https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jindrich-petrlik-tym-borena
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jindřich Petrlík: Tým Bořena

26.12.2024
Stěhování rostlin z Běláku v roce 1986 – tábor Týmu Bořena.
Stěhování rostlin z Běláku v roce 1986 – tábor Týmu Bořena.
Foto | Jindřich Petrlík / Wikimedia Commons
V září 1979 jsme se rozhodli založit Tým Bořena. Zpočátku jako neformální skupinu studentů. Protože nebylo možné v okresech Teplice a Most zakládat nové základní organizace Českého svazu ochránců přírody, museli jsme ji v roce 1986 založit v Praze, kde to tehdy šlo. Ale hlavní těžiště našich aktivit zůstalo v Českém středohoří.
 
Dodnes si vybavuji jeden obraz. Bylo to o víkendu brzy na jaře, kdy bledule začaly odkvétat a ladoňky dvoulisté už kvetly. Jeden z účastníků vyzvedává rostliny i s kořenovým balem a dává je do bedýnky. Za jeho zády mezi stromy prosvítá halda zeminy Radovesické výsypky. Tou tehdejší důl Maxim Gorkij (dnes lom Bílina) zasypával údolí, kde původně bylo pět vesnic, úrodná půda, spousta ovocných sadů, tři přírodní rezervace a nádherná a vzácná příroda Českého středohoří.

Stěhování rostlin na bílou stráň na Trupelníku v roce 1988.
Stěhování rostlin na bílou stráň na Trupelníku v roce 1988.
Foto | Jindřich Petrlík / Wikimedia Commons

Jiná vzpomínka. Ráno jsme vstali ze spacáků v klubovně Týmu Bořena, pronajaté místnosti ve staré dřevěné budově v Lukově, která bývala školou. Byla zima, skoro mrzlo. Vzali jsme si bedýnky a krosny a vypravili se pěšky do údolí Lukovského potoka pod Radovesickou výsypku, na místo, kde hojně rostly bledule a ladoňky a kterému hrozilo brzké zasypání hlušinou z hnědouhelného dolu. Rostliny jsme vyrýpali rýči a rukama přendali do bedýnek. Vypůjčit si pro převoz nákladní auto prostě nešlo. Někdy jsme používali osobní auta. Ale taky jsme bedýnky nosili v ruce. Nebo jsme na konstrukci od krosen připevnili dřevěné bedny a vyrýpnuté rostliny i s kořenovým balem v nich do údolí Mukovského potoka přenesli na lokalitu, kterou jsme vyhodnotili jako vhodnou pro přesazení ohrožených druhů rostlin ze sousedního údolí. Dodnes na tom místě rostou a rozmnožují se. Místo jsme tedy vybrali správně.

Pro rostliny jsme v novém domově museli vyhloubit jamky, do kterých jsme umístili rostliny i s kořenovými baly. Taky jsme museli nanosit vodu z blízkého potoka. Jednou jsme na kopci nad tímto místem potkali sovětské oficíry z nedaleké posádky okupační armády. Divili se, co tam děláme, když je to tak blízko k místu, kde měli podle všeho jaderné hlavice. Přikazovali nám, že tam nesmíme chodit. Ignorovali jsme je. Byli jsme tu doma a oni nám neměli co přikazovat a zavádět ruské manýry.

Tým Bořena pod Radovesickou výsypkou. Rok 1983.
Tým Bořena pod Radovesickou výsypkou. Rok 1983.
Foto | Jindřich Petrlík / Wikimedia Commons

Stěhování ještě vzácnějších rostlin z bílé stráně Bělák, původně chráněného naleziště těchto rostlin (zvláštní kategorie chráněného území v 80. letech), bylo podobné, ale o to složitější, že náhradní bílé stráně byly dál, na kopcích v Českém středohoří. Ale i těm se dnes na náhradních lokalitách daří. Jejich stěhování probíhalo v létě a bez auta by nebylo možné.

Takhle vypadaly počátky environmentálních organizací, na jejichž základě vyrostly dnešní nevládní organizace, ke kterým patří i Arnika.

Její součástí je i dnes Tým Bořena, který se stará o rostliny na jejich náhradních lokalitách v Českém středohoří.


reklama

 
Další informace |
Jindřich Petrlík je zakladatel Týmu Bořena a později také Dětí Země a ještě později spolku Arnika.

Text vyšel v magazínu Pražská EVVOluce 4/2024, který se historii envirohnutí v Československu věnuje v celé řadě textů.

foto - Petrlík Jindřich
Jindřich Petrlík
Autor je vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist