Křivoklátské obce: Otevřený dopis k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
16.12.2022
přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.
Bohužel musíme konstatovat, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.
V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí, ve kterém naši občané žijí. Těm z nich, kteří v předmětném území vlastní majetky pak absence podkladů znemožňuje se k záměru zodpovědně vyjádřit.
Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů (například cyklisté) omezeni budou, ale nedefinuje jak.
Chceme rovněž upozornit, že záměr na vyhlášení národního parku absentuje i ve všech koncepčních dokumentech správy území. Namátkou 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, územní plány obcí, Státní program ochrany přírody a krajiny 2020-2025, či Plán péče o CHKO Křivoklátsko 2017-2026.
Záměr zároveň neobsahuje zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. Neobsahuje žádnou odbornou, natož odborně oponovanou dokumentaci. Pouze se odkazuje k historickým studiím, které ale ve většině případů vyhlášení nedoporučily. Zcela opomíjen je pak ekonomický aspekt zřízení nové státní instituce.
Všichni se jistě shodneme na tom, že Křivoklátsko je mimořádně cenným, bohatým a jedinečným územím. Dle našeho názoru je tato jedinečnost výsledkem práce mnoha generací našich předků uplatňujících, dnešní optikou, zásady tzv. “aktivního managementu” při péči o zdejší lesy a krajinu. Proto je Křivoklátsko považováno za výstavní síň evropského lesnictví.
Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů. To by v kontextu našeho kraje znamenalo úplné “obrácení kormidla” a my se domníváme, že tak zásadní rozhodnutí, ovlivňující životy našich dětí a dalších pokolení, není možné přijmout bez společenského konsensu, řádné odborné a víceoborové diskuse, komplexních a transparentních podkladů definujících důvod, způsob a důsledek uvažované změny přístupu ke zdejší krajině. Nic z toho však nenastalo. Vznik nového zákona pokládáme za kontraproduktivní také proto, že stejnou péči, jakou Křivoklátsku slibuje národní park, lze dosáhnout stávajícími zákonnými prostředky.
Dovolte nám proto vyslovit také naše přání. A sice, abyste v rámci připravované revize programového prohlášení vlády záměr na vyhlášení národního parku Křivoklátsko vyškrtli a nahradili ho společným zadáním pro příslušné resorty zohledňujícím současné znění preambule vládního prohlášení: „Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy, a to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země“.
Podepsaní starostové a zástupci obcí Křivoklátska:
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Petr Jirka, starosta obce Broumy
RNDr. Soňa Chalupová, starostka města Beroun
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Ing. Petra Hartinglová, starostka obce Drahoňův Újezd
Pavel Sládek, starosta obce Drozdov
Petr Boháček, starosta obce Horní Bezděkov
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Ing. Zdeněk Steiner, starosta obce Chyňava
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Mgr. Adéla Jirásková, starostka obce Lašovice
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Ing. Michal Špiryt, starosta obce Kublov
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Hana Chaloupková, starostka obce Mlečice
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
Radek Škrdlant, místostarosta obce Plískov
Ing. Jiří Pour, starosta obce Podmokly
Ing. Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Bc. Tomáš Kohout, starosta obce Račice
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
JUDr. Lenka Šnoblová, starostka obce Skryje
Milan Rohla, starosta městyse Slabce
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Jaroslav Schneider, starosta obce Sýkořice
Jitka Kobrová, starostka obce Trubská
Zdeněk Hruška, starosta obce Týček
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Pavel Moucha, starosta obce Velká Buková
František Závora, starosta obce Všetaty
Ing. Jiří Těhan, starosta obce Zbečno
Václav Valenta, starosta obce Železná
Ing. Pavel Rous, starosta obce Žilina
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
NP Šumava ve středu spustí registraci na splouvání Teplé Vltavy
Nejvíce lesů v Jihočeském kraji je na Českokrumlovsku
Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcovéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2022 17:34 Reaguje na Karel Zvářalvtipné, je, že to navrhl právě Středočeský kraj. na 100Km2 navrhovat zonaci? to asi nemyslí zas tak vážně.
Historicky to území bylo loveckou oborou, tedy zachovalost porostů a její určitá odlehlost je určující pro kvalitu a zachovalost lesů, navíc je velice členitá. Takže jak říkáte hlas lidu berte dost z nadhledu a ne lidí kteří se bojí všeho, protože je to pohodlnější než něco nového.
Odpovědět
Historicky to území bylo loveckou oborou, tedy zachovalost porostů a její určitá odlehlost je určující pro kvalitu a zachovalost lesů, navíc je velice členitá. Takže jak říkáte hlas lidu berte dost z nadhledu a ne lidí kteří se bojí všeho, protože je to pohodlnější než něco nového.
Karel Zvářal
16.12.2022 18:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe naprosto nezbytné,
aby nebe bylo blankytné,
hvězda, aby plála,
člověk vyšel z mála,
chleba levnější nebude.
Odpovědět
aby nebe bylo blankytné,
hvězda, aby plála,
člověk vyšel z mála,
chleba levnější nebude.
MU
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2022 16:03Dle našeho názoru je tato jedinečnost výsledkem práce mnoha generací našich předků uplatňujících, dnešní optikou, zásady tzv. “aktivního managementu” při péči o zdejší lesy a krajinu. Proto je Křivoklátsko považováno za výstavní síň evropského lesnictví.
Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů.
Výstižně napsáno. S tím tvrzením naprosto souhlasím. A doporučuji proto Národní Park s managementem jak požadují obce.
Odpovědět
Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů.
Výstižně napsáno. S tím tvrzením naprosto souhlasím. A doporučuji proto Národní Park s managementem jak požadují obce.
JS
Jarek Schindler
16.12.2022 17:20 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel nebo snad bohudík, jedno vylučuje druhé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2022 17:57 Reaguje na Jarek SchindlerBlbost. Vždyť politici jsou od toho aby zastaralou chybu v zákoně napravili.
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
16.12.2022 18:53Zelené lesy Křivoklátska po vyhlášení NP budou postupně měnit barvu na hnědou, neboť budou usychat pod náporem kůrovce, který se bude rozšiřovat v souladu s debilní ochranářskou mantrou ,, Nezasahovat "! NP Křivoklátsko je jenom další nedotknutelný pašalík zelených lehkoživků, kteří budou jenom pozorovat přírodní procesy nastolené kůrovcem a za to nic nedělání budou pobírat plat z veřejných peněz! Práce snů !
Odpovědět
Pe
Petr
16.12.2022 19:42 Reaguje na Jan ChloupekTamní lesy mění barvu na hnědou každý podzim :-)
Odpovědět
MK
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 09:32 Reaguje na Majka KletečkováStorch z KU to vysvětluje. Vůbec nejde o barvu, ale hustotu lesa. https://www.youtube.com/watch?v=EP3naiGq_2k
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 09:29 Reaguje na Jan ChloupekNebudou schnout, ale se zahustí a zmizí biodiverzita, podpoří se 6. vymírání. Zejména bezobratlých. Místo loveckého parku bude houstník.
Odpovědět
Pe
Petr
16.12.2022 19:55K té bezzásahovosti. Běžný normální člověk - náštěvník lesa v podstatě nepozná rozdíl mezi lesem zásahovým a bezzásahovým. Z jeho pohledu je většina lesů bezzásahových, protože les roste tak pomalu, a množství nějakých zásahů v běžném hospodářském lese je tak malý, že se v podstatě s žádným zásahem za celý svůj život nesetká.
Jediné co běžný člověk zná a v lese může potkat, je paseka po mýťáku a následné zalesnění, z čehož zrovna nadšený nebude. A to je vše. Po zbytek života toho turisty je to bezzásahový les.
Odpovědět
Jediné co běžný člověk zná a v lese může potkat, je paseka po mýťáku a následné zalesnění, z čehož zrovna nadšený nebude. A to je vše. Po zbytek života toho turisty je to bezzásahový les.
Pe
Petr
16.12.2022 20:03 Reaguje na PetrKaždý les po 99,99 % svého života roste zcela samovolně, přirozeně a bezzásahově.
Odpovědět
Pe
Petr
16.12.2022 20:34 Reaguje na PetrNěkteří se zřejmě domnívají, že když se někde vyhlásí bezzásahové území, že příští rok tam neprojdou a za dva roky už tam místo známého lesa bude houština z ostružiní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 09:18 Reaguje na PetrPokud to s přírodním lesem myslíte dobře, podívejte se na profesora KU Storcha,. Tam je to vysvětleno, co vymírá a co s tím dělat. Vysazování dalších hustých lesů podporuje vymírání. https://www.youtube.com/watch?v=EP3naiGq_2k
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 09:11 Reaguje na PetrNo to je špatně a lidé to nevidí. Bezzásahováý les v NP se velmi podobá produkčnímu lesu. Je to les zvaný Tereziánský, bez pastvy, hustý a bez biodiverzity. Jediný rozdíl co vidí je, že ho pokácí člověk pasekou a sklidí dřevo, a nebo prales pokácí orkán či kůrovec a dřevo tam leží. Biodiverzita je zhruba stejná a svědčí jen málo čemu.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.12.2022 16:52 Reaguje na Slavomil Vinkler...Návrat k AKTIVNÍMU managementu dřevin je pro zachování biodiverzity chráněných území tedy více než žádoucí, avšak ne na celé ploše. Důležité je, aby území tvořilo různorodou MOZAIKU stanovišť, kdy budou prosvětlené části s počátečním stadiem sukcese kombinovány se stinnými porosty, které by nabízely vhodné útočiště pro druhy vyžadující odpovídající ekologické podmínky...
Byl o tom článek před týdnem. Do prosvětleného lesa se pojede maximálně tak pro vývrat či zlom přes cestu, ale jinak tam k odtěžení toho moc nebude. Zatímco v hustějším lese je více dřevní hmoty, tedy i prací včetně těžby.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prosvetlovani-nizinnych-lesu-podporuje-biodiverzitu-2
Odpovědět
Byl o tom článek před týdnem. Do prosvětleného lesa se pojede maximálně tak pro vývrat či zlom přes cestu, ale jinak tam k odtěžení toho moc nebude. Zatímco v hustějším lese je více dřevní hmoty, tedy i prací včetně těžby.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prosvetlovani-nizinnych-lesu-podporuje-biodiverzitu-2
PJ
Pavel Jeřábek
21.12.2022 13:43 Reaguje na PetrV hospodářském lese zásah je prakticky jednou za dvacet let. Od prořezávek až po probírky.
Je to logické, během cca 80 let na hektaru třeba kde je 3 tisíc vysazených stromků, se musí snížit počet stromů před těžbou na 300 - 500 ks/ha.
Když les nebudete prořezávat, vyrostou tenké a slabé stromy, které budou náchylné na vítr, mokrý sníh a budou si silně konkurovat v získání vody.
Jistě, je to jen zjednodušené, ale musíme si rozmyslet, jak dalece dřevo pro svoji potřebu potřebujeme. Prales je možná pro leckoho vize, jenže všeobecně se říká, že největší biodiverzita je na okrajích lesů, kde je světlo, potrava a i kryty. Takže v pořádném pralese snad jen po okrajích nějakých polomů a nebo, kde stromy nerostou.
Odpovědět
Je to logické, během cca 80 let na hektaru třeba kde je 3 tisíc vysazených stromků, se musí snížit počet stromů před těžbou na 300 - 500 ks/ha.
Když les nebudete prořezávat, vyrostou tenké a slabé stromy, které budou náchylné na vítr, mokrý sníh a budou si silně konkurovat v získání vody.
Jistě, je to jen zjednodušené, ale musíme si rozmyslet, jak dalece dřevo pro svoji potřebu potřebujeme. Prales je možná pro leckoho vize, jenže všeobecně se říká, že největší biodiverzita je na okrajích lesů, kde je světlo, potrava a i kryty. Takže v pořádném pralese snad jen po okrajích nějakých polomů a nebo, kde stromy nerostou.
HH
Honza Honza
17.12.2022 09:38Proč ne nár. parkům. Potřebujeme snižovat CO2, zvodnit krajinu. Elektrifikace znamená větší rozvoj jaderných elektráren, s nesplnitelnou ochranou jader. úložiště na 150tis let. Oteplování nesnižuje množství vody, jen srážky jsou nerovnoměrné. Potřebujeme zahuštěný vlhký les spotřebovávající CO2 a zadržující vlhkost. Potřebujeme rozmanitou pestrou krajinu- někde řidší les, jinde spásání luk. Bezzásahový les, kde není možno zasáhnout ani proti pohromě jako je kůrovec, tyto úkoly nesplňuje. I v norm. lese nutno vytvořit bezzásahové okrsky s ponecháním stromů na zemi, vzrostlých stromů na pasece, rozšiřování mokřin, zadržování vody, zkoušení vhodnějších stromů pro danou oblast (vzhledem k oteplování). Tento les přinášející i hospodářský prospěch a peníze pro tyto ekologické činnosti je pro přírodu lepší než nár. park.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 10:13 Reaguje na Honza HonzaNevěřte na duchy. Les s biodiverzitou a zvěří nevyprodukuje dřevo. Ale vyprodukuje biodiverzitu, vlhkost. a ostatní. Záchyt CO2 v lese je pověra, šířená asi záměrně. Les i prales po vždy degradaci a nebo vykácení CO2 co chytil zase vypustí. Těch několik desítek let zpoždění není nic.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.12.2022 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerS těmi vědeckými pověrami opatrně. Kdyby to vycházelo 0/0, znamenalo by to, že tu máme složení vzduchu neměnné od počátku existence planety. A tak jako se mění vývojové doby, s nimi i teploty a složení vzduchu - včetně CO2, mění se i zastoupení O2. Už jsem to psal vícekrát, nemyslím si, že fotosyntéza vychází naprosto stejně s uvolňováním plynů. Chtít po systému, aby byl jakýmsi matematicky přesně spočitatelným perpetum mobile, je dosti naivní. Proto jsem k závěrům vědeckých bádání v tomto směru opatrný až skeptický. Prostě pro mne není nula jako (absolutní) nula.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.12.2022 14:38 Reaguje na Karel ZvářalOK. Ve správně vedeném lese se musí část CO2 uložit v půdě- půda se přece vylepšuje, přibývá v ní humus.
I vlastní dřevo se celé nespálí, část zůstává trvale v konstrukcích, část skončí v zemi. Důežité je ted vázat velké množství CO, co bude za 100 let je jiná otázka.
Odpovědět
I vlastní dřevo se celé nespálí, část zůstává trvale v konstrukcích, část skončí v zemi. Důežité je ted vázat velké množství CO, co bude za 100 let je jiná otázka.
Karel Zvářal
17.12.2022 15:39 Reaguje na Honza HonzaMusím se smát, jak přijde řeč na "zelené plíce" planety, hned naskočí skupina poučených a začnou pojem napadat. Když je druhý den článek o řasách a chaluhách a jejich významu pro zachycení sodovčáku, najednou je ticho... Copak ony se nerozkládají?-)
U té pozemní vegetace je důležité vyzvednou především to, že zakrývá povrch, který by se jinak rozpaloval mnohem více, než vzduch nad lesem či zeleným polem. Takže nejde zdaleka jen o samotné ukládání C do půdy, ale i vliv vegetace na tvorbu mikro/klimatu, resp. tepelných vzdušných mas. Protože milony kmq zmizelých deštných lesů se na klimatu nepochybně projevují, a to nejen rozlízáním pouští/stepí, ale i absencí biotické pumpy. Proto prší úplně jinak, chaotičtěji (sucho/záplavy), než před desítkami a stovkami let. Takže změna klimatu není jen o kysličníku, ale nahřátější vodní páře, potažmo průmyslově změněném (i odvodněném) povrchu planety.
Odpovědět
U té pozemní vegetace je důležité vyzvednou především to, že zakrývá povrch, který by se jinak rozpaloval mnohem více, než vzduch nad lesem či zeleným polem. Takže nejde zdaleka jen o samotné ukládání C do půdy, ale i vliv vegetace na tvorbu mikro/klimatu, resp. tepelných vzdušných mas. Protože milony kmq zmizelých deštných lesů se na klimatu nepochybně projevují, a to nejen rozlízáním pouští/stepí, ale i absencí biotické pumpy. Proto prší úplně jinak, chaotičtěji (sucho/záplavy), než před desítkami a stovkami let. Takže změna klimatu není jen o kysličníku, ale nahřátější vodní páře, potažmo průmyslově změněném (i odvodněném) povrchu planety.
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 19:48 Reaguje na Honza HonzaV lese vzniká nejvíce podzol, zcela šedý a bez humusu. Vše tlí na povrchu. Do půdy zanáší uhlík kořeny rostlin, často trav a proto je pod stepí obvykle černozem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.12.2022 15:31 Reaguje na Karel ZvářalFotosynteza jede pořád stejně.Z 6 molekuk CO2 a 6 molekul H2O bude pořád 6 molekul O2 a molekula glukosy.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.12.2022 19:55 Reaguje na Jarek SchindlerTo je naprosto správý, logický závěr. Uhlík se nemůže nikam ztratit, může se pouze dlouhodoě uložit. Ale o to jde. Budeme-li mít velké množství spotřebitelů uhlíku- jsou to rostliny, ty ho předají živočichům, ty baktériím, pohnojí se půda, rostliny budou lépe růst, bude víc rostlin, víc živočichů, víc bakterií, ty se budou ještě více rozmnožovat, předávat tak uhlík dál, více vázat CO2, kterého nutně ze vzduchu ubyde jelikož bude vázán v organizmech. Proto musíme mít více lesa a ten musí dobře růst. Nestačí ekologicky nejpestřejší savany (jsou i chudší na vodu). Možná, že největší úložiště CO je v řasách v moři (nejsem odborník).V konečném důsledku ale musí být uhlíku na Zemi stále stejně, ev. uloženého v ropě a uhlí. Ale co bude za 500 let? Třeba už spalování a zvyšování množství CO2 nebude.
Odpovědět
HH
Honza Honza
18.12.2022 08:39 Reaguje na Honza HonzaJeště dodatek k tvrzení, že CO2 se postupnou degradací z rostlin dostává zpět do vzduchu:
protiargument je několikametrová vrstva černozemě na UKR a v USA (prerie). Proč je černá? Protože zadržuje uhlík! Kam se u nás ztratila a degradovala? Spláchla se do moře.
Proto je nutno o půdu pečovat, aby nebyla eroze, aby se neutužovala, nedegradovala a bude zadržovat ohromné množství uhlíku!!!
Odpovědět
protiargument je několikametrová vrstva černozemě na UKR a v USA (prerie). Proč je černá? Protože zadržuje uhlík! Kam se u nás ztratila a degradovala? Spláchla se do moře.
Proto je nutno o půdu pečovat, aby nebyla eroze, aby se neutužovala, nedegradovala a bude zadržovat ohromné množství uhlíku!!!
JS
Jarek Schindler
17.12.2022 15:51 Reaguje na Slavomil VinklerProč by les se zvěří neměl produkovat dřevo? Proč by dřevo a další udumřelé části rostlin a živočichů nemělo dlouhodobě zadržovat uhlík. Uhlí , ropa, rašelina jsou přece dlouhodobým uložištěm. Tady jde mluvit již o stovkách milionů let. Přesněji karbon ( 300 až 350 mil. l.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2022 19:44 Reaguje na Jarek SchindlerZvěř drží les řídký nestejnověký a obtížně těžitelný. Výnos jen několik procent ve srovnání s plantáží tj. mnohokrát dražší. To se hodí provozovat jen v NP. Uhlík les zadržuje jen jak jste napsal tj když napadá do bahna a je z něho uhlí. Na povrchu přece do 100 let shnije. A na co se rozloží?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.12.2022 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerO řídký nestejnověký les snad ekologům jde. No a že by díky zvěři měl být les obtížné těžitelný ? Slyšel jsem ohledně zvěře hodně nesmyslů ale ten váš řadím mezi top nesmysly.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2022 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerViděl jste někdy kácet stromy? A jak si tu občasnou těžbu asi představujete. Tu a tam dospělý strom. Nízké mladé stromy nechcete zničit. Výběrová těžba vrtulníkem jako v Americe?? To je ta láce?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.12.2022 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerBudete se možná divit ale kácet strom jsem už v životě párkrát viděl. Ještě jsem se ale nesetkal s termínem občasná těžba. Těch způsobů těžby je celkem dost a jdou napasovat na různorodé terénní podmínky.Ne všude jde uplatňovat vše. Pro ten výběrný způsob prostě musíte mít podmínky. "Bezeškodná těžba", pokud si pod tímto výrazem představujete vrtulník, je u nás nesmysl. Já se ale ptal na to jak drží zvěř ten nestejnověký, řídký les který má být podle vás díky zvěři dokonce obtížně těžitelný. To je to co mě zajímá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2022 11:04 Reaguje na Jarek SchindlerObčas- je sem tam někdy , toulavá těžba - je výběr co se hodí a v území co nechceme poškodit mladé stromy by se mělo kácet beze škody. A to vše je nákladné. Tedy nejlepší ale nejdražší je vrtulník. jet lakatošem půl lesa pro jeden strom je hodně drahé a poškozuje les, i koně v zápřahu les dost poškodí. Nevím o co se přete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2022 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerA to, že plantáž tedy les na dřevo, musí být bez pastvy, bez pařezení a sázený věděla už Marie Teresie.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.12.2022 13:47 Reaguje na Slavomil VinklerI hospodářský les snad může pocházet z přirozeného zmlazení. Kde jste přišel na to, že musí být sázený? Terezka snad v první řadě reagovala na rychle se snižující lesnatost (17 %)a tím i nedostatek dřeva. Tehdy ještě povinnost zalesnit a zajistit u nás nebyla.
Toulavá těžba, tak to bylo když se dříve potřeboval splnit například roční plán loupačky. Žádná bezeškodná těžba v rámci přijatelných nákladů neexistuje. Nejšetrnější je harvestor. Já se jinak nepřu o nic. Pouze očekávám odpověď na otázku jak ta "zvěř drží ten les řídký nestejnověký a obtížně těžitelný". I ten pouze několikaprocentní výnos by mě zajímal. Prostě plácáte nesmysly.
Odpovědět
Toulavá těžba, tak to bylo když se dříve potřeboval splnit například roční plán loupačky. Žádná bezeškodná těžba v rámci přijatelných nákladů neexistuje. Nejšetrnější je harvestor. Já se jinak nepřu o nic. Pouze očekávám odpověď na otázku jak ta "zvěř drží ten les řídký nestejnověký a obtížně těžitelný". I ten pouze několikaprocentní výnos by mě zajímal. Prostě plácáte nesmysly.
SV
Slavomil Vinkler
19.12.2022 07:22 Reaguje na Jarek SchindlerNo žere ho, okusuje, vytlouká,... Tváříte se jako by nebylo známo, proč majitelé lesa hovoří o přezvěření a staví oplocenky. Prostě plácáte nesmysly. Myslíte že majitelé lesa mají extrénmní zisky, že by vám stačilo několik procent? No jak říkám, Plácáte prostě nesmysly.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.12.2022 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerAha. A proto je snad ten les "hůře těžitelný", jak tvrdíte? Znovu, otázka zněla jak se díky zvěři( tedy tomu okusu, ohryzu, loupání a vytloukání stane ten les obtížně těžitelným? Nestejnověký les je snad jednou z priorit ekologů. Nebo snad ne? Zvěř nedělá škodu přírodě. A škody majitelům? Někde jde pěstovat les i se zvěří, někomu bude vadit poslední srnka nebo zajíc. Ono se stačí podívat na škody vyčíslené v poslední NIL 2. Dočtete se tam že poškozeno okusem je průměrně 25,7% sazenic.V prořezávce jich odstraníte 40%. Jo a oplocenky se nyní staví hlavně proto, že jsou dotovány. Pokud by dotovány nebyly tak se staví pouze tam kde je to opravdu nutné. To je tak desetina plochy. Atd. Myslím si, že na rozdíl od vás vím o čem mluvím.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.12.2022 12:09 Reaguje na Slavomil VinklerBacha na Schindlera, klame tělem a velmi často souhlasí hádkou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.12.2022 13:32 Reaguje na Karel ZvářalTak Zvářala už přebalili. A jak je u něj zvykem, k diskuzi nic jen nejapné poznámky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2022 10:59 Reaguje na Jarek Schindlerhttps://www.youtube.com/watch?v=nmrqfJMuUCI
Odpovědět
Sl
Slovan
19.12.2022 10:35Nechť se vyjadřují jen ty obce, kterých se má NP přímo týkat. Tedy Nová Ves a ty obce přímo u hranic plánovaného NP. Ti na to mají bezesporu právo a s těmi by se mělo jednat. Zbytku se vznik NP nedotkne. Proč se vůbec vyjadřuje např. starostka Berouna je pro mě trošku záhadou. Je to jakoby se obec, kde bydlím, měla vyjadřovat k NPČŠ - a to je s dovolením dobrá sra*ka. Ano, je to kousek, ale že by nás to nějak ovlivňovalo? Tak to teda vůbec...
Doporučil bych MŽP, aby zoologové a botanici vzali starosty dotčených obcí přímo do terénu. Botanici by jim ukázali, co tam roste a zoologové jim popsali co tam žije. A pokud by měli štěstí, pak jim to i ukázali. Prostě jim tu přírodu ukázat i jinak, než jak jim to popisuje lesnická a myslivecká lobby, která tam bezesporu hraje nemalou roli.
Odpovědět
Doporučil bych MŽP, aby zoologové a botanici vzali starosty dotčených obcí přímo do terénu. Botanici by jim ukázali, co tam roste a zoologové jim popsali co tam žije. A pokud by měli štěstí, pak jim to i ukázali. Prostě jim tu přírodu ukázat i jinak, než jak jim to popisuje lesnická a myslivecká lobby, která tam bezesporu hraje nemalou roli.
JS
Jarek Schindler
19.12.2022 14:42 Reaguje na SlovanNevím proč by se nemělo k NP vyjadřovat okresní město? Proč by se neměla vyjadřovat obec s rozšířenou působností ke věcem v hranicích působnosti? Jako obce s rozšířenou působností se to toho Berouna snad přímo dotýká. Samozřejmě snaha je zřejmá. Dopředu vyřadit co nejvíce možných oponentů.
Ukázat jim přírodu jinak? Co jim třeba tak "vysvětlit", že to co tam nyní roste a žije tam bez vyhlášení NP již dál neporoste a nepřežije, protože to ta lesnická a myslivecká lobby již třista let učelově ničí. Někteří možná pochopí, že pokud se tam " zítra nevyhlásí NP tak pozítří tam bude Sahara.
Odpovědět
Ukázat jim přírodu jinak? Co jim třeba tak "vysvětlit", že to co tam nyní roste a žije tam bez vyhlášení NP již dál neporoste a nepřežije, protože to ta lesnická a myslivecká lobby již třista let učelově ničí. Někteří možná pochopí, že pokud se tam " zítra nevyhlásí NP tak pozítří tam bude Sahara.
Sl
Slovan
20.12.2022 08:40 Reaguje na Jarek SchindlerObčanů Berouna se vyhlášení NP nijak nedotkne, tečka. Tak to prostě je, protože se Beroun nachází daleko. A je jedno, zda je to obec s rozšířenou působností nebo ne.
Jojo. Vyhlášení NP na obrovské ploše 100 km2 musí být pro místní prostě zničující. Zvlášť, když se má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce! Stane se z toho prostě pustina. Divočina, kde se nebude dát žít! Ale když se o to lesnická a myslivecká lobby bude moci moudře starat, bude to ten pravý ráj na zemi. Mladí nebudou již utíkat do měst kvůli práci a obce budou jen prosperovat.
Ale teď trošku logicky. NP není nic jiného, než dalším stupněm ochrany pro oblasti, které na to kvalitou stále mají. Taková zákonná jistota. Že se to zrovna vám nelíbí mě však nijak netrápí a byl bych spíš zděšen, kdybyste to podpořil. To by pak bylo reálně něco špatně.
Odpovědět
Jojo. Vyhlášení NP na obrovské ploše 100 km2 musí být pro místní prostě zničující. Zvlášť, když se má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce! Stane se z toho prostě pustina. Divočina, kde se nebude dát žít! Ale když se o to lesnická a myslivecká lobby bude moci moudře starat, bude to ten pravý ráj na zemi. Mladí nebudou již utíkat do měst kvůli práci a obce budou jen prosperovat.
Ale teď trošku logicky. NP není nic jiného, než dalším stupněm ochrany pro oblasti, které na to kvalitou stále mají. Taková zákonná jistota. Že se to zrovna vám nelíbí mě však nijak netrápí a byl bych spíš zděšen, kdybyste to podpořil. To by pak bylo reálně něco špatně.
Karel Zvářal
20.12.2022 09:00 Reaguje na SlovanMě by spíše zajímalo, jestli ta tečka bude u věty, že současnou péčí je ohrožený nějeký ende mit. Jinak bych vše ponechal na kompetenci místních, kteří vědí nejlépe, jak s národním bohatstvím nakládat. Vzhledem k tomu, že nebyl vyjádřen nesouhlas (samá pro), dívám se na budoucnost přírodních krás Brdů bez obav. Viz včerejší stále žijící Klobouček, i s mrtvým dřevem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 09:21 Reaguje na SlovanVyhlášení NP se dotýká všech občanů. De facto je z hospodaření vyřazen o 100km2 a tedy bude obhospodařován z našich daní. Nicméně já NP podporuji, ale s výhradou, že je třeba zrušit zastaralou, chybnou představu, prosazenou do zákona, že NP má a musí být vždy a všude bezzásahová plocha. ZDE ROZHODNĚ NE!!!! V tom mají obce naprostou pravdu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.12.2022 11:41 Reaguje na SlovanNo vidíte Slovane. Já jsem zase zděšen vaší naprostou neznalostí která, jak je vidět, Vám ale v plácání nesmyslů nijak nebrání a nevadí. Naopak velice by mě potěšilo kdybyste se alespoň jednou podíval na to o čem mluvíte, trochu se poučil a zamyslel. To bych ale chtěl od ekodemagoga asi moc, co?
Ta jedina obec jejiž intravilán by byl zcela obklopen NP bude asi Karlova Ves. Váš problém bude ten, že nevíte co je to intravilán, nerozlišíte ho od extravilánu a tak asi nemůžete vědět, že katastrální uzemí jednotlivých obcí tvoří jak ten intravilán, tak i extravilán. NP do extravilánu okolních obcí samozřejmě zasahuje a zasahuje tím tak i do jejich katastrálního území. Abych předešel vašim nejapným výmluvám jak jste to myslel, tak to vezmeme prakticky. Například katastrální území obce Nižbor, parcela 450/1, výměra 3457057m2, druh pozemku -lesní pozemek, způsob ochrany-rozsáhlé chráněné území, pozemek určený k plnění funkcí lesa. Atd. Opravdu chcete dále tvrdit, že se NP má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce? Až vy začnete používat mozek , pujdu za Vás zapálit svíčku.
Kde je jistota, že ten další vyšší stupeň ochrany tu kvalitu z důvodu jiného způsobu obhospodařování naopak nezhorší? Například z praxe poslední doby. Spáleniště velkého rozsahu , přesto že je vydáváno za unikátní příležitost pro přírodu, má být tím zkvalitněním? Jistota jak hrom.
Odpovědět
Ta jedina obec jejiž intravilán by byl zcela obklopen NP bude asi Karlova Ves. Váš problém bude ten, že nevíte co je to intravilán, nerozlišíte ho od extravilánu a tak asi nemůžete vědět, že katastrální uzemí jednotlivých obcí tvoří jak ten intravilán, tak i extravilán. NP do extravilánu okolních obcí samozřejmě zasahuje a zasahuje tím tak i do jejich katastrálního území. Abych předešel vašim nejapným výmluvám jak jste to myslel, tak to vezmeme prakticky. Například katastrální území obce Nižbor, parcela 450/1, výměra 3457057m2, druh pozemku -lesní pozemek, způsob ochrany-rozsáhlé chráněné území, pozemek určený k plnění funkcí lesa. Atd. Opravdu chcete dále tvrdit, že se NP má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce? Až vy začnete používat mozek , pujdu za Vás zapálit svíčku.
Kde je jistota, že ten další vyšší stupeň ochrany tu kvalitu z důvodu jiného způsobu obhospodařování naopak nezhorší? Například z praxe poslední doby. Spáleniště velkého rozsahu , přesto že je vydáváno za unikátní příležitost pro přírodu, má být tím zkvalitněním? Jistota jak hrom.
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 12:45 Reaguje na Jarek SchindlerSpáleniště určitě není katastrofa. Ale je to příležitost zatočit s cyklem pyrofytů zásahem - vysázením listnáčů. I v NP Křivoklátsko by mělo a muselo- má-li se zachovat unikátní charakter, dosti intenzivně zasahovat. Tím není myšlena těžba, zejména ne komerční.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.12.2022 13:31 Reaguje na Slavomil VinklerO jakém cyklu pytofytů to vůbec mluvíte.Už x krát jsem vám říkal, že pokud někde chcete intenzívně zasahovat tak to nemůže být NP. Pokud chcete NP a přitom tam zasahovat tak napřed změňte zákony a přesně definujte co mají být ty intenzívními zásahy a čeho se mají týkat. Tvrdíte, že v NP Křivoklatsko by se muselo dost intenzívně zasahovat a přitom tím není myšlena těžba? To chcete pilu nahradit plamenometem? O jakých zásazích by to potom mělo být? Zbytečné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 14:19 Reaguje na Jarek SchindlerZase chytáte za slovo. Lide čtěte.
Již několikráte jsem vám psal, že je třeba změnit zákon o NP a o bezzásahovosti v něm. Já ale ty neználky nevolil.
Již několikráte jsem vám psal, že je třeba zasahovat, Křivoklátsko potřebuje někde více zvěře, pastvy, proředění zejména křovin na pleších, postupnou výměnu smrku za buk, dub, jedli,(asi by to šlo i částečně samovýsevem), atd. Ale já se nestavím do role vrcholového odborníka na lesní hospodářství. Zato již vím, že bezzásahovost je téměř všude špatně.
Odpovědět
Již několikráte jsem vám psal, že je třeba změnit zákon o NP a o bezzásahovosti v něm. Já ale ty neználky nevolil.
Již několikráte jsem vám psal, že je třeba zasahovat, Křivoklátsko potřebuje někde více zvěře, pastvy, proředění zejména křovin na pleších, postupnou výměnu smrku za buk, dub, jedli,(asi by to šlo i částečně samovýsevem), atd. Ale já se nestavím do role vrcholového odborníka na lesní hospodářství. Zato již vím, že bezzásahovost je téměř všude špatně.
JS
Jarek Schindler
20.12.2022 19:21 Reaguje na Slavomil VinklerJá vás chytám za slovo? Za jaké? Nebo je to spíš o tom, že na reakce na vaše nesmysly nejste schopen odpovědět. Vy asi nevíte, že každý NP se vyhlašuje zákonem. Jen ten zákon nesmí odporovat zákonu o ochraně přírody. O nesmyslnosti té bezzásahovostí v našich podmínkách se asi většinou shodneme.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 14:26 Reaguje na Jarek SchindlerJo a ten cyklus pyrofytů jsem vám taky popsal. Vykácení listnáčů a vysázení pyrofytů= Borovice, smrk... bezzásahovost, následuje požár a vyhubení požáru neodolných listnáčů, nálet pyrofytů bříza smrk, borovice modřín..., bezzásahovost, požár,... nálet, bezzásahovost... požár
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.12.2022 20:04 Reaguje na Slavomil VinklerJá bych řekl, že v našich podmínkách snad kromě dubu a heraltické borovice nejsou ty pyrofyty skutečnými pyrofyty ale spíš pionýrskými dřevinami. Za pyrofyty považuji například Sekvojovec obrovský ,dub korkový, severoamerickou borovici banksovu., vřesy. Hlavně rostliny vyskytující se v oblastech s častými požáry. Středomoří, Austrálie, severní Amerika.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 07:24 Reaguje na Jarek SchindlerTo co jste napsal je pravda, ale ne pro naše stromy. Dub moc požár nevydrží a taky nedělá hořlavý opad. U nás jsou za pyrofyty pokládány borovice a modřín co mají odolnou borku, smrk a jedle s hořlavým opadem, kteří sice při požáru zahynou. ale dobře obsazují požářiště, z listnáčů osika a bříza, kterým hoří zejména listí a tenké větvičky. Bříza je sebevrah, která vynese požár do korun a vyhubí v okolí i požáru odolné jehličiny, jako borovice či modřín, Pokud jde o osiku, je to částečný sebevrah, který dokáže zmladit z kořenů.
Všechny uvedené stromy pyrofity mají rády holé požářiště ke klíčení. Zejména bříza a osika v lese na opadance nevyklíčí a zejména jedle, ale i borovice, smrk a modřín preferují holou půdu. No a protože obsazují holou půdu (může vznikat i jinak než požárem), tak jsou i pionýrské dřeviny K nim patří i jeřáb a jíva a mnoho keřů buřeně, ale to nejsou pyrofyty.
Odpovědět
Všechny uvedené stromy pyrofity mají rády holé požářiště ke klíčení. Zejména bříza a osika v lese na opadance nevyklíčí a zejména jedle, ale i borovice, smrk a modřín preferují holou půdu. No a protože obsazují holou půdu (může vznikat i jinak než požárem), tak jsou i pionýrské dřeviny K nim patří i jeřáb a jíva a mnoho keřů buřeně, ale to nejsou pyrofyty.
VŠ
Viktor Šedivý
21.12.2022 16:04 Reaguje na SlovanPokud se mají k podobným problémům vyjadřovat pouze obce, kterých se to týká, bylo by fajn aplikovat podobný přístup i tam, kde se k problémům vyjadřují občané (resp. sdružení občanů) z míst, odkud je to k připomínkovanému záměru sakra daleko. Tzn. třeba bláboly Dětí Země rovnou házet do koše.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
21.12.2022 16:06 Reaguje na Viktor ŠedivýNebo jinak - pokud jste v případě negativního postoje ochoten připustit pouze názor z přímo sousedící obce, proč v případě pozitivního postoje akceptujete kdekoho z celé republiky?
Odpovědět
