nějaký virgin PET, musí se z nich dělat nějaké méněhodnotné věci, jako třeba zatravňovací dlaždice a zahradní lavičky a podobné věci po kterých je obrovská sháňka :D Já jen poukazuju na to, že i tahle činnost je energeticky natolik náročná, že je leckdy šetrnější použít nový plast, než se snažit zachránit ten starý.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2020 12:24 Reaguje na
Tak to se nechám poučit! Já kdysi četl, že PET láhev má stěnu z plošných makromolekul a proto je ta stěna sice velmi pevná, ale to je hlavní důvod, proč z granulátu už nejde termomechanicky vyrobit další PET flaška. Třeba nestal pokrok a já zůstal vědomostně zaostalý.
Odpovědět
ig

13.9.2020 13:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Nová flaška se z toho nevyrobí, však to výše píšu :-) Ale regranulát se udělat dá a může se i nasypat do lisu, to je vyzkoušené, jen se od toho nesmí očekávat nejvyšší kvalita výlisků ani náklady hluboko pod novým materiálem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2020 14:45 Reaguje na
Jo tak to si rozumíme.

Jedna věc je čistota r-PETu, ale druhá věc je jeho struktura, která je už nevratně změněna a brání některým aplikacím jako je výroba nových PETflašek. Každopádně v nějakém podílu asi lze r-PET do PETflašek přimíchávat, otázkou je, zda to nezpůsobí více škody než užitku. Je to jistě dražší, otázkou je ale i mechanická kvalita a zda kvůli tomu nebudou muset být stěny PETek tlustší. Docela bych se nedivil, kdyby byly PETky s 20 % r-PETu o 30 % těžší a EU by tak dosáhla svého vytouženého recyklačního cíle pro rok 2025.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 09:41 Reaguje na
Samozřejmě nejlevnější je, chovat se jako hovado. Proto to tady dost lidí stále prosazuje.
Prostě vyhrabat bagrem cokoliv co hoří, prohnat to komínem bez jediného filtru a tu díru po sobě ani nazahrabat. Petky a jakýkoliv odpad naházet na hromadu, všechny srágory z výroby vypustit do řeky.
Tohle je skutečně nejlevnější a právě cenou se dost lidí tady ohání.
Samozřejmě není možno jít do recyklací i za likvidační cenu, rozumný kompromis je nutný. Je ale nutné, aby si KAŽDÝ uvědomil (i pan Šimůnek), že cena likvidace je dost velký díl ceny každého výrobku.
Odpovědět
ig

14.9.2020 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše rozhořčení pramení patrně z toho, že nevíte o tom, že co je drahé, bývá drahé právě proto, že to spotřebovává hodně zdrojů. V případě recyklace jde zcela zjevně a nepochybně o energii, jejíž získávání způsobuje znečištění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:22 Reaguje na
Recyklace potřebuje energii, ale nikde není napsané, že musí být nutně špinavá. Proto se tak mohutně rozvíjí OZE, recyklace živená sluncem a větrem je asi maximum, čeho můžeme dosáhnout.
Odpovědět
ig

14.9.2020 18:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Přikázané to není, přesto převážně špinavá je :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.9.2020 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Pavel Hanzl14.9.2020 09:18
Samozřejmě je nejhorší odzdikezdizmus, ten dokáže zdiskreditovat každou dobrou myšlenku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:55 Reaguje na Jiří Daneš
"Samozřejmě není možno jít do recyklací i za likvidační cenu, rozumný kompromis je nutný".
To jsem psal před chvílí tady a jen vás žádám, abyste na mě nereagoval.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2020 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady zase někomu něco docela hnusně podsouváte!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Nepodsouvám. Ropáci se stále ohání cenou a jakákoliv dotace, která by šla jinam než do jádra nebo uhlí, je skoro vražda.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2020 19:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase děláte blbečla? OZE vybudované do roku 2010 nás přijdou na bilion Kč a to je hodně velký kriminální čin. A co všechny ty programy Zelená úsporám, Zelené střechy, dešťovka..., které posílají peníze rovnou do kapes geenwashingových firem. Vy chcete aby se tak rozfrcalo ještě mnohem více?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 10:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Náhodou Zelená úsporám je dobrá věc. Při rekonstrukci domu jsem si ji vyřídil. ;) Mimochodem, ta poslední věta s rozfrcáním peněz je krásný argumentační faul. :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2020 11:29 Reaguje na Petr Eliáš
Nevidím v tom argumentační faul. To, že podporuji jen nějaká vylobovaná opatření, která vůbec nemusejí být efektivní, pak, myslím, termínem rozfrcávání dobře vystihuji realitu.

Ve světě má být nastaven takový systém, aby každý proklimatický a proekologický čin byl automaticky a adekvátně odměněn a opak zpoplatněn. Vám se zjevně současný zavedený "eko-podpůrný" systém líbí, protože z něj více vytahujete, než do něj přispíváte. Pak ve vaší reakci nelze divit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.9.2020 12:50 Reaguje na Jiří Svoboda
To že ho v té otázce nevidíte, neznamená že tam není. Je tam a říká se mu Loaded question. :)

A v druhém odstavci jste udělal další faul a to tím, že se chybně domníváte že souhlasím se Zelená úsporám, protože mám na ní osobní zájem. Říká se mu Ad hominem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2020 20:32 Reaguje na Petr Eliáš
Zajímavá diskuse!

Snažil jsem se na Googlu nějak poučit.

Ohledně Loaded question jsem ze své pohledové pozice žádný nesprávný předpoklad nenašel. Ale jako prostý fyzik mohu být v tomto natvrdlý. Prosím poučte mne. Očekávám, že ten nesprávný předpoklad musí být dán objektivně, nezávisle na subjektivních dojmech diskutujících.

Z Wikipedie: "Argumentum ad hominem (lat. „argument k člověku“) je argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na jeho názory či jednání, případně i na jeho skutečné či domnělé nedostatky."
Je pravda, že jsem se vám snažil podsunout váš kladný vztah k Zelené úsporám, protože jste z tohoto programu vytáhl peníze, ale tu podstatu faulování jsem, myslím, nesplnil. Já vám váš názor nijak nevyvracel, jen pro něj hledal racionální příčinu.

Rád budu opraven, pokud něco píšu špatně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.9.2020 09:41 Reaguje na Majka Kletečková
Problém je, že nejjednodušší a nejlevnější řešení je použitý plast pálit. Brát to jako skutečnost, že máme v tom plastu "uložen" nějaký fosil, který můžeme spalovat dle potřeby (což je obrovská komparativní výhoda proti OZE), a tím spalováním ušetříme fosil, který by se pálil rovnou. Prostě část nafty (případně uhlí) před spálením projde formou nějakého plastového výrobku.
Spalování plastů, při němž nevznikají žádné škodliviny, je vyřešeno někdy od 80. let.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.9.2020 16:13 Reaguje na Jan Šimůnek
To je konečně rozumný názor. S výjimkou plastů na bázi
vinylchloridu, podobných chlorovaných uhlovodíků a halogenovaných uhlovodíků vůbec, je spálení a získání tepla, k přírodě nejšetnějším využitím plastových odpadů. Spaliny obsahují převážně jen CO2 a vodní páru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 09:44 Reaguje na Jiří Daneš
Ale ten chlór (případně jiné příměsi), jsou prakticky v každém plastu.
Odpovědět
ig

14.9.2020 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
To opravdu není :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.9.2020 12:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Látka z chemie ze ZŠ uvádí, že není.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.9.2020 18:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Chlor nenení příměs, je v molekule vinylchloridu a dalších chlorovaných uhlovodíků pevně chemicky vázán, nikoliv mechanicky přimísen. Vaše neznalost toho,o čem píšete, je opravdu neuvěřitelná, ale typická pro ekohorlivce a ekofanatiky a zejména pro ekoteroristy, jako je Greta Thunberg.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:26 Reaguje na Jiří Daneš
Můžete někdy napsat příspěvek, ve kterém byste ostatní nenapadl, neoznačil za hlupáky a nevzdělance?
Mám vám tady vypisovat všechny příměsi, které plasty obsahují?
Já jsem vás slušně žádal, abyste na mě ráčil nereagovat. Tak to jen opakuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se tu někteří projevují tak, že to vypadá na neznalost látky ze základní školy, tak je opravdu těžké to ignorovat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.9.2020 18:30 Reaguje na Pavel Hanzl
pane Hanzle,
ani já nejsem chemik, notabene ne chemik se specializací na plasty. ale i pouhý gůgl a wiki (spolu tedy se středním vzděláním všeobecným a vysokoškolským specializovaným) mi umožní se za pouhou hodinku dovědět mnohé (a především otevšít obzory o tom, co všechno jsem se za tu hodinku nedověděl) - a zabrání mi to zesměšňovat se v diskusích o něčem, čemu nerozumím ani zbla. zkuste to také.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 18:56 Reaguje na Jan Šimůnek
"Spalování plastů, při němž nevznikají žádné škodliviny,"
je skutečně čurinovní názor, tapicky šimůnský.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 07:18 Reaguje na Pavel Hanzl
1. Dostatečná teplota, aby odcházely jen CO2 a H2O
2. Dvoustupňové spalování tam, kde potenciálně vznikají dioxiny (druhý stupeň je rozloží)
3. Odstranění chloru, případně dalších nežádoucích prvků ze spalin

Všechno existuje a je úspěšně vyzkoušeno už od 80. let.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás v Brně máme spalovnu komunálního odpadu a funguje to výborně. Proč se bránit dobrým a vyzkoušeným řešením?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2020 20:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože na nich ekologické organizace nejsou zaháčkované svými peněženkami a nekouká z toho pro ně žádný benefit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist