Křivoklátské obce: Otevřený dopis k záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.
Bohužel musíme konstatovat, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.
V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí, ve kterém naši občané žijí. Těm z nich, kteří v předmětném území vlastní majetky pak absence podkladů znemožňuje se k záměru zodpovědně vyjádřit.
Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů (například cyklisté) omezeni budou, ale nedefinuje jak.
Chceme rovněž upozornit, že záměr na vyhlášení národního parku absentuje i ve všech koncepčních dokumentech správy území. Namátkou 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, územní plány obcí, Státní program ochrany přírody a krajiny 2020-2025, či Plán péče o CHKO Křivoklátsko 2017-2026.
Záměr zároveň neobsahuje zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. Neobsahuje žádnou odbornou, natož odborně oponovanou dokumentaci. Pouze se odkazuje k historickým studiím, které ale ve většině případů vyhlášení nedoporučily. Zcela opomíjen je pak ekonomický aspekt zřízení nové státní instituce.
Všichni se jistě shodneme na tom, že Křivoklátsko je mimořádně cenným, bohatým a jedinečným územím. Dle našeho názoru je tato jedinečnost výsledkem práce mnoha generací našich předků uplatňujících, dnešní optikou, zásady tzv. “aktivního managementu” při péči o zdejší lesy a krajinu. Proto je Křivoklátsko považováno za výstavní síň evropského lesnictví.
Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů. To by v kontextu našeho kraje znamenalo úplné “obrácení kormidla” a my se domníváme, že tak zásadní rozhodnutí, ovlivňující životy našich dětí a dalších pokolení, není možné přijmout bez společenského konsensu, řádné odborné a víceoborové diskuse, komplexních a transparentních podkladů definujících důvod, způsob a důsledek uvažované změny přístupu ke zdejší krajině. Nic z toho však nenastalo. Vznik nového zákona pokládáme za kontraproduktivní také proto, že stejnou péči, jakou Křivoklátsku slibuje národní park, lze dosáhnout stávajícími zákonnými prostředky.
Dovolte nám proto vyslovit také naše přání. A sice, abyste v rámci připravované revize programového prohlášení vlády záměr na vyhlášení národního parku Křivoklátsko vyškrtli a nahradili ho společným zadáním pro příslušné resorty zohledňujícím současné znění preambule vládního prohlášení: „Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy, a to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země“.
Podepsaní starostové a zástupci obcí Křivoklátska:
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Petr Jirka, starosta obce Broumy
RNDr. Soňa Chalupová, starostka města Beroun
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obec Bzová
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Ing. Petra Hartinglová, starostka obce Drahoňův Újezd
Pavel Sládek, starosta obce Drozdov
Petr Boháček, starosta obce Horní Bezděkov
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Ing. Zdeněk Steiner, starosta obce Chyňava
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Mgr. Adéla Jirásková, starostka obce Lašovice
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Ing. Michal Špiryt, starosta obce Kublov
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Hana Chaloupková, starostka obce Mlečice
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
Radek Škrdlant, místostarosta obce Plískov
Ing. Jiří Pour, starosta obce Podmokly
Ing. Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Bc. Tomáš Kohout, starosta obce Račice
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
JUDr. Lenka Šnoblová, starostka obce Skryje
Milan Rohla, starosta městyse Slabce
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Jaroslav Schneider, starosta obce Sýkořice
Jitka Kobrová, starostka obce Trubská
Zdeněk Hruška, starosta obce Týček
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Pavel Moucha, starosta obce Velká Buková
František Závora, starosta obce Všetaty
Ing. Jiří Těhan, starosta obce Zbečno
Václav Valenta, starosta obce Železná
Ing. Pavel Rous, starosta obce Žilina
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (57)
Jaroslav Řezáč
16.12.2022 17:34 Reaguje na Karel ZvářalHistoricky to území bylo loveckou oborou, tedy zachovalost porostů a její určitá odlehlost je určující pro kvalitu a zachovalost lesů, navíc je velice členitá. Takže jak říkáte hlas lidu berte dost z nadhledu a ne lidí kteří se bojí všeho, protože je to pohodlnější než něco nového.
Karel Zvářal
16.12.2022 18:39 Reaguje na Jaroslav Řezáčaby nebe bylo blankytné,
hvězda, aby plála,
člověk vyšel z mála,
chleba levnější nebude.
Slavomil Vinkler
16.12.2022 16:03Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů.
Výstižně napsáno. S tím tvrzením naprosto souhlasím. A doporučuji proto Národní Park s managementem jak požadují obce.
Jarek Schindler
16.12.2022 17:20 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
16.12.2022 17:57 Reaguje na Jarek SchindlerJan Chloupek
16.12.2022 18:53Petr
16.12.2022 19:42 Reaguje na Jan ChloupekSlavomil Vinkler
17.12.2022 09:32 Reaguje na Majka KletečkováSlavomil Vinkler
17.12.2022 09:29 Reaguje na Jan ChloupekPetr
16.12.2022 19:55Jediné co běžný člověk zná a v lese může potkat, je paseka po mýťáku a následné zalesnění, z čehož zrovna nadšený nebude. A to je vše. Po zbytek života toho turisty je to bezzásahový les.
Petr
16.12.2022 20:03 Reaguje na PetrPetr
16.12.2022 20:34 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
17.12.2022 09:18 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
17.12.2022 09:11 Reaguje na PetrKarel Zvářal
18.12.2022 16:52 Reaguje na Slavomil VinklerByl o tom článek před týdnem. Do prosvětleného lesa se pojede maximálně tak pro vývrat či zlom přes cestu, ale jinak tam k odtěžení toho moc nebude. Zatímco v hustějším lese je více dřevní hmoty, tedy i prací včetně těžby.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prosvetlovani-nizinnych-lesu-podporuje-biodiverzitu-2
Pavel Jeřábek
21.12.2022 13:43 Reaguje na PetrJe to logické, během cca 80 let na hektaru třeba kde je 3 tisíc vysazených stromků, se musí snížit počet stromů před těžbou na 300 - 500 ks/ha.
Když les nebudete prořezávat, vyrostou tenké a slabé stromy, které budou náchylné na vítr, mokrý sníh a budou si silně konkurovat v získání vody.
Jistě, je to jen zjednodušené, ale musíme si rozmyslet, jak dalece dřevo pro svoji potřebu potřebujeme. Prales je možná pro leckoho vize, jenže všeobecně se říká, že největší biodiverzita je na okrajích lesů, kde je světlo, potrava a i kryty. Takže v pořádném pralese snad jen po okrajích nějakých polomů a nebo, kde stromy nerostou.
Honza Honza
17.12.2022 09:38Slavomil Vinkler
17.12.2022 10:13 Reaguje na Honza HonzaKarel Zvářal
17.12.2022 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
17.12.2022 14:38 Reaguje na Karel ZvářalI vlastní dřevo se celé nespálí, část zůstává trvale v konstrukcích, část skončí v zemi. Důežité je ted vázat velké množství CO, co bude za 100 let je jiná otázka.
Karel Zvářal
17.12.2022 15:39 Reaguje na Honza HonzaU té pozemní vegetace je důležité vyzvednou především to, že zakrývá povrch, který by se jinak rozpaloval mnohem více, než vzduch nad lesem či zeleným polem. Takže nejde zdaleka jen o samotné ukládání C do půdy, ale i vliv vegetace na tvorbu mikro/klimatu, resp. tepelných vzdušných mas. Protože milony kmq zmizelých deštných lesů se na klimatu nepochybně projevují, a to nejen rozlízáním pouští/stepí, ale i absencí biotické pumpy. Proto prší úplně jinak, chaotičtěji (sucho/záplavy), než před desítkami a stovkami let. Takže změna klimatu není jen o kysličníku, ale nahřátější vodní páře, potažmo průmyslově změněném (i odvodněném) povrchu planety.
Slavomil Vinkler
17.12.2022 19:48 Reaguje na Honza HonzaJarek Schindler
17.12.2022 15:31 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
17.12.2022 19:55 Reaguje na Jarek SchindlerHonza Honza
18.12.2022 08:39 Reaguje na Honza Honzaprotiargument je několikametrová vrstva černozemě na UKR a v USA (prerie). Proč je černá? Protože zadržuje uhlík! Kam se u nás ztratila a degradovala? Spláchla se do moře.
Proto je nutno o půdu pečovat, aby nebyla eroze, aby se neutužovala, nedegradovala a bude zadržovat ohromné množství uhlíku!!!
Jarek Schindler
17.12.2022 15:51 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.12.2022 19:44 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.12.2022 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.12.2022 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.12.2022 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.12.2022 11:04 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
18.12.2022 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
18.12.2022 13:47 Reaguje na Slavomil VinklerToulavá těžba, tak to bylo když se dříve potřeboval splnit například roční plán loupačky. Žádná bezeškodná těžba v rámci přijatelných nákladů neexistuje. Nejšetrnější je harvestor. Já se jinak nepřu o nic. Pouze očekávám odpověď na otázku jak ta "zvěř drží ten les řídký nestejnověký a obtížně těžitelný". I ten pouze několikaprocentní výnos by mě zajímal. Prostě plácáte nesmysly.
Slavomil Vinkler
19.12.2022 07:22 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
19.12.2022 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
18.12.2022 12:09 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
18.12.2022 13:32 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
18.12.2022 10:59 Reaguje na Jarek SchindlerSlovan
19.12.2022 10:35Doporučil bych MŽP, aby zoologové a botanici vzali starosty dotčených obcí přímo do terénu. Botanici by jim ukázali, co tam roste a zoologové jim popsali co tam žije. A pokud by měli štěstí, pak jim to i ukázali. Prostě jim tu přírodu ukázat i jinak, než jak jim to popisuje lesnická a myslivecká lobby, která tam bezesporu hraje nemalou roli.
Jarek Schindler
19.12.2022 14:42 Reaguje na SlovanUkázat jim přírodu jinak? Co jim třeba tak "vysvětlit", že to co tam nyní roste a žije tam bez vyhlášení NP již dál neporoste a nepřežije, protože to ta lesnická a myslivecká lobby již třista let učelově ničí. Někteří možná pochopí, že pokud se tam " zítra nevyhlásí NP tak pozítří tam bude Sahara.
Slovan
20.12.2022 08:40 Reaguje na Jarek SchindlerJojo. Vyhlášení NP na obrovské ploše 100 km2 musí být pro místní prostě zničující. Zvlášť, když se má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce! Stane se z toho prostě pustina. Divočina, kde se nebude dát žít! Ale když se o to lesnická a myslivecká lobby bude moci moudře starat, bude to ten pravý ráj na zemi. Mladí nebudou již utíkat do měst kvůli práci a obce budou jen prosperovat.
Ale teď trošku logicky. NP není nic jiného, než dalším stupněm ochrany pro oblasti, které na to kvalitou stále mají. Taková zákonná jistota. Že se to zrovna vám nelíbí mě však nijak netrápí a byl bych spíš zděšen, kdybyste to podpořil. To by pak bylo reálně něco špatně.
Karel Zvářal
20.12.2022 09:00 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
20.12.2022 09:21 Reaguje na SlovanJarek Schindler
20.12.2022 11:41 Reaguje na SlovanTa jedina obec jejiž intravilán by byl zcela obklopen NP bude asi Karlova Ves. Váš problém bude ten, že nevíte co je to intravilán, nerozlišíte ho od extravilánu a tak asi nemůžete vědět, že katastrální uzemí jednotlivých obcí tvoří jak ten intravilán, tak i extravilán. NP do extravilánu okolních obcí samozřejmě zasahuje a zasahuje tím tak i do jejich katastrálního území. Abych předešel vašim nejapným výmluvám jak jste to myslel, tak to vezmeme prakticky. Například katastrální území obce Nižbor, parcela 450/1, výměra 3457057m2, druh pozemku -lesní pozemek, způsob ochrany-rozsáhlé chráněné území, pozemek určený k plnění funkcí lesa. Atd. Opravdu chcete dále tvrdit, že se NP má nacházet pouze na jednom katastru jedné obce? Až vy začnete používat mozek , pujdu za Vás zapálit svíčku.
Kde je jistota, že ten další vyšší stupeň ochrany tu kvalitu z důvodu jiného způsobu obhospodařování naopak nezhorší? Například z praxe poslední doby. Spáleniště velkého rozsahu , přesto že je vydáváno za unikátní příležitost pro přírodu, má být tím zkvalitněním? Jistota jak hrom.
Slavomil Vinkler
20.12.2022 12:45 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
20.12.2022 13:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.12.2022 14:19 Reaguje na Jarek SchindlerJiž několikráte jsem vám psal, že je třeba změnit zákon o NP a o bezzásahovosti v něm. Já ale ty neználky nevolil.
Již několikráte jsem vám psal, že je třeba zasahovat, Křivoklátsko potřebuje někde více zvěře, pastvy, proředění zejména křovin na pleších, postupnou výměnu smrku za buk, dub, jedli,(asi by to šlo i částečně samovýsevem), atd. Ale já se nestavím do role vrcholového odborníka na lesní hospodářství. Zato již vím, že bezzásahovost je téměř všude špatně.
Jarek Schindler
20.12.2022 19:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.12.2022 14:26 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
20.12.2022 20:04 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.12.2022 07:24 Reaguje na Jarek SchindlerVšechny uvedené stromy pyrofity mají rády holé požářiště ke klíčení. Zejména bříza a osika v lese na opadance nevyklíčí a zejména jedle, ale i borovice, smrk a modřín preferují holou půdu. No a protože obsazují holou půdu (může vznikat i jinak než požárem), tak jsou i pionýrské dřeviny K nim patří i jeřáb a jíva a mnoho keřů buřeně, ale to nejsou pyrofyty.